Marie
Dobrý den,
předem se omlouvám, že otravuji, mám dotaz ohledně blízké osoby. Zkoušela jsem se dovolat i na různé linky, ale jsou vytížené. Jedná se mi o radu, jak co nejrychleji a nejefektivněji pomoci švagrové, kterou trápí psychické potíže, jako lajkům se nám to jeví jako těžký syndrom vyhoření, vyčerpání, deprese. Bohužel to již nějaký měsíc trvá a její nynější partner asi úplně nevěděl jak s tím pracovat, nerozpoznal to dříve a já než jsem se k ní dostala, abych si s ní promluvila, tak jsem to ani netušila. Rodinu má daleko a díky stěhování tak nemá kolem sebe ani kamarády. Je hodně zkoušená osudem, spoustu toho zvládla, ale aktuálně toho na ní padlo už tolik, že si sama neví rady a je na nás, abychom ji co nejvíce pomohli. Trápí ji zřejmě zdraví, finance, strach o děti, strach aby se její momentální psychickou indispozicí nerozpadl vztah a bůh ví co ještě. Má v hlavě opravdu totální zmatek a je úplně paralizovaná, nejsem z ní schopná dostat něco souvislého, smysluplného. Hodně brečí a je uzavřená do sebe. Sama naznačila, že neví, co je skutečný problém, strach a co si v hlavě tvoří za bludy. Zatím byla jen u praktického doktora, který ji poslal k neurologovi a ten ji dal žádanku na magnetickou rezonanci. Ovšem my si myslíme, že by potřebovala akutně nějakou pomoc od psychologa, aby to nedošlo ještě dál. Rádi bychom, aby nedošlo k nějaké psychiatrické hospitalizaci, aby ji nevznikly další potíže kolem péče o děti, které má po rozvodu u sebe. Je to pro ni určitě teď to nejdůležitější, o ně má zřejmě logicky největší strach. My ji velice rádi pomůžeme s čímkoliv, už jsem na to připravila celou rodinu. Ale těžko se jí s námi komunikuje, nedokáže to dobře popsat, tak abychom jí mohli zatím pomoct aspoň nějak administrativně, aby ji to trochu uklidnilo, pomoct ji s úřady, s přerušením školy, kterou začala, s návštěvami u doktorů, s čímkoliv v domácnosti. Nevíme, co ji nejvíc trápí, není schopná ani jít ven z domu mezi lidi, evidentně se necítí. Byla bych moc ráda za jakoukoliv radu, co můžeme nyní podniknout. Obvolala jsem pár psychologů, většina vůbec nebere a nebo nám dává termíny až bůh ví kdy. Neexistuje nějaká akutní psychologická pomoc? Nebo alespoň někdo, kdo by nám poradil, jak se švagrovou pracovat, ať ji alespoň trochu pomůžeme? Mockrát děkuji
Dočekalová Markéta, Mgr.
První odpověď
Dobrý den,
v první řadě bych Vám ráda poděkovala za Váš dotaz, za který se rozhodně nemusíte omlouvat.
Naopak, píšete, že byste chtěla co nejrychleji a nejefektivněji pomoci švagrové, která má aktuálně vážné potíže, což je od Vás více než hezké a já Vám za to děkuji, že se jí tak snažíte pomoct.
Stejně tak, jak píšete, že její problémy už nějaký čas trvají, tak ani léčba nebude ze dne na den, ale zpravidla se jedná o systematickou a dlouhodobější záležitost, pod vedením odborníka.
Bohužel to, co popisujete, že jste se zkoušela dovolat na různé linky, ale byly vytížené, stejně jako psychologové, které jste zkoušela oslovit, je aktuální velký problém. Bohužel nevím, odkud švagrová je, tak Vás ani nemohu odkázat žádným konkrétním směrem, ale všeobecně vzato se nedá spoléhat na nějakou psychologickou první pomoc.
Píšete, že od praktického lékaře dostala poukaz na neurologii a magnetickou rezonanci.
Já bych Vám doporučila v první řadě navštívit psychiatra, který by ji nejdříve zamedikoval, čímž by ji mohl “nakopnout” a alespoň trochu stabilizovat. Nemusíte se bát hospitalizace, psychiatři fungují i na ambulantní bázi, dokáží léky zklidnit člověka, nemusíte se bát ani nějaké “nálepky”, nebo závislosti na práškách, jednalo by se především o nějaké “nastartování.”
Paralelně bych Vám dále doporučila obvolávat psychology, aby se dostala k někomu do péče a mohla zahájit nějakou terapii. Zkusit třeba i přes nějaká Centra poradenství, dobrovolnické organizace, klinické psychology, krizová centra- někdy se stane, že jim nějaký klient “vypadne”, takže mohou nabídnout dřívější termín. Vím, že je to zdlouhavé, ale bohužel psychologů je málo, a tak moc dalších možností není. Eventuélně, pokud máte v okolí psychiatrickou nemocnici, opět můžete zkusit ambulantně oslovit jak psychiatra, tak tamějšího psychologa – opět opakuji, že se nemusíte bát stigmatizace, bavíme se v první řadě opravdu o té první pomoci, prvnímu nakopnutí z toho nejhoršího.
Paralelně určitě pomůže právě ta administrativa, o které píšete – pomoc s úřady, s domácností, s dětmi. Být s ní. Nabízet a dávat jí najevo, že jste tady pro ni.
Bohužel je velmi časté, že lidé v této akutní fázi opravdu nedovedou říct, v čem je problém, co by potřebovali, velmi často ani neumí ocenit pomoc, nebo si o ni říct. Je to opravdu běh na dlouhou trať, na kterou neexistuje žádný jednoduchý návod.
Bude to pravděpodobně nahoru, dolů, postupem času to bude pravděpodobně o nějakém nalezení rovnováhy, zařazení aktivit pro duševní hygienu, ať už aktivní, či pasivní odpočinek, nalezení příjemných aktivit, možná nastavení nebo úprava režimu, ale to je opravdu hudba budoucnosti. Teď je v první řadě potřeba alespoň základní stabilizace, obstarávání základních potřeb, základního fungování – je potřeba jít pomaličku a postupně, toto si neustále připomínat, že i malý pokrok je pokrok.
Bohužel konkrétnější rady a tipy Vám dát nemůžu, to by opravdu chtělo podrobnější rozhovor a analýzu všeho.
Nevzdávejte to a ještě jednou díky za to, co děláte!
Držím palce, Mgr. Alžběta Volfová
Druhá odpověď
Dobrý den,
určitě neotravujete, naopak, jsem ráda, že píšete. Situace, kdy se snažíte pomoci někomu blízkému, ale nedaří se to, pro Vás – věřím – může být náročná a zní to tak, že se Vaší švagrové teď opravdu nedaří dobře a máte o ni strach.
Napadá mě možnost krizového centra, které může navštívit kdokoli, kdykoli, bez objednání a mohla by to pro ni být dobrá cesta poprvé s někým mluvit. Více informací najdete například zde https://nevypustdusi.cz/2021/12/20/krizova-centra/. Zkuste švagrovou k této možnosti přesvědčit, pokud ona není v tuto chvíli ochotná nebo schopná říci, co se s ní děje, zkuste jí Vy říci, že o ni máte obavy, popsat, čeho si všímáte, obecně je dobré neradit jí, netlačit na ni, nezlehčovat, ale prostě jí naslouchat, nebo s ní i jen být… Můžete se jí také zeptat, co by – i praktického hlediska – potřebovala, co by jí pomohlo? Kdyby se nepodařilo ji k návštěvě krizového centra přemluvit, můžete zatím konzultace využít alespoň Vy, jakožto její blízký člověk. Pro jistotu také chci zmínit – pokud byste měli pocit, že je švagrová nebezpečná sama sobě – má akutní sebevražedné myšlenky a tendence (říká, že chce zemřít, že to nemá smysl, že už tady za nějakou dobu nebude, rozdává věci apod.), zavolejte jí záchrannou službu. I Linky důvěry jsou možnost, jak by si s někým mohla nárazově promluvit, nicméně dovolat se chce někdy trpělivost a je to spíše o tom, že by se švagrová (nebo Vy, jakožto příbuzná, která o ni má starost) mohla svěřit a celou situaci s někým probrat, ale pak Vás budou směřovat, abyste vyhledali nějakou další pomoc. Když jste zmínila praktického lékaře, napadá mě také možnost, že i on by mohl předepsat antidepresiva, pokud bude třeba. Nicméně je to spíše nouzová varianta, rozhodně bych doporučila konzultaci s psychologem, psychiatrem (který s ní promluví a v případě potřeby může léky předepsat). Čekací doby jsou bohužel dlouhé, ale myslím, že to stojí za to – a možná bude situace vyžadovat dlouhodobější řešení. Zmínila jste partnera Vaší příbuzné, toho, jakožto jejího nejbližšího člověka, je určitě dobré nějak angažovat, probrat ty věci i s ním a celkově se snažit v prostředí dotyčné najít možnosti opory (píšete ale, že je to složitější kvůli stěhování atp. a zároveň bych se snažila pomoc nevnucovat). V odkazu dále posílám také odkaz na přehlednou hezkou infografiku, jak postupovat, pokud má blízký duševní problémy, jak s ním třeba komunikovat.https://nevypustdusi.cz/infografika/?type=pecujici-a-pomahajici.
Přeji hodně sil
Mgr. Markéta Dočekalová
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
Marie
Dobrý den,
předem se omlouvám, že otravuji, mám dotaz ohledně blízké osoby. Zkoušela jsem se dovolat i na různé linky, ale jsou vytížené. Jedná se mi o radu, jak co nejrychleji a nejefektivněji pomoci švagrové, kterou trápí psychické potíže, jako lajkům se nám to jeví jako těžký syndrom vyhoření, vyčerpání, deprese. Bohužel to již nějaký měsíc trvá a její nynější partner asi úplně nevěděl jak s tím pracovat, nerozpoznal to dříve a já než jsem se k ní dostala, abych si s ní promluvila, tak jsem to ani netušila. Rodinu má daleko a díky stěhování tak nemá kolem sebe ani kamarády. Je hodně zkoušená osudem, spoustu toho zvládla, ale aktuálně toho na ní padlo už tolik, že si sama neví rady a je na nás, abychom ji co nejvíce pomohli. Trápí ji zřejmě zdraví, finance, strach o děti, strach aby se její momentální psychickou indispozicí nerozpadl vztah a bůh ví co ještě. Má v hlavě opravdu totální zmatek a je úplně paralizovaná, nejsem z ní schopná dostat něco souvislého, smysluplného. Hodně brečí a je uzavřená do sebe. Sama naznačila, že neví, co je skutečný problém, strach a co si v hlavě tvoří za bludy. Zatím byla jen u praktického doktora, který ji poslal k neurologovi a ten ji dal žádanku na magnetickou rezonanci. Ovšem my si myslíme, že by potřebovala akutně nějakou pomoc od psychologa, aby to nedošlo ještě dál. Rádi bychom, aby nedošlo k nějaké psychiatrické hospitalizaci, aby ji nevznikly další potíže kolem péče o děti, které má po rozvodu u sebe. Je to pro ni určitě teď to nejdůležitější, o ně má zřejmě logicky největší strach. My ji velice rádi pomůžeme s čímkoliv, už jsem na to připravila celou rodinu. Ale těžko se jí s námi komunikuje, nedokáže to dobře popsat, tak abychom jí mohli zatím pomoct aspoň nějak administrativně, aby ji to trochu uklidnilo, pomoct ji s úřady, s přerušením školy, kterou začala, s návštěvami u doktorů, s čímkoliv v domácnosti. Nevíme, co ji nejvíc trápí, není schopná ani jít ven z domu mezi lidi, evidentně se necítí. Byla bych moc ráda za jakoukoliv radu, co můžeme nyní podniknout. Obvolala jsem pár psychologů, většina vůbec nebere a nebo nám dává termíny až bůh ví kdy. Neexistuje nějaká akutní psychologická pomoc? Nebo alespoň někdo, kdo by nám poradil, jak se švagrovou pracovat, ať ji alespoň trochu pomůžeme? Mockrát děkuji
Dočekalová Markéta, Mgr.
První odpověď
Dobrý den,
v první řadě bych Vám ráda poděkovala za Váš dotaz, za který se rozhodně nemusíte omlouvat.
Naopak, píšete, že byste chtěla co nejrychleji a nejefektivněji pomoci švagrové, která má aktuálně vážné potíže, což je od Vás více než hezké a já Vám za to děkuji, že se jí tak snažíte pomoct.
Stejně tak, jak píšete, že její problémy už nějaký čas trvají, tak ani léčba nebude ze dne na den, ale zpravidla se jedná o systematickou a dlouhodobější záležitost, pod vedením odborníka.
Bohužel to, co popisujete, že jste se zkoušela dovolat na různé linky, ale byly vytížené, stejně jako psychologové, které jste zkoušela oslovit, je aktuální velký problém. Bohužel nevím, odkud švagrová je, tak Vás ani nemohu odkázat žádným konkrétním směrem, ale všeobecně vzato se nedá spoléhat na nějakou psychologickou první pomoc.
Píšete, že od praktického lékaře dostala poukaz na neurologii a magnetickou rezonanci.
Já bych Vám doporučila v první řadě navštívit psychiatra, který by ji nejdříve zamedikoval, čímž by ji mohl “nakopnout” a alespoň trochu stabilizovat. Nemusíte se bát hospitalizace, psychiatři fungují i na ambulantní bázi, dokáží léky zklidnit člověka, nemusíte se bát ani nějaké “nálepky”, nebo závislosti na práškách, jednalo by se především o nějaké “nastartování.”
Paralelně bych Vám dále doporučila obvolávat psychology, aby se dostala k někomu do péče a mohla zahájit nějakou terapii. Zkusit třeba i přes nějaká Centra poradenství, dobrovolnické organizace, klinické psychology, krizová centra- někdy se stane, že jim nějaký klient “vypadne”, takže mohou nabídnout dřívější termín. Vím, že je to zdlouhavé, ale bohužel psychologů je málo, a tak moc dalších možností není. Eventuélně, pokud máte v okolí psychiatrickou nemocnici, opět můžete zkusit ambulantně oslovit jak psychiatra, tak tamějšího psychologa – opět opakuji, že se nemusíte bát stigmatizace, bavíme se v první řadě opravdu o té první pomoci, prvnímu nakopnutí z toho nejhoršího.
Paralelně určitě pomůže právě ta administrativa, o které píšete – pomoc s úřady, s domácností, s dětmi. Být s ní. Nabízet a dávat jí najevo, že jste tady pro ni.
Bohužel je velmi časté, že lidé v této akutní fázi opravdu nedovedou říct, v čem je problém, co by potřebovali, velmi často ani neumí ocenit pomoc, nebo si o ni říct. Je to opravdu běh na dlouhou trať, na kterou neexistuje žádný jednoduchý návod.
Bude to pravděpodobně nahoru, dolů, postupem času to bude pravděpodobně o nějakém nalezení rovnováhy, zařazení aktivit pro duševní hygienu, ať už aktivní, či pasivní odpočinek, nalezení příjemných aktivit, možná nastavení nebo úprava režimu, ale to je opravdu hudba budoucnosti. Teď je v první řadě potřeba alespoň základní stabilizace, obstarávání základních potřeb, základního fungování – je potřeba jít pomaličku a postupně, toto si neustále připomínat, že i malý pokrok je pokrok.
Bohužel konkrétnější rady a tipy Vám dát nemůžu, to by opravdu chtělo podrobnější rozhovor a analýzu všeho.
Nevzdávejte to a ještě jednou díky za to, co děláte!
Držím palce, Mgr. Alžběta Volfová
Druhá odpověď
Dobrý den,
určitě neotravujete, naopak, jsem ráda, že píšete. Situace, kdy se snažíte pomoci někomu blízkému, ale nedaří se to, pro Vás – věřím – může být náročná a zní to tak, že se Vaší švagrové teď opravdu nedaří dobře a máte o ni strach.
Napadá mě možnost krizového centra, které může navštívit kdokoli, kdykoli, bez objednání a mohla by to pro ni být dobrá cesta poprvé s někým mluvit. Více informací najdete například zde https://nevypustdusi.cz/2021/12/20/krizova-centra/. Zkuste švagrovou k této možnosti přesvědčit, pokud ona není v tuto chvíli ochotná nebo schopná říci, co se s ní děje, zkuste jí Vy říci, že o ni máte obavy, popsat, čeho si všímáte, obecně je dobré neradit jí, netlačit na ni, nezlehčovat, ale prostě jí naslouchat, nebo s ní i jen být… Můžete se jí také zeptat, co by – i praktického hlediska – potřebovala, co by jí pomohlo? Kdyby se nepodařilo ji k návštěvě krizového centra přemluvit, můžete zatím konzultace využít alespoň Vy, jakožto její blízký člověk. Pro jistotu také chci zmínit – pokud byste měli pocit, že je švagrová nebezpečná sama sobě – má akutní sebevražedné myšlenky a tendence (říká, že chce zemřít, že to nemá smysl, že už tady za nějakou dobu nebude, rozdává věci apod.), zavolejte jí záchrannou službu. I Linky důvěry jsou možnost, jak by si s někým mohla nárazově promluvit, nicméně dovolat se chce někdy trpělivost a je to spíše o tom, že by se švagrová (nebo Vy, jakožto příbuzná, která o ni má starost) mohla svěřit a celou situaci s někým probrat, ale pak Vás budou směřovat, abyste vyhledali nějakou další pomoc. Když jste zmínila praktického lékaře, napadá mě také možnost, že i on by mohl předepsat antidepresiva, pokud bude třeba. Nicméně je to spíše nouzová varianta, rozhodně bych doporučila konzultaci s psychologem, psychiatrem (který s ní promluví a v případě potřeby může léky předepsat). Čekací doby jsou bohužel dlouhé, ale myslím, že to stojí za to – a možná bude situace vyžadovat dlouhodobější řešení. Zmínila jste partnera Vaší příbuzné, toho, jakožto jejího nejbližšího člověka, je určitě dobré nějak angažovat, probrat ty věci i s ním a celkově se snažit v prostředí dotyčné najít možnosti opory (píšete ale, že je to složitější kvůli stěhování atp. a zároveň bych se snažila pomoc nevnucovat). V odkazu dále posílám také odkaz na přehlednou hezkou infografiku, jak postupovat, pokud má blízký duševní problémy, jak s ním třeba komunikovat.https://nevypustdusi.cz/infografika/?type=pecujici-a-pomahajici.
Přeji hodně sil
Mgr. Markéta Dočekalová
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
