Ahoj, 

 

moc si ceníme toho, že nám důvěřuješ a napsala jsi nám o pomoc. 

 

Z těch pár řádků, co jsi napsala, ale jistě nebylo snadné je zformulovat, vnímám velikou bezmoc a zoufalství. Píšeš, že se cítíš sama a nevíš, jak si říct o pomoc. Máš pocit, že to nikoho nezajímá a bojíš se. Je poznat, že neprožíváš vůbec lehké období a dokonce Tě napadají myšlenky na sebevraždu, kterou vnímáš jako lepší variantu, než je samota. 

 

Neumím si představit, co se asi stalo nebo děje, že přemýšlíš nad tím, že si tak moc ublížíš. Je mi velmi líto, že se cítíš osamělá a nedostává se Ti opory lidí kolem Tebe. Zasloužíš si, aby Tě blízcí podpořili, byli tu pro Tebe. Umím si představit, jaké je období dospívání a jak zranitelná můžeš být, jak jsi ke všemu citlivá. Napadá mě, že můžeš být z hodně věcí zmatená nebo jim nerozumíš. Říkám si, že Ti může připadat, že už nebude lépe a nevíš, jak z toho všeho ven. 

 

Sebevraždu vnímáš jako lepší možnost, než je samota. Sebevražda je samozřejmě řešením, jak uniknout z osamělosti, ale je to konečné řešení, ze kterého není návratu. Vůbec nepochybuji o tom, jak těžké to pro Tebe v tuto chvíli je a věřím, že se cítíš opravdu špatně a sama a že se bojíš. Přemýšlím nad tím, čeho se ty obavy nejvíce týkají? Chtěla bych Ti dodat naději, že může být lépe a že je možné najít někoho, kdo by Tě podržel a pomohl Ti zase nabrat sílu jít dál. Sebevražda se dá odložit, abys měla prostor vyzkoušet i jiná řešení. 

 

To, že jsi nám napsala, je pro mě důkazem toho, že o pomoc stojíš, akorát možná opravdu nevíš, jak si o ni říct, jak vlastně píšeš. Tento první krok, co jsi udělala, je moc důležitý. Jistě vyžadovalo hodně Tvé energie, úsilí, odhodlání a odvahy, abys nám napsala a svěřila se. Za to bych Tě chtěla moc ocenit. Také bych Tě ráda podpořila, aby ses svěřila někomu z rodiny (rodičům, sourozencům, tetě, babičce nebo komukoliv jinému), popřípadě kamarádce nebo paní učitelce/učiteli. Samozřejmě nevím, zda je to možné, zda Ti v tom něco nebrání nebo už ses o to pokusila.

 

Pokud to z nějakého důvodu nejde, vždy je možné obrátit se na psychologa, který tu je pro druhé, když mají nějaké trápení. Na základních školách bývají školní psychologové, je proto možné, že ho máte na škole také. Popřípadě se můžeš obrátit na jiného. S tím Ti může pomoci třeba Tvoje paní dětská doktorka nebo i linka důvěry, popřípadě se můžeš po nějakém porozhlédnout na internetu. 

 

Další možností, kam se obrátit, je dětské krizové centrum. Níže Ti posílám odkazy, aby sis udělala větší představu o tom, jak takové zařízení funguje.

 

https://www.ditekrize.cz/

 

https://www.css.brno.cz/deti-dospivajici 

 

Pokud se budeš cítit sama, budeš se chtít svěřit více do hloubky, nebo budeš potřebovat více informací, můžeš si zavolat i na linku důvěry. Na naší Lince důvěry STŘED jsme k zastižení každý den, včetně víkendů a svátků, na číslech 775 22 33 11 nebo 568 44 33 11. Také si můžeš zavolat na Linku bezpečí, která funguje nonstop na čísle 116 111 (je pro děti a zdarma). Na linky důvěry je možnost se obrátit i prostřednictvím chatu, např. na adrese https://iporadna.cz/elinka-chatova-poradna/ v době chatovacích hodin. 

 

Moc Ti přejeme, aby ses cítila brzy lépe a dostalo se Ti pomoci, kterou potřebuješ. 

Držíme Ti palce, opatruj se.

Linka důvěry STŘED