Klára
Dobrý den,
nevím jak bych to napsala. Ummm chtěla bych říct, že je všechno v lepší, ale to bych lhala. Všechno se nějak zhoršilo, a já nechci aby se to dělo, ale nějakým způsobem si říkám, že to ještě není tak špatné nebo si v tom nejsem jistá, prostě nevím, ale když si vzpomenu na to co bylo před rokem a co je teď tak vím, že je to o dost horší. Zkouším s tím bojovat, ale nějak mi to nejde. Při každé úzkosti mám myšlenku na sebepoškozování , a čím víc odolávám tak tím víc to nutkání je sílnější. Po nějaké době to nezvládnu, a pokaždé co to udělám je to horší a horší, po každé jsou rány hlubší a hlubší. pokaždé co se to stane, tak nepřemýšlím, prostě to jede, potom co mi to stačí tak jen sedím a koukám na to s obrovskou úlevou.
Dobrý den, Kláro,
vážíme si upřímnosti a otevřenosti, se kterou se obracíte na iPoradnu.
Všímáte si toho, jak se Váš stav zhoršuje. Je možná obtížné si přiznat, že by to mohlo být až tak špatné. Snažíte se bojovat. Při každé úzkosti myslíte na sebepoškozování, čím více odoláváte, tím je nutkání silnější. Pokaždé je to horší a horší, rány jsou hlubší a hlubší. Když si ublížíte, přichází obrovská úleva.
Kláro, vnímám z Vašeho psaní únavu, která přichází s bojem a odoláváním nutkání si ublížit. Ztrácíte jistotu nad tím, jestli je situace tak špatná či nikoliv. Někdy se potřebujeme zastavit, nadechnout a vydechnout, abychom získali trochu odstup a mohli nahlédnout na to, co se děje. Možná tento odstup získáváte zprávou, kterou píšete.
Sebepoškozování je způsob, jak se vyrovnat s bolestí a tíhou, kterou prožíváme. Někdy je to jediná cesta, která nám poskytne úlevu. Ta bohužel nebývá trvalá, často nastupují pocity viny, selhání, úzkost… Postupně se stává, že nutkání ubližovat si sílí a je třeba hlubších ran, abychom úlevy dosáhli. Z Vaší zprávy mám dojem, že tento mechanismus znáte a snažíte se proti němu bojovat.
Je přirozené, že když zažíváme bolest, zkoušíme ta řešení, která nám fungovala dříve. Možná si uvědomujete, že sebepoškozování není dlouhodobě zvladatelná cesta a hledáte další možnosti. Jaké další věci Vám pomáhají zvládat třeba jen drobná trápení ? Přemýšlím také nad tím, co je to za bolest, která Vám způsobuje to nutkání ? Jakého nepřítele máte proti sobě ?
Říkám si, že by se hodilo mít i nějaké spolubojovníky na své straně, nějaké blízké osoby v rodině nebo okruhu přátel, které by Vám mohly být oporou. Máte v okolí někoho, komu byste se mohla se svým trápením svěřit ? Velmi užitečná by pro Vás mohla být i odborná psychologická pomoc. Sebepoškozování často bývá znakem, že se v životě děje něco nad Vaše síly. Psycholog Vás může podpořit a může Vám pomoct podrobně prozkoumat a nalézt další možná řešení.
Věřím, že odolávání nutkání si ublížit je náročné a vyvolává řadu emocí jako je úzkost, strach, bezmoc. Nebojte se v těchto chvílích obrátit na linky důvěry, které poskytují podporu v krizových situacích, do kterých Vaše téma určitě spadá. Linky důvěry můžete kontaktovat jak telefonicky, tak prostřednictvím chatu, některá pracoviště nabízejí nonstop provoz. Jejich seznam najdete na stránkách linkyduvery.cz.
V případě potřeby se můžete obrátit také přímo na naši linku důvěry. Můžete nám psát na e-mail linkaduvery@stred.info nebo na chat iPoradny, kde jsme denně od 10–12 a od 17–19 hodin na adrese https://iporadna.cz/elinka-chatova-poradna/. Také nám můžete zavolat na telefonní čísla 775 22 33 11 a 568 44 33 11 každý den od 9 do 21 h
Milá Kláro, ceníme si Vaší odvahy se svěřit a bojovat. Zároveň bychom Vás rádi podpořili, abyste v tom nezůstávala sama. Může to být náročný krok, ale často přináší úlevu.
Přejeme Vám hodně sil.
Tým Linky důvěry STŘED
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
Klára
Dobrý den,
nevím jak bych to napsala. Ummm chtěla bych říct, že je všechno v lepší, ale to bych lhala. Všechno se nějak zhoršilo, a já nechci aby se to dělo, ale nějakým způsobem si říkám, že to ještě není tak špatné nebo si v tom nejsem jistá, prostě nevím, ale když si vzpomenu na to co bylo před rokem a co je teď tak vím, že je to o dost horší. Zkouším s tím bojovat, ale nějak mi to nejde. Při každé úzkosti mám myšlenku na sebepoškozování , a čím víc odolávám tak tím víc to nutkání je sílnější. Po nějaké době to nezvládnu, a pokaždé co to udělám je to horší a horší, po každé jsou rány hlubší a hlubší. pokaždé co se to stane, tak nepřemýšlím, prostě to jede, potom co mi to stačí tak jen sedím a koukám na to s obrovskou úlevou.
Dobrý den, Kláro,
vážíme si upřímnosti a otevřenosti, se kterou se obracíte na iPoradnu.
Všímáte si toho, jak se Váš stav zhoršuje. Je možná obtížné si přiznat, že by to mohlo být až tak špatné. Snažíte se bojovat. Při každé úzkosti myslíte na sebepoškozování, čím více odoláváte, tím je nutkání silnější. Pokaždé je to horší a horší, rány jsou hlubší a hlubší. Když si ublížíte, přichází obrovská úleva.
Kláro, vnímám z Vašeho psaní únavu, která přichází s bojem a odoláváním nutkání si ublížit. Ztrácíte jistotu nad tím, jestli je situace tak špatná či nikoliv. Někdy se potřebujeme zastavit, nadechnout a vydechnout, abychom získali trochu odstup a mohli nahlédnout na to, co se děje. Možná tento odstup získáváte zprávou, kterou píšete.
Sebepoškozování je způsob, jak se vyrovnat s bolestí a tíhou, kterou prožíváme. Někdy je to jediná cesta, která nám poskytne úlevu. Ta bohužel nebývá trvalá, často nastupují pocity viny, selhání, úzkost… Postupně se stává, že nutkání ubližovat si sílí a je třeba hlubších ran, abychom úlevy dosáhli. Z Vaší zprávy mám dojem, že tento mechanismus znáte a snažíte se proti němu bojovat.
Je přirozené, že když zažíváme bolest, zkoušíme ta řešení, která nám fungovala dříve. Možná si uvědomujete, že sebepoškozování není dlouhodobě zvladatelná cesta a hledáte další možnosti. Jaké další věci Vám pomáhají zvládat třeba jen drobná trápení ? Přemýšlím také nad tím, co je to za bolest, která Vám způsobuje to nutkání ? Jakého nepřítele máte proti sobě ?
Říkám si, že by se hodilo mít i nějaké spolubojovníky na své straně, nějaké blízké osoby v rodině nebo okruhu přátel, které by Vám mohly být oporou. Máte v okolí někoho, komu byste se mohla se svým trápením svěřit ? Velmi užitečná by pro Vás mohla být i odborná psychologická pomoc. Sebepoškozování často bývá znakem, že se v životě děje něco nad Vaše síly. Psycholog Vás může podpořit a může Vám pomoct podrobně prozkoumat a nalézt další možná řešení.
Věřím, že odolávání nutkání si ublížit je náročné a vyvolává řadu emocí jako je úzkost, strach, bezmoc. Nebojte se v těchto chvílích obrátit na linky důvěry, které poskytují podporu v krizových situacích, do kterých Vaše téma určitě spadá. Linky důvěry můžete kontaktovat jak telefonicky, tak prostřednictvím chatu, některá pracoviště nabízejí nonstop provoz. Jejich seznam najdete na stránkách linkyduvery.cz.
V případě potřeby se můžete obrátit také přímo na naši linku důvěry. Můžete nám psát na e-mail linkaduvery@stred.info nebo na chat iPoradny, kde jsme denně od 10–12 a od 17–19 hodin na adrese https://iporadna.cz/elinka-chatova-poradna/. Také nám můžete zavolat na telefonní čísla 775 22 33 11 a 568 44 33 11 každý den od 9 do 21 h
Milá Kláro, ceníme si Vaší odvahy se svěřit a bojovat. Zároveň bychom Vás rádi podpořili, abyste v tom nezůstávala sama. Může to být náročný krok, ale často přináší úlevu.
Přejeme Vám hodně sil.
Tým Linky důvěry STŘED
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
