Rodiče a děti; komunikace

Elis

Dobrý den, 

je mi přes sedmnáct let a žiji s narcistickými rodiči. Doma jsem se nikdy necítila dobře, ale co jsou zač jsem zjistila teprve nedávno a moc mi to pomohlo. Zjistila jsem, jak zhruba fungují a jak bych s nimi měla nebo neměla komunikovat. Mám ale ještě o pět let mladší sestřičku. Jak moc bych ji do toho měla zasvětit? Nechci ji nijak manipulovat, nevím, jestli není ještě moc malá na to, abych jí vysvětlovala o narcistické poruše. Ale nechci, aby trpěla a přála bych si, aby ji to všechno poškodilo co nejméně

SPONDEA, z.ú.

Dobrý den,

pečlivě jsem si pročetla váš dotaz, ve kterém se zamýšlíte, jak mluvit s mladší sestrou o vašich rodičích. Je mi sympatické, že jí nechcete zamotat hlavu, a zároveň jí chcete pomoci v tom, jak s rodiči co nejlépe vycházet.

Souhlasím s vámi v tom, že by vaši sestru mohlo zatížit vysvětlování diagnózy narcistická porucha, kterou vaši rodiče trpí. Správné porozumění a rozpoznání těchto diagnóz je častokrát složitá disciplína i pro psychiatry a psychology a předpokládám, že vaši rodiče žádné takové vyšetření nepodstoupili. Chápu to ale tak, že u rodičů rozpoznáváte některé rysy nebo vlastnosti, které odpovídají popisu narcisticky strukturovaných lidí.

Se sestrou můžete jednoduše mluvit o tom, jak ona prožívá kontakt s rodiči, co ji trápí, a jak se celkově doma cítí. Stejně tak jí můžete poradit, co vám pomáhá snížit s rodiči konflikty, jak s nimi srozumitelněji komunikovat, a celkově lépe vycházet. Myslím taky na to, že sestra může vztahy doma vnímat jinak než vy, a je to tak v pořádku. Každá jste v jiném věku, předpokládám, že každá máte alespoň v něčem jinou povahu, tím pádem můžete být citlivější na jiné věci. Zkuste dát sestře i trochu důvěry v tom, že s ledasčím si poradí i ona sama, i když třeba jiným způsobem než vy.

E-mailové poradenství má své limity. Mohla bych se vás ještě na spoustu věcí doptávat nebo vy byste možná chtěla ještě něco dovysvětlit. Pokud byste cítila, že je ještě potřeba se s někým poradit, neváhejte se obrátit na linku bezpečí, mají jak telefonickou pomoc (bezplatná nonstop linka 116 111), tak chat – https://www.linkabezpeci.cz/. Případně vám tam pomohou najít možnosti osobní konzultace s psychology ve vašem okolí, podle vašeho místa bydliště.

Zdravím vás,

Michaela Kadlecová

psycholožka, SPONDEA, z.ú.

Elis

Dobrý den, 

je mi přes sedmnáct let a žiji s narcistickými rodiči. Doma jsem se nikdy necítila dobře, ale co jsou zač jsem zjistila teprve nedávno a moc mi to pomohlo. Zjistila jsem, jak zhruba fungují a jak bych s nimi měla nebo neměla komunikovat. Mám ale ještě o pět let mladší sestřičku. Jak moc bych ji do toho měla zasvětit? Nechci ji nijak manipulovat, nevím, jestli není ještě moc malá na to, abych jí vysvětlovala o narcistické poruše. Ale nechci, aby trpěla a přála bych si, aby ji to všechno poškodilo co nejméně

SPONDEA, z.ú.

Dobrý den,

pečlivě jsem si pročetla váš dotaz, ve kterém se zamýšlíte, jak mluvit s mladší sestrou o vašich rodičích. Je mi sympatické, že jí nechcete zamotat hlavu, a zároveň jí chcete pomoci v tom, jak s rodiči co nejlépe vycházet.

Souhlasím s vámi v tom, že by vaši sestru mohlo zatížit vysvětlování diagnózy narcistická porucha, kterou vaši rodiče trpí. Správné porozumění a rozpoznání těchto diagnóz je častokrát složitá disciplína i pro psychiatry a psychology a předpokládám, že vaši rodiče žádné takové vyšetření nepodstoupili. Chápu to ale tak, že u rodičů rozpoznáváte některé rysy nebo vlastnosti, které odpovídají popisu narcisticky strukturovaných lidí.

Se sestrou můžete jednoduše mluvit o tom, jak ona prožívá kontakt s rodiči, co ji trápí, a jak se celkově doma cítí. Stejně tak jí můžete poradit, co vám pomáhá snížit s rodiči konflikty, jak s nimi srozumitelněji komunikovat, a celkově lépe vycházet. Myslím taky na to, že sestra může vztahy doma vnímat jinak než vy, a je to tak v pořádku. Každá jste v jiném věku, předpokládám, že každá máte alespoň v něčem jinou povahu, tím pádem můžete být citlivější na jiné věci. Zkuste dát sestře i trochu důvěry v tom, že s ledasčím si poradí i ona sama, i když třeba jiným způsobem než vy.

E-mailové poradenství má své limity. Mohla bych se vás ještě na spoustu věcí doptávat nebo vy byste možná chtěla ještě něco dovysvětlit. Pokud byste cítila, že je ještě potřeba se s někým poradit, neváhejte se obrátit na linku bezpečí, mají jak telefonickou pomoc (bezplatná nonstop linka 116 111), tak chat – https://www.linkabezpeci.cz/. Případně vám tam pomohou najít možnosti osobní konzultace s psychology ve vašem okolí, podle vašeho místa bydliště.

Zdravím vás,

Michaela Kadlecová

psycholožka, SPONDEA, z.ú.