Štěpán
Dobrý den, potřebuji pomoct, jelikoz po úmrtí mé babicky tak se mi to doma hroutí moje mamka mě ponižuje před jemimi kamarády a na veřejnosti, lže mému tátovi ktery ji to věři a kdyz se mu to snažim vysvětlit tak mi nevěři jelikož vše věřim mamce ale abych se vrátil k tématu potřebuji pomoct s tím abych se dokázal uklidit. Jelikoz mě i ve škole šikanuji za to jak vypadám a za to jakou mam barvu kůže + ty problémy v rodině jelikož mi to ani ve skole nejde s učením jlikož dostávám výsměch i za to kdyz dostanu špatnou známku a taky občas kdyz se doma pohádám s mamkou tak mam chuť se zabít i kvůli šikaně i kůli tomu že i doma mi nikdo nevěří.
Ps: omluvam se za pravopis jsem dyslektik.
Dobrý den,
děkujeme za důvěru, s jakou se na naši poradnu obracíte. Píšete o náročné situaci v rodině po úmrtí babičky, a o tom, že vás trápí ve škole problémy s učením a šikanou. Vnímám, jak velmi náročné to vše musí být, když zmiňujete, že máte chuť si vzít život.
O to víc si vážím toho, že jste napsal. Je za tím hodně sil a velká odvaha. Nemusíte být na vše sám. Vždy existují možnosti pomoci a sáhnout si na život není řešením. Vnímám, že vám nyní není dobře, zkusím vám proto v následujících řádcích sepsat vše, co mě k vaší situaci napadá.
V prvé řadě chci říci, že to, co se vám ve škole děje, není v pořádku. Nikdo nemá právo druhému ubližovat nebo se mu posmívat. I když v rodičích nyní podporu nemáte, protože jsou sami zasaženi úmrtím babičky a mají konflikty mezi sebou, ráda bych vás podpořila v tom, abyste se s tím, jak se nyní cítíte, svěřil někomu jinému.
Někomu z vašeho okolí, komu důvěřujete. Pomoci může někdo jiný z rodiny (třeba i vzdálenější příbuzní – teta, prarodiče apod.) nebo někdo ze školy. Možná by se dalo svěřit některému z učitelů, kteří si už možná také sami všimli, že se ve třídě necítíte dobře a trápíte se i s učením. Nebo jsou na školách také výchovní poradci a často i školní psychologové a jejich úkolem je pomáhat žákům a studentům jejich trable řešit.
Možná máte ve svém okolí i nějaký nízkoprahový klub (nebo by o něm ve škole mohli vědět). V nízkoprahových klubech (NZDM) najdete odborníky, kteří mají s podobnými tématy a jejich řešením zkušenosti, nabízí také nejen dobře využitý volný čas, ale často i třeba doučování. Dá se k nim chodit zadarmo, anonymně.
Vím, že svěřit se někomu není jednoduché. Můžete se stydět nebo mít strach, že to pak bude ještě horší. Mít obavy je normální. Ale zvládl jste napsat do poradny, říci si o pomoc, a to není málo. Jen se nebát udělat další krok. Věřím, že má smysl ho udělat.
Pokud vás ale nikdo z okolí nenapadá, nebo by pro vás bylo i nadále příjemnější řešit svou situaci s někým vzdálenějším, je super Linka bezpečí. Vše s vámi proberou a mohou také odkázat na další odborníky či krizová centra ve vašem okolí. Lze se jim ozvat zdarma a anonymně na telefon 116 111, na e-mail, či v chatovacích hodinách. Více info zde: www.linkabezpeci.cz/pomoc .
Dalším užitečným pomocníkem může být i aplikace Nepanikař, kterou lze zdarma stáhnout. V ní najdete jak další užitečné kontakty, tak i tipy a triky, jak pracovat se sebevražednými myšlenkami, nebo jak se uklidnit, jak jste sám ve zprávě psal. Více informací zde: https://nepanikar.eu/.
Držím moc palce s dalším hledáním pomoci a přeji hodně sil.
Pavlína Navrátilová, psycholožka SPONDEA, z.ú.
Doplnění odpovědi:
Dobrý den Štěpáne,
jsem rád, že jste našel odvahu začít své problémy řešit. Je toho na Vás opravdu hodně a určitě na to nemusíte být sám.
Ještě bych doplnil výbornou odpověď od kolegyně psycholožky. Týká se to zejména Vašich obtíží ve škole. Pokusím se být srozumitelný.
Co se týče šikany i obtíží s učením, můžete využít čtyř nejbližších zdrojů pomoci:
– třídní učitel, který by měl svoji třídu znát a budovat v ní soudržné a přátelské prostředí, v němž se pokud možno všichni cítí dobře. Zároveň by měl vnímat problémy jednotlivých žáků a iniciovat jejich řešení.
– školní preventista, tj. pověřený pedagog, jehož úkolem je předcházet nepříznivým až patologickým jevům ve škole, mezi které šikana patří, a řešit je.
– výchovný poradce je opět pověřený učitel, který pomáhá řešit žákům či studentům jejich problémy ve škole jak s učením, tak např. s šikanou apod. Současně zprostředkovává komunikaci mezi školou a rodinou žáka a usiluje o spolupráci s ní. Zejména pokud je zřejmé, že rodinná situace poškozuje jeho fungování ve škole, což je i Váš případ. Nedejte se mýlit slovem „výchovný“, které je pozůstatkem minulosti, je to poradce pro žáky a studenty v nesnázích a rozhodně Vás nebude vychovávat.
– školní psycholog se zabývá péčí o psychické zdraví žáka i zdravé klima ve školním, resp. třídním kolektivu. Snaží se žákům pomoci v případě, že se ve škole anebo vnějším či osobním životě necítí dobře, pociťují osamělost, jsou bezradní, nevěří si atd. Současně, podobně jako výchovný poradce, podporuje žáka při problémech s učením a v rodině.
Chtěl bych Vás ujistit, že poruchy učení, jako je dyslexie, dysgrafie aj., nejsou o inteligenci, lajdáctví nebo malé snaze žáka. Vím, že to tak někdy bývá chápáno. Ve skutečnosti to je vrozená porucha, kterou lze při správné pedagogicko-psychologické pomoci dobře překonat. Nevím, zda jste v péči Pedagogicko-psychologické poradny (PPP), nicméně právě tato poradna „radí“ škole, jak s žákem s dyslexií aj. poruchou individuálně pracovat tak, aby ve škole netrpěl a přiměřeně prospíval. Pokud v péči PPP nejste, ani nejste ještě zletilý
(svéprávný), a v rodině nemáte oporu, můžete požádat třídního učitele, výchovného poradce nebo školního psychologa, aby Vás do PPP objednali a zajistili Vám tak odbornou péči. Jestli je Vám již 18 a více let, můžete se na PPP obrátit sám.
Na závěr bych ještě vysvětlil v původní odpovědi uvedenou zkratku „NZDM“. Jde o Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež s rodinnými, školními, psychickými a sociálními problémy. Do NZDM můžete přijít anonymně, bez objednání a zdejší pracovníci s Vámi Vaše problémy rozeberou a nabídnou vhodnou, obvykle pravidelnou pomoc. Nejbližší NZDM si můžete „vyguglit“ na internetu a jeho návštěva určitě stojí za pokus.
Držím Vám palce a přeji hodně sil i štěstí.
Libor Novosád, sociální pracovník a speciální pedagog
z.s. iPoradna
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
Štěpán
Dobrý den, potřebuji pomoct, jelikoz po úmrtí mé babicky tak se mi to doma hroutí moje mamka mě ponižuje před jemimi kamarády a na veřejnosti, lže mému tátovi ktery ji to věři a kdyz se mu to snažim vysvětlit tak mi nevěři jelikož vše věřim mamce ale abych se vrátil k tématu potřebuji pomoct s tím abych se dokázal uklidit. Jelikoz mě i ve škole šikanuji za to jak vypadám a za to jakou mam barvu kůže + ty problémy v rodině jelikož mi to ani ve skole nejde s učením jlikož dostávám výsměch i za to kdyz dostanu špatnou známku a taky občas kdyz se doma pohádám s mamkou tak mam chuť se zabít i kvůli šikaně i kůli tomu že i doma mi nikdo nevěří.
Ps: omluvam se za pravopis jsem dyslektik.
Dobrý den,
děkujeme za důvěru, s jakou se na naši poradnu obracíte. Píšete o náročné situaci v rodině po úmrtí babičky, a o tom, že vás trápí ve škole problémy s učením a šikanou. Vnímám, jak velmi náročné to vše musí být, když zmiňujete, že máte chuť si vzít život.
O to víc si vážím toho, že jste napsal. Je za tím hodně sil a velká odvaha. Nemusíte být na vše sám. Vždy existují možnosti pomoci a sáhnout si na život není řešením. Vnímám, že vám nyní není dobře, zkusím vám proto v následujících řádcích sepsat vše, co mě k vaší situaci napadá.
V prvé řadě chci říci, že to, co se vám ve škole děje, není v pořádku. Nikdo nemá právo druhému ubližovat nebo se mu posmívat. I když v rodičích nyní podporu nemáte, protože jsou sami zasaženi úmrtím babičky a mají konflikty mezi sebou, ráda bych vás podpořila v tom, abyste se s tím, jak se nyní cítíte, svěřil někomu jinému.
Někomu z vašeho okolí, komu důvěřujete. Pomoci může někdo jiný z rodiny (třeba i vzdálenější příbuzní – teta, prarodiče apod.) nebo někdo ze školy. Možná by se dalo svěřit některému z učitelů, kteří si už možná také sami všimli, že se ve třídě necítíte dobře a trápíte se i s učením. Nebo jsou na školách také výchovní poradci a často i školní psychologové a jejich úkolem je pomáhat žákům a studentům jejich trable řešit.
Možná máte ve svém okolí i nějaký nízkoprahový klub (nebo by o něm ve škole mohli vědět). V nízkoprahových klubech (NZDM) najdete odborníky, kteří mají s podobnými tématy a jejich řešením zkušenosti, nabízí také nejen dobře využitý volný čas, ale často i třeba doučování. Dá se k nim chodit zadarmo, anonymně.
Vím, že svěřit se někomu není jednoduché. Můžete se stydět nebo mít strach, že to pak bude ještě horší. Mít obavy je normální. Ale zvládl jste napsat do poradny, říci si o pomoc, a to není málo. Jen se nebát udělat další krok. Věřím, že má smysl ho udělat.
Pokud vás ale nikdo z okolí nenapadá, nebo by pro vás bylo i nadále příjemnější řešit svou situaci s někým vzdálenějším, je super Linka bezpečí. Vše s vámi proberou a mohou také odkázat na další odborníky či krizová centra ve vašem okolí. Lze se jim ozvat zdarma a anonymně na telefon 116 111, na e-mail, či v chatovacích hodinách. Více info zde: www.linkabezpeci.cz/pomoc .
Dalším užitečným pomocníkem může být i aplikace Nepanikař, kterou lze zdarma stáhnout. V ní najdete jak další užitečné kontakty, tak i tipy a triky, jak pracovat se sebevražednými myšlenkami, nebo jak se uklidnit, jak jste sám ve zprávě psal. Více informací zde: https://nepanikar.eu/.
Držím moc palce s dalším hledáním pomoci a přeji hodně sil.
Pavlína Navrátilová, psycholožka SPONDEA, z.ú.
Doplnění odpovědi:
Dobrý den Štěpáne,
jsem rád, že jste našel odvahu začít své problémy řešit. Je toho na Vás opravdu hodně a určitě na to nemusíte být sám.
Ještě bych doplnil výbornou odpověď od kolegyně psycholožky. Týká se to zejména Vašich obtíží ve škole. Pokusím se být srozumitelný.
Co se týče šikany i obtíží s učením, můžete využít čtyř nejbližších zdrojů pomoci:
– třídní učitel, který by měl svoji třídu znát a budovat v ní soudržné a přátelské prostředí, v němž se pokud možno všichni cítí dobře. Zároveň by měl vnímat problémy jednotlivých žáků a iniciovat jejich řešení.
– školní preventista, tj. pověřený pedagog, jehož úkolem je předcházet nepříznivým až patologickým jevům ve škole, mezi které šikana patří, a řešit je.
– výchovný poradce je opět pověřený učitel, který pomáhá řešit žákům či studentům jejich problémy ve škole jak s učením, tak např. s šikanou apod. Současně zprostředkovává komunikaci mezi školou a rodinou žáka a usiluje o spolupráci s ní. Zejména pokud je zřejmé, že rodinná situace poškozuje jeho fungování ve škole, což je i Váš případ. Nedejte se mýlit slovem „výchovný“, které je pozůstatkem minulosti, je to poradce pro žáky a studenty v nesnázích a rozhodně Vás nebude vychovávat.
– školní psycholog se zabývá péčí o psychické zdraví žáka i zdravé klima ve školním, resp. třídním kolektivu. Snaží se žákům pomoci v případě, že se ve škole anebo vnějším či osobním životě necítí dobře, pociťují osamělost, jsou bezradní, nevěří si atd. Současně, podobně jako výchovný poradce, podporuje žáka při problémech s učením a v rodině.
Chtěl bych Vás ujistit, že poruchy učení, jako je dyslexie, dysgrafie aj., nejsou o inteligenci, lajdáctví nebo malé snaze žáka. Vím, že to tak někdy bývá chápáno. Ve skutečnosti to je vrozená porucha, kterou lze při správné pedagogicko-psychologické pomoci dobře překonat. Nevím, zda jste v péči Pedagogicko-psychologické poradny (PPP), nicméně právě tato poradna „radí“ škole, jak s žákem s dyslexií aj. poruchou individuálně pracovat tak, aby ve škole netrpěl a přiměřeně prospíval. Pokud v péči PPP nejste, ani nejste ještě zletilý
(svéprávný), a v rodině nemáte oporu, můžete požádat třídního učitele, výchovného poradce nebo školního psychologa, aby Vás do PPP objednali a zajistili Vám tak odbornou péči. Jestli je Vám již 18 a více let, můžete se na PPP obrátit sám.
Na závěr bych ještě vysvětlil v původní odpovědi uvedenou zkratku „NZDM“. Jde o Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež s rodinnými, školními, psychickými a sociálními problémy. Do NZDM můžete přijít anonymně, bez objednání a zdejší pracovníci s Vámi Vaše problémy rozeberou a nabídnou vhodnou, obvykle pravidelnou pomoc. Nejbližší NZDM si můžete „vyguglit“ na internetu a jeho návštěva určitě stojí za pokus.
Držím Vám palce a přeji hodně sil i štěstí.
Libor Novosád, sociální pracovník a speciální pedagog
z.s. iPoradna
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
