Dobrý den, Teri,

ptáte se, co máte dělat, když Vás v minulosti znásilnil kamarád. Než se pustím do odpovědi, chci Vám napsat, že mne opravdu moc mrzí, že jste si prošla takovou zkušeností. Také mne napadá, co se asi stalo/děje aktuálně, že jste se rozhodla udělat první krok a napsala jste.

Bohužel nezmiňujete, jakým směrem se Vaše přemýšlení nad tím, co dělat, ubírá. Zda se ptáte na možnosti řešení po právní stránce, nebo spíš potřebujete informace, kde by Vám pomohli znásilnění zpracovat. Možná zatím sama nevíte, co vlastně pro sebe potřebujete, nebo čím začít… Někdy je fajn si pojmenovat, co má vlastně prioritu, a právě od toho se odrazit.

Píšete, že ke znásilnění došlo před 2,5 lety. I když prokazování zpětně je vždy složitější, není nemožné. Trestní oznámení můžete podat na kterémkoliv obvodním oddělení Policie České republiky nebo přímo státnímu zástupci. K trestnému činu znásilnění se vážou různě dlouhé promlčecí lhůty (5, 10 a 15 let), záleží na závažnosti trestného činu. Tato lhůta však začíná běžet až od nabytí zletilosti, u Vás tak k promlčení nedošlo, i kdyby činy, kterých se na Vás kamarád dopustil, byly kvalifikované jako méně závažné.

Napadá mne, zda nyní pro sebe máte zajištěné bezpečí a zda máte důvěru k někomu blízkému, kdo Vás může vším provázet, podpořit Vás. Pokud ne, nebo byste potřebovala více některým oblastem porozumět, mohu opravdu doporučit spolupráci s odborníky. Výhodou je, že nejsou ve Vaší situaci emočně zainteresovaní, s tématem mají zkušenosti, mají odpovídající vzdělání. Díky tomu Vám mohou nabídnout nové úhly pohledu a pomoci třeba s rozhodováním, jaké kroky a kdy udělat. Po celé republice jsou organizace, které se specializují na pomoc obětem trestných činů, některé poradny i konkrétně na pomoc obětem sexuálního násilí. Další výhodou takových služeb je, že u nich často pracuje jak psycholog, tak právník.

Jako dobrý rozcestník pro hledání odborné pomoci mohou zafungovat stránky www.procjsmetonenahlasili.org/pomoc. Většina poraden umožňuje pomoc bezplatně, anonymně. Výhodou je, že více informací můžete získat nezávazně, a to nejen osobně, ale i prostřednictvím telefonu, e-mailu, nebo chatu.

Pokud byste potřebovala podpořit ještě před tímto krokem, nebo jste nechtěla zatím mluvit o tom, co se Vám stalo, můžete se obrátit buď na Linku bezpečí (www.linkabezpeci.cz/pomoc) – je i pro studenty do 26 let, nebo na Linku první psychické pomoci (http://linkapsychickepomoci.cz/) – pro dospělé. Neposkytují terapie, umí ale bezplatně a non stop pomoci třeba v situacích, kdy se necítíme dobře, nebo toho je na nás moc.

Dalším užitečným pomocníkem může být i aplikace Nepanikař nebo web https://nepanikar.eu/mapa-pomoci-psychologove/. Zde najdete další kontakty, např. na krizová centra, která se zaměřují na akutní pomoc a jsou v každém kraji.

Zkuste odkazy projít a zvážit, co by Vám nyní dávalo největší smysl. Vím, že takto po e-mailu se nedá obsáhnout vše a myslím na Vás. Snad v mé odpovědi najdete užitečné tipy. A opravdu nemějte obavy oslovit kohokoliv z odkazů výše, na další kroky už nemusíte být sama.

S pozdravem

Petra Dolečková, SPONDEA, z.ú.

Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách