S
Dobrý den, chtěla bych se vám svěřit.. Takže asi začnu tím že jsem už od mých 11 let zavislá na sebepoškozovánim vždy když jsem smutná tak se říznu a je mi líp, ale už to zašlo tak daleko že to dělám i když se nic neděje a nejsem nějak smutná…před pár měsíci jsem začala dostávat takové nálady nebo jak to říct..např. jsem uplně v pohodě a nejsem smutná a najednou začnu brečet a pak se i řezat,v té náldě si neuvědomuji jak moc se řezu atd, takžej sem začala mít i strach ze se někdy říznu něják špatně a muže byt jednoduše po všem… nechci umřít, ale nechci žít takový život…nebo pár týdnu zpět jsem byla ve škole a podívala jsem se na svoji ruku a jakoby jsem jí viděla celou pořezanou a od krve…po cca minutě to přestalo a už jsem jí viděla normálně, ale vubec nechapu co se to stalo a jak se to stalo, nebo jsem byla venku a viděla jsem v hlavě nebo jak to říct sebe jak skáču pod vlak.. Tak bych se chtěla zeptat jestli nevíte co se děje a co mi muže být, třeb ty nálady vubec nechápu vždy to příjde tak z ničeho nic a mam je tak 2krát až 3krát za týden…předem děkuji mocc za odpovět.
Bc. Adéla Blažková, studentka psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
Dobrý den,
velmi si ceníme Vaší důvěry, se kterou se na naši poradnu obracíte. Pro některé z nás může být výzva požádat o pomoc, proto je skvělé, že jste se rozhodla nás kontaktovat. Říkáte, že Vás několik měsíců trápí nálady, které se objevují znenadání a přináší s sebou pláč. Příčiny těchto nálad mohou být různé – můžou přicházet, když jste třeba ve stresu, nebo se Vám přes den něco přihodí. Někdy nejsou navázané na nějaké vnější spouštěče, ale mohou být způsobeny třeba hormony či jinými látkami v těle.
Píšete, že když se u Vás tato nálada objeví, skoro automaticky se pořežete. Každý z nás v životě sbírá různé strategie zvládání – věci, které nám pomáhají, když jsme třeba ve stresu nebo je nám smutno. Říkáte, že se sebepoškozujete od 11 let. Je to pro Vás způsob zvládání, který znáte, o kterém víte, že Vám nepříjemnými pocity pomůže. Když si ublížíme, naše tělo vyplaví různé látky, které nám mají pomoci zvládnout fyzickou bolest, cítíme se potom lépe, což pomáhá i s bolestí psychickou. Tohoto zlepšení nálady lze ale dosáhnout různými způsoby.
Můžete se zkusit zamyslet, jaké činnosti děláte ráda nebo jste dělala ráda v minulosti. Někomu pomůže jít se projít, zaběhat si či se věnovat jinému sportu. Pokud máte domácího mazlíčka, můžete si s ním chvíli hrát. Nejnáročnější jsou pro nás situace, ve kterých jsme sami. Když na Vás přichází ta nálada, zkuste se obrátit na někoho blízkého, můžete přímo zajít za někým z rodiny či za kamarádem. Ne vždy je třeba povídat o tom, co se děje – někdy postačí, že v té situaci nejsme sami a můžeme si třeba poplakat s někým, komu na nás záleží. Pláč navíc nemusí mít vždy nějaký konkrétní důvod. Občas naše tělo ví, že potřebuje upustit nějaký vnitřní tlak, a je dobré tomu dát průchod. Jestli zrovna není nikdo poblíž, nebojte se zavolat někomu z vašich blízkých. Pokud nechcete, nemusíte jim popisovat, co přesně se ve vás v tu chvíli odehrává, stačí si popovídat a trochu se tím rozptýlit.
Některým z nás se o našich trápeních snáze mluví s někým cizím. V tom případě doporučuji kontaktovat krizové linky, kde jsou pro Vás k dispozici pracovníci, kterým můžete sdělit, co se děje a oni Vás vyslechnou a společně dáte dohromady kroky, aby Vám bylo lépe a zvládla jste tu náladu či situaci bez ublížení si. Pro děti a studující existuje např. Linka bezpečí (číslo 116 111), ale kontaktovat můžete i jiné linky či naši chatovou poradnu (https://iporadna.cz/elinka-chatova-poradna/).
Zmiňujete také, že jste jednou měla pocit, jako byste viděla svou ruku od krve, nebo se Vám stalo, že Vám hlavou probleskla myšlenka skoku pod vlak. Takovéto myšlenky nazýváme intruzivní. Objeví se jakoby z ničeho nic a zase tak zmizí. Tyto myšlenky Vás mohou vyděsit, ale ne vždy je třeba jim přikládat hlubší význam. Někdy odráží nějaké téma, které Vás třeba v tom daném období trápí, ale někdy nesouvisí s ničím. Hlavou nám denně proběhnou tisíce myšlenek, a ne vždy mají nějaký důvod.
Je moc důležité, že vnímáte, že nechcete zemřít, jen už nechcete pokračovat v tom, v čem Vám není dobře. To je něco, na čem se dá pracovat a dojít ke zlepšení. Ráda bych Vás podpořila v tom, abyste kontaktovala psychologa ve vašem okolí (kontakty jsou dohledatelné na internetu). Některé školy mají svého psychologa, který je k dispozici pro žáky a studenty, kteří si procházejí nějakým těžším obdobím. S psychologem byste mohla svou situaci důkladně probrat, společně třeba objevit příčinu těch nálad a najít cestu, aby Vám bylo lépe.
Držím Vám moc palce a přeji hodně sil!
S pozdravem
Bc. Adéla Blažková, studentka psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
S
Dobrý den, chtěla bych se vám svěřit.. Takže asi začnu tím že jsem už od mých 11 let zavislá na sebepoškozovánim vždy když jsem smutná tak se říznu a je mi líp, ale už to zašlo tak daleko že to dělám i když se nic neděje a nejsem nějak smutná…před pár měsíci jsem začala dostávat takové nálady nebo jak to říct..např. jsem uplně v pohodě a nejsem smutná a najednou začnu brečet a pak se i řezat,v té náldě si neuvědomuji jak moc se řezu atd, takžej sem začala mít i strach ze se někdy říznu něják špatně a muže byt jednoduše po všem… nechci umřít, ale nechci žít takový život…nebo pár týdnu zpět jsem byla ve škole a podívala jsem se na svoji ruku a jakoby jsem jí viděla celou pořezanou a od krve…po cca minutě to přestalo a už jsem jí viděla normálně, ale vubec nechapu co se to stalo a jak se to stalo, nebo jsem byla venku a viděla jsem v hlavě nebo jak to říct sebe jak skáču pod vlak.. Tak bych se chtěla zeptat jestli nevíte co se děje a co mi muže být, třeb ty nálady vubec nechápu vždy to příjde tak z ničeho nic a mam je tak 2krát až 3krát za týden…předem děkuji mocc za odpovět.
Bc. Adéla Blažková, studentka psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
Dobrý den,
velmi si ceníme Vaší důvěry, se kterou se na naši poradnu obracíte. Pro některé z nás může být výzva požádat o pomoc, proto je skvělé, že jste se rozhodla nás kontaktovat. Říkáte, že Vás několik měsíců trápí nálady, které se objevují znenadání a přináší s sebou pláč. Příčiny těchto nálad mohou být různé – můžou přicházet, když jste třeba ve stresu, nebo se Vám přes den něco přihodí. Někdy nejsou navázané na nějaké vnější spouštěče, ale mohou být způsobeny třeba hormony či jinými látkami v těle.
Píšete, že když se u Vás tato nálada objeví, skoro automaticky se pořežete. Každý z nás v životě sbírá různé strategie zvládání – věci, které nám pomáhají, když jsme třeba ve stresu nebo je nám smutno. Říkáte, že se sebepoškozujete od 11 let. Je to pro Vás způsob zvládání, který znáte, o kterém víte, že Vám nepříjemnými pocity pomůže. Když si ublížíme, naše tělo vyplaví různé látky, které nám mají pomoci zvládnout fyzickou bolest, cítíme se potom lépe, což pomáhá i s bolestí psychickou. Tohoto zlepšení nálady lze ale dosáhnout různými způsoby.
Můžete se zkusit zamyslet, jaké činnosti děláte ráda nebo jste dělala ráda v minulosti. Někomu pomůže jít se projít, zaběhat si či se věnovat jinému sportu. Pokud máte domácího mazlíčka, můžete si s ním chvíli hrát. Nejnáročnější jsou pro nás situace, ve kterých jsme sami. Když na Vás přichází ta nálada, zkuste se obrátit na někoho blízkého, můžete přímo zajít za někým z rodiny či za kamarádem. Ne vždy je třeba povídat o tom, co se děje – někdy postačí, že v té situaci nejsme sami a můžeme si třeba poplakat s někým, komu na nás záleží. Pláč navíc nemusí mít vždy nějaký konkrétní důvod. Občas naše tělo ví, že potřebuje upustit nějaký vnitřní tlak, a je dobré tomu dát průchod. Jestli zrovna není nikdo poblíž, nebojte se zavolat někomu z vašich blízkých. Pokud nechcete, nemusíte jim popisovat, co přesně se ve vás v tu chvíli odehrává, stačí si popovídat a trochu se tím rozptýlit.
Některým z nás se o našich trápeních snáze mluví s někým cizím. V tom případě doporučuji kontaktovat krizové linky, kde jsou pro Vás k dispozici pracovníci, kterým můžete sdělit, co se děje a oni Vás vyslechnou a společně dáte dohromady kroky, aby Vám bylo lépe a zvládla jste tu náladu či situaci bez ublížení si. Pro děti a studující existuje např. Linka bezpečí (číslo 116 111), ale kontaktovat můžete i jiné linky či naši chatovou poradnu (https://iporadna.cz/elinka-chatova-poradna/).
Zmiňujete také, že jste jednou měla pocit, jako byste viděla svou ruku od krve, nebo se Vám stalo, že Vám hlavou probleskla myšlenka skoku pod vlak. Takovéto myšlenky nazýváme intruzivní. Objeví se jakoby z ničeho nic a zase tak zmizí. Tyto myšlenky Vás mohou vyděsit, ale ne vždy je třeba jim přikládat hlubší význam. Někdy odráží nějaké téma, které Vás třeba v tom daném období trápí, ale někdy nesouvisí s ničím. Hlavou nám denně proběhnou tisíce myšlenek, a ne vždy mají nějaký důvod.
Je moc důležité, že vnímáte, že nechcete zemřít, jen už nechcete pokračovat v tom, v čem Vám není dobře. To je něco, na čem se dá pracovat a dojít ke zlepšení. Ráda bych Vás podpořila v tom, abyste kontaktovala psychologa ve vašem okolí (kontakty jsou dohledatelné na internetu). Některé školy mají svého psychologa, který je k dispozici pro žáky a studenty, kteří si procházejí nějakým těžším obdobím. S psychologem byste mohla svou situaci důkladně probrat, společně třeba objevit příčinu těch nálad a najít cestu, aby Vám bylo lépe.
Držím Vám moc palce a přeji hodně sil!
S pozdravem
Bc. Adéla Blažková, studentka psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
