Dobrý den, Naty,

děkuji Vám, že jste se s důvěrou obrátila na naši e-mailovou poradnu. Píšete, že jste začala docházet na terapii. Během ní však často pláčete, po sezení se cítíte vyčerpaná a ptáte se, zda je to v pořádku.

Nejprve bych ráda ocenila a vyzdvihla to, že jste se rozhodla své potíže řešit a vyhledala jste odbornou pomoc. Rozhodnout se k takovému kroku je pro mnoho lidí obtížné a věřím, že stojí velkou dávku odvahy svěřovat se s traumatickými zážitky jinému člověku.

Věřím také, že je nepříjemné vracet se k bolestným událostem z minulosti. Avšak aby byla psychoterapie úspěšná a měla dlouhodobý efekt, je potřebné těžká životní témata přijmout a zpracovat si je, včetně pocitů, které se s nimi pojí. Úleva po terapii je samozřejmě dlouhodobým cílem, nelze však čekat, že se dostaví hned. Některá sezení jsou velmi náročná. Duševní práce a práce na sobě může být vyčerpávající, je tedy přirozené, že se po terapii cítíte unavená. A stejně tak je normální také Váš pláč během sezení. Jde o přirozený doprovod emocí, které prožíváte. Terapeuti s pláčem u svých klientů počítají, proto se za něj vůbec nemusíte stydět.

Zkuste věnovat dnům, kdy absolvujete terapii, větší pozornost – například snažit se být před sezením co nejvíce odpočatá. Více než jindy je důležité soustředit se na své tzv. zdroje, tedy věnovat se tomu, co Vás naplňuje, trávit čas s blízkými lidmi a podobně. Zařadit můžete také relaxační techniky, které Vám ke zklidnění mysli i těla mohou pomoci – poradit se o nich můžete se svým terapeutem.

Ráda bych Vás také podpořila ve sdělení svých pocitů a obtíží Vašemu terapeutovi na příštím sezení. Základním předpokladem úspěchu terapie je vztah mezi terapeutem a klientem, který by měl být založen na vzájemné důvěře a otevřené komunikaci. Zároveň je to právě Váš terapeut, kdo zná konkrétní povahu Vašich problémů a prochází s Vámi terapeutickým procesem. K tomu, aby Vám dokázal pomoct, potřebuje znát co nejvíce informací – včetně Vašich pocitů. Tajit je před ním nemá smysl, terapie pak nebude úspěšná. Terapeut by měl průběžně zjišťovat, jak se při sezení či po něm cítíte. Máte-li pocit, že se po terapii cítíte hůře nebo Vám nepomáhá, zkuste zvážit, zda terapeutovi své pocity nesdělit a pokusit se najít společné řešení.

Může se samozřejmě stát, že Vám terapie nebude pomáhat dlouhodobě, či se po ní budete cítit spíše hůře např. i po několika měsících léčby. Dít se tak může z různých důvodů, nejčastěji kvůli tomu, že si nesednete s osobností a terapeutickým postupem Vašeho terapeuta. V tomto případě bych zvážila změnu terapeuta – což je naprosto v pořádku a stává se to běžně. Zároveň se tak může dít také z toho důvodu, že je terapeutická léčba sama o sobě nedostatečná a bylo by vhodné ji podpořit např. farmakologickou léčbou. Vše je však o komunikaci s odborníky, v jejichž péči jste, neboť s nimi své problémy řešíte podrobněji.

Přeji Vám mnoho sil, aby se Vám povedlo potíže překonat a cítila jste se lépe.

S pozdravem a přáním hezkého dne

 

Bc. Martina Ocelíková, studentka psychologie

Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství