Dobrý den,

Pracovala jsem v Domově pro seniory dva roky. Takže už mně jako všeobecnou sestru s několika specializacemi i Arip vzděláním hned tak něco nepřekvapilo, i těch 160 klientů na směně jsem sama zvládala. Mám 2 roky do důchodu, vůbec mně ještě před měsícem ani nenapadlo, že budu podávat výpověď. Stalo se toho pak v zaměstnání najednou moc. 

Profesně jsem vůbec ničím nepochybila, to ne, i při odchodu mně nadřízená ubezpečovala, že stále platí to, co o mně říkala dva týdny před tím v ředitelně, že jsem její top sestra. Jako mnozí zaměstnanci neprokouřím 1/4 směny, nepiji kávu, nesjíždím po celý den sítě. Nespím v zaměstnání natvrdo odpoledne při víkendových směnách, nekouřím kolegyním na sesterně posazená za počítačem jako šéfka. Morálka v našem kolektivu byla velmi mizerná, profesionalita některých kolegyň zoufalá. Jedna z kolegyň si dokonce v době výkonu ranní práce velmi čile mezi seniory i přivydělává do kapsy jakýmisi masážemi či přikládáním často nepřiměřeně v mikrovlnce rozehřátých parafínů, ze kterých klienti v termálním stádiu života měli po těle tak leda ohromné puchýře, neodborně provedenými lymfatickými masážemi naučenými v SSSR snad podle netu,…Sama jsem masérka a zdravotní sestra se specializací v lymfologii, tak jsem jen zírala nejen nad její „“odborností““, ale hlavně nad jejím neetickým chováním vybírat za služby rehabilitační v domácí péči, kterou jsme na pracovišti vykonávaly všechny sestry v rámci směny, ještě velké peníze (taxa dle klientek 600,- Kč za přiložení rukou na pár minut, lymfatické mnohem víc). Běžné jsou i tzv. „“soukromé hodiny““ u klientů, kdy si kolegyně přivydělávají s vědomím a souhlasem zaměstnavatele. Nadřízená nechtěla nic řešit, ty problémové „“VIP““ kolegyně jsou její „“kamarádky““ s neustálou komunikací sms či telef. hovorů.

Já nemám ráda faleš, podvádění, lhaní, s pomluvami, které se vedly zásadně tehdy, když pomlouvaná měla volno, jsem se v takové míře setkala poprvé. K tomu výběr slov, jako bychom pracovali ne se stařičkými klienty, ale v chlévě (s prominutím: p…, kráva, svině,…). Tolik zloby a nenávisti, kterou jsem si vyslechla během dvou dnů, jsem se ještě nikdy nesetkala. Těm holkám jsem nic neudělala, naopak jsem se jich vždycky zastávala, nebyla jsem na to vůbec připravena, velmi to bolelo, tak jsem podala ke konci měsíce května 2024 výpověď s udáním důvodů. Paní ředitelka jí nechtěla pro důvody přijmout, že jí mám špatně napsanou, na důvody že nemám nárok. Nicméně, poté mi nabídla, že mi dají jen měsíční výpovědní lhůtu, včetně dovolené, a mohu odejít k poslednímu červnu 2024. Podmínkou ale bylo, že mi oni sepíší „“dohodu““. K „“dohodě““ pak napsali i zkrácenou „“výpověď““ mým jménem, aby to bylo jako že mně nepropouštějí oni, ale že je to na mé přání.

Na konci května jsem tedy podepsala výpověď, dle mého výpovědní lhůta začíná běžet první den následujícího měsíce, tedy 1. 6. 2024.

V zaměstnání jsem nikdy nemarodila, nikdy jsem neměla námitky vzít přesčas či pracovat v době nutnosti i za pečovatelky, které nedorazily do práce.

Na jaře letošního roku nám bylo paní ředitelkou oznámeno, že zaměstnavatel nám dle Kolektivní smlouvy vyplatí 2x do roka, a to v květnové a prosincové výplatě, všem po 9.000,-Kč. Podmínkou bylo chodit 6 měsíců do zaměstnání-od prosince do konce května. Ve výplatě za měsíc květen (tedy v červnu 2024) jsem však z „“pololetní odměny““, jak byla částka u ostatních uveden, nedostala ani halíř.

Na dotaz u paní ředitelky jsem se dozvěděla, že to tak je nastavené, že mi dá spojení na osobu, která to má na starost, pak že tam zavolá sama a určitě se mně ozve, že je uvedeno v kolektivní smlouvě z jara loňského roku, že na tuto odměnu nemají nárok ti, co v uvedeném potřebném období byli ve výpovědní lhůtě- a já dle ní podávala výpověď už 31.5., takže nárok tím pádem vůbec nemám (ale ve výpovědní době jsem byla až 1.6. 2024) tak jako i ti, co marodili víc jak 14 dní. Poslední směny jsem ale měla s kamarádkou, která marodila letos na jaře mnoho týdnů, a odměna jí vyplacená byla, takže paní ředitelka opět nemluvila pravdu. Stejně tak byla odměna vyplacena i oběma sestrám, které porušují pravidla, ale jejich průšvihy byly přikryty pomlouváním mně, že jsem údajně na ně „“něco““ prozradila ranním sestrám, proto ta zloba a nenávist na mně namířená v době, kdy jsem se pro nepřítomnost ani nemohla bránit. Hulvátům já se stejně nikdy bránit neuměla. Výpověď jsem podávala tedy proto, že v tak nenávistném kolektivu neumím a ani nechci dál pracovat, dříve jsem si nic takového vůbec neuvědomovala, sloužili jsme o víkendech spolu většinou v kamarádském duchu, a jelikož jedna prokouří velkou část směny, byla jsem tedy já, která musela o to víc dělat a na nějaké povídání- tlachání, jsem fakt čas nevěnovala.

Paní ředitelka se mi tedy vůbec neozývá, kolektivní smlouvu mně k nahlédnutí nedala, kontakt na někoho, kdo by mně blíž ujednání o odměnách vysvětlil mi také nedala, tak vlastně ani nevím, zda skutečně mám či nemám na odměnu nárok.

Podepisovali jsme ještě, že tato kolektivní smlouva je kromě paní ředitelky k nahlédnutí ještě v kanceláři personálního oddělení zaměstnavatele, ale jelikož se již zaučuji v novém zaměstnání, kde nechci ani s ohledem na věk udělat ostudu a chci být sestrou pro seniory přínosnou, nemám kdy tam zajet. Navíc ani nevím, zda by tam se mnou vůbec někdo jednal. Spíš mi to od paní ředitelky přišlo takové časově úhybné, jako kdyby se mělo do té kolektivní smlouvy ještě něco šikovně připsat, a chce si to vyřídit sama, proto jsem žádný kontakt neobdržela. Pokud by se Vám podařilo přečíst (ideálně i naskenovat k nahlédnutí) konkrétní část kolektivní smlouvy společnosti, pojednávajících o příspěvcích – odměnách tzv. na dovolenou, byla bych moc ráda. Pokud ne, nedá se nic dělat, přesto Vám děkuji za Váš čas.

S pozdravem Věra