Pavla
Dobrý den,
prošla jsem si evidentně psychospirituální krizí někdy v roce 2000, byla jsem „léčena“ v blázinci jako schizofrenik a psychotik, protože psychospirituální krize ještě „neexistovala“…. Od té doby, se silně traumatickými zážitky, jsem byla ještě 5x hospitalizovaná – vždy nedobrovolně a byly do mně cpána 22 let antipsychotika. Nyní jsem těhotná a doktorka mi je vysadila a hned po porodu mi je chtěla zase dát – a domnívala se, že vím, že mi proto zakážou miminko kojit z důvodu, že jako psychotik mám 40% riziko dostat poporodní psychózu. Toto pro mě bylo impulsem hledat možnosti, jak by to mohlo jít a našla jsem lékaře, který se věnuje psychiatrickým pacientkám před a po porodu a kojení on prý přímo nezakazuje a možná má cestu, jak to udělat, aby to šlo. Jsem už u něj přihlášená na konzultaci – pracuje v Národním centru duševního zdraví.
A jak jsem tak hledala na internetu, vypadly na mě Vaše stránky, kde je psychospirituální krize přesně popsaná – uplně nejlíp, jak jsem kde viděla, a poslala odkaz své psychiatričce, která ten pojem vůbec nezná, ikdxyž já ho zachytila na netu v článcích již tak před dvěma – třemi lety a říkala jí o tom, že to je to, co mě potkalo a že nejsem žádnej blázen….. Toužím moc se rehabilitovat, toužím moc po tom, aby můj příběh byl známý, a aby se hlavně nikomu nic takového, co já jsem musela prožít, už nestalo. Plánuji, nějak moje zážitky sepsat – jak mé dozrávání a příčiny mých stresů, které vedly k úžasnému spirituálnímu zážitku, který mi vše dokázal vyřešit, tak i postup „lékařů“ při potírání mého psychotického jednání, a mé silně traumatické zážitky z pobytů v blázincích.
Obracím se na Vás s otázkami…
1) Je možné, že jsem tedy opravdu měla psychospirituální krizi?
2) Je možné, že když její postprojevy byly nešetrně potřeny v blázinci psychiatricky, bez jakékoli duševní útěchy a psychologické péče mohly třeba vést k rozvoji opravdové psychické poruchy?
3) Je možné, že by psychická prorucha mohla dále prohlubovat tím, že by ze mě následná i ambulantní psychiatrická 22 let dlouhá „léčba“ antipsychotiky udělala jakéhosi „psychiatrického feťáka“, který se opakovaně dostává do blázince, když se snaží vysadit předepsané léky?
4) Kdyby to tak bylo, je možné se antipsychotik postupně zbavit nebo za ta léta už je moje tělo tak modelované léky, že už je budu muset brát pořád?
Teprve teď – s mou otázkou kojení miminka, jsem po vygradovaném konečně přímém rozhovoru s mou psychiatričkou poznala, že mě prostě 22 let NIKDO – ani v nemocnicích, ani ona, neposlouchal – ale pozorovali jen moje vyjadřování, reakce těla, rychlost řeči a naléhavost v hlase… Myslela si, že jsem psychospirituální krizi prožila pokaždé – před každou hospitalizací, a já teprve teď poznala, že mě nikdy neposlouchala – ani si nevyhledala, co to je.
Nevím, jestli psychospirituální krize může přijít jednomu člověku několikrát, ale já jsem přesvědčena, že poznání je pouze jedno a že jednou stačí pro celý život.
Největší má touha je, pomoct nějak k tomu, aby se nikdo nechoval k člověku, který to prožije tak, jak bylo nakládáno se mnou.
Můžu k tomu nějak pomoci????
Já nechci být anonymní, jsem konkrétní člověk a můžu si to dovolit, protože jsem se přes své trauma přenesla.
Budu se těšit na odpověď – jestli tyto stránky fungují a jestli na můj mail někdo odpoví.
S pozdravem
Pavla
Dobrý den,
Děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte.
Velmi mě mrzí, že jste prožila tolik nepříjemných prožitků.
Ale je velmi pozitivní, že jste se chopila iniciativy a vlastní aktivitou hledáte cestu ke zdraví. Je to moc dobře a držím vám palce, abyste nalezla zpět svoji vnitřní pohodu a rovnováhu.
Je moc dobře, že jste se obrátila na odborníka z Národního centra duševního zdraví. Tito specialisté jsou neustále vzdělávání, školí se i se sami podílejí na výzkumu v oblasti péče o duševní zdraví. Věřím, že v něm najdete potřebnou oporu, kterou nyní hledáte.
Přímo s lidmi s psychospirituální krizí pracují také psychologové v Diabasis v Praze (http://diabasis.cz) nebo Holos v Opavě (https://www.holos.cz). Opavské centru nabízí i možnost hospitalizace. Můžete se zkusit obrátit také na ně. V těchto zařízeních mají s léčbou psychospirituální krize nejvíce zkušeností.
Kromě výše uvedených zařízení vám mohu doporučit knihy profesora Stanislava Grofa. Nebo na youtube.com naleznete řadu jeho přednášek. Také on pracoval s řadou klientů, kteří prošli psychospirituální krizí a bohužel byli mylně hospitalizování s psychotickými stavy. A dokázal jim pomoci. Věřím, že jeho slova pro vás budou inspirací a útěchou.
A nyní k vašim otázkám:
Odpovědět na ně na dálku bez osobního setkání nedokážu. To lze posoudit při osobním rozhovoru. Chybí mi zde hodně informací, abych se k nim mohla vyjádřit. Kdybychom se potkali osobně, ptala bych se vás, co se tenkrát před více než 20 lety dělo, jak jste to cítila a prožívala? Jak to začalo? Jak dlouho to trvalo? … Prostě bych vám položila řadu otázek, jejichž pomocí lze rozlišit, o jakou diagnózu se opravdu jedná.
K druhé otázce bych se také doptávala, jakou léčbu jste podstoupila, jak dlouho jste byla hospitalizována, jaké procedury jste absolvovala? Podobně k užívání psychofarmak je důležité, jaké léky jste užívala, jaké dávkování atd.
Určitě si své otázky připravte na lékaře, který vám bude moci fundovaně odpovědět. Případně si vyžádá zdravotní dokumentaci od vaší psychiatričky a z nemocnice, aby se mohl k vaší minulé léčbě vyjadřovat.
Na závěr bych vám ráda doporučila, abyste čas těhotenství využila k péči o sebe. Po porodu vás čeká velmi náročné období. Péče o miminko je sice nádherná, pocity štěstí a radosti jsou zaplavující a nekonečné. Ale zároveň je doprovází velká únava, vyčerpání, probdělé noci a požadavek neustálé péče a pozornosti. Je důležité se předem naučit, jak o sebe v takové zátěži pečovat, vytvořit si dobrou sociální síť, která vám pomůže. Je dobré mít k ruce ochotného partnera, babičku, kamarádku – abyste si také mohla odpočinout.
A samotné kojení přináší kromě velké zátěže pro tělo, také možnost transcendentních prožitků. Více o tom píše ve svých knihách Michel Odent. Může to být pro vás tedy spouštěč sebeuzdravujících procesů v těle. Ale v každém případě budete potřebovat kvalitního odborníka – psychiatra – který vás tímto procesem provede.
Držím vám palce, abyste nalezla svoji cestu ke zdraví a mohla si naplno užívat krásy mateřství.
S pozdravem
Jana Bartková
Pavla
Dobrý den,
prošla jsem si evidentně psychospirituální krizí někdy v roce 2000, byla jsem „léčena“ v blázinci jako schizofrenik a psychotik, protože psychospirituální krize ještě „neexistovala“…. Od té doby, se silně traumatickými zážitky, jsem byla ještě 5x hospitalizovaná – vždy nedobrovolně a byly do mně cpána 22 let antipsychotika. Nyní jsem těhotná a doktorka mi je vysadila a hned po porodu mi je chtěla zase dát – a domnívala se, že vím, že mi proto zakážou miminko kojit z důvodu, že jako psychotik mám 40% riziko dostat poporodní psychózu. Toto pro mě bylo impulsem hledat možnosti, jak by to mohlo jít a našla jsem lékaře, který se věnuje psychiatrickým pacientkám před a po porodu a kojení on prý přímo nezakazuje a možná má cestu, jak to udělat, aby to šlo. Jsem už u něj přihlášená na konzultaci – pracuje v Národním centru duševního zdraví.
A jak jsem tak hledala na internetu, vypadly na mě Vaše stránky, kde je psychospirituální krize přesně popsaná – uplně nejlíp, jak jsem kde viděla, a poslala odkaz své psychiatričce, která ten pojem vůbec nezná, ikdxyž já ho zachytila na netu v článcích již tak před dvěma – třemi lety a říkala jí o tom, že to je to, co mě potkalo a že nejsem žádnej blázen….. Toužím moc se rehabilitovat, toužím moc po tom, aby můj příběh byl známý, a aby se hlavně nikomu nic takového, co já jsem musela prožít, už nestalo. Plánuji, nějak moje zážitky sepsat – jak mé dozrávání a příčiny mých stresů, které vedly k úžasnému spirituálnímu zážitku, který mi vše dokázal vyřešit, tak i postup „lékařů“ při potírání mého psychotického jednání, a mé silně traumatické zážitky z pobytů v blázincích.
Obracím se na Vás s otázkami…
1) Je možné, že jsem tedy opravdu měla psychospirituální krizi?
2) Je možné, že když její postprojevy byly nešetrně potřeny v blázinci psychiatricky, bez jakékoli duševní útěchy a psychologické péče mohly třeba vést k rozvoji opravdové psychické poruchy?
3) Je možné, že by psychická prorucha mohla dále prohlubovat tím, že by ze mě následná i ambulantní psychiatrická 22 let dlouhá „léčba“ antipsychotiky udělala jakéhosi „psychiatrického feťáka“, který se opakovaně dostává do blázince, když se snaží vysadit předepsané léky?
4) Kdyby to tak bylo, je možné se antipsychotik postupně zbavit nebo za ta léta už je moje tělo tak modelované léky, že už je budu muset brát pořád?
Teprve teď – s mou otázkou kojení miminka, jsem po vygradovaném konečně přímém rozhovoru s mou psychiatričkou poznala, že mě prostě 22 let NIKDO – ani v nemocnicích, ani ona, neposlouchal – ale pozorovali jen moje vyjadřování, reakce těla, rychlost řeči a naléhavost v hlase… Myslela si, že jsem psychospirituální krizi prožila pokaždé – před každou hospitalizací, a já teprve teď poznala, že mě nikdy neposlouchala – ani si nevyhledala, co to je.
Nevím, jestli psychospirituální krize může přijít jednomu člověku několikrát, ale já jsem přesvědčena, že poznání je pouze jedno a že jednou stačí pro celý život.
Největší má touha je, pomoct nějak k tomu, aby se nikdo nechoval k člověku, který to prožije tak, jak bylo nakládáno se mnou.
Můžu k tomu nějak pomoci????
Já nechci být anonymní, jsem konkrétní člověk a můžu si to dovolit, protože jsem se přes své trauma přenesla.
Budu se těšit na odpověď – jestli tyto stránky fungují a jestli na můj mail někdo odpoví.
S pozdravem
Pavla
Dobrý den,
Děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte.
Velmi mě mrzí, že jste prožila tolik nepříjemných prožitků.
Ale je velmi pozitivní, že jste se chopila iniciativy a vlastní aktivitou hledáte cestu ke zdraví. Je to moc dobře a držím vám palce, abyste nalezla zpět svoji vnitřní pohodu a rovnováhu.
Je moc dobře, že jste se obrátila na odborníka z Národního centra duševního zdraví. Tito specialisté jsou neustále vzdělávání, školí se i se sami podílejí na výzkumu v oblasti péče o duševní zdraví. Věřím, že v něm najdete potřebnou oporu, kterou nyní hledáte.
Přímo s lidmi s psychospirituální krizí pracují také psychologové v Diabasis v Praze (http://diabasis.cz) nebo Holos v Opavě (https://www.holos.cz). Opavské centru nabízí i možnost hospitalizace. Můžete se zkusit obrátit také na ně. V těchto zařízeních mají s léčbou psychospirituální krize nejvíce zkušeností.
Kromě výše uvedených zařízení vám mohu doporučit knihy profesora Stanislava Grofa. Nebo na youtube.com naleznete řadu jeho přednášek. Také on pracoval s řadou klientů, kteří prošli psychospirituální krizí a bohužel byli mylně hospitalizování s psychotickými stavy. A dokázal jim pomoci. Věřím, že jeho slova pro vás budou inspirací a útěchou.
A nyní k vašim otázkám:
Odpovědět na ně na dálku bez osobního setkání nedokážu. To lze posoudit při osobním rozhovoru. Chybí mi zde hodně informací, abych se k nim mohla vyjádřit. Kdybychom se potkali osobně, ptala bych se vás, co se tenkrát před více než 20 lety dělo, jak jste to cítila a prožívala? Jak to začalo? Jak dlouho to trvalo? … Prostě bych vám položila řadu otázek, jejichž pomocí lze rozlišit, o jakou diagnózu se opravdu jedná.
K druhé otázce bych se také doptávala, jakou léčbu jste podstoupila, jak dlouho jste byla hospitalizována, jaké procedury jste absolvovala? Podobně k užívání psychofarmak je důležité, jaké léky jste užívala, jaké dávkování atd.
Určitě si své otázky připravte na lékaře, který vám bude moci fundovaně odpovědět. Případně si vyžádá zdravotní dokumentaci od vaší psychiatričky a z nemocnice, aby se mohl k vaší minulé léčbě vyjadřovat.
Na závěr bych vám ráda doporučila, abyste čas těhotenství využila k péči o sebe. Po porodu vás čeká velmi náročné období. Péče o miminko je sice nádherná, pocity štěstí a radosti jsou zaplavující a nekonečné. Ale zároveň je doprovází velká únava, vyčerpání, probdělé noci a požadavek neustálé péče a pozornosti. Je důležité se předem naučit, jak o sebe v takové zátěži pečovat, vytvořit si dobrou sociální síť, která vám pomůže. Je dobré mít k ruce ochotného partnera, babičku, kamarádku – abyste si také mohla odpočinout.
A samotné kojení přináší kromě velké zátěže pro tělo, také možnost transcendentních prožitků. Více o tom píše ve svých knihách Michel Odent. Může to být pro vás tedy spouštěč sebeuzdravujících procesů v těle. Ale v každém případě budete potřebovat kvalitního odborníka – psychiatra – který vás tímto procesem provede.
Držím vám palce, abyste nalezla svoji cestu ke zdraví a mohla si naplno užívat krásy mateřství.
S pozdravem
Jana Bartková
