Dobrý den, děkuji za Váš dotaz, ze kterého je pro mě patrné, že se tím, co se děje s Vaší dcerou trápíte, dotýká se Vás to a byla byste ráda, kdyby dcera přestala kouřit marihuanu. Dcera sice odsouhlasí, že s tím přestane, ale nic se neděje.

Máte pravdu v tom, že je v současné době velmi komplikované „nechat někoho někam zavřít do léčby“. Tato možnost přichází v úvahu pouze v několika konkrétních případech – zjednodušeně řečeno tehdy,  je-li pacientovi nařízeno ústavní ochranné léčení, nebo vyžaduje-li to zdravotní stav pacienta; jedná-li se o izolaci, karanténu nebo léčení dle zákona o ochraně veřejného zdraví a/nebo v případě, kdy je daný jedinec nebezpečný sobě nebo svému okolí. O tzv. nedobrovolné hospitalizaci rozhoduje vždy soud dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (neboli zákon o zdravotních službách), účinný od 1.4.2012. Konkrétně se na nedobrovolnou hospitalizaci vztahují paragrafy 38 a 40 tohoto zákona.

Na základě Vašeho popisu nedokážu vůbec posoudit, zda se v případě Vaší dospělé dcery jedná o drogovou závislost nebo škodlivé užívání nebo se děje v jejím životě něco dalšího, co má dopad na její psychiku, změny nálad a chování. Co určitě doporučuji je hovořit s dcerou o tom, co prožívá, jak se jí v životě daří = zajímat se o ni. Sdělit jí, jak to vidíte a prožíváte Vy, jaké změny jsou u ní patrné. Ptát se, co vlastně v životě dále chce, zda má nějaké cíle a plány.

Nevím, jaká pravidla společného soužití s dospělou dcerou ve Vaší domácnosti platí, co a jak máte nastaveno, zda má dcera nějaké povinnosti. Z praxe doporučuji pravidla si nastavit, sepsat si je do písemné podoby (dohody mezi Vámi a dcerou). Je na místě do pravidel zahrnout i kouření marihuany- sama si promyslete, zda je pro Vás užívání marihuany vůbec akceptovatelné, v jaké míře, za jakých podmínek, a co bude následovat v případě nedodržení těchto podmínek. „Sankce“ v případě nedodržení musí být jasně nadefinovány a je důležité, abyste důsledně trvala na jejich dodržení/splnění. Jak píšu, má se jednat o dohodu dvou stran- můžete o tom diskutovat, vše probrat. Pokud bude v dohodě něco ze strany Vaší dcery odsouhlaseno a následně i podepsáno, pak vyžadujte činy!

K Vaší zmínce o tom, že dcera by se mohla na terapeutických setkáních potkávat s dalšími uživateli drog chci uvést, že tomu tak nemusí být. Adiktologické služby nabízí širší škálu služeb klientům – zpravidla jsou téměř všude nabízeny individuální konzultace, rodinné konzultace a skupinové terapie. Praxe bývá většinou taková, že pokud klienti dochází do zařízení na individuální konzultace, jsou objednáni na konkrétní den a čas a snahou pracovníků bývá v rámci zachování co největší anonymity minimalizace toho, aby se klienti v prostorách zařízení potkávali.

 

Pokud Vás napadají ještě další dotazy, chci Vás podpořit v tom, ať si vyhledáte nějakou adiktologickou službu v blízkosti Vašeho bydliště (adiktologickou poradnu nebo adiktologickou ambulanci, kontakt můžete najít např. na webu: www.drogy-info.cz v Mapě pomoci) a objednáte se tam na individuální adiktologické poradenství pro osoby blízké (Adiktologové poskytují běžně poradenské konzultace rovněž rodinným příslušníkům osob ohrožených závislostí.). Pokud si najdete adiktologické sociální služby, můžete v nich vystupovat anonymně a nebudete za konzultaci nic platit- služby poskytující tzv. odborné sociální poradenství, jsou hrazeny státem. Může se z Vaší strany jednat jen o jednu návštěvu nebo více konzultací, to bude záležet na domluvě a Vaší potřebě.

 

Přeji Vám, ať se Vám daří s dcerou vzájemně komunikovat a sdílet, co se ve vás děje a také nastavit funkční pravidla dalšího společného soužití tak, aby se všem v rodině žilo lépe.

 

S pozdravem,

PhDr. Monika Kovalčíková

adiktolog