Sousedské spory

Jitka

Dobrý den,

včera jsem volala a mluvila jsem s paní, že bych chtěla řešit situaci se sousedy kteří mě dělají neustále schválnosti, dupou mi po stropě, dělají hluk, snažím se bránit ale oni ještě přitvrzují, už jsme to řešili na bytovém družstvu, na přestupkovém, Policii na mě volají, do práce mi taky volali, nesu to těžce a nerada řeším tyhle problémy, ale opravdu bych potřebovala pomoct protože už to nezvládám, po psychické stránce jsem na dně, v baráku to ví všichni, rodina také, ale nechcou se do toho plést, jak by se to dalo řešit?

Děkuji, s pozdravem Jitka

Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s.

Dobrý den,

          každý vlastník, nájemce či jiná osoba oprávněná k užívání bytu je povinna zdržet se všeho, co působí, že hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají do bytu souseda v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání bytu. Na průnik hluku a vibrací ze sousedního bytu se vztahuje ustanovení § 1013 Občanského zákoníku. Rozlišují se imise přímé, kdy soused záměrně vytváří hluk či otřesy, a imise nepřímé, kdy dochází k průniku hluku nebo otřesů jako vedlejší jev užívání sousedova bytu.

            Přímé imise zákon zakazuje ve všech případech, přičemž není podstatné, jakou měrou soused reálně obtěžuje uživatele vedlejších bytů. Jedná-li se o imise nepřímé, pak je třeba zohlednit intenzitu obtěžování, zejména dobu, ve které k rušení dochází, jak dlouho trvá, zda jde o rušení jednorázové či opakované nebo zda je nezbytně nutné, aby soused užíval věci vytvářející hluk v daném rozsahu.

            Jestliže není možná domluva se sousedem, pak je jediným řešením podání tzv. sousedské žaloby podle ustanovení § 1013 Občanského zákoníku. Sousedskou žalobou se může bránit i nájemce bytu nebo jiná osoba, která je oprávněna k užívání bytu. Za obtěžování hlukem nese odpovědnost soused i samotný vlastník bytu (např. bytové družstvo). Z tohoto důvodu je vhodné v žalobě označit jako žalovaného bytové družstvo i souseda, který je původcem hluku. Bytové družstvo je jako vlastník bytu povinno sjednat nápravu.

            Sousedská žaloba musí obsahovat jméno, příjmení (název bytového družstva) a bydliště (sídlo) účastníků, jejich rodná čísla (IČ), adresu soudu, kterému je určena (místně příslušný okresní soud), vylíčení rozhodujících skutečností (neustálé obtěžování hlukem od sousedů), označení důkazů, jichž se žalobce dovolává (výpis z katastru nemovitostí dokládající vlastnictví bytu), musí v ní být uveden návrh rozsudku (soused je povinen zdržet se určitého jednání) a musí být podepsána a datována.

            Žalobce je povinen k žalobě připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické formě. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis (§ 42 a § 79 Občanského soudního řádu).

            V žalobním návrhu je nutné přesně vymezit, jakou povinnost má soud v rozhodnutí sousedům uložit a čeho se mají sousedé zdržet. Sousedé se musí např. zdržet toho, aby hluk doléhal do Vašeho bytu. V návrhu se neuvádí konkrétní opatření, jaká mají sousedé přijmout (žalobou se nelze domáhat, aby sousedé např. neposlouchali hlasitou hudbu, nedupali apod.), nýbrž aby zabránili nežádoucím hlukům a vibracím. Záleží na Vašich sousedech, jaký způsob řešení zvolí. Vzor sousedské žaloby si můžete prohlédnout na této adrese:

http://ftp.aspi.cz/aspi/meritum/m_bytyapravo2008-01-01_473_1.pdf

         Je-li žaloba úspěšná, soud uloží Vašim sousedům povinnost zdržet se rušení, nestanoví však povinnost provedení konkrétních opatření. Není-li v rozhodnutí soudu stanovena delší lhůta, je žalovaný povinen splnit uloženou povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku. Opatření přijatá žalovaným musí být dostatečně účinná a vést ke splnění uložené povinnosti.

            Jestliže Vaši sousedé nebudou plnit povinnosti určené soudem, můžete soudu navrhnout, aby jim uložil pokutu. Soud je oprávněn uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně. Soud ukládá žalovanému na návrh žalobce přiměřené pokuty, dokud žalovaný uloženou povinnost nesplní a výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu (§ 160 a § 351 Občanského soudního řádu).

            Pokud by soud rozhodl, že nápravu je povinno zajistit bytové družstvo jako vlastník bytu, má bytové družstvo právo vyloučit člena, který opakovaně závažně porušuje své povinnosti včetně domovního řádu. Před rozhodnutím o vyloučení se doručuje písemná výstraha. Ve výstraze se uvede důvod jejího udělení a člen se upozorní na možnost vyloučení a vyzve se, aby s porušováním členských povinností přestal; k tomu se členovi vždy poskytne přiměřená lhůta, nejméně však 30 dnů (§ 614 a § 615 Zákona o obchodních korporacích).

            Další odbornou pomoc Vám poskytne advokát se zaměřením na „občanské právo“, který Vám sepíše žalobu a zastoupí Vás v soudním řízení:

http://vyhledavac.cak.cz/

 

            Obtěžování hlukem v nočních hodinách lze řešit přivoláním obecní (městské) policie nebo Policie ČR. Doba nočního klidu je v zákoně vymezena od 22 do 6 hodin, přičemž její porušení je klasifikováno jako přestupek proti veřejnému pořádku. Za přestupek porušení nočního klidu lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč. Policie buď uloží pokutu přímo na místě nebo věc předá k projednání místně příslušnému obecnímu úřadu (§ 5 Zákona o některých přestupcích; § 60 a § 91 Zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich).

S pozdravem Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s.