Deprese; vztahy

Lukáš

Dobrý den, 

je mi přes 15 let a už mám asi cca roky deprese. Nejčastěji kvůli směšným situacím (kamarádi, neopětovaná láska). Každopádně jsem byl tyto prázdniny velice šťastný, protože jsem si našel jednu holku. Bydlím teda v jiném městě než ona, takže jsem za ní dojížděl furt a občas někdy ona za mnou. Nechci tady úplně rozepisovat jak to bylo, protože by to bylo na dlouho. Naposledy jsem jí viděl 29.8 a od tý doby ne. Šla totiž na novou střední školu úplně stejně jako já a měla toho hodně, takže já to chápal a nechal jí. Pak jsem si ale postupem času všiml, že mi odpovídá zkráceně a že už očividně mě nechce. Dokonce jsem si všiml, že už si našla nějakýho jinýho kluka. My jsme spolu samozřejmě nechodili, ale už jsme měli takový ten vztah jestli se to dá říct, že mě seznámila s jejím tátou a prost celý prázdniny prožitý. Dokonce měla taky deprese a tak jsem jí pomáhal, protože se chtěla zabít. No ale jelikož já teďka v téhle situaci už vím, že má jiného plus ještě škola, tak se mi vracejí deprese. Nemůžu spát. Ráno se probudím s brekem prostě bezdůvodně. Když jezdím na kole a jedu moc rychle z kopce, tak přemýšlím co by se asi stalo kdybych nebrzdil. Na druhou stranu tu chci žít svůj život, chci si splnit svoje sny. Těším se třeba až budu si moct udělat řidičák a mojí vysněnou prací je být u státní policie a pomáhat lidem, ale prostě ta moje první stránka mého já chce opak. Nevím absolutně, co mám s tím dělat, akorát včera jsem měl takovou tu panickou ataku, že mi bušilo srdce hodně rychle, točila se mi hlava, bylo mi na zvracení. Ráno třeba piju hodně silnou kávu a piju energiťáky, protože vím, že můj život nemá smysl. Vím, že je to blbě ale prostě jsem tak s prominutím „v …“ , že to chci i řešit dokud není pozdě, protože vím, že dřív nebo později bych tu už asi nebyl.

Dobrý den, 

 

moc si vážíme důvěry, se kterou jste se nám svěřil.

 

Z Vašich slov je poznat, že se velmi trápíte. Píšete nám o tom, že se už roky potýkáte s depresemi, které souvisely především s kamarády a neopětovanou láskou. 

 

Prožil jste však pěkné prázdniny, potkal jste dívku, se kterou jste se opravdu sblížili. Viděli jste se naposledy na konci srpna, museli jste oba nastoupit na novou střední školu a máte nyní méně času, což vedlo k postupnému odcizování se. Nyní jste dokonce zjistil, že má dívka kluka. I když jste si nikdy neřekli, že spolu chodíte, už jste si nějaký vztah vybudovali a bylo to fajn. Pomáhal jste jí, protože také měla deprese, seznámila Vás s jejím tátou. 

 

Vy sám jste zase začal bojovat s depresemi, protože Vás to všechno velmi zasáhlo. Měl jste i panickou ataku, budíte se každé ráno s brekem a dokonce se objevují myšlenky na sebevraždu. Zároveň ale píšete, že chcete žít a plnit si svoje sny – mít řidičák a poté pracovat u státní policie a pomáhat lidem. Chcete vše řešit, dokud není pozdě.

 

Chtěla bych ještě jednou moc ocenit, že jste napsal tento e-mail a hledáte si pomoc. Říkám si, že možná prožíváte složité a matoucí období. Věřím, že Vám bylo s dívkou dobře a na vztahu s ní Vám hodně záleželo, proto chápu, že Vás ranilo, když jste se začali odcizovat a když jste zjistil, že má kluka. Dokážu si představit, že jste z toho smutný, zklamaný a možná pociťujete i bezmoc a zradu. Napadá mě, že vše skončilo tak neurčitě, možná jste neměli prostor si popovídat o tom, co se stalo, jak Vám bylo. Byla by taková možnost? Mohlo by se Vám ulevit, měl byste možná jasnější představu.

 

Přestože jste spolu nechodili, tak stále můžete prožívat pocity a myšlenky, které lidé zažívají u rozchodu. Vyrovnávání se s rozchodem je náročné, občas to chvíli trvá, někdy se dokonce mohou objevit i panické ataky. V aplikaci Nepanikař najdete tipy na to, co se proti podobným stavům dá dělat. Dejte si čas, nemusíte na sebe spěchat. Máte nějaké oblíbené činnosti, u kterých se cítíte líp? Můžete se na ně zaměřit.

 

Velmi ráda čtu, že máte svoje sny a plány do budoucna, chcete je uskutečnit. Věřím však, že myšlenky na sebevraždu mohou být děsivé a mohou znamenat překážku v tom jít dál za svými cíli. Možná jste i zmatený, nevíte, co se vlastně děje, protože jedna Vaše část touží po životě a druhá smutní a přemýšlí nad sebevraždou. Ve Vašem věku je do určité míry přirozené, že se člověk hledá, klade si různé otázky a hledá na ně odpovědi, ale také přemýšlí o smrti a o životě. 

 

Přemýšlím nad tím, zda máte někoho, komu byste se mohl vypovídat, s kým byste se mohl poradit? Mám na mysli někoho z rodiny nebo kamaráda, učitele, trenéra, kohokoliv. Také mi přijde vhodné vyhledat odbornou pomoc – vzhledem k tomu, že se s depresemi potýkáte už delší dobu a objevily se i silné myšlenky na sebevraždu. Je poznat, že chcete s myšlenkami bojovat a žít svůj život. Zasloužíte si oporu od blízkého člověka nebo odborníka, který by mohl být Vaším průvodcem na cestě ke zlepšení. Možná máte školního psychologa ve Vaší škole nebo Vám může poskytnout informace o psycholozích na pojišťovnu Vaše pojišťovna. Případně Vám můžeme pomoci konkrétního odborníka vyhledat i my. 

 

O všem si s Vámi rádi popovídáme i po telefonu, kde jsme k zastižení každý den, včetně víkendů a svátků od 9 do 21 hodin na číslech 568 44 33 11 a 775 22 33 11. Případně nám můžete znovu napsat e-mail přímo na naši adresu linkaduvery@stred.info. Také nás najdete na chatu na adrese www.elinka.iporadna.cz.

 

Moc Vám přejeme, aby se Vám ulevilo, dostalo se Vám podpory a aby se uskutečnily Vaše sny a plány. 

Držíme Vám palce. 

Linka důvěry STŘED

 

Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová

 

Lukáš

Dobrý den, 

je mi přes 15 let a už mám asi cca roky deprese. Nejčastěji kvůli směšným situacím (kamarádi, neopětovaná láska). Každopádně jsem byl tyto prázdniny velice šťastný, protože jsem si našel jednu holku. Bydlím teda v jiném městě než ona, takže jsem za ní dojížděl furt a občas někdy ona za mnou. Nechci tady úplně rozepisovat jak to bylo, protože by to bylo na dlouho. Naposledy jsem jí viděl 29.8 a od tý doby ne. Šla totiž na novou střední školu úplně stejně jako já a měla toho hodně, takže já to chápal a nechal jí. Pak jsem si ale postupem času všiml, že mi odpovídá zkráceně a že už očividně mě nechce. Dokonce jsem si všiml, že už si našla nějakýho jinýho kluka. My jsme spolu samozřejmě nechodili, ale už jsme měli takový ten vztah jestli se to dá říct, že mě seznámila s jejím tátou a prost celý prázdniny prožitý. Dokonce měla taky deprese a tak jsem jí pomáhal, protože se chtěla zabít. No ale jelikož já teďka v téhle situaci už vím, že má jiného plus ještě škola, tak se mi vracejí deprese. Nemůžu spát. Ráno se probudím s brekem prostě bezdůvodně. Když jezdím na kole a jedu moc rychle z kopce, tak přemýšlím co by se asi stalo kdybych nebrzdil. Na druhou stranu tu chci žít svůj život, chci si splnit svoje sny. Těším se třeba až budu si moct udělat řidičák a mojí vysněnou prací je být u státní policie a pomáhat lidem, ale prostě ta moje první stránka mého já chce opak. Nevím absolutně, co mám s tím dělat, akorát včera jsem měl takovou tu panickou ataku, že mi bušilo srdce hodně rychle, točila se mi hlava, bylo mi na zvracení. Ráno třeba piju hodně silnou kávu a piju energiťáky, protože vím, že můj život nemá smysl. Vím, že je to blbě ale prostě jsem tak s prominutím „v …“ , že to chci i řešit dokud není pozdě, protože vím, že dřív nebo později bych tu už asi nebyl.

Dobrý den, 

 

moc si vážíme důvěry, se kterou jste se nám svěřil.

 

Z Vašich slov je poznat, že se velmi trápíte. Píšete nám o tom, že se už roky potýkáte s depresemi, které souvisely především s kamarády a neopětovanou láskou. 

 

Prožil jste však pěkné prázdniny, potkal jste dívku, se kterou jste se opravdu sblížili. Viděli jste se naposledy na konci srpna, museli jste oba nastoupit na novou střední školu a máte nyní méně času, což vedlo k postupnému odcizování se. Nyní jste dokonce zjistil, že má dívka kluka. I když jste si nikdy neřekli, že spolu chodíte, už jste si nějaký vztah vybudovali a bylo to fajn. Pomáhal jste jí, protože také měla deprese, seznámila Vás s jejím tátou. 

 

Vy sám jste zase začal bojovat s depresemi, protože Vás to všechno velmi zasáhlo. Měl jste i panickou ataku, budíte se každé ráno s brekem a dokonce se objevují myšlenky na sebevraždu. Zároveň ale píšete, že chcete žít a plnit si svoje sny – mít řidičák a poté pracovat u státní policie a pomáhat lidem. Chcete vše řešit, dokud není pozdě.

 

Chtěla bych ještě jednou moc ocenit, že jste napsal tento e-mail a hledáte si pomoc. Říkám si, že možná prožíváte složité a matoucí období. Věřím, že Vám bylo s dívkou dobře a na vztahu s ní Vám hodně záleželo, proto chápu, že Vás ranilo, když jste se začali odcizovat a když jste zjistil, že má kluka. Dokážu si představit, že jste z toho smutný, zklamaný a možná pociťujete i bezmoc a zradu. Napadá mě, že vše skončilo tak neurčitě, možná jste neměli prostor si popovídat o tom, co se stalo, jak Vám bylo. Byla by taková možnost? Mohlo by se Vám ulevit, měl byste možná jasnější představu.

 

Přestože jste spolu nechodili, tak stále můžete prožívat pocity a myšlenky, které lidé zažívají u rozchodu. Vyrovnávání se s rozchodem je náročné, občas to chvíli trvá, někdy se dokonce mohou objevit i panické ataky. V aplikaci Nepanikař najdete tipy na to, co se proti podobným stavům dá dělat. Dejte si čas, nemusíte na sebe spěchat. Máte nějaké oblíbené činnosti, u kterých se cítíte líp? Můžete se na ně zaměřit.

 

Velmi ráda čtu, že máte svoje sny a plány do budoucna, chcete je uskutečnit. Věřím však, že myšlenky na sebevraždu mohou být děsivé a mohou znamenat překážku v tom jít dál za svými cíli. Možná jste i zmatený, nevíte, co se vlastně děje, protože jedna Vaše část touží po životě a druhá smutní a přemýšlí nad sebevraždou. Ve Vašem věku je do určité míry přirozené, že se člověk hledá, klade si různé otázky a hledá na ně odpovědi, ale také přemýšlí o smrti a o životě. 

 

Přemýšlím nad tím, zda máte někoho, komu byste se mohl vypovídat, s kým byste se mohl poradit? Mám na mysli někoho z rodiny nebo kamaráda, učitele, trenéra, kohokoliv. Také mi přijde vhodné vyhledat odbornou pomoc – vzhledem k tomu, že se s depresemi potýkáte už delší dobu a objevily se i silné myšlenky na sebevraždu. Je poznat, že chcete s myšlenkami bojovat a žít svůj život. Zasloužíte si oporu od blízkého člověka nebo odborníka, který by mohl být Vaším průvodcem na cestě ke zlepšení. Možná máte školního psychologa ve Vaší škole nebo Vám může poskytnout informace o psycholozích na pojišťovnu Vaše pojišťovna. Případně Vám můžeme pomoci konkrétního odborníka vyhledat i my. 

 

O všem si s Vámi rádi popovídáme i po telefonu, kde jsme k zastižení každý den, včetně víkendů a svátků od 9 do 21 hodin na číslech 568 44 33 11 a 775 22 33 11. Případně nám můžete znovu napsat e-mail přímo na naši adresu linkaduvery@stred.info. Také nás najdete na chatu na adrese www.elinka.iporadna.cz.

 

Moc Vám přejeme, aby se Vám ulevilo, dostalo se Vám podpory a aby se uskutečnily Vaše sny a plány. 

Držíme Vám palce. 

Linka důvěry STŘED

 

Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová