Jan P
Dobrý den,
bude to 3 roky co nemám maminku. Neustále na ni myslím, mám depresi, smutek, nic mě nebaví. Je to čím dál tím horší.
Dobrý den, Jane,
děkuji vám za zprávu a za důvěru, se kterou jste se na naši poradnu obrátil. Píšete, že nemáte maminku. Chápu to tak, že jste o ní před třemi lety přišel? Je mi moc líto, že musíte procházet tak náročným obdobím. Ztráta blízkých je jednou z nejtěžších věcí, která nás v životě potkává. Obzvlášť ztráta někoho tak důležitého jako je maminka. Je přirozené cítit smutek a nevědět co dál.
Věřím, že to teď pro Vás může být hodně těžké. I když od téhle ztráty uběhly tři roky, pro tyhle pocity opravdu neexistuje časový limit. To, že na maminku neustále myslíte, cítíte smutek, depresi a nic vás nebaví, ukazuje, že vaše ztráta je stále velmi živá. Často se pocity a vzpomínky můžou vracet a zůstávat s námi dlouhou dobu. Bývá hodně těžké být s nimi sám. Chci proto moc ocenit, že jste v sobě našel sílu udělat první krok a napsat si o pomoc k nám.
Zkusím vám v následujících řádcích sepsat vše, co mě k vaší situaci napadá, jakou podporu máte k dispozici a jaké kroky teď můžete zvážit.
V situacích podobné té vaší je důležité mít podporu i v blízkém okolí. Nebojte se proto oslovit někoho, komu důvěřujete. Ať už rodinu, partnera/ku, sourozence, kamaráda/ku,… Někdy může pomoct už jen samotné sdílení s někým, kdo tuhle tíhu s vámi ustojí. Moc bych vám přála někoho takového mít, abyste na to nemusel být sám.
To, že se Vám myšlenky a smutek s depresí v poslední době zhoršují, může být známkou toho, že je nelze zvládnout jen vůlí a časem. Je možné, že na zpracování těchto pocitů budete potřebovat péči a podporu od někoho, kdo vás může procesem hojení provézt. Možnosti odborné podpory jsou různé:
Psycholog nebo psychoterapeut. Dlouhodobá nepohoda, která se zhoršuje, vyžaduje péči. Pravidelná terapie by vám mohla pomoct zpracovat pocity spojené se ztrátou maminky a naučit se s touhle ztrátou dál žít. Terapie bývá buď na pojišťovnu, nebo placená.
Krizová centra. V případě, že by byli pocity smutku a deprese závažné a potřeboval byste okamžitou krizovou podporu a pomoc, neváhejte se obrátit na některé z nich. Nevím ale, odkud jste a proto přikládám mapu pomoci, kde najdete seznam krizových center a telefonických linek rozdělený dle jednotlivých krajů a témat. Tyhle linky a centra vám umí poskytnout okamžitou pomoc úplně zdarma.
Školní psycholog. Nepíšete svůj věk a proto nevím, jestli stále studujete nebo již pracujete. Tuhle možnost uvádím pro případ, že byste měl k dispozici podporu školního psychologa nebo psychologického poradenství, které nabízí mnoho univerzit. Neváhejte tuto podporu využít, je-li k dispozici.
Nejsem si jistá, jestli to, že nemáte maminku znamená, že Vám zemřela. Jakákoliv forma ztráty je těžká a v každém případě je důležité podporu mít. Jestli se pocity, které zažíváte týkají procesu truchlení, přidávám i možnosti podpory, které se specializují na pomoc pozůstalým:
Poradny pro truchlící: Vigvam, Jinej svět, Klára pomáhá. Tyhle poradny jsou plně zdarma. Umí vás provést obdobím truchlení po smrti blízké osoby a pomoct vám zpracovat pocity, které se s tím pojí.
Poradci pro pozůstalé jsou odborníci, kteří poskytují podporu a pomoc lidem po ztrátě. Specializují se na tuhle tematiku a dokáží člověka provézt jak emoční, tak i praktickou stránkou života po ztrátě.
Skupiny pro truchlící. Existují svépomocné nebo terapeutické skupiny pro lidi, kteří ztratili blízkého, kde můžete najít komunitu a sdílet svoji zkušenost s lidmi, kteří si prošli nebo procházejí podobným obdobím.
Stavy, které popisujete, můžou hodně vyčerpávat. Truchlení a emoce s ním spojené jsou sami o sobě fyzicky i emocionálně vyčerpávající. Ať se jedná o smutek, vztek, bezmoc, apatii nebo projevy jako pláč anebo to, že nás nic nebaví. Všechno je to přirozená součást zpracování ztráty. Umí to ale zasáhnout i naše základní potřeby jako je spánek nebo chuť do jídla a stává se, že si toho nemusíme ani všimnout. To může oslabovat naši schopnost zpracovat tyto emoce. Tvoří to pak začarovaný kruh. Může proto pomoct zamyslet se nad tím, jak to teď s plněním svých potřeb máte a dát si na sebepéči vědomě záležet. Potřebujete teď co nejvíc síly. Pokud byste však přišel na to, že se vám nedaří běžně fungovat, obraťte se na svého obvodního lékaře a zvažte spolu s ním, zda by nebylo vhodné, třeba na přechodnou dobu, užívat medikaci na zmírnění smutku a deprese. Může ji předepsat i obvodní lékař, nebo vás odeslat ke konzultaci s psychiatrem.
Negativní emoce jsou často jako černá díra. Je lehké se do nich dostat a když jim to dovolíme, umí nás držet hodně dlouhou dobu. Je proto důležité nezůstávat jen v nich, ale udělat si vědomě prostor i na věci, které nám dělají radost a dobíjí nám baterky. Může to být cokoliv, co nás baví, například čtení, poslech hudby, sport, malování, procházky, trávení času s přáteli. Stačí pár minut. Napadá vás něco, co by vám teď mohlo udělat radost nebo alespoň na chvilku ulevit?
Možná teď nevíte, co z doporučení zkusit, a i to je v pořádku. Zkuste si vše přečíst, podívat se na odkazy a dát si čas na zhodnocení, co by vám teď dávalo největší smysl. Začít můžete jakýmkoliv malým krůčkem. Pokud máte další otázky, nebo byste potřeboval něco víc, napište klidně znovu.
Jane, přeji vám mnoho síly při hledání potřebné pomoci. Držím vám palce.
S pozdravem
Michaela Poláková, SPONDEA, z.ú.
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
Jan P
Dobrý den,
bude to 3 roky co nemám maminku. Neustále na ni myslím, mám depresi, smutek, nic mě nebaví. Je to čím dál tím horší.
Dobrý den, Jane,
děkuji vám za zprávu a za důvěru, se kterou jste se na naši poradnu obrátil. Píšete, že nemáte maminku. Chápu to tak, že jste o ní před třemi lety přišel? Je mi moc líto, že musíte procházet tak náročným obdobím. Ztráta blízkých je jednou z nejtěžších věcí, která nás v životě potkává. Obzvlášť ztráta někoho tak důležitého jako je maminka. Je přirozené cítit smutek a nevědět co dál.
Věřím, že to teď pro Vás může být hodně těžké. I když od téhle ztráty uběhly tři roky, pro tyhle pocity opravdu neexistuje časový limit. To, že na maminku neustále myslíte, cítíte smutek, depresi a nic vás nebaví, ukazuje, že vaše ztráta je stále velmi živá. Často se pocity a vzpomínky můžou vracet a zůstávat s námi dlouhou dobu. Bývá hodně těžké být s nimi sám. Chci proto moc ocenit, že jste v sobě našel sílu udělat první krok a napsat si o pomoc k nám.
Zkusím vám v následujících řádcích sepsat vše, co mě k vaší situaci napadá, jakou podporu máte k dispozici a jaké kroky teď můžete zvážit.
V situacích podobné té vaší je důležité mít podporu i v blízkém okolí. Nebojte se proto oslovit někoho, komu důvěřujete. Ať už rodinu, partnera/ku, sourozence, kamaráda/ku,… Někdy může pomoct už jen samotné sdílení s někým, kdo tuhle tíhu s vámi ustojí. Moc bych vám přála někoho takového mít, abyste na to nemusel být sám.
To, že se Vám myšlenky a smutek s depresí v poslední době zhoršují, může být známkou toho, že je nelze zvládnout jen vůlí a časem. Je možné, že na zpracování těchto pocitů budete potřebovat péči a podporu od někoho, kdo vás může procesem hojení provézt. Možnosti odborné podpory jsou různé:
Psycholog nebo psychoterapeut. Dlouhodobá nepohoda, která se zhoršuje, vyžaduje péči. Pravidelná terapie by vám mohla pomoct zpracovat pocity spojené se ztrátou maminky a naučit se s touhle ztrátou dál žít. Terapie bývá buď na pojišťovnu, nebo placená.
Krizová centra. V případě, že by byli pocity smutku a deprese závažné a potřeboval byste okamžitou krizovou podporu a pomoc, neváhejte se obrátit na některé z nich. Nevím ale, odkud jste a proto přikládám mapu pomoci, kde najdete seznam krizových center a telefonických linek rozdělený dle jednotlivých krajů a témat. Tyhle linky a centra vám umí poskytnout okamžitou pomoc úplně zdarma.
Školní psycholog. Nepíšete svůj věk a proto nevím, jestli stále studujete nebo již pracujete. Tuhle možnost uvádím pro případ, že byste měl k dispozici podporu školního psychologa nebo psychologického poradenství, které nabízí mnoho univerzit. Neváhejte tuto podporu využít, je-li k dispozici.
Nejsem si jistá, jestli to, že nemáte maminku znamená, že Vám zemřela. Jakákoliv forma ztráty je těžká a v každém případě je důležité podporu mít. Jestli se pocity, které zažíváte týkají procesu truchlení, přidávám i možnosti podpory, které se specializují na pomoc pozůstalým:
Poradny pro truchlící: Vigvam, Jinej svět, Klára pomáhá. Tyhle poradny jsou plně zdarma. Umí vás provést obdobím truchlení po smrti blízké osoby a pomoct vám zpracovat pocity, které se s tím pojí.
Poradci pro pozůstalé jsou odborníci, kteří poskytují podporu a pomoc lidem po ztrátě. Specializují se na tuhle tematiku a dokáží člověka provézt jak emoční, tak i praktickou stránkou života po ztrátě.
Skupiny pro truchlící. Existují svépomocné nebo terapeutické skupiny pro lidi, kteří ztratili blízkého, kde můžete najít komunitu a sdílet svoji zkušenost s lidmi, kteří si prošli nebo procházejí podobným obdobím.
Stavy, které popisujete, můžou hodně vyčerpávat. Truchlení a emoce s ním spojené jsou sami o sobě fyzicky i emocionálně vyčerpávající. Ať se jedná o smutek, vztek, bezmoc, apatii nebo projevy jako pláč anebo to, že nás nic nebaví. Všechno je to přirozená součást zpracování ztráty. Umí to ale zasáhnout i naše základní potřeby jako je spánek nebo chuť do jídla a stává se, že si toho nemusíme ani všimnout. To může oslabovat naši schopnost zpracovat tyto emoce. Tvoří to pak začarovaný kruh. Může proto pomoct zamyslet se nad tím, jak to teď s plněním svých potřeb máte a dát si na sebepéči vědomě záležet. Potřebujete teď co nejvíc síly. Pokud byste však přišel na to, že se vám nedaří běžně fungovat, obraťte se na svého obvodního lékaře a zvažte spolu s ním, zda by nebylo vhodné, třeba na přechodnou dobu, užívat medikaci na zmírnění smutku a deprese. Může ji předepsat i obvodní lékař, nebo vás odeslat ke konzultaci s psychiatrem.
Negativní emoce jsou často jako černá díra. Je lehké se do nich dostat a když jim to dovolíme, umí nás držet hodně dlouhou dobu. Je proto důležité nezůstávat jen v nich, ale udělat si vědomě prostor i na věci, které nám dělají radost a dobíjí nám baterky. Může to být cokoliv, co nás baví, například čtení, poslech hudby, sport, malování, procházky, trávení času s přáteli. Stačí pár minut. Napadá vás něco, co by vám teď mohlo udělat radost nebo alespoň na chvilku ulevit?
Možná teď nevíte, co z doporučení zkusit, a i to je v pořádku. Zkuste si vše přečíst, podívat se na odkazy a dát si čas na zhodnocení, co by vám teď dávalo největší smysl. Začít můžete jakýmkoliv malým krůčkem. Pokud máte další otázky, nebo byste potřeboval něco víc, napište klidně znovu.
Jane, přeji vám mnoho síly při hledání potřebné pomoci. Držím vám palce.
S pozdravem
Michaela Poláková, SPONDEA, z.ú.
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová