Deprese; sebepoškozování

Cesnek

Nezvladam svuj zivot, znovu do nemocnice nechci, ale jestli se rychle neco nezmeni, tyhle svatky nebudou uplne stastne a vesele. Prijde mi ze leky nezabiraj, moje psychiatricka nema cas takze me uz 2 mesice nevidela, tata rika at deprese jen potlacim ze to nic neni. Nikdo mi neveri nikdo me nechape. Dotoho me kluk kteryho jsem mela rada odmitl. Mam strasnou chut se poradne porezat. Nikdo neni na moji strasne, ale vsichni mi chtej strasne pomoct (videt ze uz nejsem na tom tak spatne). Prosim pomoc

Dobrý den, 

děkujeme za Váš dotaz. Moc si vážíme toho, že jste našla sílu a s důvěrou jste se na nás obrátila. 

Z Vašeho emailu vnímám, že se velmi trápíte. Popisujete svoje nelehké životní období, máte chuť se pořádně pořezat. Píšete nám o tom, že nezvládáte svůj život a je poznat, že Vám chybí podpora blízkých v takové podobě, jaké byste potřebovala.  Dle Vašich slov nikdo není na Vaší straně, nevěří Vám a nechápe Vás…možná máte pocit, že jen chtějí vidět, že už jste na tom lépe. Táta Vám radí deprese potlačit a vše zhoršilo odmítnutí kluka, kterého jste měla ráda.

Připadá Vám, že Vám nezabírají léky a u psychiatričky jste už dva měsíce nebyla. Nechcete do nemocnice, ale vnímáte, že pokud se něco nezmění, nebude to v pořádku. 

Na začátku mé odpovědi bych chtěla ještě jednou ocenit, že pro sebe hledáte pomoc. Je moc dobře, že jste napsala a chcete nalézt řešení, jak z toho všeho ven. I přes všechnu tu bolest v sobě jste dokázala mít náhled na to, jak vážná situace je a že je potřeba s ní něco udělat.

Z Vašich řádků vnímám velikou bezmoc a osamělost. Neumím si vůbec představit, jak náročné musí být nést takovou tíhu nepříjemných myšlenek na ublížení si. Věřím, že Vám může připadat, že jste na vše sama a že Vás takové rady od blízkých nepodporují, ba naopak. Je pochopitelné, že takové psychické stavy nelze potlačit. Je mi také líto, že Vás omítl kluk, kterého jste měla ráda. Rozumím tomu, že to mohlo umocnit pocit odmítání od lidí, kteří Vám jsou nejblíže.

Psychiatrička Vás 2 měsíce neviděla, píšete, že na Vás nemá čas. Říkám si, jak by bylo možné se s ní setkat, abyste společně mohly domluvit další postup, případně zkonzultovat léky? Chápu, že znovu nechcete jít do nemocnice, možná máte s hospitalizací nepříjemnou zkušenost, ale pokud by to mohlo pomoci, nebraňte se i takovému řešení. Existuje možnost zvolit například jinou psychiatrickou nemocnici.

Přemýšlím nad tím, zda myslíte na sebevraždu? Pokud ano, sebevražda je vždy konečným řešením, které nelze vzít zpět. Proto bych Vás chtěla moc podpořit v tom to ještě nevzdávat a zkusit jiné možnosti. Věřím, že člověk může mít někdy pocit, že už nemůže být lépe…a rozumím tomu, že to v tuto chvíli ani jinak vidět nejde. Vždy je ale naděje, že se situace změní, že se člověku uleví. 

Bylo by fajn začít úpravou medikace po domluvě s psychiatričkou, případně navázáním kontaktu s psychologem nebo třeba návštěvou krizového centra. Krizové centrum by mohlo být alternativou k hospitalizaci v nemocnici. Posílám Vám odkaz pro představu, o jakou službu se jedná (případně Vám můžeme pomoci najít Vám nejbližší krizové centrum):

https://bohnice.cz/krizova-pomoc/

Moc bych Vám přála, abyste konečně dostala podporu, kterou potřebujete a kterou si zasloužíte a bylo Vám lépe. 

Pokud Vám bude opravdu zle, neváhejte si zavolat sanitku na čísle 155. 

Můžete se na nás zase obrátit. Kontaktovat nás můžete přímo prostřednictvím emailu na linkaduvery@stred.info nebo telefonicky na tel. 775 22 33 11 nebo 568 44 33 11, a to každý den od 9.00 do 21.00, včetně víkendů a svátků. Využít můžete také chatového poradenství – najdete nás v chatovacích hodinách na adrese https://iporadna.cz/elinka-chatova-poradna.

Opatrujte se, přejeme Vám hodně sil do dalších dní.

Linka důvěry STŘED

Cesnek

Nezvladam svuj zivot, znovu do nemocnice nechci, ale jestli se rychle neco nezmeni, tyhle svatky nebudou uplne stastne a vesele. Prijde mi ze leky nezabiraj, moje psychiatricka nema cas takze me uz 2 mesice nevidela, tata rika at deprese jen potlacim ze to nic neni. Nikdo mi neveri nikdo me nechape. Dotoho me kluk kteryho jsem mela rada odmitl. Mam strasnou chut se poradne porezat. Nikdo neni na moji strasne, ale vsichni mi chtej strasne pomoct (videt ze uz nejsem na tom tak spatne). Prosim pomoc

Dobrý den, 

děkujeme za Váš dotaz. Moc si vážíme toho, že jste našla sílu a s důvěrou jste se na nás obrátila. 

Z Vašeho emailu vnímám, že se velmi trápíte. Popisujete svoje nelehké životní období, máte chuť se pořádně pořezat. Píšete nám o tom, že nezvládáte svůj život a je poznat, že Vám chybí podpora blízkých v takové podobě, jaké byste potřebovala.  Dle Vašich slov nikdo není na Vaší straně, nevěří Vám a nechápe Vás…možná máte pocit, že jen chtějí vidět, že už jste na tom lépe. Táta Vám radí deprese potlačit a vše zhoršilo odmítnutí kluka, kterého jste měla ráda.

Připadá Vám, že Vám nezabírají léky a u psychiatričky jste už dva měsíce nebyla. Nechcete do nemocnice, ale vnímáte, že pokud se něco nezmění, nebude to v pořádku. 

Na začátku mé odpovědi bych chtěla ještě jednou ocenit, že pro sebe hledáte pomoc. Je moc dobře, že jste napsala a chcete nalézt řešení, jak z toho všeho ven. I přes všechnu tu bolest v sobě jste dokázala mít náhled na to, jak vážná situace je a že je potřeba s ní něco udělat.

Z Vašich řádků vnímám velikou bezmoc a osamělost. Neumím si vůbec představit, jak náročné musí být nést takovou tíhu nepříjemných myšlenek na ublížení si. Věřím, že Vám může připadat, že jste na vše sama a že Vás takové rady od blízkých nepodporují, ba naopak. Je pochopitelné, že takové psychické stavy nelze potlačit. Je mi také líto, že Vás omítl kluk, kterého jste měla ráda. Rozumím tomu, že to mohlo umocnit pocit odmítání od lidí, kteří Vám jsou nejblíže.

Psychiatrička Vás 2 měsíce neviděla, píšete, že na Vás nemá čas. Říkám si, jak by bylo možné se s ní setkat, abyste společně mohly domluvit další postup, případně zkonzultovat léky? Chápu, že znovu nechcete jít do nemocnice, možná máte s hospitalizací nepříjemnou zkušenost, ale pokud by to mohlo pomoci, nebraňte se i takovému řešení. Existuje možnost zvolit například jinou psychiatrickou nemocnici.

Přemýšlím nad tím, zda myslíte na sebevraždu? Pokud ano, sebevražda je vždy konečným řešením, které nelze vzít zpět. Proto bych Vás chtěla moc podpořit v tom to ještě nevzdávat a zkusit jiné možnosti. Věřím, že člověk může mít někdy pocit, že už nemůže být lépe…a rozumím tomu, že to v tuto chvíli ani jinak vidět nejde. Vždy je ale naděje, že se situace změní, že se člověku uleví. 

Bylo by fajn začít úpravou medikace po domluvě s psychiatričkou, případně navázáním kontaktu s psychologem nebo třeba návštěvou krizového centra. Krizové centrum by mohlo být alternativou k hospitalizaci v nemocnici. Posílám Vám odkaz pro představu, o jakou službu se jedná (případně Vám můžeme pomoci najít Vám nejbližší krizové centrum):

https://bohnice.cz/krizova-pomoc/

Moc bych Vám přála, abyste konečně dostala podporu, kterou potřebujete a kterou si zasloužíte a bylo Vám lépe. 

Pokud Vám bude opravdu zle, neváhejte si zavolat sanitku na čísle 155. 

Můžete se na nás zase obrátit. Kontaktovat nás můžete přímo prostřednictvím emailu na linkaduvery@stred.info nebo telefonicky na tel. 775 22 33 11 nebo 568 44 33 11, a to každý den od 9.00 do 21.00, včetně víkendů a svátků. Využít můžete také chatového poradenství – najdete nás v chatovacích hodinách na adrese https://iporadna.cz/elinka-chatova-poradna.

Opatrujte se, přejeme Vám hodně sil do dalších dní.

Linka důvěry STŘED