Skyf
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat. Doma se mnou a mamkou bydlí už přes 10 let mámi přítel, který je na mě neustále hnusný nadává mi vulgarismy a také mě fyzicky napadá. Mamku také, ale už né tak často mamka s ním má syna a já jsem z dětského domova, s mamkou žiju už od malinka, ale mámi přítel na to stále naráží, že jsem kukačka atd… Prosil jsem hodně krát mamku aby se s ním rozešla nebo nějak situaci vyřešila, ale nic. Maminka je na invalidním vozíku. Neustále mě mámin přítel ponižuje a ztrapňuje. Chtěl bych odejít z bytu a jít někam. Od mých 7 jsou máma s tátou rozvedený a k tátovi nemůžu, protože má přítelkyni a do bytu se vejdou jen tak tak a tady už být nechci. Takže se ptám co mám dělat?
Dobrý den,
děkuji za důvěru, se kterou se obracíte na iPoradnu. Píšete o nelehké situaci u vás doma, kdy vy sám i maminka dlouhodobě čelíte hrubému chování ze strany partnera mamky. Mamka jeho chování nedokáže řešit a vy byste si přál bydlet jinde, ale nevíte, jaké jsou možnosti. U táty to s ohledem na malý byt nejde.
Jsem moc ráda, že jste se rozhodl napsat. Nikdo nemá právo se k druhému člověku chovat hrubě, slovně nebo fyzicky ho napadat. Chování partnera mamky, které jste popsal, bohužel naplňuje znaky domácího násilí. Takové chování je neomluvitelné a dokonce nezákonné.
Zkusím sepsat vše, co mě k vaší situaci napadá. A není toho málo ☺
V první řadě, pokud byste se chováním partnera mamky cítil ohrožený, nebo se hrubě choval k mamce, můžete zavolat Policii České republiky (tel. 158). Policie může partnera vykázat z domu a mamce bude následně nabídnuta pomoc v řešení situace. Není to tedy jen mamka, která situaci doma může řešit.
Možná se to může zdát jako velký krok, ale jen policie vás může ochránit v tu chvíli, kdy se násilí děje.
Pokud byste raději volil cestu odchodu z domu, je hned několik možností, které se v podobných situacích dají uplatnit. Píšete, že u táty bydlet nemůžete, ale nezmiňujete, zda táta ví o tom, co se u vás doma děje. Možná by vás dokázal podpořit a společně s vámi hledat to nejlepší řešení.
Tím může být, pokud studujete, např. možnost ubytování na internátu. Bývá to nejjednodušší a nejrychlejší řešení. Další z možností je ubytování v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), kam můžete být přijatý i na vlastní žádost. V některých krajích působí také tzv. domy na půli cesty, které pomáhají mladým lidem, kteří z nějakého důvodu nemohou žít ve své rodině.
Pokud byste nechtěl/nemohl požádat o pomoc tátu, můžete se obrátit na sociálního kurátora pro mládež. Kurátora najdete na místně příslušném úřadu obce s rozšířenou působností (nebo ve větších městech na úřadu městské části), pod sociálním odborem. Sociální kurátor by měl mít přehled o všech možnostech ubytování v místě, odkud pocházíte, a měl by vás dokázat celou situací provést. A to nejen co se týče informací, ale měl by vám pomoci i ohledně komunikace s mamkou a zajištění peněz (např. výživné od rodičů, dávky státní sociální podpory).
Vím, že jsem vás zahrnula informacemi, ve kterých nemusí být úplně snadné se vyznat. Je to riziko e-mailového poradenství. Proto bych vám ještě chtěla předat dva tipy, kam se můžete obrátit a více probrat možnosti, o kterých jsem psala. První je možnost kontaktovat některé krizové centrum, kde byste mohl spolu s interventem probrat aktuální situaci a naplánovat první kroky. Krizová centra mohou fungovat anonymně a jsou bezplatná. Přidávám odkaz, ať se můžete podívat, které máte nejblíže (https://nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc/?type=krizove-centrum, https://nepanikar.eu/mapa-pomoci-krizova-centra/).
Druhým kontaktem je Linka bezpečí (www.linkabezpeci.cz/pomoc). Fungují anonymně, nonstop a bezplatně a třeba budou mít i nějaké další tipy. Mohou Vás také odkázat na konkrétní pomoc v místě Vašeho bydliště.
Ještě jednou chci ocenit to, že hledáte svoji životní cestu. Moc vám držím palce a přeji hodně sil.
S pozdravem
Petra Dolečková, SPONDEA, z.ú.
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
Skyf
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat. Doma se mnou a mamkou bydlí už přes 10 let mámi přítel, který je na mě neustále hnusný nadává mi vulgarismy a také mě fyzicky napadá. Mamku také, ale už né tak často mamka s ním má syna a já jsem z dětského domova, s mamkou žiju už od malinka, ale mámi přítel na to stále naráží, že jsem kukačka atd… Prosil jsem hodně krát mamku aby se s ním rozešla nebo nějak situaci vyřešila, ale nic. Maminka je na invalidním vozíku. Neustále mě mámin přítel ponižuje a ztrapňuje. Chtěl bych odejít z bytu a jít někam. Od mých 7 jsou máma s tátou rozvedený a k tátovi nemůžu, protože má přítelkyni a do bytu se vejdou jen tak tak a tady už být nechci. Takže se ptám co mám dělat?
Dobrý den,
děkuji za důvěru, se kterou se obracíte na iPoradnu. Píšete o nelehké situaci u vás doma, kdy vy sám i maminka dlouhodobě čelíte hrubému chování ze strany partnera mamky. Mamka jeho chování nedokáže řešit a vy byste si přál bydlet jinde, ale nevíte, jaké jsou možnosti. U táty to s ohledem na malý byt nejde.
Jsem moc ráda, že jste se rozhodl napsat. Nikdo nemá právo se k druhému člověku chovat hrubě, slovně nebo fyzicky ho napadat. Chování partnera mamky, které jste popsal, bohužel naplňuje znaky domácího násilí. Takové chování je neomluvitelné a dokonce nezákonné.
Zkusím sepsat vše, co mě k vaší situaci napadá. A není toho málo ☺
V první řadě, pokud byste se chováním partnera mamky cítil ohrožený, nebo se hrubě choval k mamce, můžete zavolat Policii České republiky (tel. 158). Policie může partnera vykázat z domu a mamce bude následně nabídnuta pomoc v řešení situace. Není to tedy jen mamka, která situaci doma může řešit.
Možná se to může zdát jako velký krok, ale jen policie vás může ochránit v tu chvíli, kdy se násilí děje.
Pokud byste raději volil cestu odchodu z domu, je hned několik možností, které se v podobných situacích dají uplatnit. Píšete, že u táty bydlet nemůžete, ale nezmiňujete, zda táta ví o tom, co se u vás doma děje. Možná by vás dokázal podpořit a společně s vámi hledat to nejlepší řešení.
Tím může být, pokud studujete, např. možnost ubytování na internátu. Bývá to nejjednodušší a nejrychlejší řešení. Další z možností je ubytování v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), kam můžete být přijatý i na vlastní žádost. V některých krajích působí také tzv. domy na půli cesty, které pomáhají mladým lidem, kteří z nějakého důvodu nemohou žít ve své rodině.
Pokud byste nechtěl/nemohl požádat o pomoc tátu, můžete se obrátit na sociálního kurátora pro mládež. Kurátora najdete na místně příslušném úřadu obce s rozšířenou působností (nebo ve větších městech na úřadu městské části), pod sociálním odborem. Sociální kurátor by měl mít přehled o všech možnostech ubytování v místě, odkud pocházíte, a měl by vás dokázat celou situací provést. A to nejen co se týče informací, ale měl by vám pomoci i ohledně komunikace s mamkou a zajištění peněz (např. výživné od rodičů, dávky státní sociální podpory).
Vím, že jsem vás zahrnula informacemi, ve kterých nemusí být úplně snadné se vyznat. Je to riziko e-mailového poradenství. Proto bych vám ještě chtěla předat dva tipy, kam se můžete obrátit a více probrat možnosti, o kterých jsem psala. První je možnost kontaktovat některé krizové centrum, kde byste mohl spolu s interventem probrat aktuální situaci a naplánovat první kroky. Krizová centra mohou fungovat anonymně a jsou bezplatná. Přidávám odkaz, ať se můžete podívat, které máte nejblíže (https://nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc/?type=krizove-centrum, https://nepanikar.eu/mapa-pomoci-krizova-centra/).
Druhým kontaktem je Linka bezpečí (www.linkabezpeci.cz/pomoc). Fungují anonymně, nonstop a bezplatně a třeba budou mít i nějaké další tipy. Mohou Vás také odkázat na konkrétní pomoc v místě Vašeho bydliště.
Ještě jednou chci ocenit to, že hledáte svoji životní cestu. Moc vám držím palce a přeji hodně sil.
S pozdravem
Petra Dolečková, SPONDEA, z.ú.
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
