JanaVac
Dobrý den, trápí mě emoční oploštělost, už pár let si připadám jako robot, jako by byl okolní svět oddělen za sklem a já v bublině. Jsem emočně úplně na nule, moc mě mrzí, že nemám z ničeho radost. Bere mi to motivaci a veškerá aktivita mě stojí dost síly, protože to nemá smysl. Objektivně vzato si nemám na co stěžovat, doma všechno dobrý, nemám žádný stresor, snad jen na absenci kvalitního spánku (spánek narušený malým dítětem). Zajímá mě jestli se toto prožívání emocí resp.jejich neprožívání dá řešit nějakou medikací? konzultaci s psychologem jsem zvažovala, ale nemám co bych mu řekla, kromě výše uvedeného, v mém životě je jinak vše v pořádku. tak se zajímám spíš o možnost té medikace. kapu si večer CBD kapky a ráno beru Libretto. Předem děkuji za radu.
Dobrý den, paní Jano,
moc Vám děkuji za Váš dotaz.
Píšete, že Vás trápí emoční oploštělost, že si už pár let připadáte jako robot, jako by byl okolní svět oddělen za sklem a Vy v bublině. Také píšete, že nemáte z ničeho radost, což Vám bere motivaci a veškerá aktivita Vás stojí dost síly, protože nemá smysl. Dále píšete, že si objektivně vzato nemáte na co stěžovat, doma všechno dobrý, žádný stresor kromě absence kvalitního spánku.
Bohužel toho o Vás moc nevím, tak můžu jen dedukovat, ale například někdy se stává, a mám to ve své ordinaci velmi často, že za mnou přichází právě maminky s malými dětmi, které popisují velmi podobné pocity, jako popisujete Vy. Často to bývá způsobeno právě nedostatečným, či nekvalitním spánkem, ale také absencí volného času, či jakéhokoliv času pro sebe, protože se vše točí kolem dítěte a domácnosti. Doporučuji jim především začít tím, že budou do svého života zařazovat drobné radosti, takové „kotvy“, které je budou nabíjet. Nějaké pravidelné aktivity jen pro sebe, které jim budou dělat radost, a nemusí to být vůbec nic velkého – káva s kamarádkou, procházka, cvičení, vana, čtení knížky, naprosto cokoliv.
Jak jsem ale psala výše, moc toho o Vás nevím, takže všechny tyto úvahy mohou být naprosto mimo – i z tohoto důvodu bych Vás chtěla povzbudit ve vyhledání psychologické pomoci. Píšete, že nevíte, co byste mu řekla – ale přesně tady toto. Můžete se klidně sejít jen jednou, promluvit si o Vaší aktuální situaci, třeba je tam opravdu nějaký spouštěč, který si neuvědomujete, nebo třeba bude chtít změnit jen něco málo.
Co se týká medikace, určitě se i v tomto směru dá něco dělat, v tom případě by bylo potřeba vyhledat psychiatrickou péči a i zde Vaši situaci pořádně rozebrat a na základě toho posoudit, co by se dalo dělat.. Důležité je ale nezapomínat, že se dá vždy něco dělat, a Vy už jste prvním krokem začala, napsala na tuto poradnu. Je škoda, abyste ve svém životě nezažívala radost, takže neváhejte se obrátit na další odborníky a s nimi to osobně a podrobně řešit.
Držím Vám palce!
Mgr. Alžběta Volfová
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách
JanaVac
Dobrý den, trápí mě emoční oploštělost, už pár let si připadám jako robot, jako by byl okolní svět oddělen za sklem a já v bublině. Jsem emočně úplně na nule, moc mě mrzí, že nemám z ničeho radost. Bere mi to motivaci a veškerá aktivita mě stojí dost síly, protože to nemá smysl. Objektivně vzato si nemám na co stěžovat, doma všechno dobrý, nemám žádný stresor, snad jen na absenci kvalitního spánku (spánek narušený malým dítětem). Zajímá mě jestli se toto prožívání emocí resp.jejich neprožívání dá řešit nějakou medikací? konzultaci s psychologem jsem zvažovala, ale nemám co bych mu řekla, kromě výše uvedeného, v mém životě je jinak vše v pořádku. tak se zajímám spíš o možnost té medikace. kapu si večer CBD kapky a ráno beru Libretto. Předem děkuji za radu.
Dobrý den, paní Jano,
moc Vám děkuji za Váš dotaz.
Píšete, že Vás trápí emoční oploštělost, že si už pár let připadáte jako robot, jako by byl okolní svět oddělen za sklem a Vy v bublině. Také píšete, že nemáte z ničeho radost, což Vám bere motivaci a veškerá aktivita Vás stojí dost síly, protože nemá smysl. Dále píšete, že si objektivně vzato nemáte na co stěžovat, doma všechno dobrý, žádný stresor kromě absence kvalitního spánku.
Bohužel toho o Vás moc nevím, tak můžu jen dedukovat, ale například někdy se stává, a mám to ve své ordinaci velmi často, že za mnou přichází právě maminky s malými dětmi, které popisují velmi podobné pocity, jako popisujete Vy. Často to bývá způsobeno právě nedostatečným, či nekvalitním spánkem, ale také absencí volného času, či jakéhokoliv času pro sebe, protože se vše točí kolem dítěte a domácnosti. Doporučuji jim především začít tím, že budou do svého života zařazovat drobné radosti, takové „kotvy“, které je budou nabíjet. Nějaké pravidelné aktivity jen pro sebe, které jim budou dělat radost, a nemusí to být vůbec nic velkého – káva s kamarádkou, procházka, cvičení, vana, čtení knížky, naprosto cokoliv.
Jak jsem ale psala výše, moc toho o Vás nevím, takže všechny tyto úvahy mohou být naprosto mimo – i z tohoto důvodu bych Vás chtěla povzbudit ve vyhledání psychologické pomoci. Píšete, že nevíte, co byste mu řekla – ale přesně tady toto. Můžete se klidně sejít jen jednou, promluvit si o Vaší aktuální situaci, třeba je tam opravdu nějaký spouštěč, který si neuvědomujete, nebo třeba bude chtít změnit jen něco málo.
Co se týká medikace, určitě se i v tomto směru dá něco dělat, v tom případě by bylo potřeba vyhledat psychiatrickou péči a i zde Vaši situaci pořádně rozebrat a na základě toho posoudit, co by se dalo dělat.. Důležité je ale nezapomínat, že se dá vždy něco dělat, a Vy už jste prvním krokem začala, napsala na tuto poradnu. Je škoda, abyste ve svém životě nezažívala radost, takže neváhejte se obrátit na další odborníky a s nimi to osobně a podrobně řešit.
Držím Vám palce!
Mgr. Alžběta Volfová
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách
