Růžena
Dobrý den,
žiji ve vztahu s přítelkyní několik let, bydlíme spolu a dosud jsme byly šťastné. Vyšlo však najevo, že přítelkyně udržuje několik let paralelní vztah s jinou ženou, expřítelkyní z mládí, která je asi o 25 let starší než ona. Má partnerka si představuje, že nás bude mít obě. Se mnou chce bydlet, mít všechno, co dosud a s tou druhou se chce občas vídat, psát si, mít sex. Zahlédla jsem jejich SMS komunikaci, kde si psaly něžnosti včetně miluju tě. Moje partnerka chodila na terapii, ale tvrdí, že by ji další pokračování terapie dohnalo k našemu rozchodu a to nechce. Pro mě je těžké něco takového skousnout. Pokud by udržely vztah v přátelské rovině, ať se vídají, ale nejsem ochotná tolerovat jejich milostný život. Cítím se zklamaná, podvedená, naštvaná, je mi to líto, zbořil se mi celý svět, všechno co jsem budovala, v co jsem věřila, na čem jsem stavěla. Partnerku mám ráda, nerada bych o ni přišla, ale je to pro mě přes čáru, její požadavek, aby nás měla obě. Mnoho hodin jsme o tom diskutovaly, ale točíme se v kruhu. Řešení není na dohled. Jsem pod tlakem, vnímám, že rozhodnutí je vlastně na mě. A to rozhodnutí ovlivní osud tří lidí. Prosím vás, co mám dělat? Která cesta je správná? Partnerka na párovou terapii jít nechce.
Dobrý den, Růženo,
nejprve bych vám ráda poděkovala za váš dotaz a za snahu celou situaci řešit. Vaše situace je velmi složitá, a chápu, že se cítíte zklamaná a podvedená. Vaše reakce je naprosto přirozená vzhledem k popsané situaci. V tento moment je důležité dát si čas na zpracování a porozumění emocím, které se ve vás odehrávají.
Je důležité si uvědomit, že nenesete odpovědnost za osud nikoho jiného než svůj vlastní, který můžete ovlivnit svými rozhodnutími. Mějte na paměti, že vaše pocity jsou důležité a vaše hranice by měly být respektovány a proto je podstatné, aby vaše partnerka věděla, co je pro vás přijatelné chování ve vztahu a co již ne. To, zda se rozhodne to respektovat, je samozřejmě na ní, ale pokud se rozhodnete to tolerovat, je to opět na vás. Píšete, že se točíte v kruhu i po mnoha hodinách diskuzí. Pokud jste partnerce otevřeně a upřímně sdělila, jak se cítíte, jaké jsou vaše potřeby, a co pro vás znamená důvěra a respekt ve vztahu, a ona to odmítá respektovat, pak je opravdu rozhodnutí ohledně dalšího kroku na vás.
Správná cesta nutně nemusí být ukončení vztahu. Zkuste se zamyslet nad tím, jak by se situace mohla vyvíjet v budoucnosti, a zda jste ochotná akceptovat nějaký kompromis, který by vám umožnil pokračovat ve vztahu. Stejně tak zkuste navrhnout partnerce, aby navrhla nějaké kompromisy z její strany. Celkově bych Vám doporučila jednat podle toho, co cítíte, že je pro vás nejzdravější a nejlepší, protože každý má právo na šťastný a uspokojivý vztah, který je založen na důvěře, respektu a vzájemné podpoře.
Pokud partnerka odmítá jít s vámi na párovou terapii, doporučila bych vám využít služeb terapeuta i samostatně a dále rozebrat situaci.
S přáním síly a rozhodnosti,
Kristýna Potůčková
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
Růžena
Dobrý den,
žiji ve vztahu s přítelkyní několik let, bydlíme spolu a dosud jsme byly šťastné. Vyšlo však najevo, že přítelkyně udržuje několik let paralelní vztah s jinou ženou, expřítelkyní z mládí, která je asi o 25 let starší než ona. Má partnerka si představuje, že nás bude mít obě. Se mnou chce bydlet, mít všechno, co dosud a s tou druhou se chce občas vídat, psát si, mít sex. Zahlédla jsem jejich SMS komunikaci, kde si psaly něžnosti včetně miluju tě. Moje partnerka chodila na terapii, ale tvrdí, že by ji další pokračování terapie dohnalo k našemu rozchodu a to nechce. Pro mě je těžké něco takového skousnout. Pokud by udržely vztah v přátelské rovině, ať se vídají, ale nejsem ochotná tolerovat jejich milostný život. Cítím se zklamaná, podvedená, naštvaná, je mi to líto, zbořil se mi celý svět, všechno co jsem budovala, v co jsem věřila, na čem jsem stavěla. Partnerku mám ráda, nerada bych o ni přišla, ale je to pro mě přes čáru, její požadavek, aby nás měla obě. Mnoho hodin jsme o tom diskutovaly, ale točíme se v kruhu. Řešení není na dohled. Jsem pod tlakem, vnímám, že rozhodnutí je vlastně na mě. A to rozhodnutí ovlivní osud tří lidí. Prosím vás, co mám dělat? Která cesta je správná? Partnerka na párovou terapii jít nechce.
Dobrý den, Růženo,
nejprve bych vám ráda poděkovala za váš dotaz a za snahu celou situaci řešit. Vaše situace je velmi složitá, a chápu, že se cítíte zklamaná a podvedená. Vaše reakce je naprosto přirozená vzhledem k popsané situaci. V tento moment je důležité dát si čas na zpracování a porozumění emocím, které se ve vás odehrávají.
Je důležité si uvědomit, že nenesete odpovědnost za osud nikoho jiného než svůj vlastní, který můžete ovlivnit svými rozhodnutími. Mějte na paměti, že vaše pocity jsou důležité a vaše hranice by měly být respektovány a proto je podstatné, aby vaše partnerka věděla, co je pro vás přijatelné chování ve vztahu a co již ne. To, zda se rozhodne to respektovat, je samozřejmě na ní, ale pokud se rozhodnete to tolerovat, je to opět na vás. Píšete, že se točíte v kruhu i po mnoha hodinách diskuzí. Pokud jste partnerce otevřeně a upřímně sdělila, jak se cítíte, jaké jsou vaše potřeby, a co pro vás znamená důvěra a respekt ve vztahu, a ona to odmítá respektovat, pak je opravdu rozhodnutí ohledně dalšího kroku na vás.
Správná cesta nutně nemusí být ukončení vztahu. Zkuste se zamyslet nad tím, jak by se situace mohla vyvíjet v budoucnosti, a zda jste ochotná akceptovat nějaký kompromis, který by vám umožnil pokračovat ve vztahu. Stejně tak zkuste navrhnout partnerce, aby navrhla nějaké kompromisy z její strany. Celkově bych Vám doporučila jednat podle toho, co cítíte, že je pro vás nejzdravější a nejlepší, protože každý má právo na šťastný a uspokojivý vztah, který je založen na důvěře, respektu a vzájemné podpoře.
Pokud partnerka odmítá jít s vámi na párovou terapii, doporučila bych vám využít služeb terapeuta i samostatně a dále rozebrat situaci.
S přáním síly a rozhodnosti,
Kristýna Potůčková
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
