Milan
Dobrý den,
pracuji v chráněné dílně a pan majitel po novém roce zpřísnil uznávání propustek k lékaři nebo jako doprovod dítěte či rodiče. Popravdě řečeno dosti lidí toho v minulosti zneužívalo a tak mu asi došla trpělivost. Spoustě lidí se nelíbí, že všechny hází do jednoho pytle. Nyní po nás požaduje lékaře si nadpracovat, objednat na jiný termín což je mnohdy problematické, protože objednací doby u lékaře se stále prodlužují nebo si přehodit směnu. Snažíme se ho pochopit, jsme přece v chráněné dílně, kde se s návštěvami lékaře ve větší míře přece musí počítat a stanovovat pravidla přísnější než ve většině normálních zaměstnání je podle nás minimálně značně neetické a o nějaké empatii k postiženým lidem už vůbec nemluvím. Myslíme si, že jsou chráněné dílny značně podporovány ze strany státu a nastavit pravidlo dvou nebo tří propustek na měsíc by neměl být problém. Rádi by jsme věděli, jak se na takový případ nahlíží z pohledu právní legislativy popř. zda není pro takové případy nějaká výjimka v zákoníku práce. Děkuji
Novosád, Libor, Mgr. PhDr. Ph.D.
Dobrý den pane Milane
Děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Máte pravdu, že chování Vašeho zaměstnavatele není standardní a také bohužel není nijak ojedinělé.
Nyní k Vašemu dotazu:
Pojem „chráněná dílna“ je již několik let zrušen a nahrazen pojmem “chráněná pracovní místa“. Co se týká propustek lékaři apod., kdy jsou opravdu někdy zneužívány, může zaměstnavatel jednoduchým zjištěním (např. telefonickým dotazem u lékaře) ověřit, zda pracovník propustku využil k záležitosti, na kterou byla vystavena. Požadovat napracování, přeobjednání či přehození směny nepatří mezi jeho práva – může Vás a Vaše kolegy o to jen nezávazně požádat. Diskutabilní je započítání (hodin neodpracovaných v rámci propustky) do neodpracovaných hodin – to je spíše na vzájemné dohodě.
Výběrově připomínám „Práva a povinnosti zaměstnavatelů podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v aktuálním znění“:
– Spolupracovat s Úřadem práce při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením,
– rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem poskytovatele pracovně lékařských služeb možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
– pokud není stanovená týdenní pracovní doba uvedena v pracovní smlouvě, zaměstnavatel je dle § 31 zákoníku práce povinen seznámit fyzickou osobu s pracovními podmínkami a zároveň je dle § 37 zákoníku práce povinen informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru, kdy sděluje údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení.
Je tedy nesporné, že zaměstnavatel je v případě OZP povinen přizpůsobit pracoviště, vykonávanou práci i délku pracovní doby, směny atd. individuálním možnostem každého pracovníka se statusem OZP a respektovat fakt, že jejich zdravotní stav se může měnit (různě časté výkyvy pracovní kondice), což lze řešit pružnou pracovní dobou. Pokud máte dojem, že zaměstnavatel výše uvedené nerespektuje a stanovuje vlastní pravidla nad rámec zákona, můžete podat stížnost a v součinnosti s Úřadem práce požádat o kontrolu. Tu podle § 125 a 126 zákona o zaměstnanosti provádějí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, a to buď na základě podnětu krajské pobočky ÚP ČR, nebo plánu vlastní kontrolní činnosti.
Doufám, pane Milane, že Vám naše rada pomohla a přejeme hodně štěstí při řešení této problematiky.
S pozdravem Libor Novosád
Za tým iPoradny
Milan
Dobrý den,
pracuji v chráněné dílně a pan majitel po novém roce zpřísnil uznávání propustek k lékaři nebo jako doprovod dítěte či rodiče. Popravdě řečeno dosti lidí toho v minulosti zneužívalo a tak mu asi došla trpělivost. Spoustě lidí se nelíbí, že všechny hází do jednoho pytle. Nyní po nás požaduje lékaře si nadpracovat, objednat na jiný termín což je mnohdy problematické, protože objednací doby u lékaře se stále prodlužují nebo si přehodit směnu. Snažíme se ho pochopit, jsme přece v chráněné dílně, kde se s návštěvami lékaře ve větší míře přece musí počítat a stanovovat pravidla přísnější než ve většině normálních zaměstnání je podle nás minimálně značně neetické a o nějaké empatii k postiženým lidem už vůbec nemluvím. Myslíme si, že jsou chráněné dílny značně podporovány ze strany státu a nastavit pravidlo dvou nebo tří propustek na měsíc by neměl být problém. Rádi by jsme věděli, jak se na takový případ nahlíží z pohledu právní legislativy popř. zda není pro takové případy nějaká výjimka v zákoníku práce. Děkuji
Novosád, Libor, Mgr. PhDr. Ph.D.
Dobrý den pane Milane
Děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Máte pravdu, že chování Vašeho zaměstnavatele není standardní a také bohužel není nijak ojedinělé.
Nyní k Vašemu dotazu:
Pojem „chráněná dílna“ je již několik let zrušen a nahrazen pojmem “chráněná pracovní místa“. Co se týká propustek lékaři apod., kdy jsou opravdu někdy zneužívány, může zaměstnavatel jednoduchým zjištěním (např. telefonickým dotazem u lékaře) ověřit, zda pracovník propustku využil k záležitosti, na kterou byla vystavena. Požadovat napracování, přeobjednání či přehození směny nepatří mezi jeho práva – může Vás a Vaše kolegy o to jen nezávazně požádat. Diskutabilní je započítání (hodin neodpracovaných v rámci propustky) do neodpracovaných hodin – to je spíše na vzájemné dohodě.
Výběrově připomínám „Práva a povinnosti zaměstnavatelů podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v aktuálním znění“:
– Spolupracovat s Úřadem práce při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením,
– rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem poskytovatele pracovně lékařských služeb možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
– pokud není stanovená týdenní pracovní doba uvedena v pracovní smlouvě, zaměstnavatel je dle § 31 zákoníku práce povinen seznámit fyzickou osobu s pracovními podmínkami a zároveň je dle § 37 zákoníku práce povinen informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru, kdy sděluje údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení.
Je tedy nesporné, že zaměstnavatel je v případě OZP povinen přizpůsobit pracoviště, vykonávanou práci i délku pracovní doby, směny atd. individuálním možnostem každého pracovníka se statusem OZP a respektovat fakt, že jejich zdravotní stav se může měnit (různě časté výkyvy pracovní kondice), což lze řešit pružnou pracovní dobou. Pokud máte dojem, že zaměstnavatel výše uvedené nerespektuje a stanovuje vlastní pravidla nad rámec zákona, můžete podat stížnost a v součinnosti s Úřadem práce požádat o kontrolu. Tu podle § 125 a 126 zákona o zaměstnanosti provádějí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, a to buď na základě podnětu krajské pobočky ÚP ČR, nebo plánu vlastní kontrolní činnosti.
Doufám, pane Milane, že Vám naše rada pomohla a přejeme hodně štěstí při řešení této problematiky.
S pozdravem Libor Novosád
Za tým iPoradny
