Vztahy na pracovišti

Lenka

Dobrý den. Pracuji jako produkt manager v malé česko-polské firmě, která prodává léky. Přišla jsem s velkými zkušenostmi, přinesla řadu nápadů a projektů, polský vlastník je nadšen. Po počátečním nadšení ale začínám mít problémy s českým šéfem. Asi rok to bylo fajn, ale poslední 3/4 rok je to hrozné. Jednak díky němu a jeho liknavosti nerealizujeme projekt, na který jsem dokázala vydupat dotaci 300 tisíc Kč. Nic neříkám, ač mě to mrzí. Pak – je to mikromanager, který se zaměřuje na detaily a kontroly nepodstatného, ale unikají mu podstatné věci, vždycky si najde něco, co je špatně. Jezdím služebním autem a on mi vyčítá třeba otisky 6 kočičích tlapek na sedadle (to byla náhoda, odjížděla jsem za tmy a domácí kočka mi vběhla do auta, byl říjen, mokro, udělala tlapky). Své dělá i jedna podřízená – hysterka, která ve firmě dělá i při meetinzích hysterické scény – tluče životopisem o stůl a křičí, že dává výpověď, pláč, odchody z jednání, scény – šéf si zabrečí (opravdu) v hotelovém pokoji a jí nic neřekne. Já jednou nesnesla slovní napadání jiného člověka, přerušila jsem tu její scénu, sice jsem byla polským vlastníkem pochválená, ale ona se mi od té doby mstí, pomlouvá, vymýšlí si průšvihy typu, že si na mě stěžují klienti, volá to dalším dvěma kolegyním (jedna je sekretářka) a ty to donášejí šéfovi či to volají ven z firmy bývalým kolegům. K jednomu vážnému obvinění jsem se postavila, ale šéf mi řekl, že podřízeným věří. Přesto jsem mu napsala mail, kde jsem popsala svoji verzi. Šéf této paní povoluje věci, které jiným ne (je třeba zákaz kongresů, ona jede, kongres je z oblasti, ve které jsme skončili a řekli si, že ji nebudeme podporovat), řadu věcí mi ani neříká. Přitom já ty informace potřebuji pro rozhodování se ve své práci. Poslední kapka dnes byla – nemáme dobré prodeje, šéf pořád opakuje nějaké důvody, některé neovlivníme. To jsem mu řekla a navrhla kroky k tomu, co ovlivníme, udělala dokonce analýzu z databáze a udělala analýzu naší práce. Zase špatně. Z pěti bodů šmahem zvrhnul 4, u jednoho mám zjistit okolnosti a dát mu zprávu. Začíná mě to psychicky ničit, říkám si, že se stáhnu, nebudu přicházet s nápady, aby zas nebyl nějaký průšvih. Leckdy smyšlený či vykonstruovaný. Peníze potřebuju a v mém věku (62 let) trvá dlouho, než najdu podobnou práci. To, kde firma je, je prací polských vlastníků. Dle mého šéf na to moc nemá, ale je opojen mocí, novým velkým autem, praktikuje klientelismus (drží ve firmě svoji dlouholetou kamarádku, která nemá výsledky a Poláci mu už natvrdo řekli, že ji má vyhodit – dělá, že to neslyšel). Jak se nezbláznit, jak si to v hlavě porovnat tak, abych to přežila a spíš ten čas věnovala třeba svému zlepšování se v angličtině. Strašně mě totiž trápí ta nespravedlnost, snaha udělat věci co nejlíp, ale pak narazím na jeho nevědomost až hloupost, kdy vysvětluji jeho mylné představy či přístupy, leckdy navíc malicherné. Předchozí produkťačka tu vydržela 8 měsíců, dle info se s ním hádala, asi zažívala totéž, ale dříve, já začínám třetí rok. Jak se postavit vůči těm protěžovaným kolegyním, které mi dělají zle. Děkuji moc.

Bc. Barbora Kryštofová, studentka psychologie

Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství

 

Dobrý den, Lenko,

ze všeho nejdřív bych Vám chtěla poděkovat, že jste se rozhodla se svou životní situací svěřit. Může se to zdát jako maličkost, ale ve skutečnosti je to ten první velmi podstatný krok ke změně.

Píšete, že se už téměř rok potýkáte s problémy se svým českých šéfem. Popisujete některé nespravedlnosti, které se Vám ve firmě přihodily a které Vás také mrzí – nerealizovaný projekt nebo přílišná kontrola ze strany mikromanagera. Zmiňujete se také o Vaším šéfem protežované kolegyni, která o Vás šíří pomluvy a mstí se Vám různými způsoby za to, že jste dokázala říct svůj názor. Ve firmě si kromě nejednotného přístupu k zaměstnancům všímáte také problémů v komunikaci, které negativně ovlivňují Vaší práci. Na druhou stranu píšete, že polský vlastník je s Vámi spokojený, že jste jím již byla dokonce pochválena. Dodáváte, že se vůči některým obviněním dokážete postavit, přestože u českého šéfa zastání nemáte. Poslední kapkou pak byla situace, kdy jste přišla s 5 návrhy řešení problému s prodeji a hned 4 z nich byly zamítnuty. Popisujete, jak Vás tato situace začíná psychicky ničit, jak Vás trápí ta nespravedlnost a to, že přestože se snažíte udělat věci co nejlíp, narážíte a vznikají konflikty. Zároveň zdůrazňujete, že jsou pro Vás finance velmi důležité a najít si podobnou práci ve Vašem věku není jednoduché.

 

Chtěla bych Vás ujistit, že ať už aktuálně prožíváte cokoliv, je to přirozené a normální. Ve chvílích, kdy zažíváme nespravedlnost, kdy se nám nedostává adekvátního zastání, není oceněna naše snaha a kdy jsou o nás navíc šířeny pomluvy, můžu přijít jakkoliv silné emoce a i ty jsou naprosto v pořádku. Přestože někdy jednáme v tom nejlepším možném úmyslu, ostatní nás ne vždy musí chápat, to se stává, nicméně nic je neopravňuje k tomu, aby o nás šířili pomluvy nebo nám jinak znepříjemňovali život. Neznám Vaši situaci v plném kontextu, ale z toho, co píšete, mám pocit, že se mnozí Vaši kolegové mohli vůči Vaší osobě zachovat jinak.

Z popisu Vaší situace nabývám dojmu, že Vás tato situace skutečně trápí a i když jste se už několikrát snažila ve firmě cokoliv změnit a nemělo to výsledek, nevzdáváte to. V tuto chvíli bych Vás i já chtěla podpořit v tom, abyste celou tuto situaci a hlavně sebe samotnou nevzdávala. I když jste napsala svůj věk jako faktor, který znesnadňuje hledání si nové práce, mám potřebu vyzdvihnout to, že i Vy můžete být cennou součástí týmu, který můžete doplnit právě o ty zkušenosti, které se Vám již povedlo nasbírat. Navíc říkáte, že se chcete zlepšovat v angličtině, z toho mám pocit, že na sobě chcete pracovat. To je Vaše přednost, na kterou můžete být hrdá.

Na pracovišti se konflikty občas objeví, to se děje. Nicméně je nezbytné, aby s nimi bylo adekvátně nakládáno, ideálně ze strany vedení. A tak mě napadá, že byste mohla právě vedení navrhnout nějakou formu facilitace nebo supervize. Tyto služby můžou přinést výsledky v tom, že se v kolektivu odhalí přítomné problémy a otevřeně se o nich může vést diskuse, která by měla zajistit zlepšení ve vztazích na pracovišti, a tak i ve výsledných úspěších firmy, neboť tyto dva aspekty jsou bezpochyby provázané. Zmiňovala jste, že jste pocítila zastání ze strany polského majitele firmy, tak si říkám, že by možná právě on mohl být tím, kdo by tento návrh přijal. Pokud by však Váš návrh nebyl přijat, což se stát může, je dobré mít na mysli, že problémy, se kterými se ze strany kolegů a Vašeho nadřízeného potýkáte, pravděpodobně jen tak nezmizí, možná se jich bude právě naopak objevovat více. A tak se otevírá otázka, zda by nebylo možným řešením říct o aktuálním dění právě polskému majiteli nebo komukoliv, kdo je Vám ve firmě nakloněn a mohl by se současným stavem ve firmě cokoliv udělat.

Nyní bych se chtěla vrátit k tématu Vašeho věku a hledání nové práce. Přestože píšete, že trvá dlouho, než si člověk najde podobnou práci, možná stojí za zvážení, jestli Vám tato práce skutečně stojí za to trápení a pocity nespravedlnosti, které sama popisujete. Někdy člověku pomůže si sepsat plusy a mínusy toho, proč by měl ve stejné práci zůstat nebo proč by měl zkusit hledat práci jinou. Také mě napadá, že rozhovor s někým blízkým, ať už z okruhu rodiny či přátel, by mohl být nápomocným pro ono srovnání si myšlenek.

 

Je možné, že jste už něco z výše zmíněného zkusila a nepomohlo to nebo to jednoduše není to, co hledáte. Proto bych na následujících řádcích chtěla zmínit služby, které by pro Vás mohly být přínosné. Kromě poraden jako je tato, existují i chatové nebo telefonní poradny, na kterých jsou přítomni odborníci v reálném čase, a tak je samotná komunikace rychlejší a možná i jednodušší. Na chatové poradenství Vám mohu doporučit aplikace Nepanikař nebo VOS, kde jsou navíc dostupné různé možnosti psychohygieny. Psychohygiena je název pro různé relaxační metody, díky kterým člověk dokáže zvýšit svou duševní pohodu například skrze meditace zaměřené na dech, což je jedna z metod podložených výzkumy, které říkají, že jejich dlouhodobá praxe může vést ke snížení pocitu úzkosti. Takové metody však nemusí být nutně pro všechny, a tak je možné si zajít jen do přírody, nadýchat se čerstvého vzduchu nebo zvolit jiný způsob relaxace, který je Vám blízký. Na stránkách Linky bezpečí nebo Modré linky mají nejen chatovou poradnu, ale i odborníky na telefonu. Cílem takových linek je zvyšovat kvalitu lidského života, takže pokud byste měla pocit, že už nevíte kudy kam, neváhejte je kontaktovat.

Pokud by Vás zmiňované pocity neopouštěly a zasahovaly Vám do života tak, jak byste si už sama nepřála, je možné vyhledat psychologa nebo psychoterapeuta. S takovým člověkem můžete probrat cokoliv, co zrovna prožíváte. Někdy má společnost vůči takovým odborníkům předsudky a lidi, kteří jejich služby vyhledají, označují jako slabochy, já si naopak myslím, že je hrdinství si nechat pomoct, když to potřebujeme. Pro vyhledání vhodného odborníka Vám může posloužit webová stránka www.terapie.cz nebo www.znamylekar.cz, kde naleznete různé specialisty na duševní zdraví na jednom místě. Vyhledat pomoc je možné také online, takové služby je možné hledat na www.hedepy.cz nebo www.terap.io. Toto je jen výčet některých služeb, celé seznamy pomoci na různých místech v ČR naleznete na stránkách opatruj.se (https://www.opatruj.se/prvni-pomoc/jina-odborna-pomoc-cesko).

Přeji Vám, abyste to nevzdala. Abyste se i nadále dokázala postavit za svůj názor a nenechala si ubližovat. Abyste našla cestu, jak se cítit v práci i v životě celkově znovu příjemně.

Opatrujte se.

Bc. Barbora Kryštofová, studentka psychologie

Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství