Olga
Dobrý den,
můj dotaz se tyká jiného člověka, já se jenom ptám, abych mu pomohla. Budeme mu říkat klient. Chtěla jsem se zeptat, jak bude postupovat úřad práce v následující situaci. Klient je na úřadě práce, jako Osoba v hmotné nouzi a zároveň je Uchazeč o zaměstnaní evidovaný na úřadě práce. Klient od dubna bude vyhozen z Evidence uchazečů o zaměstnaní za nesplnění „povinnosti“. Klient ale má možnost v rámci Smlouvy o veřejné službě (uzavřenou s úřadem práce) ještě v dubnu odpracovat minimálně 20 hodin, což udělal i v březnu. Dotaz: Na oddělení Hmotné nouze započítají klientovi tyto odpracované 20 hodin v dubnu, a budou ho úřednici ÚP (v dubnu – květnu) považovat za Osobu v hmotné nouzi, i přesto, že klient v dubnu nebude evidovaným (vyhozeným) uchazečem o zaměstnaní? S pozdravem, Olga
Výkon veřejné služby v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně je považován za snahu o zvýšení příjmu vlastním přičiněním, ovšem pouze za předpokladu, že současně prokáže vlastní snahu o zvýšení příjmu z výdělečné činnosti zejména aktivní součinností s úřadem práce. Ovšem i v případě, že tomu tak je, pořád platí, že ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi není klient považován za osobu v hmotné nouzi, protože není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá příjem z výdělečné činnosti v rozsahu aspoň 20 hodin měsíčně. Jinak řečeno, výkon veřejné služby byť v předepsaném rozsahu automaticky nenahrazuje splnění podmínky vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Nicméně také platí, že podle § 3 odst. 3 téhož zákona může orgán pomoci v hmotné nouzi, tj. příslušná krajská pobočka úřadu práce v praxi představovaná konkrétním referentem kontaktního pracoviště, v odůvodněných případech určit, že bude tuto osobu považovat za osobu v hmotné nouzi, přestože dle zákona takovou osobou není. A při posuzování, zda se jedná o odůvodněný případ, jistě přihlédne i k tomu, že klient řádně vykonává veřejnou službu, ale také k celkovým sociálním a rodinným poměrům klienta a v neposlední řadě by měl zkoumat i důvody, které vedly k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
Závěr: Úřad práce by měl v daném případě zkoumat, zda se jedná o odůvodněný případ. Pokud dospěje k závěru, že ano, určí, že bude klienta považovat za osobu v hmotné nouzi, v opačném případě konstatuje, že klient není osobou v hmotné nouzi.
Mgr. Martin Horák
Olga
Dobrý den,
můj dotaz se tyká jiného člověka, já se jenom ptám, abych mu pomohla. Budeme mu říkat klient. Chtěla jsem se zeptat, jak bude postupovat úřad práce v následující situaci. Klient je na úřadě práce, jako Osoba v hmotné nouzi a zároveň je Uchazeč o zaměstnaní evidovaný na úřadě práce. Klient od dubna bude vyhozen z Evidence uchazečů o zaměstnaní za nesplnění „povinnosti“. Klient ale má možnost v rámci Smlouvy o veřejné službě (uzavřenou s úřadem práce) ještě v dubnu odpracovat minimálně 20 hodin, což udělal i v březnu. Dotaz: Na oddělení Hmotné nouze započítají klientovi tyto odpracované 20 hodin v dubnu, a budou ho úřednici ÚP (v dubnu – květnu) považovat za Osobu v hmotné nouzi, i přesto, že klient v dubnu nebude evidovaným (vyhozeným) uchazečem o zaměstnaní? S pozdravem, Olga
Výkon veřejné služby v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně je považován za snahu o zvýšení příjmu vlastním přičiněním, ovšem pouze za předpokladu, že současně prokáže vlastní snahu o zvýšení příjmu z výdělečné činnosti zejména aktivní součinností s úřadem práce. Ovšem i v případě, že tomu tak je, pořád platí, že ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi není klient považován za osobu v hmotné nouzi, protože není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá příjem z výdělečné činnosti v rozsahu aspoň 20 hodin měsíčně. Jinak řečeno, výkon veřejné služby byť v předepsaném rozsahu automaticky nenahrazuje splnění podmínky vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Nicméně také platí, že podle § 3 odst. 3 téhož zákona může orgán pomoci v hmotné nouzi, tj. příslušná krajská pobočka úřadu práce v praxi představovaná konkrétním referentem kontaktního pracoviště, v odůvodněných případech určit, že bude tuto osobu považovat za osobu v hmotné nouzi, přestože dle zákona takovou osobou není. A při posuzování, zda se jedná o odůvodněný případ, jistě přihlédne i k tomu, že klient řádně vykonává veřejnou službu, ale také k celkovým sociálním a rodinným poměrům klienta a v neposlední řadě by měl zkoumat i důvody, které vedly k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
Závěr: Úřad práce by měl v daném případě zkoumat, zda se jedná o odůvodněný případ. Pokud dospěje k závěru, že ano, určí, že bude klienta považovat za osobu v hmotné nouzi, v opačném případě konstatuje, že klient není osobou v hmotné nouzi.
Mgr. Martin Horák
