Příspěvek na bydlení; studium

Radek

Syn (přes 23, student VŠ) má uzavřenou nájemní smlouvu na bydlení v domě který, vlastníme my, jeho rodiče. Bydlí zde pouze on.
My, rodiče, bydlíme jinde, v jiném bytě, v jiném městě.
Má syn nárok na příspěvek na bydlení?

Děkuji mnohokrát za radu a odpověď
Radek 

 

Dobrý den,

 

nájemní smlouva může být uzavřena i mezi rodiči a dětmi. Jestliže jste s Vaším synem uzavřeli nájemní smlouvu se všemi potřebnými náležitostmi, má Váš syn právo podat žádost o příspěvek na bydlení. Pro účely posouzení nároku na příspěvek na bydlení se započítávají příjmy společně posuzovaných osob. Za společně posuzované osoby se považují nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, jen pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Nezaopatřeným dítětem se rozumí dítě do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání např. studiem na vysoké škole. Protože Váš syn s Vámi nebydlí, nejste společně posuzovanými osobami (§ 7 – § 12 Zákona o státní sociální podpoře).

Vlastník nebo nájemce bytu má nárok na příspěvek na bydlení, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35); a zároveň součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Výše příspěvku na bydlení se stanovuje zvlášť v každém kalendářním čtvrtletí. Rozhodným obdobím, za které úřad práce zjišťuje rozhodný příjem, je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu příspěvku na bydlení uplatňuje.

Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává nájemné, příspěvky do fondu oprav, úhrada za spotřebu elektrické energie, plynu, vytápění, vodného a stočného, odvoz odpadu, poplatky za úklid, osvětlení a správu společných částí domu apod. Náklady na bydlení se stanoví jako jejich měsíční průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu této dávky prokazuje. Výše normativních nákladů na bydlení je stanovena zákonem podle počtu osob v bytě, velikosti obce a formy bydlení (nájem, osobní vlastnictví):

 

https://www.uradprace.cz/prispevek-na-bydleni1

 

Jsou-li skutečné náklady na bydlení vyšší než normativní náklady, náleží příspěvek na bydlení za kalendářní měsíc ve výši rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem vynásobeným koeficientem 0,30 (v hl.m. Praze koeficientem 0,35). Jsou-li naopak skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, přísluší příspěvek na bydlení pouze ve výši rozdílu mezi skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem vynásobeným koeficientem 0,30 (v hl.m. Praze koeficientem 0,35). Příspěvek na bydlení se vyplácí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží (§5, § 6, § 24 – § 27, § 57 Zákona o státní sociální podpoře).

Formuláře žádostí o příspěvky lze buď vyplnit písemně a osobně předat úřadu práce, nebo je možné žádosti zaslat elektronicky prostřednictvím IDENTITY OBČANA. Nejjednodušším způsobem k ověření totožnosti žadatele je bankovní identita. K odeslání formulářů stačí použít přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Níže naleznete seznam bank, které svým klientům bankovní identitu poskytují:

 

https://www.bankid.cz/#:~:text=P%C5%99ehled%20bank%20a%20jejich%20%C5%99e%C5%A1en%C3%AD

 

Elektronické formuláře lze vyplnit na stránkách MPSV:

 

https://www.mpsv.cz/web/cz/formulare

 

Příjmy, které Vám plynou z nájmu bytu Vašemu synovi, jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Daňové přiznání se podává finančnímu úřadu do 31. března následujícího roku. Základem daně jsou příjmy z nájmu snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Výdaje lze uplatnit buď ve skutečně vynaložené výši nebo v paušálním režimu ve výši 30 % z příjmů. Pronajímatel je povinen vést záznamy o příjmech a uplatňuje-li náklady ve skutečné výši, i záznamy o výdajích. Sazba daně činí 15 % ze základu daně.

Nastane-li situace, že se sjednaný nájem liší od nájmu v daném místě a čase obvyklém, neboť nájemní smlouva byla uzavřena mezi rodinnými příslušníky s nájemným výrazně nižším, než je obvyklé, může finanční úřad navýšit základ daně o rozdíl mezi nájmem v daném místě a čase obvyklém a nájmem sjednaným v nájemní smlouvě. Aby Vám finanční úřad dodatečně nevyměřil daň, mělo by být nájemné sjednáno ve výši, která je v daném místě obvyklá (§ 9 a § 23 odst. 7 Zákona o daních z příjmů).

 

S pozdravem Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s.

 

Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová

Radek

Syn (přes 23, student VŠ) má uzavřenou nájemní smlouvu na bydlení v domě který, vlastníme my, jeho rodiče. Bydlí zde pouze on.
My, rodiče, bydlíme jinde, v jiném bytě, v jiném městě.
Má syn nárok na příspěvek na bydlení?

Děkuji mnohokrát za radu a odpověď
Radek 

 

Dobrý den,

 

nájemní smlouva může být uzavřena i mezi rodiči a dětmi. Jestliže jste s Vaším synem uzavřeli nájemní smlouvu se všemi potřebnými náležitostmi, má Váš syn právo podat žádost o příspěvek na bydlení. Pro účely posouzení nároku na příspěvek na bydlení se započítávají příjmy společně posuzovaných osob. Za společně posuzované osoby se považují nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, jen pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Nezaopatřeným dítětem se rozumí dítě do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání např. studiem na vysoké škole. Protože Váš syn s Vámi nebydlí, nejste společně posuzovanými osobami (§ 7 – § 12 Zákona o státní sociální podpoře).

Vlastník nebo nájemce bytu má nárok na příspěvek na bydlení, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35); a zároveň součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Výše příspěvku na bydlení se stanovuje zvlášť v každém kalendářním čtvrtletí. Rozhodným obdobím, za které úřad práce zjišťuje rozhodný příjem, je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu příspěvku na bydlení uplatňuje.

Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává nájemné, příspěvky do fondu oprav, úhrada za spotřebu elektrické energie, plynu, vytápění, vodného a stočného, odvoz odpadu, poplatky za úklid, osvětlení a správu společných částí domu apod. Náklady na bydlení se stanoví jako jejich měsíční průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu této dávky prokazuje. Výše normativních nákladů na bydlení je stanovena zákonem podle počtu osob v bytě, velikosti obce a formy bydlení (nájem, osobní vlastnictví):

 

https://www.uradprace.cz/prispevek-na-bydleni1

 

Jsou-li skutečné náklady na bydlení vyšší než normativní náklady, náleží příspěvek na bydlení za kalendářní měsíc ve výši rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem vynásobeným koeficientem 0,30 (v hl.m. Praze koeficientem 0,35). Jsou-li naopak skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, přísluší příspěvek na bydlení pouze ve výši rozdílu mezi skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem vynásobeným koeficientem 0,30 (v hl.m. Praze koeficientem 0,35). Příspěvek na bydlení se vyplácí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží (§5, § 6, § 24 – § 27, § 57 Zákona o státní sociální podpoře).

Formuláře žádostí o příspěvky lze buď vyplnit písemně a osobně předat úřadu práce, nebo je možné žádosti zaslat elektronicky prostřednictvím IDENTITY OBČANA. Nejjednodušším způsobem k ověření totožnosti žadatele je bankovní identita. K odeslání formulářů stačí použít přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Níže naleznete seznam bank, které svým klientům bankovní identitu poskytují:

 

https://www.bankid.cz/#:~:text=P%C5%99ehled%20bank%20a%20jejich%20%C5%99e%C5%A1en%C3%AD

 

Elektronické formuláře lze vyplnit na stránkách MPSV:

 

https://www.mpsv.cz/web/cz/formulare

 

Příjmy, které Vám plynou z nájmu bytu Vašemu synovi, jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Daňové přiznání se podává finančnímu úřadu do 31. března následujícího roku. Základem daně jsou příjmy z nájmu snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Výdaje lze uplatnit buď ve skutečně vynaložené výši nebo v paušálním režimu ve výši 30 % z příjmů. Pronajímatel je povinen vést záznamy o příjmech a uplatňuje-li náklady ve skutečné výši, i záznamy o výdajích. Sazba daně činí 15 % ze základu daně.

Nastane-li situace, že se sjednaný nájem liší od nájmu v daném místě a čase obvyklém, neboť nájemní smlouva byla uzavřena mezi rodinnými příslušníky s nájemným výrazně nižším, než je obvyklé, může finanční úřad navýšit základ daně o rozdíl mezi nájmem v daném místě a čase obvyklém a nájmem sjednaným v nájemní smlouvě. Aby Vám finanční úřad dodatečně nevyměřil daň, mělo by být nájemné sjednáno ve výši, která je v daném místě obvyklá (§ 9 a § 23 odst. 7 Zákona o daních z příjmů).

 

S pozdravem Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s.

 

Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová