Yang
Dobrý den,
co mám dělat když se mi spolužáci smějou ,hážou po mně věci, říkala jsem to kamarádům, ale všichni řekli “to mi je líto, jsem tu pro tebe” už když jsem jim to naznačovala, nebo řekla, všem to bylo ukradeny, na tyhle keci už nevěřím, minuly rok se stalo to samé, ale nechci s tím otravovat mamku, bojím se ji říct, že mi není psychicky dobře.
Tea studentka psychologie
Mgr. Barbora Kryštofová, garant psychologického poradenství
Ahoj,
nejdříve bych ti chtěla poděkovat za důvěru, s kterou do naší poradny píšeš. V tvém emailu uvádíš, že se ti spolužáci smějí a hází po tobě věci. Zní to jako těžká situace a je normální, pokud se v ní teď necítíš dobře. To, co popisuješ, rozhodně není v pořádku. Nikdo nemá právo ti ubližovat. Píšeš, že ti není psychicky dobře. Pokud se takto cítíš, je potřeba, aby se něco změnilo. Nevím, zda jsi se zkusila svěřit někomu jinému než kamarádům. V takové situaci je dobré obrátit se na dospělého, kterému věříš. Jestli se to děje ve škole, pak je nejlepší možností třídní učitel nebo školní psycholog. Ale můžeš se obrátit i na jiného učitele. Píšeš, že se nechceš svěřit mamce, ale aby se situace mohla řešit, i ona by o tom měla vědět. Pokud k ní máš blízko, může ti teď být oporou a pomoci ti celou situaci řešit. V těžkých chvílích nám mohou hodně pomoct naši nejbližší. Občas, když máme nějaký problém, bojíme se s ním svěřit, abychom tím někoho neotravovali. Je normální potřebovat pomoc a požádat o ni je známka odvahy. Pokud bys potřebovala o něčem mluvit okamžitě, můžeš se vždy obrátit na linku důvěry. Ta je dostupná na čísle 116 111 funguje celý den a zadarmo. Přeji ti hodně štěstí a odvahy.
Tea studentka psychologie
Mgr. Barbora Kryštofová, garant psychologického poradenství
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách
Yang
Dobrý den,
co mám dělat když se mi spolužáci smějou ,hážou po mně věci, říkala jsem to kamarádům, ale všichni řekli “to mi je líto, jsem tu pro tebe” už když jsem jim to naznačovala, nebo řekla, všem to bylo ukradeny, na tyhle keci už nevěřím, minuly rok se stalo to samé, ale nechci s tím otravovat mamku, bojím se ji říct, že mi není psychicky dobře.
Tea studentka psychologie
Mgr. Barbora Kryštofová, garant psychologického poradenství
Ahoj,
nejdříve bych ti chtěla poděkovat za důvěru, s kterou do naší poradny píšeš. V tvém emailu uvádíš, že se ti spolužáci smějí a hází po tobě věci. Zní to jako těžká situace a je normální, pokud se v ní teď necítíš dobře. To, co popisuješ, rozhodně není v pořádku. Nikdo nemá právo ti ubližovat. Píšeš, že ti není psychicky dobře. Pokud se takto cítíš, je potřeba, aby se něco změnilo. Nevím, zda jsi se zkusila svěřit někomu jinému než kamarádům. V takové situaci je dobré obrátit se na dospělého, kterému věříš. Jestli se to děje ve škole, pak je nejlepší možností třídní učitel nebo školní psycholog. Ale můžeš se obrátit i na jiného učitele. Píšeš, že se nechceš svěřit mamce, ale aby se situace mohla řešit, i ona by o tom měla vědět. Pokud k ní máš blízko, může ti teď být oporou a pomoci ti celou situaci řešit. V těžkých chvílích nám mohou hodně pomoct naši nejbližší. Občas, když máme nějaký problém, bojíme se s ním svěřit, abychom tím někoho neotravovali. Je normální potřebovat pomoc a požádat o ni je známka odvahy. Pokud bys potřebovala o něčem mluvit okamžitě, můžeš se vždy obrátit na linku důvěry. Ta je dostupná na čísle 116 111 funguje celý den a zadarmo. Přeji ti hodně štěstí a odvahy.
Tea studentka psychologie
Mgr. Barbora Kryštofová, garant psychologického poradenství
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách
