demplik
Zažívám poměrně složitou situaci (z mého pohledu),
jsem na střední technické škole, teďkom ve druháku, v prváku jsem se setkal s fajn lidma, a už ke konci prváku to bylo sice fajn, ale štve mě už dlouho jejich způsob myšlení, díky nim jsem začal vapovat, letos na nový rok jsem si řekl že přestanu, ale v momentě kdy jsem přijel na intr, jsem zase začal. Vydržel bych to o déle, ale díky „kamarádům“ jsem opět začal. Byl jsem čistý asi 6 dní. Tito lidi hrajou hry, jako já, mají oblíbené podobné žánry her jako já, tak jsem si řekl, že sobě a 4 dalším koupím hru (battlefield 4). Koupil jsem ji myslím 23.12..Nikdo žádným způsobem nepoděkoval. Až tento týden, 16.1. ji měli všichni staženou, byl jsem rád, že si všichni zahrajem, protože jsem už 3 týdny byl natěšený a sotva jsem se udržel abych ji nezapnul. Chtěl jsem abychom všichni najednou měli stejný zážitek z prvního spuštění. A když jsem přišel ze školy, tak jdu do pokoje, a vidím jak ji všichni 3 hrajou. Naštvalo mě to, (a to jsem byl už dlouho, vlastně si ani nevzpomínám z čeho). Od té doby jsem si řekl že se na ně vykašlal a ignoruju cokoli řeknou. Nevím zda je problém ve mně, nebo v ostaních. Takhle z krátkého textu se to asi nejlépe poznat nedá, ale dám tomu šanci, protože už sám nevím. Děkuji všem za případnou pomoc.
Dobrý den,
děkujeme za důvěru, se kterou se obracíte na iPoradnu. Pečlivě jsem si pročetla Váš e-mail, ve kterém popisujete složitou situaci s kamarády, zklamání a nejistotu v tom, jak s těmihle vztahy naložit dál. Je skvělé, že se snažíte v téhle situaci pro sebe hledat podporu a pomoc. Věřím, že to nemuselo být lehké a chtěla bych tuhle snahu patřičně ocenit.
Mezi řádky čtu jisté zklamání a taky zmatek z toho, jak se teď Vaši kamarádi chovají. Podobné situace bývají náročné nejen pro dospívající, ale dokonce i pro dospělé a je úplně přirozené se cítit nejistě. Je dokonce v pořádku cítit se zklamaný, naštvaný nebo zraněný.
Píšete, že už sám nevíte, co s tím. Někdy v životě přijdou chvíle, kdy si sami nevíme rady a potřebujeme v nich podporu. Proto je dobře, že si o radu píšete a nad řešením své situace zároveň i přemýšlíte.
Zkusím Vám teď napsat vše, co mě k tomu, co prožíváte, napadá a jaké možnosti řešení byste mohl dál zvážit. První část se týká věcí, které teď můžete udělat sám pro sebe.
Následující doporučení a možnosti se týkají toho, jak situaci řešit s kamarády. Zasloužíte si být kamarády přijat a být obklopen lidmi, kteří Vás mají rádi a podporují Vás.
Možná teď nevíte, co z těchhle doporučení zkusit a i to je v pořádku. Zkuste si to pročíst a dát si čas na zhodnocení toho, co by Vám teď dávalo největší smysl. Pokud máte další otázky nebo byste potřeboval něco víc, napište klidně znovu. Držívám vám palce!
S pozdravem
Michaela Poláková, SPONDEA, z.ú.
Dotaz administrovala: Jitka Fialová pracovnice v sociálních službách
demplik
Zažívám poměrně složitou situaci (z mého pohledu),
jsem na střední technické škole, teďkom ve druháku, v prváku jsem se setkal s fajn lidma, a už ke konci prváku to bylo sice fajn, ale štve mě už dlouho jejich způsob myšlení, díky nim jsem začal vapovat, letos na nový rok jsem si řekl že přestanu, ale v momentě kdy jsem přijel na intr, jsem zase začal. Vydržel bych to o déle, ale díky „kamarádům“ jsem opět začal. Byl jsem čistý asi 6 dní. Tito lidi hrajou hry, jako já, mají oblíbené podobné žánry her jako já, tak jsem si řekl, že sobě a 4 dalším koupím hru (battlefield 4). Koupil jsem ji myslím 23.12..Nikdo žádným způsobem nepoděkoval. Až tento týden, 16.1. ji měli všichni staženou, byl jsem rád, že si všichni zahrajem, protože jsem už 3 týdny byl natěšený a sotva jsem se udržel abych ji nezapnul. Chtěl jsem abychom všichni najednou měli stejný zážitek z prvního spuštění. A když jsem přišel ze školy, tak jdu do pokoje, a vidím jak ji všichni 3 hrajou. Naštvalo mě to, (a to jsem byl už dlouho, vlastně si ani nevzpomínám z čeho). Od té doby jsem si řekl že se na ně vykašlal a ignoruju cokoli řeknou. Nevím zda je problém ve mně, nebo v ostaních. Takhle z krátkého textu se to asi nejlépe poznat nedá, ale dám tomu šanci, protože už sám nevím. Děkuji všem za případnou pomoc.
Dobrý den,
děkujeme za důvěru, se kterou se obracíte na iPoradnu. Pečlivě jsem si pročetla Váš e-mail, ve kterém popisujete složitou situaci s kamarády, zklamání a nejistotu v tom, jak s těmihle vztahy naložit dál. Je skvělé, že se snažíte v téhle situaci pro sebe hledat podporu a pomoc. Věřím, že to nemuselo být lehké a chtěla bych tuhle snahu patřičně ocenit.
Mezi řádky čtu jisté zklamání a taky zmatek z toho, jak se teď Vaši kamarádi chovají. Podobné situace bývají náročné nejen pro dospívající, ale dokonce i pro dospělé a je úplně přirozené se cítit nejistě. Je dokonce v pořádku cítit se zklamaný, naštvaný nebo zraněný.
Píšete, že už sám nevíte, co s tím. Někdy v životě přijdou chvíle, kdy si sami nevíme rady a potřebujeme v nich podporu. Proto je dobře, že si o radu píšete a nad řešením své situace zároveň i přemýšlíte.
Zkusím Vám teď napsat vše, co mě k tomu, co prožíváte, napadá a jaké možnosti řešení byste mohl dál zvážit. První část se týká věcí, které teď můžete udělat sám pro sebe.
Následující doporučení a možnosti se týkají toho, jak situaci řešit s kamarády. Zasloužíte si být kamarády přijat a být obklopen lidmi, kteří Vás mají rádi a podporují Vás.
Možná teď nevíte, co z těchhle doporučení zkusit a i to je v pořádku. Zkuste si to pročíst a dát si čas na zhodnocení toho, co by Vám teď dávalo největší smysl. Pokud máte další otázky nebo byste potřeboval něco víc, napište klidně znovu. Držívám vám palce!
S pozdravem
Michaela Poláková, SPONDEA, z.ú.
Dotaz administrovala: Jitka Fialová pracovnice v sociálních službách