Eva
Dobrý den,
dcera rozvedená, manžel si našel její kamarádku. Dcera s ním má dva chlapce. Opustil je když jim bylo v rozmezí 10 13 roků. současná situace je taková, jejich tatínek se o ně nezajímal jen občas přes telefon. Současná situace mladší z chlapců začal kouřit chytil se party a kupuje si v tabáku cigarety co jsou v sáčcích. Zhoršil se ve škole jeho maminka, samozřejmě ho začala hlídat kam chodí a kým se stýká. Řešila to i se školou, tam má poznámky a velmi nevhodné chování. Teď nastala situace, že se chlapec rozhodl odejít k tatínkovi, protože ten mu věří, že nic z toho nedělá. Dcera je z toho moc špatná a já mám o ní strach. Děti byly soudně přiděleny mamince. je možné, že se dítě v 15 letech takto rozhodne a není řešení jak ho vrátit domů. Kdo má jaká práva. Koho se zeptat a co udělat poraďte. Píše vám jeho babička. Celé roky byl chlapec bezproblémový.
Dobrý den,
situaci, kterou popisujete, řeší mnoho maminek. Děti, jak dospívají, parta a kamarádi se pro ně stávají názorově důležitější, než rodiče. Experimentují, hledají se a často je chování rizikové a problémové. V neúplných rodinách se stává, že se dítě, někdy nepochopitelně pro pečujícího rodiče, začne obracet k rodiči, se kterým nežije a dříve se nevídalo. Hledá pochopení, jiný přístup, další šanci. Někdy je to vychytralé jednání, protože může u otce dojít zprvu ke změkčení pravidel, z radosti, že dítě má o druhého rodiče zájem. Ale i druhý rodič začne časem nastavovat pravidla, protože povinnosti se plnit musí a každý musí nějak společně fungovat, minimálně kvůli zodpovědnosti za dítě.
Co dělat, když si to chce vnuk vyzkoušet v 15 letech u táty? Tak jak tak nakonec nezbude, než ho pustit. V 15 letech ho máma doma neuváže a zakázat, to ho jen bude více k tátovi hnát. Je lepší s tím souhlasit, nastavit ale pravidla, jak to bude fungovat, chtít zachovat kontakt a pomyslně nechat otevřené dveře zpět, protože se to u táty tzv. nemusí povést a on musí mít šanci někam se vrátit. Dobré je ale zamezit opakovanému přebíhání, že dítě je zrovna tam kde chce a jak se mu to hodí. Pokud to jenom trochu jde, dojednat s druhým rodičem, přes co nejede vlak. Tedy, že prioritou pro oba je, aby kluk chodil do školy, byl doma v nějakou hodinu atd. Čím víc se pravidla budou v něčem potkávat, tím lépe. Pokud by kluk přebíhal, nedělá to dobrotu a pro kluka by to vlastně byla nejistota.
Kdo má jaká práva?
Táta má pořád rodičovskou zodpovědnost a starat se o kluka může, i když je svěřen do péče matky. Nový soud se dělat nemusí. Stačí dohoda mezi rodiči. A uvidí se.
Kvůli problémovému chování chlapce není na škodu se poradit. Buď se obrátit na psychologa nebo středisko výchovné péče – umí s výchovnými problémy pracovat ambulantně, ale i v rámci 2 měsíčního pobytu. Více určitě na webových stránkách každého ze středisek.
Spolupracovat může maminka i s kurátorem na městském úřadě. Nabídne konzultace, poradenství i konzultace přímo s klukem.
Někdy je dobré probrat, co se ve výchově daří, co ne a hledat příčiny.
Vím, že pro maminku je toto velmi obtížná situace i pro Vás, jako babičku. Toto období dětského vývoje je plné mnoha zvláštností a strastí, zejména pro rodiče a je třeba to tzv. „přežít“. Snažit se tím vším projít, zachovat dobrý vztah s dítětem. Přes všechno by měl vědět, že ho máte rádi a pokusit se udělat vše pro to, aby jeho životní cesta šla k dobrému a nezůstala v problémech.
Věřím, že se podaří vše zvládnout.
S pozdravem Zaoralová
Eva
Dobrý den,
dcera rozvedená, manžel si našel její kamarádku. Dcera s ním má dva chlapce. Opustil je když jim bylo v rozmezí 10 13 roků. současná situace je taková, jejich tatínek se o ně nezajímal jen občas přes telefon. Současná situace mladší z chlapců začal kouřit chytil se party a kupuje si v tabáku cigarety co jsou v sáčcích. Zhoršil se ve škole jeho maminka, samozřejmě ho začala hlídat kam chodí a kým se stýká. Řešila to i se školou, tam má poznámky a velmi nevhodné chování. Teď nastala situace, že se chlapec rozhodl odejít k tatínkovi, protože ten mu věří, že nic z toho nedělá. Dcera je z toho moc špatná a já mám o ní strach. Děti byly soudně přiděleny mamince. je možné, že se dítě v 15 letech takto rozhodne a není řešení jak ho vrátit domů. Kdo má jaká práva. Koho se zeptat a co udělat poraďte. Píše vám jeho babička. Celé roky byl chlapec bezproblémový.
Dobrý den,
situaci, kterou popisujete, řeší mnoho maminek. Děti, jak dospívají, parta a kamarádi se pro ně stávají názorově důležitější, než rodiče. Experimentují, hledají se a často je chování rizikové a problémové. V neúplných rodinách se stává, že se dítě, někdy nepochopitelně pro pečujícího rodiče, začne obracet k rodiči, se kterým nežije a dříve se nevídalo. Hledá pochopení, jiný přístup, další šanci. Někdy je to vychytralé jednání, protože může u otce dojít zprvu ke změkčení pravidel, z radosti, že dítě má o druhého rodiče zájem. Ale i druhý rodič začne časem nastavovat pravidla, protože povinnosti se plnit musí a každý musí nějak společně fungovat, minimálně kvůli zodpovědnosti za dítě.
Co dělat, když si to chce vnuk vyzkoušet v 15 letech u táty? Tak jak tak nakonec nezbude, než ho pustit. V 15 letech ho máma doma neuváže a zakázat, to ho jen bude více k tátovi hnát. Je lepší s tím souhlasit, nastavit ale pravidla, jak to bude fungovat, chtít zachovat kontakt a pomyslně nechat otevřené dveře zpět, protože se to u táty tzv. nemusí povést a on musí mít šanci někam se vrátit. Dobré je ale zamezit opakovanému přebíhání, že dítě je zrovna tam kde chce a jak se mu to hodí. Pokud to jenom trochu jde, dojednat s druhým rodičem, přes co nejede vlak. Tedy, že prioritou pro oba je, aby kluk chodil do školy, byl doma v nějakou hodinu atd. Čím víc se pravidla budou v něčem potkávat, tím lépe. Pokud by kluk přebíhal, nedělá to dobrotu a pro kluka by to vlastně byla nejistota.
Kdo má jaká práva?
Táta má pořád rodičovskou zodpovědnost a starat se o kluka může, i když je svěřen do péče matky. Nový soud se dělat nemusí. Stačí dohoda mezi rodiči. A uvidí se.
Kvůli problémovému chování chlapce není na škodu se poradit. Buď se obrátit na psychologa nebo středisko výchovné péče – umí s výchovnými problémy pracovat ambulantně, ale i v rámci 2 měsíčního pobytu. Více určitě na webových stránkách každého ze středisek.
Spolupracovat může maminka i s kurátorem na městském úřadě. Nabídne konzultace, poradenství i konzultace přímo s klukem.
Někdy je dobré probrat, co se ve výchově daří, co ne a hledat příčiny.
Vím, že pro maminku je toto velmi obtížná situace i pro Vás, jako babičku. Toto období dětského vývoje je plné mnoha zvláštností a strastí, zejména pro rodiče a je třeba to tzv. „přežít“. Snažit se tím vším projít, zachovat dobrý vztah s dítětem. Přes všechno by měl vědět, že ho máte rádi a pokusit se udělat vše pro to, aby jeho životní cesta šla k dobrému a nezůstala v problémech.
Věřím, že se podaří vše zvládnout.
S pozdravem Zaoralová
