Jakub
Byl jsem učněm na střední škole kromě učitelky angličtiny a češtinářky nikdy nebral posudek z PPP vážně bud o něm jakoby nevěděl nebo ho úplně ignoroval. Problém nastal u zkoušek kde jsem dostal panický záchvat u ústních zkoušek, když jsem šel na nástavbu všichni věděli že jsem tak šel vlastně kvůli angličtiny ale dali mi jinou učitelku která měla bohužel před důchodem a tudíž nulovou motivaci měnit své pedagogické metody nebyly zábavné motivační ani naučné. Tři měsíce před maturitou si škola vymyslela že je posudek najednou starý a nemůžou ho k ,, úlevám u maturity použít + 20 sekund na otázku opravdu hodně. Situace dosáhla takového bodu že frustrace vzdělávacím systém byla natolik silná že jsem vyhledal pomoc u své učitelky angličtiny kdy mi bylo sděleno že mne neučí ale nakonec mi pomohla napsali jsem spolu jeden didaktický test a konec. Potom nějaká soutěž kterou jsem jakoby vyhrál na zvýšení sebevědomí, dále pár suplovaných hodin s ní. K ničemu nemuselo dojít kdyby vedení školy bylo kompetentní s poslouchalo mé potřeby ve vzdělávaní. Bohužel se tak nestalo. Proč to někde šlo a někde se ignorovalo. Celá škola o tom věděla vedení ale přesto se nic nedělo, školní psycholog, výchovná poradkyně v té době jako třídní učitelka nic. Vzniklo mi trauma které už nikdo nevyléčí. Je to už dávno ale stalo se a nechci aby se tak děla i nadále na jiných školách. Děkuji
Dobrý den, Jakube,
děkuji za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte. Moc mě mrzí, co jste během studií zažil. Je to pro Vás stále živé. Měl jste vypracovaný posudek z PPP a ten nebyl mnohými pedagogy brán v potaz, ne-li ignorován. Nejvíce jste to pocítil během závěrečné maturitní zkoušky, kde bohužel došlo i k personálním změnám, jež mluvily ve Váš neprospěch.
To, co Vám v poradně napsali do posudku (citovaná část), by mělo být bráno na zřetel a jiný přístup jste si zasloužil. Představuji si, jak Vás musel školský systém zklamat a přinést hodně hněvu. Po této zkušenosti se Vám ani nedivím. Na druhou stranu jsem velmi vděčná za paní učitelku češtiny a angličtiny, která Vám dokonce pomohla s didaktickým testem, k nim přibylo pár suplovaných hodin, vyhraná soutěž. Byla pro Vás dobrým příkladem toho, jak by to mělo vypadat ideálně.
Doporučení ze školských poradenských zařízení nejsou bohužel vymahatelné – jsou to stále „pouze“ doporučení. Dříve, když se začínala vydávat, zůstávalo hodně v kompetenci školy, jak k nim přistoupí. Nyní jejich naplňování kontroluje česká školní inspekce, kam se mohou obracet žáci a rodiny, jejichž potřeby v rámci školy nejsou naplňovány. Píšete, že byste rád, aby se podobné věci neděly na jiných školách. Snad pro Vás bude dobrou zprávou, že v posledních letech se situace mění k lepšímu, pracovníci průběžně kontrolují danou školu, jak a zda naplňují speciální vzdělávací potřeby žáků. Díky tomu k podobným situacím dochází stále méně. Dobrým znamení je také stále větší počet pedagogů, kteří mají zájem o specifický přístup ke studentovi, dialog s nimi vede k lepšímu porozumění a jejich adekvátnější péči o daného žáka. Velmi dobrou zprávou je i to, že noví učitelé se již během studií na vysoké škole seznamují se speciální pedagogikou a s faktem, že ve svých třídách budou mít žáky se speciálními potřebami. Tato skutečnost je pak nezaskočí a umí (nebo se otevřeně učí) naplňovat doporučení, která z poraden do škol přichází. Je mi to velkou nadějí a ráda bych tuto naději pro změnu ve vzdělávání předala i Vám.
Psychická odolnost se buduje právě při náročných situacích. Přemýšlím, jak Vás mohla tato zkušenost obohatit. Věřím, že kromě hněvu a zklamání snad přinesla i dobrou zkušenost se sebou samým. Neb, pokud se nepletu, jste zkouškou prošel a přes všechny překážky systému úspěšně zakončil studium. Jak se Vám to přes to přese všechno podařilo? Když se zpětně podíváte, najdete na dané situaci něco, díky čemu jste nyní silnější? Zkuste si na tyto otázky odpovědět. Uvidíte, kam Vás zavedou…
Vztek a zášť v nás někdy dokážou ležet velmi dlouho. Člověk zatrpkne, stává se tvrdším. Moc bych Vám přála, abyste v sobě hněv neživil, ale abyste ho vypustil ven, což se Vám snad trochu podařilo, když jste o své zkušenosti napsal do naší poradny. Věci minulé nezměníte, patří minulosti. Kde můžete něco změnit je přítomnost a svůj přístup k prožitým událostem, pokud v sobě najdete pokoj, hodně se Vám uleví.
Opatrujte se.
Eva
Dobrý den, Jakube,
rád bych spíše věcně doplnil výbornou opověď kolegyně-poradkyně.
Opravdu je v současné době situace v oblasti podpory žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami výrazně příznivější. Každý, koho se to týká, se může opřít o platnou legislativu v podobě tzv. Školského zákona a k němu se vážící Vyhlášky o vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků či studentů mimořádně nadaných.
U žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami to znamená, že na základě posudku a doporučení školského poradenského zařízení (tedy PPP nebo SPC) je škola povinna vypracovat pro tohoto žáka/studenta individuální vzdělávací plán (IVP), který zohlední doporučení PPP nebo SPC a stanoví metody práce, které kompenzují žákovo/studentovo zdravotní a jiné obdobné znevýhodnění při výuce, praxích, zkoušení aj. školních aktivitách. Nejde ale o snižování nároků, nebo o jakousi protěžující práci navíc, jak to bohužel stále někteří učitelé vnímají a chápou. Realizaci IVP přímo ve školní praxi mohou pracovníci PPP či SPC monitorovat a popř. modifikovat/upravit dle aktuální situace a potřeb i možností žáka/studenta.
Pokud nejsou doporučení a metodická podpora PPP/SPC školou respektovány, mohou se žák/student (je-li starší 18 let) nebo jeho rodiče obrátit nejprve na vedení školy a posléze na školské poradenské zařízení, zřizovatele školy (kraj, město, obec nebo jiný subjekt), Českou školní inspekci a též na Školského ombudsmana. Všechny kontakty na tyto orgány lze nalézt na internetu. Ještě podotýkám, že ČR je od r. 2009 právně vázána Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejíž součástí je i dostupné vzdělávání těchto osob, zohledňující a kompenzující jejich znevýhodnění. Monitorováním této „úmluvy“ je pověřen Veřejný ochránce práv – ombudsman ČR (www.ochrance.cz).
Jakube, doufám, že jsem Vás potěšil a uklidnil. K Vašemu pochopitelnému psychickému traumatu bych chtěl poznamenat, že zloba či pocit křivdy Vás jen vyčerpává a „trestáte sám sebe“, aniž byste se ocenil za to, že jste přes všechny obtíže studium zvládl. Pokuste se od té zloby a křivdy osvobodit tím, že odpustíte. Odpuštění není slabost, ale naopak bude důkazem Vaší síly a cestou k lepšímu životu bez stresujících myšlenek na minulost.
Přeji Vám všechno dobré,
Libor Novosád
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách
Jakub
Byl jsem učněm na střední škole kromě učitelky angličtiny a češtinářky nikdy nebral posudek z PPP vážně bud o něm jakoby nevěděl nebo ho úplně ignoroval. Problém nastal u zkoušek kde jsem dostal panický záchvat u ústních zkoušek, když jsem šel na nástavbu všichni věděli že jsem tak šel vlastně kvůli angličtiny ale dali mi jinou učitelku která měla bohužel před důchodem a tudíž nulovou motivaci měnit své pedagogické metody nebyly zábavné motivační ani naučné. Tři měsíce před maturitou si škola vymyslela že je posudek najednou starý a nemůžou ho k ,, úlevám u maturity použít + 20 sekund na otázku opravdu hodně. Situace dosáhla takového bodu že frustrace vzdělávacím systém byla natolik silná že jsem vyhledal pomoc u své učitelky angličtiny kdy mi bylo sděleno že mne neučí ale nakonec mi pomohla napsali jsem spolu jeden didaktický test a konec. Potom nějaká soutěž kterou jsem jakoby vyhrál na zvýšení sebevědomí, dále pár suplovaných hodin s ní. K ničemu nemuselo dojít kdyby vedení školy bylo kompetentní s poslouchalo mé potřeby ve vzdělávaní. Bohužel se tak nestalo. Proč to někde šlo a někde se ignorovalo. Celá škola o tom věděla vedení ale přesto se nic nedělo, školní psycholog, výchovná poradkyně v té době jako třídní učitelka nic. Vzniklo mi trauma které už nikdo nevyléčí. Je to už dávno ale stalo se a nechci aby se tak děla i nadále na jiných školách. Děkuji
Novosád, Libor, Mgr. PhDr. Ph.D.
Dobrý den, Jakube,
děkuji za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte. Moc mě mrzí, co jste během studií zažil. Je to pro Vás stále živé. Měl jste vypracovaný posudek z PPP a ten nebyl mnohými pedagogy brán v potaz, ne-li ignorován. Nejvíce jste to pocítil během závěrečné maturitní zkoušky, kde bohužel došlo i k personálním změnám, jež mluvily ve Váš neprospěch.
To, co Vám v poradně napsali do posudku (citovaná část), by mělo být bráno na zřetel a jiný přístup jste si zasloužil. Představuji si, jak Vás musel školský systém zklamat a přinést hodně hněvu. Po této zkušenosti se Vám ani nedivím. Na druhou stranu jsem velmi vděčná za paní učitelku češtiny a angličtiny, která Vám dokonce pomohla s didaktickým testem, k nim přibylo pár suplovaných hodin, vyhraná soutěž. Byla pro Vás dobrým příkladem toho, jak by to mělo vypadat ideálně.
Doporučení ze školských poradenských zařízení nejsou bohužel vymahatelné – jsou to stále „pouze“ doporučení. Dříve, když se začínala vydávat, zůstávalo hodně v kompetenci školy, jak k nim přistoupí. Nyní jejich naplňování kontroluje česká školní inspekce, kam se mohou obracet žáci a rodiny, jejichž potřeby v rámci školy nejsou naplňovány. Píšete, že byste rád, aby se podobné věci neděly na jiných školách. Snad pro Vás bude dobrou zprávou, že v posledních letech se situace mění k lepšímu, pracovníci průběžně kontrolují danou školu, jak a zda naplňují speciální vzdělávací potřeby žáků. Díky tomu k podobným situacím dochází stále méně. Dobrým znamení je také stále větší počet pedagogů, kteří mají zájem o specifický přístup ke studentovi, dialog s nimi vede k lepšímu porozumění a jejich adekvátnější péči o daného žáka. Velmi dobrou zprávou je i to, že noví učitelé se již během studií na vysoké škole seznamují se speciální pedagogikou a s faktem, že ve svých třídách budou mít žáky se speciálními potřebami. Tato skutečnost je pak nezaskočí a umí (nebo se otevřeně učí) naplňovat doporučení, která z poraden do škol přichází. Je mi to velkou nadějí a ráda bych tuto naději pro změnu ve vzdělávání předala i Vám.
Psychická odolnost se buduje právě při náročných situacích. Přemýšlím, jak Vás mohla tato zkušenost obohatit. Věřím, že kromě hněvu a zklamání snad přinesla i dobrou zkušenost se sebou samým. Neb, pokud se nepletu, jste zkouškou prošel a přes všechny překážky systému úspěšně zakončil studium. Jak se Vám to přes to přese všechno podařilo? Když se zpětně podíváte, najdete na dané situaci něco, díky čemu jste nyní silnější? Zkuste si na tyto otázky odpovědět. Uvidíte, kam Vás zavedou…
Vztek a zášť v nás někdy dokážou ležet velmi dlouho. Člověk zatrpkne, stává se tvrdším. Moc bych Vám přála, abyste v sobě hněv neživil, ale abyste ho vypustil ven, což se Vám snad trochu podařilo, když jste o své zkušenosti napsal do naší poradny. Věci minulé nezměníte, patří minulosti. Kde můžete něco změnit je přítomnost a svůj přístup k prožitým událostem, pokud v sobě najdete pokoj, hodně se Vám uleví.
Opatrujte se.
Eva
Dobrý den, Jakube,
rád bych spíše věcně doplnil výbornou opověď kolegyně-poradkyně.
Opravdu je v současné době situace v oblasti podpory žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami výrazně příznivější. Každý, koho se to týká, se může opřít o platnou legislativu v podobě tzv. Školského zákona a k němu se vážící Vyhlášky o vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků či studentů mimořádně nadaných.
U žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami to znamená, že na základě posudku a doporučení školského poradenského zařízení (tedy PPP nebo SPC) je škola povinna vypracovat pro tohoto žáka/studenta individuální vzdělávací plán (IVP), který zohlední doporučení PPP nebo SPC a stanoví metody práce, které kompenzují žákovo/studentovo zdravotní a jiné obdobné znevýhodnění při výuce, praxích, zkoušení aj. školních aktivitách. Nejde ale o snižování nároků, nebo o jakousi protěžující práci navíc, jak to bohužel stále někteří učitelé vnímají a chápou. Realizaci IVP přímo ve školní praxi mohou pracovníci PPP či SPC monitorovat a popř. modifikovat/upravit dle aktuální situace a potřeb i možností žáka/studenta.
Pokud nejsou doporučení a metodická podpora PPP/SPC školou respektovány, mohou se žák/student (je-li starší 18 let) nebo jeho rodiče obrátit nejprve na vedení školy a posléze na školské poradenské zařízení, zřizovatele školy (kraj, město, obec nebo jiný subjekt), Českou školní inspekci a též na Školského ombudsmana. Všechny kontakty na tyto orgány lze nalézt na internetu. Ještě podotýkám, že ČR je od r. 2009 právně vázána Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejíž součástí je i dostupné vzdělávání těchto osob, zohledňující a kompenzující jejich znevýhodnění. Monitorováním této „úmluvy“ je pověřen Veřejný ochránce práv – ombudsman ČR (www.ochrance.cz).
Jakube, doufám, že jsem Vás potěšil a uklidnil. K Vašemu pochopitelnému psychickému traumatu bych chtěl poznamenat, že zloba či pocit křivdy Vás jen vyčerpává a „trestáte sám sebe“, aniž byste se ocenil za to, že jste přes všechny obtíže studium zvládl. Pokuste se od té zloby a křivdy osvobodit tím, že odpustíte. Odpuštění není slabost, ale naopak bude důkazem Vaší síly a cestou k lepšímu životu bez stresujících myšlenek na minulost.
Přeji Vám všechno dobré,
Libor Novosád
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách
