Psychická nepohoda, obavy

Týna

Dobrý den,

teď to bylo 7 měsíců co jsem se stala poprvé matkou. Poslední týdny zažívám psychickou nepohodu. Jsem neustále vystresovaná, rozhněvaná, zlá, lítostivá a ubrečená. Cítím neustálou zlost a v hlavě se mi to šíleně mele. Mám špatné myšlenky..pocit selhání. Děsí mě představa, že náš malý bude jako moje rodiče nebo manžela rodiče.. (manžela maminka – alkoholička na antidepresivech, moje rodiče- nevychovaní nemakačenka, celkově jsem proti jejich životnímu stylu)

Přijde mi, že se kvůli mému okolí rodinám uzamykám do sebe a dávám si to za vinu už teď a okrádám se o krásné chvíle s naším synem. Na manžela jsem zlá i přesto, že se mi snaží mi pomoc.. na syna taktéž.. už nevím kudy kam ..

Velmi děkuji za přečtení mého příběhu a za případné rady.

S pozdravem Týna

 

Bc. Anna Poláková, studentka psychologie

Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství

Dobrý den Týno,

chtěla bych Vám poděkovat, že jste se rozhodla se svými pocity obrátit na naši iPoradnu. Zároveň vám chci pogratulovat k narození syna. Ve svém dotazu píšete, že se necítíte v psychické pohodě. Prožíváte celou řadu pocitů. Máte strach, že by váš syn mohl zdědit některé negativní vlastnosti vašich a manželových rodičů. Jelikož vás to trápí, necítíte se psychicky dobře, a to se projevuje ve vztahu s vaším manželem a synem.

Z vašeho dotazu cítím, že máte svého syna velmi ráda a chcete pro něj lepší budoucnost, než měli lidé ve vašem okolí. To už je jeden z ukazatelů toho, že jste pro syna dobrou mámou. Je zcela přirozené, že se matka o dítě bojí a chce pro něj jen to nejlepší. Mateřství obecně je jedním z největších životních milníků. Přináší radosti, i starosti. Ať už prožíváte pozitivní, negativní či smíšené emoce, nemusíte kvůli tomu cítit vinu ani selhání. Těhotenství, porod a mateřství je náročné jak po fyzické, tak po psychické stránce.

Chtěla bych vás uklidnit, váš syn může mít budoucnost zcela odlišnou, než měli vaši a manželovi rodiče život. To, jací jsme, není jen výsledkem dědičnosti, ale ovlivňuje to spousta dalších faktorů jako je výchova, pozornost a péče rodičů, prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, edukace ohledně návykových látek, zdravého životního stylu atd. Bohužel, ani nejlepší výchova a péče nezaručí, že dítě nepůjde vlastní cestou, která se nám, jako rodičům, nebude zdát správná. Ovšem vás chci ubezpečit, že pokud má někdo v rodině alkoholika ještě neznamená, že sám bude alkoholik také. Každý člověk je jedinečný. Naopak pokud máme někoho takového v rodině, můžeme se pokusit se z jeho chyb poučit a být jiní, lepší…

Co se týče vaší psychické nepohody, pocitů zlosti, stresu, lítosti a plačtivosti, neváhejte kontaktovat odborníka. Stejně jako se zlomenou rukou musíme k lékaři, na psychickou nepohodu je odborníkem psycholog. Píšete, že už nevíte, kudy kam. Právě v tuto chvíli by vám mohl dobře poradit psycholog, kterému své pocity můžete popsat detailněji. S psychologem můžete probrat, kdy a proč se cítíte tak, jak se cítíte, pokusíte se společně najít příčinu těchto pocitů a následně pracovat na jejich odstranění a posílení psychické pohody. Ráda bych vás v tomto kroku podpořila, věřím, že se vám uleví. Na tomto odkaze si můžete vyhledat odborníka podle kraje vašeho bydliště. Odkaz: https://nepanikar.eu/category/mapa-pomoci/psychologove/. V případě, že je vám milejší online forma komunikace, existuje zde i možnost online konzultací. Online konzultace však na rozdíl od běžné psychologické konzultace nehradí pojišťovna. Odkaz na online konzultace: https://nepanikar.eu/terapie/.

Ať už se rozhodnete o svých pocitech svěřit odborníkovi, či nikoliv, určitě na své pocity nebuďte sama. Píšete, že váš manžel se vám snaží pomoct. Nevím, jestli jste se mu již upřímně svěřila se svými pocity či nikoliv. Pokud bude vědět, co prožíváte, jistě bude shovívavější, když občas nebudete milá a v dobré náladě. Bude rozumět, proč tomu tak je a že to není jeho vina. Pevně doufám, že vám bude manžel oporou a krásných chvil strávených společně s rodinou bude jen přibývat. Se svými pocity se také můžete svěřit někomu dalšímu blízkému, například kamarádce, sourozenci nebo někomu jinému blízkému z rodinných příslušníků. Blízcí nám často mohou nabídnout jiný úhel pohledu, který zrovna nevidíme.

Doufám, že vás psychická nepohoda brzy opustí a vy si budete užívat krásný čas s vaší rodinou.

S přáním pevného zdraví

 

Bc. Anna Poláková, studentka psychologie

Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství