Jana
Dobrý den,
syn přes 16 let má z ničeho nic černé chvilky, kdy začne o sobě pochybovat, o svém vzhledu, že je škaredý a nemůže chodit mezi lidi a svět že ho netěší a něco si raději udělá. Jedná se o naprosto iracionální hodnocení, až na drobné problémy s pletí je to pěkný kluk. Už jsem ho objednala k psycholožce, protože tyto stavy má čím dál častěji, půjdeme však až v březnu. Jak ale mám na takové stavy reagovat, snažíme se s ním rozumně pohovořit, ale nechce nic slyšet. Odmítá jít do školy a vyhýbá se lidem i kamarádům. Jakmile se z toho dostane, třeba tím, že se nechá ostříhat, nebo se mu něco povede..je celkem normální. Děkuji předem za pomoc
Bc. Petra Zoubková, studentka psychologie
a
Mgr. Markéta Doležalová, odborná garantka
Dobrý den,
vážím si toho, že jste se na nás obrátila v situaci, která pro Vás není jednoduchá. Z Vašich slov cítím to, že se o syna strachujete a snažíte se pro něj něco udělat. Také jste ho již objednala k psycholožce. Za to bych Vás chtěla rovněž ocenit.
Konzultace s odborníkem je zde určitě na místě. Rozumím tomu, že do března je ještě dlouhá doba a hledáte tak způsoby, jak svému synovi pomoc. Nespokojenost se vzhledem je v tomto období něčím běžným, s čím se potýká celá řada dospívajících. Způsobuje to nastupující puberta a větší vliv vrstevníků na sebemínění jedince. V případě Vašeho syna ovšem Vaše potíže narůstají.
Přemýšlím nad tím, čím to může být způsobeno. Říkáte, že odmítá chodit do školy a vyhýbá se kamarádům. Víte, jak se mu ve škole daří? Rozumí si se svými spolužáky? Sledovala bych, jak se chová a co říká, když s ním mluvíte o škole. Možná nastala nějaká změna, která by mohla souviset s potížemi. Můžete se zkusit zamyslet nad tím, kdy se problémy poprvé objevily. Vliv na pohled na své tělo mohou mít i sociální sítě. Pokusila bych se synem pohovořit o tom, čemu se na sociálních sítích věnuje a jaký obsah sleduje. Mohl by to být způsob, jak s ním navázat konverzaci na toto téma. Na jednu stranu mu ukážete Váš zájem o to, co ho baví a zajímá, ale také budete moci ošetřit případné negativní aspekty.
Právě vzhledem k tomu, že neznám příčinu synových obtíží, je složité nalézt návod k řešení. Jak se syn staví k návštěvě psycholožky? Souhlasí s ní? Je důležité s ním tuto návštěvu probrat a ujistit se, že se na ni cítí připravený. Rozhovor na toto téma bych navázala ovšem ve chvíli, kdy se cítí dobře.
Do návštěvy psycholožky můžete pokračovat v tom snažit se rozvíjet synovo pozitivní sebehodnocení. Říkáte, že ve chvílích úspěchu nebo pokud se cítí dobře (např. po ostříhání vlasů), má lepší náladu. V těchto chvílích bych vyzdvihla to, s čeho má radost a podpořila bych jej v tom. Připomenout mu to můžete ve chvílích, kdy se necítí dobře.
To, že s ním mluvíte v klidu je určitě správně. Zároveň je důležité zamyslet se nad tím, jak mluvíte o svém těle v jeho blízkosti. To, jak rodiče nahlíží na své tělo ovlivňuje sebepojetí jejich dětí. Snažte se tedy o sobě mluvit laskavě a synovi tím dáte dobrý vzor.
Pokud byste cítila, že potřebujete další pomoc, například kdyby syn dále hovořil o tom, že si chce ublížit, když mu budete chtít vysvětlit návštěvu psycholožky ad., obraťte se na Rodičovskou linku nebo na Modrou linku. Tam Vám skrze telefon nebo chat mohou pomoci a dát Vám další tipy a rady, jak tady pro syna být.
https://www.rodicovskalinka.cz/
Doufám, že naleznete v mé odpovědi, co potřebujete.
Držím vám palce a přeji Vám mnoho sil,
Bc. Petra Zoubková, studentka psychologie
a
Mgr. Markéta Doležalová, odborná garantka
Jana
Dobrý den,
syn přes 16 let má z ničeho nic černé chvilky, kdy začne o sobě pochybovat, o svém vzhledu, že je škaredý a nemůže chodit mezi lidi a svět že ho netěší a něco si raději udělá. Jedná se o naprosto iracionální hodnocení, až na drobné problémy s pletí je to pěkný kluk. Už jsem ho objednala k psycholožce, protože tyto stavy má čím dál častěji, půjdeme však až v březnu. Jak ale mám na takové stavy reagovat, snažíme se s ním rozumně pohovořit, ale nechce nic slyšet. Odmítá jít do školy a vyhýbá se lidem i kamarádům. Jakmile se z toho dostane, třeba tím, že se nechá ostříhat, nebo se mu něco povede..je celkem normální. Děkuji předem za pomoc
Bc. Petra Zoubková, studentka psychologie
a
Mgr. Markéta Doležalová, odborná garantka
Dobrý den,
vážím si toho, že jste se na nás obrátila v situaci, která pro Vás není jednoduchá. Z Vašich slov cítím to, že se o syna strachujete a snažíte se pro něj něco udělat. Také jste ho již objednala k psycholožce. Za to bych Vás chtěla rovněž ocenit.
Konzultace s odborníkem je zde určitě na místě. Rozumím tomu, že do března je ještě dlouhá doba a hledáte tak způsoby, jak svému synovi pomoc. Nespokojenost se vzhledem je v tomto období něčím běžným, s čím se potýká celá řada dospívajících. Způsobuje to nastupující puberta a větší vliv vrstevníků na sebemínění jedince. V případě Vašeho syna ovšem Vaše potíže narůstají.
Přemýšlím nad tím, čím to může být způsobeno. Říkáte, že odmítá chodit do školy a vyhýbá se kamarádům. Víte, jak se mu ve škole daří? Rozumí si se svými spolužáky? Sledovala bych, jak se chová a co říká, když s ním mluvíte o škole. Možná nastala nějaká změna, která by mohla souviset s potížemi. Můžete se zkusit zamyslet nad tím, kdy se problémy poprvé objevily. Vliv na pohled na své tělo mohou mít i sociální sítě. Pokusila bych se synem pohovořit o tom, čemu se na sociálních sítích věnuje a jaký obsah sleduje. Mohl by to být způsob, jak s ním navázat konverzaci na toto téma. Na jednu stranu mu ukážete Váš zájem o to, co ho baví a zajímá, ale také budete moci ošetřit případné negativní aspekty.
Právě vzhledem k tomu, že neznám příčinu synových obtíží, je složité nalézt návod k řešení. Jak se syn staví k návštěvě psycholožky? Souhlasí s ní? Je důležité s ním tuto návštěvu probrat a ujistit se, že se na ni cítí připravený. Rozhovor na toto téma bych navázala ovšem ve chvíli, kdy se cítí dobře.
Do návštěvy psycholožky můžete pokračovat v tom snažit se rozvíjet synovo pozitivní sebehodnocení. Říkáte, že ve chvílích úspěchu nebo pokud se cítí dobře (např. po ostříhání vlasů), má lepší náladu. V těchto chvílích bych vyzdvihla to, s čeho má radost a podpořila bych jej v tom. Připomenout mu to můžete ve chvílích, kdy se necítí dobře.
To, že s ním mluvíte v klidu je určitě správně. Zároveň je důležité zamyslet se nad tím, jak mluvíte o svém těle v jeho blízkosti. To, jak rodiče nahlíží na své tělo ovlivňuje sebepojetí jejich dětí. Snažte se tedy o sobě mluvit laskavě a synovi tím dáte dobrý vzor.
Pokud byste cítila, že potřebujete další pomoc, například kdyby syn dále hovořil o tom, že si chce ublížit, když mu budete chtít vysvětlit návštěvu psycholožky ad., obraťte se na Rodičovskou linku nebo na Modrou linku. Tam Vám skrze telefon nebo chat mohou pomoci a dát Vám další tipy a rady, jak tady pro syna být.
https://www.rodicovskalinka.cz/
Doufám, že naleznete v mé odpovědi, co potřebujete.
Držím vám palce a přeji Vám mnoho sil,
Bc. Petra Zoubková, studentka psychologie
a
Mgr. Markéta Doležalová, odborná garantka
