Stres, smutek, beznaděj

Roman

Jmenuji se Roman je mi 26 let. Na muj vek a me mládí bych neveril tomu co se kolem me deje. V nedavne dobe jsem si vsiml ze obtizne ovladam stres. Nevim jak k tomu doslo nebo cim je ten spouscec toho ze nejsem schopny svuj stres zvladat. za poslednich 6 let jsem sám jak fyzicky tak pocitově, kdo mohl tak se odstehoval za lepsim nebo za vyssim cilem, tem lidem to nijak nezazlivam ale mrzi me jak jsou schopni ze vteriny na vterinu zapomenout

 

Od me dospelosti ziju stereotypni zivot kdyz to popisu tak vztanu jedu do prace a domu a nekolikrat do mesice nakoupit zakladni potreby. Hrozne me mrzi ze jsem uplne sam a nemam zadny kontakt s nekym kdo by si semnou rad povidal nemam popravde ani kamarada, kamaradku se kterou bych mohl nekam aspon vyrazit. Premyslim nad tim denno denne proc se tyhle veci deji proc nikdo nenapise nezavola mi i kdyz se pokusim o seznameni s nekym tak si vsimam i toho jaka je mezi nami lidmi obrovska toxicita lidi jsou schopni odsoudit a ublizit, a nebo prasknout cloveka ktery jim nic neudelal, neublizil, neodsoudil.

 

Dalsi problem ktery mam je v praci jsem ve firme skoro 2 roky a od brezna tohoto roku se me prestalo jak si darit co se muze tak se pokazi nebo neco udelam spatne a dostanu servano a pak nad tim premyslim proc jsem tu chybu udelal jak to muzu napravit co muzu udelat pro to aby se to neopakovalo, pak se me rozbilo auto a kdyz jsem poprosil par kolegu zda by me mohli par krat odvest do prace a z prace byl to velky problem jet cca 3,5 km pred muj byt a nabrat me tak vam radeji reknou at si poridis elektrokolobezku. Fakt me stve jak jsou lidi neochotny ale kdyz neco po vas chteji tak jste pro ne najednou kamarad 🙁

 

zkusil jsem i par seznamek a naprosto marna snaha pokusil jsem se slusne oslovit nekolik lidi a s promnutim me bud neodpovedeli nebo me poslali do ne zrovna peknych mist nevim zda je to jak vypadam nebo nevim, oblikam se normalne jako normalni lidi jsem cistotny a uz jsem na pokraji zhrouceni a bojim se aby nedoslo k alkoholismu ale zatim jsem ve fazi ze bojuji proti tomu abych se napil ale vim ze jednou tomu podlehnu kdyz nenajdu pomoc proto vam zde pisi nebot sam uz nevim co delat nebavi takhle zit

 

Pral bych si zit normalni zivot a mit kolem sebe par lidi ktery proste vas vytahnou nekam a budete mit na co vzpominat. a ne se trapit sami v byte a koukat do stropu a premyslet nad tim co bude zitra s tim ze jiz predem vite co se bude odehravat

 

Proto vas prosim pomozte mi jakkoliv. Vim ze zivot nehraje fer ale nekdy mam i pocit ze do toho to sveta nepatrim. Dekuji

Bc. Barbora Vobořilová, studentka psychologie

Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství

 

Dobrý den, Romane,

předem Vám chci moc poděkovat za důvěru, s níž se obracíte na naší Iporadnu. Z toho, co píšete vnímám, že situace, ve které se nacházíte vás velmi trápí. Nevíte, čím ji zlepšit, nebo co děláte špatně. Chtěla bych vás moc podpořit v tom, že se nevzdáváte. Někdy na nás život nachystá věci, které mohou být těžké, ale je dobré, že v takových chvílích si dokážeme říct o pomoc.

 

Psal jste, že je vám 26 let a všiml jste si, že nezvládáte poslední dobou stres, že nevidíte spouštěč. Také jste zmínil, že jste 6 let pouze sám a že váš běžný den je velmi stereotypní. Píšete o tom, že jste se neúspěšně pokusil i o seznámení s lidmi, kteří by vám věnovali pozornost a trávili s vámi čas. Zmínil jste také, že jste již téměř 2 roky v jedné firmě, ale že se vám nyní moc nedaří, a ani vztahy mezi lidmi na pracovišti nejsou nyní dobré. Trápí vás, že je mezi lidmi obrovská toxicita, a nevíte, proč mohou lidé ubližovat člověku, který jim nic neudělal. Bojíte se, že byste ze své samoty sklouznul k alkoholismu, a že vás nenaplňuje žít takový život. Chcete pomoct, protože máte pocit, že do tohoto světa nepatříte.

 

Chci Vám ještě jednou poděkovat, že jste mi otevřeně sdělil, jak se necítíte dobře, že je Vám na zhroucení. Oceňuji, že s tím chcete něco udělat. Myslím, že prvním krokem ke spokojenosti je si uvědomit, co nám v životě chybí. A následně se to pokusit najít. Tohle uvědomění samo o sobě není vůbec lehké.

 

Z příběhu, který jste zmínil v souvislosti s lidmi z vašeho okolí vnímám, že jste prožil těžké chvíle a situace. Lidé mají často očekávání, že pokud se chovají určitým způsobem, budou se k nim druzí chovat totožně, to je však často mylná myšlenka. Je dobré si uvědomit, že vytváření pevného mezilidského vztahu může být komplikované. Chtěla bych vás podpořit, že právě v těchto vztazích je dobré být autentický a pojmenovat vlastní potřeby, jelikož na tom můžete postavit zdravý a funkční vztah. Nemusí to tedy nutně znamenat, že Vaše chování je špatné a že je chyba automaticky na Vaší straně.

 

Myslím, že v tomhle případě by pro vás mohlo být přínosné obrátit se na odbornou pomoc. Napadá mě vyzkoušet individuální sezení s psychologem. Pro mnohé může být návštěva psychologa stigmatizující. Pravdou ale je, že je to člověk, který Vám může pomoci bezpečně otevřít oči, a najít cesty, které člověk sám nevidí nebo podvědomě přehlíží. Pokud nevíte, kde psychologa hledat, je možnost oslovit Vašeho obvodního lékaře. Můžete také zkuste zavolat na pojišťovnu a zeptat se, zda vám takovou službu například hradí. Případně vyhledat pomoc v okolí Vašeho bydliště přes internet. Na placenou službu je nyní čekací doba okolo 3 měsíců, ale záleží na individuální domluvě. Také bych Vám doporučila využít i služeb bezplatné krizové linky, kde Vám mohou pomoci.

 

Nyní k Vaší práci. Zmínil jste, že se vám nyní nedaří a štve vás neochota lidí. Nevím, zda je to vaše první práce, a nevím, jaké máte vzdělání, ale rozhodně Vám chci říct, že existuje mnoho možností, co můžete v životě dělat. Jedna či více negativních zkušeností nemusí nutně znamenat, že všechny ostatní varianty jsou špatné. Někdy se stává, že se člověk vydá cestou, která pro něho není ideální a která nenaplňuje jeho potřeby. To je běžné.

 

Je dobré vědět, že nemusíme nutně setrvávat ve věcech, ve kterých nám není nejlépe. Napadá mě však, zdali jste si zkusil například s kolegy promluvit, protože okolí nemusí nutně tušit, že vy právě prožíváte těžké období. Případně je možné si promluvit s manažerem ohledně Vaší pracovní pozice a podmínek práce. Svou pracovní situaci můžete opět probrat s výše zmíněnými kontakty.

 

Stává se, že pokud člověku není nejlépe po psychické stránce, může se cítit provinile i za věci, které nejsou směřované na jeho osobu. To se týká tedy i vašich vztahů, kdy jste psal, že jste už něco zkusil, a nakonec jste zůstal sám. Určitě bych chtěla zmínit, že seznamka není jediné místo, kde lze najít někoho blízkého, ale můžete zkusit i sociální sítě. Přemýšlím nad tím, že často potkáváme stejně naladěné lidi třeba při různých aktivitách jako je sport či kultura, proto bych se zamyslela nad tím, co vás dříve dělalo šťastným, a zkusila to. Tím byste mohl lépe poznat i sám sebe. Samota může být někdy obtížná. Proto bych Vás chtěla podpořit udělat i neznámý krok, kterého se můžeme často obávat.

 

Psal jste, že je těžké chodit stereotypně do stejné práce a nemít žádnou jinou aktivitu. Zkuste se proto zamyslet třeba nad tím, co by vás bavilo. Chtěla bych vás podpořit v tom, že nikdy není pozdě začít něco nového.

 

Co se týče Vašeho strachu ze stresových situací, mohly by pro Vás být užitečné tyto techniky:

 

 

Ohledně vašeho strachu z alkoholismu. Chtěla bych vás moc ocenit v tom, že to nevzdáváte, protože to je nesmírně důležité. Stává se, že někteří lidé v těžkých chvílích tíhnou k závislostem, ale to nemusí být nutně váš případ. Proto pokud se cítíte, že na samotu a strach někdy nestačíte, neváhejte se obrátit na výše poslané kontakty. Také jsou různá specializovaná centra, kde se touto problematikou zabývají (tzv. K-centra).

 

V neposlední řadě bych vám chtěla napsat, že člověk je přirozeně zranitelný tvor. Někdy můžeme mít pocit, že nám svět staví barikády a nic nám neusnadňuje.  Je ale důležité, jak tomu čelíme, a že ani opakované nezdary neznamenají, že život nemůže být lepší. Z toho, co píšete cítím, jak moc vás tenhle pocit trápí. Věřte, že je ještě mnoho cest, kterými se můžete vydat. Stává se, že lidem, kterým se věci nedaří dle plánů, jsou na sebe hrozně přísní, a s každou další snahou ztrácí energii i motivaci. Zkuste proto na sebe být víc hodný. Zkuste přijít na to, co máte rád, a nebojte se vyhledat pomocnou ruku.

 

Přeji Vám, abyste v sobě našel sílu a odhodlání i po nezdařených pokusech se cítit lépe, a abyste se nebál udělat kroky do neznáma.

 

Bc. Barbora Vobořilová, studentka psychologie

Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství