Alice
Dobrý den,
jsem s manželem ve při, týkající se našich děti. Manželovi se nelíbí ze děti (syn 9 a dcera 4) jsou téměř porad u mě, spi se mnou v posteli, mladší ze se stále koji, “válí” se mi oba neustále na klíně a chodi se často mazlit. Nadava, ze především ten devítiletý je na mazleni už velký a nabádá mě abych s nim už jednala trochu jako “s chlapem”, prý to jeho valeni se mamce na klíně už neni normální. Ja si ty děti ale užívám a mám je u sebe rada, navíc cítím, ze u syna brzy nastoupí puberta, tak dokud ještě nejsem “trapná matka”, rada si ho ještě užiji, než mi vyroste 🙂 už teď se ke mně projevuje velmi diskretne-vždycky se rozhledne jestli nikdo nekouka predtim, než mi da pusu, nebo mi skočí na klín a obejme mě, aby se prý neznemoznil před kamarady:))
Kdo z nás má tedy pravdu? Je normální aby se devítileté děti takto mazlily, nebo je třeba už dat nějaký distanc?
Moc diky předem za posouzení 🙂
Bc. Adéla Blažková, studentka psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
Dobrý den,
chtěla bych Vám poděkovat za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte. Píšete, že se s manželem neshodujete na přístupu k dětem. Jestli správně rozumím, manžel by si představoval, abyste byla hlavně se synem méně kontaktní. Dle toho, jak situaci popisujete, se zdá, že máte s dětmi opravdu blízký vztah, což je krásné. Je pochopitelné, že si těchto let, chcete s dětmi užít.
U mazlení se s dětmi je dobré se řídit dle jejich potřeb – každý z nás potřebuje cítit lásku a určitě zde není nějaká věková hranice, kdy bychom se měli dětem přestat tímto způsobem věnovat. Je důležité se jim nevnucovat, ale také je neodmítat, pokud za Vámi přijdou. Dále je dobré děti učit, že mají možnost říct ne, pokud se nechtějí například objímat, a toto jejich rozhodnutí respektovat. Máte pravdu, že s rostoucím věkem a s nástupem puberty si děti samy často vytvoří větší odstup, ale i tak je pro ně velmi důležité cítit, že mají doma vřelé a přijímající prostředí. Děti pak budou navíc vědět, že si i v dospělosti můžou přijít za mámou pro objetí, které každý z nás někdy potřebuje.
Je dobré nezapomínat i na vlastní hranice a ty dětem nastavovat. I Vy máte život, který se netočí jen kolem Vašich dětí a je v pořádku pečovat nejen o ně, ale také o sebe. Zmiňujete, že s Vámi děti spí v posteli. Nepíšete, jestli se jedná spíše o výjimečnou záležitost, nebo se jedná o každou noc. Dovedu si představit, že pokud s Vámi děti spí pravidelně, může to mít negativní dopad na Váš spánek, potenciálně i na kvalitu Vašeho vztahu s manželem. Děti, tak jako dospělí, potřebují mít svůj prostor a také hranice, které jsou nutné k jejich zdravému vývoji. Pro Vás i manžela by bylo možná příjemnější mít na spaní dostatek místa pro sebe.
Dále píšete, že svou čtyřletou dceru kojíte. Kojení je velmi individuální záležitost – některé matky kojí několik měsíců, jiné několik let. Správná odpověď na otázku „jak dlouho kojit“ zde není, ale může se stát, že začne kojení dělat obtíže, když bude dcera například chodit do školky. Pro Vás i dceru může být snazší, když postupně ukončíte kojení dle Vašeho uvážení, než když k tomu budete přinuceny okolnostmi. Rozumím, že po tolika letech pro Vás může být náročné kojení ukončit. Možná by Vám pomohlo popřemýšlet, jaké potřeby Vám i dceři kojení naplňuje, a zkusit vymyslet, jakým jiným způsobem můžete tyto potřeby uspokojit. O tento čas s dcerou nemusíte přijít, můžete jej například brát jako čas navíc na hraní. V případě, že byste měla ohledně kojení či jeho ukončení nějaké dotazy, je možné se obrátit na laktační poradkyni. Odkaz zasílám zde: http://www.kojeni.cz/maminkam/poradci/.
Pokud byste chtěla Vaši situaci probrat podrobněji, doporučila bych kontaktovat některou z poraden pro rodinu, které se nacházejí v každém větším městě. Mohla byste přijít i s manželem a poradce by Vám pomohl se pobavit o tom, jak situaci oba vnímáte a následně najít společné řešení. V případě, že byste se rozhodli nějaké změny udělat, je potřeba myslet na to, abyste se o všem s dětmi důkladně pobavili a vše jim vysvětlili. Hlavně proto, aby děti věděly, že neudělaly nic špatně. I s tím by Vám v poradně mohli pomoct.
Přeji hodně sil a věřím, že se Vám podaří najít takové řešení, které bude všem vyhovovat.
S pozdravem
Bc. Adéla Blažková, studentka psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
Alice
Dobrý den,
jsem s manželem ve při, týkající se našich děti. Manželovi se nelíbí ze děti (syn 9 a dcera 4) jsou téměř porad u mě, spi se mnou v posteli, mladší ze se stále koji, “válí” se mi oba neustále na klíně a chodi se často mazlit. Nadava, ze především ten devítiletý je na mazleni už velký a nabádá mě abych s nim už jednala trochu jako “s chlapem”, prý to jeho valeni se mamce na klíně už neni normální. Ja si ty děti ale užívám a mám je u sebe rada, navíc cítím, ze u syna brzy nastoupí puberta, tak dokud ještě nejsem “trapná matka”, rada si ho ještě užiji, než mi vyroste 🙂 už teď se ke mně projevuje velmi diskretne-vždycky se rozhledne jestli nikdo nekouka predtim, než mi da pusu, nebo mi skočí na klín a obejme mě, aby se prý neznemoznil před kamarady:))
Kdo z nás má tedy pravdu? Je normální aby se devítileté děti takto mazlily, nebo je třeba už dat nějaký distanc?
Moc diky předem za posouzení 🙂
Bc. Adéla Blažková, studentka psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
Dobrý den,
chtěla bych Vám poděkovat za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte. Píšete, že se s manželem neshodujete na přístupu k dětem. Jestli správně rozumím, manžel by si představoval, abyste byla hlavně se synem méně kontaktní. Dle toho, jak situaci popisujete, se zdá, že máte s dětmi opravdu blízký vztah, což je krásné. Je pochopitelné, že si těchto let, chcete s dětmi užít.
U mazlení se s dětmi je dobré se řídit dle jejich potřeb – každý z nás potřebuje cítit lásku a určitě zde není nějaká věková hranice, kdy bychom se měli dětem přestat tímto způsobem věnovat. Je důležité se jim nevnucovat, ale také je neodmítat, pokud za Vámi přijdou. Dále je dobré děti učit, že mají možnost říct ne, pokud se nechtějí například objímat, a toto jejich rozhodnutí respektovat. Máte pravdu, že s rostoucím věkem a s nástupem puberty si děti samy často vytvoří větší odstup, ale i tak je pro ně velmi důležité cítit, že mají doma vřelé a přijímající prostředí. Děti pak budou navíc vědět, že si i v dospělosti můžou přijít za mámou pro objetí, které každý z nás někdy potřebuje.
Je dobré nezapomínat i na vlastní hranice a ty dětem nastavovat. I Vy máte život, který se netočí jen kolem Vašich dětí a je v pořádku pečovat nejen o ně, ale také o sebe. Zmiňujete, že s Vámi děti spí v posteli. Nepíšete, jestli se jedná spíše o výjimečnou záležitost, nebo se jedná o každou noc. Dovedu si představit, že pokud s Vámi děti spí pravidelně, může to mít negativní dopad na Váš spánek, potenciálně i na kvalitu Vašeho vztahu s manželem. Děti, tak jako dospělí, potřebují mít svůj prostor a také hranice, které jsou nutné k jejich zdravému vývoji. Pro Vás i manžela by bylo možná příjemnější mít na spaní dostatek místa pro sebe.
Dále píšete, že svou čtyřletou dceru kojíte. Kojení je velmi individuální záležitost – některé matky kojí několik měsíců, jiné několik let. Správná odpověď na otázku „jak dlouho kojit“ zde není, ale může se stát, že začne kojení dělat obtíže, když bude dcera například chodit do školky. Pro Vás i dceru může být snazší, když postupně ukončíte kojení dle Vašeho uvážení, než když k tomu budete přinuceny okolnostmi. Rozumím, že po tolika letech pro Vás může být náročné kojení ukončit. Možná by Vám pomohlo popřemýšlet, jaké potřeby Vám i dceři kojení naplňuje, a zkusit vymyslet, jakým jiným způsobem můžete tyto potřeby uspokojit. O tento čas s dcerou nemusíte přijít, můžete jej například brát jako čas navíc na hraní. V případě, že byste měla ohledně kojení či jeho ukončení nějaké dotazy, je možné se obrátit na laktační poradkyni. Odkaz zasílám zde: http://www.kojeni.cz/maminkam/poradci/.
Pokud byste chtěla Vaši situaci probrat podrobněji, doporučila bych kontaktovat některou z poraden pro rodinu, které se nacházejí v každém větším městě. Mohla byste přijít i s manželem a poradce by Vám pomohl se pobavit o tom, jak situaci oba vnímáte a následně najít společné řešení. V případě, že byste se rozhodli nějaké změny udělat, je potřeba myslet na to, abyste se o všem s dětmi důkladně pobavili a vše jim vysvětlili. Hlavně proto, aby děti věděly, že neudělaly nic špatně. I s tím by Vám v poradně mohli pomoct.
Přeji hodně sil a věřím, že se Vám podaří najít takové řešení, které bude všem vyhovovat.
S pozdravem
Bc. Adéla Blažková, studentka psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
