Permanentní úzkosti

Kaila

Dobrý den,
mám asi problém. Kdysi cca 8 let zpátky sem měla diagnostikavou uzkostně depresivní poruchu. Prášky jsem užívala dva měsíce, pak jsem je vysadila a od té doby žádné příznaky. Akutálně se již několik měsíců extrémně trápím, přicházím o klienty kvůli špatnému soustředění, brečím, řeším partnerskou krizi, které si partner není vědom, křičím na své dospívající děti. Hlavně mám pocit permanentní uzkosti a dvakrát mě napadlo, že by tu bylo líp beze mě – ale nejde to, miluju své děti. Na psychiatrii nechci – musela byhc se léčit a skončila bez příjmu, nesměla bych se živit u malých dětí. ve školce. Nějak nevím jak dál. Doma podporu necítím ale vůbec, spíš naopak, vše si beru absolutně osobně a přestalo mě i vše bavit. Prosím o radu.

Dobrý den

Neurotickými poruchami trpí řada lidí, nevidím důvod proč je neléčit. Nevím, jaká jsou zdravotní kritéria Vaší konkrétní práce s malými dětmi, ale překvapilo by mě, že by měly vadit zalečené obtíže tohoto druhu.
Naopak sama uvádíte, že nelečené obtíže Vám způsobují pracovní problémy. Spíše se dopustíte chyby, když jste nesoustředěna a vystresovaná, než když budete v klidu.
Nemůžu Vám nedoporučit vyšetření u psychiatra, kde by Vám pravděpodobně nasadili dlouhodobější medikaci, na které budete normálně fungovat. Některé léky Vám může předepsat i praktický lékař.
Pokud se tomuto budete bránit, pak ještě můžete vyhledat psychologa, ideálně ve zdravotnictví ,který by Vám pomohl pomocí psychoterapie. To je ale většinou záležitost časově náročná a dlouhodobá.
V případě akutní  krize využijte některé krizové linky.
Nedoporučuji nechat věci být, než ev. samy odezní. Nemusíte se dočkat a stav se může dále zhoršovat. Zkušenost z ordinace je taková, že pak lidé přicházejí už v situaci, kdy nejsou schopni běžného fungování, včetně docházení do zaměstnání atd.
S pozdravem
MUDr. Kateřina Černá
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách

Kaila

Dobrý den,
mám asi problém. Kdysi cca 8 let zpátky sem měla diagnostikavou uzkostně depresivní poruchu. Prášky jsem užívala dva měsíce, pak jsem je vysadila a od té doby žádné příznaky. Akutálně se již několik měsíců extrémně trápím, přicházím o klienty kvůli špatnému soustředění, brečím, řeším partnerskou krizi, které si partner není vědom, křičím na své dospívající děti. Hlavně mám pocit permanentní uzkosti a dvakrát mě napadlo, že by tu bylo líp beze mě – ale nejde to, miluju své děti. Na psychiatrii nechci – musela byhc se léčit a skončila bez příjmu, nesměla bych se živit u malých dětí. ve školce. Nějak nevím jak dál. Doma podporu necítím ale vůbec, spíš naopak, vše si beru absolutně osobně a přestalo mě i vše bavit. Prosím o radu.

Dobrý den

Neurotickými poruchami trpí řada lidí, nevidím důvod proč je neléčit. Nevím, jaká jsou zdravotní kritéria Vaší konkrétní práce s malými dětmi, ale překvapilo by mě, že by měly vadit zalečené obtíže tohoto druhu.
Naopak sama uvádíte, že nelečené obtíže Vám způsobují pracovní problémy. Spíše se dopustíte chyby, když jste nesoustředěna a vystresovaná, než když budete v klidu.
Nemůžu Vám nedoporučit vyšetření u psychiatra, kde by Vám pravděpodobně nasadili dlouhodobější medikaci, na které budete normálně fungovat. Některé léky Vám může předepsat i praktický lékař.
Pokud se tomuto budete bránit, pak ještě můžete vyhledat psychologa, ideálně ve zdravotnictví ,který by Vám pomohl pomocí psychoterapie. To je ale většinou záležitost časově náročná a dlouhodobá.
V případě akutní  krize využijte některé krizové linky.
Nedoporučuji nechat věci být, než ev. samy odezní. Nemusíte se dočkat a stav se může dále zhoršovat. Zkušenost z ordinace je taková, že pak lidé přicházejí už v situaci, kdy nejsou schopni běžného fungování, včetně docházení do zaměstnání atd.
S pozdravem
MUDr. Kateřina Černá
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách