Zuzana
Přítel mi před 16lety splatil hypotéku, dům je v mém vlastnictví, před třemi lety jsme se rozešli,kdy se nárok promlčuje?
Někde na internetu jsem se dočetla že u hypotéky je to regrese 4 roky co to znamená? Dále mi platil stavební spoření které přestal platit před třemi lety. Kdy se promlčí jeho nárok na toto spoření. děkuji
Dobrý den,
investice do nákupu, oprav nebo úprav domu ve vlastnictví bývalého partnera se považuje za bezdůvodné obohacení. Bezdůvodným obohacením se mimo jiné rozumí majetkový prospěch získaný z právního důvodu, který odpadl. Investující osoba se podílela na pořízení nemovitosti či na jejích stavebních úpravách za účelem získání či zkvalitnění prostor pro společné bydlení. Soudní praxe proto považuje vynaložení investic na nemovitost za bezdůvodné obohacení vzniklé z právního důvodu, jenž po rozchodu partnerů odpadl. Každý, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 a § 2999 Občanského zákoníku).
Právo na vydání bezdůvodného obohacení podléhá promlčení. Občanský zákoník rozlišuje subjektivní a objektivní promlčecí lhůtu. Subjektivní promlčecí lhůta je stanovena na 3 roky a počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Pro určení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty je rozhodnou okolností vědomost oprávněného, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.
Objektivní promlčecí lhůta na vydání bezdůvodného obohacení činí 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, resp. za patnáct let, bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně. Objektivní promlčecí lhůta je na rozdíl od subjektivní promlčecí lhůty zcela nezávislá na vědomosti oprávněné osoby o rozhodných skutečnostech týkajících se jejího nároku. Po uplynutí deseti (resp. patnácti) let od vzniku bezdůvodného obohacení se právo na jeho vydání promlčuje, i pokud se oprávněný v této lhůtě o bezdůvodném obohacení nedozvěděl, tj. nelze již uplatnit tříletou promlčecí lhůtu počínající dnem, kdy se oprávněný o bezdůvodném obohacení dozvěděl.
V případě soužití druha a družky platí, že promlčecí lhůta neběží po dobu trvání soužití. Ke vzniku bezdůvodného obohacení tak zpravidla dochází až v okamžiku, kdy bývalí partneři zrušili společné soužití a společné užívání nemovitosti. Za počátek promlčecí lhůty, kdy mohl jeden z bývalých partnerů uplatnit své právo na vydání bezdůvodného obohacení poprvé, se považuje den, kdy došlo k rozchodu (opuštění společné domácnosti). K tomuto dni odpadl právní důvod, pro který byly finance poskytnuty, tj. společné bydlení.
Na Vašeho bývalého přítele se pravděpodobně vztahuje tříletá subjektivní promlčecí lhůta počínající dnem rozchodu. K tomuto dni se Váš bývalý přítel poprvé dozvěděl o svém právu na vydání bezdůvodného obohacení a mohl ho uplatnit. Desetiletá objektivní promlčecí lhůta se patrně nepoužije, neboť je nepochybné, že Vašemu bývalému příteli byl znám den rozchodu, tudíž i datum vzniku jeho práva na vydání bezdůvodného obohacení.
Samotným uplynutím promlčecí lhůty právo na vydání bezdůvodného obohacení nezaniká. K promlčení soud přihlédne jen tehdy, namítnete-li, že právo Vašeho bývalého přítele je již promlčeno. Dovoláte-li se promlčení, nemůže soud Vašemu bývalému příteli promlčené právo přiznat. Naopak neuplatníte-li námitku promlčení, může Vám soud uložit povinnost nahradit přijatou částku Vašemu bývalému příteli (§ 609 – § 646 Občanského zákoníku).
Bude-li tedy Váš bývalý přítel požadovat vrácení svých investic po uplynutí 3 let od rozchodu, můžete jeho žádost odmítnout s tím, že jeho nároky jsou již promlčeny. Pokud by poté Váš bývalý přítel podal k soudu žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, můžete u soudu namítnout promlčení.
Další odbornou pomoc Vám poskytne advokát se zaměřením na „občanské právo“:
Jestliže dluh splní osoba odlišná od závazkového dlužníka, má tato osoba právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila. Osobě, která dluh věřiteli uhradila, vzniká vůči dlužníku tzv. subrogační regres, tj. právo na náhradu částky poskytnuté věřiteli. U cizích dluhů zákon vyžaduje, aby k jejich splnění třetí osobou udělil dlužník svůj souhlas. Souhlas by si třetí osoba plnící za dlužníka měla opatřit nejlépe v písemné formě. Předchozího souhlasu dlužníka není třeba, pokud třetí osoba plní věřiteli jeho dluh proto, že za dluh ručí nebo závazek jinak zajišťuje.
U hypoték se obvykle uplatňuje tzv. ručitelský regres. Třetí osoba se v tomto případě stává dlužníkovým ručitelem, tj. prohlásí věřiteli, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní. Ručitel pak může vymáhat částku, kterou uhradil bance, po závazkovém dlužníku. Banka uzavírá s ručitelem písemnou smlouvu o ručení. Pokud se Váš bývalý přítel nestal Vaším ručitelem u hypotéky ani jste mu neudělila písemný souhlas, že za Vás bude splácet dluhy, subrogační regres se patrně neuplatní. Váš bývalý přítel se však může domáhat vydání bezdůvodného obohacení, přičemž své nároky bude muset prokázat.
S pozdravem Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s.
Zuzana
Přítel mi před 16lety splatil hypotéku, dům je v mém vlastnictví, před třemi lety jsme se rozešli,kdy se nárok promlčuje?
Někde na internetu jsem se dočetla že u hypotéky je to regrese 4 roky co to znamená? Dále mi platil stavební spoření které přestal platit před třemi lety. Kdy se promlčí jeho nárok na toto spoření. děkuji
Dobrý den,
investice do nákupu, oprav nebo úprav domu ve vlastnictví bývalého partnera se považuje za bezdůvodné obohacení. Bezdůvodným obohacením se mimo jiné rozumí majetkový prospěch získaný z právního důvodu, který odpadl. Investující osoba se podílela na pořízení nemovitosti či na jejích stavebních úpravách za účelem získání či zkvalitnění prostor pro společné bydlení. Soudní praxe proto považuje vynaložení investic na nemovitost za bezdůvodné obohacení vzniklé z právního důvodu, jenž po rozchodu partnerů odpadl. Každý, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 a § 2999 Občanského zákoníku).
Právo na vydání bezdůvodného obohacení podléhá promlčení. Občanský zákoník rozlišuje subjektivní a objektivní promlčecí lhůtu. Subjektivní promlčecí lhůta je stanovena na 3 roky a počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Pro určení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty je rozhodnou okolností vědomost oprávněného, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.
Objektivní promlčecí lhůta na vydání bezdůvodného obohacení činí 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, resp. za patnáct let, bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně. Objektivní promlčecí lhůta je na rozdíl od subjektivní promlčecí lhůty zcela nezávislá na vědomosti oprávněné osoby o rozhodných skutečnostech týkajících se jejího nároku. Po uplynutí deseti (resp. patnácti) let od vzniku bezdůvodného obohacení se právo na jeho vydání promlčuje, i pokud se oprávněný v této lhůtě o bezdůvodném obohacení nedozvěděl, tj. nelze již uplatnit tříletou promlčecí lhůtu počínající dnem, kdy se oprávněný o bezdůvodném obohacení dozvěděl.
V případě soužití druha a družky platí, že promlčecí lhůta neběží po dobu trvání soužití. Ke vzniku bezdůvodného obohacení tak zpravidla dochází až v okamžiku, kdy bývalí partneři zrušili společné soužití a společné užívání nemovitosti. Za počátek promlčecí lhůty, kdy mohl jeden z bývalých partnerů uplatnit své právo na vydání bezdůvodného obohacení poprvé, se považuje den, kdy došlo k rozchodu (opuštění společné domácnosti). K tomuto dni odpadl právní důvod, pro který byly finance poskytnuty, tj. společné bydlení.
Na Vašeho bývalého přítele se pravděpodobně vztahuje tříletá subjektivní promlčecí lhůta počínající dnem rozchodu. K tomuto dni se Váš bývalý přítel poprvé dozvěděl o svém právu na vydání bezdůvodného obohacení a mohl ho uplatnit. Desetiletá objektivní promlčecí lhůta se patrně nepoužije, neboť je nepochybné, že Vašemu bývalému příteli byl znám den rozchodu, tudíž i datum vzniku jeho práva na vydání bezdůvodného obohacení.
Samotným uplynutím promlčecí lhůty právo na vydání bezdůvodného obohacení nezaniká. K promlčení soud přihlédne jen tehdy, namítnete-li, že právo Vašeho bývalého přítele je již promlčeno. Dovoláte-li se promlčení, nemůže soud Vašemu bývalému příteli promlčené právo přiznat. Naopak neuplatníte-li námitku promlčení, může Vám soud uložit povinnost nahradit přijatou částku Vašemu bývalému příteli (§ 609 – § 646 Občanského zákoníku).
Bude-li tedy Váš bývalý přítel požadovat vrácení svých investic po uplynutí 3 let od rozchodu, můžete jeho žádost odmítnout s tím, že jeho nároky jsou již promlčeny. Pokud by poté Váš bývalý přítel podal k soudu žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, můžete u soudu namítnout promlčení.
Další odbornou pomoc Vám poskytne advokát se zaměřením na „občanské právo“:
Jestliže dluh splní osoba odlišná od závazkového dlužníka, má tato osoba právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila. Osobě, která dluh věřiteli uhradila, vzniká vůči dlužníku tzv. subrogační regres, tj. právo na náhradu částky poskytnuté věřiteli. U cizích dluhů zákon vyžaduje, aby k jejich splnění třetí osobou udělil dlužník svůj souhlas. Souhlas by si třetí osoba plnící za dlužníka měla opatřit nejlépe v písemné formě. Předchozího souhlasu dlužníka není třeba, pokud třetí osoba plní věřiteli jeho dluh proto, že za dluh ručí nebo závazek jinak zajišťuje.
U hypoték se obvykle uplatňuje tzv. ručitelský regres. Třetí osoba se v tomto případě stává dlužníkovým ručitelem, tj. prohlásí věřiteli, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní. Ručitel pak může vymáhat částku, kterou uhradil bance, po závazkovém dlužníku. Banka uzavírá s ručitelem písemnou smlouvu o ručení. Pokud se Váš bývalý přítel nestal Vaším ručitelem u hypotéky ani jste mu neudělila písemný souhlas, že za Vás bude splácet dluhy, subrogační regres se patrně neuplatní. Váš bývalý přítel se však může domáhat vydání bezdůvodného obohacení, přičemž své nároky bude muset prokázat.
S pozdravem Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s.
