Jakub
Dobrý den, je mi kolem 26 let. Mám otce, kterého jsem neviděl už zhruba 20 let, a nezajímá se o mně, a ani předtím se moc nezajímal. Moje babička, jeho matka, tak tu jsem teď také viděl po 20 letech. Ta se naopak o mně po celou dobu zajímala, ale osobní setkání jí dlouhou dobu nebylo umožněno. Ta babička má mimo jiné dalších pět dětí, které se o mně také celkem zajímají, které také tu možnost dlouho neměly. Já bych se s nimi, kromě mého otce, rád občas stýkal. Moje mamka mi říkala, že je to moje věc, ale i přesto cítím, že z toho není nadšená, protože tím se právě zvyšuje riziko, že se s ním potkám, když je budu občas vídat, a že si mně nezaslouží. Nutno podotknout, že oni ví, že se s otcem nestýkám. Ale já ty ostatní, prostě toužím poznat. Jak podle vás s takovou situací naložit?
Pavelková Radka, Mgr. DiS.
Dobrý den Jakube,
děkuji za váš dotaz, se kterým se obracíte na iPoradnu. Rodinná situace, kterou popisujete, pro vás může znamenat příležitost ve více ohledech. Máte nyní možnost blíže poznat několik svých příbuzných, kteří o vás opravdu jeví zájem a nabízejí vám občasná setkání. Dovedu si představit, jak obohacující pro vás mohou nově navázané kontakty s rodinou být. I když je tomu mnoho let, co jste se viděli naposledy, přijde mi to jako šance pro vás i pro ně. Mám za to, že pokud si v životě někdo zaslouží tzv. druhou šanci, pak je to především rodina.
Co se týče neskrývaného rozladění vaší maminky, tak je z jejího úhlu pohledu pochopitelné. Jedná se o citlivou záležitost a možná vychází i z její potřeby vás ochránit před případným zklamáním. Na druhou stranu má pravdu v tom, když říká, že je to „vaše věc“. Jste již dospělý a navíc pokud vás tato nově nabytá příležitost bližšího poznání další části vaší rodiny láká, dala bych v tomto případě opravdu na hlas srdce. To, zda by to znamenalo občas potkat (třeba i nechtěně) i vašeho otce, a nikomu by to neublížilo, nemusí znamenat nic špatného. To by mohlo zůstat otevřené, pokud to pro vás není nijak bolestivé téma. Kdo ví, jakým směrem by se i tento vztah mohl později ubírat.
Přeji vám, ať máte ze svého rozhodnutí dobrý pocit a v případě nových začátků samé příjemné zážitky z nově navázaných rodinných spojení.
Radka Pavelková
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách
Jakub
Dobrý den, je mi kolem 26 let. Mám otce, kterého jsem neviděl už zhruba 20 let, a nezajímá se o mně, a ani předtím se moc nezajímal. Moje babička, jeho matka, tak tu jsem teď také viděl po 20 letech. Ta se naopak o mně po celou dobu zajímala, ale osobní setkání jí dlouhou dobu nebylo umožněno. Ta babička má mimo jiné dalších pět dětí, které se o mně také celkem zajímají, které také tu možnost dlouho neměly. Já bych se s nimi, kromě mého otce, rád občas stýkal. Moje mamka mi říkala, že je to moje věc, ale i přesto cítím, že z toho není nadšená, protože tím se právě zvyšuje riziko, že se s ním potkám, když je budu občas vídat, a že si mně nezaslouží. Nutno podotknout, že oni ví, že se s otcem nestýkám. Ale já ty ostatní, prostě toužím poznat. Jak podle vás s takovou situací naložit?
Pavelková Radka, Mgr. DiS.
Dobrý den Jakube,
děkuji za váš dotaz, se kterým se obracíte na iPoradnu. Rodinná situace, kterou popisujete, pro vás může znamenat příležitost ve více ohledech. Máte nyní možnost blíže poznat několik svých příbuzných, kteří o vás opravdu jeví zájem a nabízejí vám občasná setkání. Dovedu si představit, jak obohacující pro vás mohou nově navázané kontakty s rodinou být. I když je tomu mnoho let, co jste se viděli naposledy, přijde mi to jako šance pro vás i pro ně. Mám za to, že pokud si v životě někdo zaslouží tzv. druhou šanci, pak je to především rodina.
Co se týče neskrývaného rozladění vaší maminky, tak je z jejího úhlu pohledu pochopitelné. Jedná se o citlivou záležitost a možná vychází i z její potřeby vás ochránit před případným zklamáním. Na druhou stranu má pravdu v tom, když říká, že je to „vaše věc“. Jste již dospělý a navíc pokud vás tato nově nabytá příležitost bližšího poznání další části vaší rodiny láká, dala bych v tomto případě opravdu na hlas srdce. To, zda by to znamenalo občas potkat (třeba i nechtěně) i vašeho otce, a nikomu by to neublížilo, nemusí znamenat nic špatného. To by mohlo zůstat otevřené, pokud to pro vás není nijak bolestivé téma. Kdo ví, jakým směrem by se i tento vztah mohl později ubírat.
Přeji vám, ať máte ze svého rozhodnutí dobrý pocit a v případě nových začátků samé příjemné zážitky z nově navázaných rodinných spojení.
Radka Pavelková
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách
