Někdy se nám může stát, že sami nevíme, proč se nám komunikace s druhými příliš nedaří. Nebo můžeme mít pocit, že jsme i ve vztahu k sobě poměrně přísní a máme pocity nedostatečnosti, když sami sebe zraňujeme a ani nevíme jak. A přitom můžeme zjistit, že se dopouštíme několika základních chyb, kdy padáme do nevědomých komunikačních pastí a to ve vztahu k druhým, tak i k sobě… Do těchto pastí se lapíme snadno a můžeme se v tom natolik zamotat, že ve výsledku ublížíme všem kolem ale dokonce i sami sobě. Avšak tyto chyby v komunikaci si nemusíte vyčítat. Není to Vaše chyba. Naučil nás je život a často náročné životní podmínky. Ale když se s těmito schématy lépe seznámíte, můžete změnit svůj život k lepšímu a i ve své duši se můžete k sobě chovat lépe a s láskou.
O jaké návyky se jedná?
1. Všechno nebo nic – Tento styl myšlení nám diktuje vidět věci jako černé, nebo bílé, namísto všech odstínů šedi. “Nikdy se mi nic nepovede!” můžeme říct. Ale je toto zobecnění zcela pravdivé? Nikdy? Nic? Nebo pokud například číšník splete Vaši objednávku, říkáte si: “Je to tu hrozné! Je zkažený celý večer!” Může to být i situace, kdy někdo, koho obdivujete, udělá malou chybičku a my jej za ni odsoudíme a náš obdiv se promění v pohrdání.
2. Generalizace – Jde o stav, kdy si na základě nedostatečných důkazů nebo zkušeností bleskově vytváříme obecné závěry. Např. osoba jež je osamělá tráví často dny doma. Kamarádi ji občas zvou, ale ona si pomyslí: “Nemá cenu chodit ven. Stejně mě nikdo nemá rád, vždycky to tak bylo”. Tímto svoji samotu zobecnila a sama sobě sebrala veškerou naději a možnosti na nová seznámení. Když nás nemá rád jeden člověk, negeneralizujme, že nás nikdy nikdo už mít rád nebude. Naučte se v sebe více věřit, máte na to!
3. Filtrování – Všichni máme tendence filtrovat informace, které nepotvrzují to, v co jsme již předtím věřili. Často se třeba soustředíme pouze na to negativní a opomíjíme věci pozitivní. Filtrujeme vše dobré, protože jsme si např. zvykli, že se nám nedaří, proto tedy filtrujeme, abychom se ochránili. Ale ve výsledku začneme ignorovat vše dobré, co se třeba stane. Např. v práci jste dokončili prezentaci. Spousta kolegů Vás chválí, ale jedna kolegyně vznese poznámku, že jedna část prezentace mohla být lepší. A Vás okamžitě napadne “Celé to bylo strašné, byla jsem hrozná”. Tedy vyfiltrujeme všechny pochvaly a soustředíme se jen na to zlé. Někdo Vám pogratuluje a vy neuznáte pozitiva! “No, ve skutečnosti to zas tak dobré nebylo.”
4. Čtení mysli – V tomto případě se snažíte odvodit něčí – většinou negativní myšlenky z jejich chování a neverbální komunikace. “Vím, že mě nemá rád, protože tak divně zavrtěl hlavou.” Nebo si vezmete do hlavy tu nejhorší variantu, aniž byste situaci blíže prozkoumali. “Jsem si jistý/á, že mně nenávidí. Ani se mi nepodívala do očí.”
5. Předvídání budoucnosti – Zde předpovídáte obvykle neslavné konce událostem, které nakonec mohou skončit úplně jinak a to i dobře. Např. přestože jste dobře studovali, pomyslíte si “Určitě na zkoušce pohořím, protože jsem břídil”.
6. Katastrofické scénáře – Kladete příliš velký důraz na nejhorší možnou variantu, která může nastat a velmi se na to soustředíte. To může vyvolávat i slušné úzkosti. Někdy stačí když kolem projedou hasiči a už to v hlavě běží. “Určitě hoří zrovna můj bytu !”
7. Podmínky – “Měl bych být takový a makový ať už to znamená cokoliv. “Měl bych být lepší.” atd. V realitě musíte být jen sví, věrni sami sobě i své povaze.
8. Nálepkování – Když se nálepkujeme, bereme si za své některé popisky. “Jsem nula.” Nebo když potkáme člověka, který udělal chybu “Je to blbec.” V realitě nic není tak jednoduché a pokud bychom se něčeho měli zbavit, je to nálepkování, které má blízko ke stigmatizaci.
9. Personalizace – V tomto případě přebíráme osobní zodpovědnost za věci, nad kterými nemáme žádnou kontrolu. Např. matka dítěte, které ve škole chybuje se označí “Jsem špatná matka”.
10. Obviňování – Obviňujeme jen sebe a nebo zase všechny ostatní za situace, nad kterými ani my ani ostatní nemají jakoukoliv kontrolu.
Tolik ke shrnutí některých chyb, kterých se v komunikaci s druhými a i vztahem k sobě dopouštíme. Je dobré si tyto věci uvědomit a začít si jich všímat. To je prvním krokem ke změně.
Nejste špatní když je toto pro Vás novinka. Naopak. Jste silné osobnosti, že jste ochotni nad sebou přemýšlet. Seznámení se s těmito negativními návyky neznamená, že od teď budete všichni na 100% dodržovat návyky zdravé. Ale uvědomění si některých chyb v komunikaci nám všem může pomoci s větší tolerancí nás samých. Záleží na Vás i na Vašich myšlenkách. Umlčte toho vnitřního soudce a hledejte soucit. Kdo hledá, ten najde.
Napsala: Duše křehká
