Dobrý den,

díky za důvěru, se kterou jste se na nás obrátila a otevřeně popsala situaci Vašeho syna i Vaše obavy. Z Vašich slov je opravdu cítit, jak moc Vám na synovi záleží a jak intenzivně se mu snažíte pomáhat. Věřím, že to samo o sobě je pro něj ochranou.

To, co popisujete – perfekcionismus, vysoké nároky na sebe sama a následné tělesné obtíže (bolesti břicha, hlavy, nevolnosti), které se objevují zejména v souvislosti se školou – jsou u citlivých a zodpovědných dětí v jeho věku poměrně časté. Tělo si tak často říká o úlevu ve chvíli, kdy je dlouhodobě pod tlakem, i když si to hlava „nepřeje“.

Je důležité, že si Váš syn už nyní dokáže spojit své obtíže se stresem ze školy. To je dobrý výchozí bod. Zároveň ale platí, že naučit se být na sebe méně přísný není otázka vůle ani jednoduchého rozhodnutí. U dětí s perfekcionistickými tendencemi bývá tento způsob fungování hluboce zakořeněný a často souvisí s potřebou mít věci pod kontrolou a cítit se v bezpečí.

V tomto věku bývá velmi užitečné:

– nezlehčovat obtíže, (i když můžou docházet síly i trpělivost) a ujišťovat, že nevolnost a bolesti jsou signálem přetížení, ne selhání,
– oddělovat výkon od hodnoty syna – (i nadále) dávat najevo, že je syn přijímaný a „dost dobrý“ i bez dokonalé přípravy či jedniček,
– hledat malé, bezpečné kroky k uvolnění tlaku, např. domluvené „dost dobré“ minimum u učení, společné vědomé zkoušení nedokonalosti v méně ohrožujících situacích,
– spolupracovat se školou, aby na syna nebyly kladeny vysoké nároky a aby se necítil ohrožený pokaždé, když se mu udělá špatně.
– bývá také užitečné mít ve škole někoho, komu důvěřuje a za kým může zajít, když mu není dobře (oblíbený učitel, poradce)

 

Zároveň Vám potřebuji sdělit, že na další řešení nemusíte být sami. Práce s úzkostí, stresem a psychosomatickými obtížemi je vhodná pro psychologickou podporu. Individuální setkání s psychologem může Vašemu synovi pomoci najít konkrétní nástroje, jak se stresem zacházet, a Vám může přinést úlevu a větší jistotu v tom, jak ho podporovat. Výhodou podpory psychologa je, že s podobnými tématy má zkušenost a není v řešení emočně zapojený.

 

Tuto cestu Vám doporučuji, je zcela na místě se více podívat na to, co úzkosti syna spouští. Pokud se podaří lépe porozumět tomu, z čeho úzkosti syna vycházejí a v jakých situacích se objevují, je možné na ně citlivěji a účinněji reagovat. Potřeby dítěte a snaha rodičů o podporu se totiž mohou v některých momentech míjet – ne proto, že by podpora nebyla dostatečná, ale proto, že nepřichází ve chvíli nebo v podobě, která by synovým aktuálním potřebám odpovídala.

 

Možná na to nyní nebudete mít kapacitu, ale kdyby ano, přikládám pár odkazů, kde byste mohli najít užitečné informace o tom, jak s úzkostí pracovat:

 

Obecné informace
– Nepohoda a nepříjemné pocity – dokument s tipy a dalšími odkazy
Videa/podcasty:
– Panická ataka – Linka bezpečí – video / podcast
– Úzkost – Linka bezpečí – video
Články:
– První pomoc při úzkosti v nouzovém stavu – Nevypusť duši
– Linka bezpečí | DESATERO KU POMOCI, KDYŽ DÍTĚ TRPÍ ÚZKOSTMI A TAKÉ O ČMELÁČÍM DÝCHÁNÍ
– Psychické obtíže – panická ataka | Šance Dětem
– Panická ataka – intenzivní strach a úzkost by Na tenké Lince

 

Pokud by se potíže syna zhoršovaly, nebo by tuto cestu chtěl vyzkoušet, uvedu zde i pár kontaktů na linky, kam se dá zavolat. Mají také možnost chatu (ten však není non stop). Linky jsou anonymní a jsou dobré pro ty chvíle, kdy nám není dobře a nechceme nebo nemůžeme se svěřit blízkým. Se synem by nepracovali terapeuticky, ale provedli by ho např. úzkostnou atakou.
– Linka bezpečí: https://www.linkabezpeci.cz/pomoc
– Modrá linka: https://modralinka.cz/
– Chat: https://nepanikar.eu/poradna/

 

Nepíšete, odkud jste, ale v každém kraji jsou např. krizová centra nebo krizové pomoci, kde nabízí základní podporu a orientaci dětem a dospívajícím i jejich rodičům, a to bezplatně. Tyto i další odkazy můžete najít zde: https://nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc/. Možností je i najít psychologickou péči přes stránky www.znamylekar.cz, výhodou je, že odborníky lze filtrovat podle potřebných kritérií (obec, pojišťovna, volné kapacity,…). Možná i na škole, kam syn dochází, nabízí konzultace školní psycholog. Pro některé dospívající to je výhodou (pomoc kdykoliv a tam, kde se potíže nejvíc objevují), jiným však nemusí být příjemné to, že by se o docházení mohli dozvědět spolužáci.

 

Odpověď na Váš dotaz je delší, ale snažila jsem se obsáhnout všechny oblasti, které mne k Vaší situaci napadaly. Zkuste si vše projít a vybrat ta doporučení, která Vám a synovi budou dávat největší smysl.

 

Na závěr mám potřebu sdělit, že to, co řešíte, neznamená, že byste něco nezvládali – naopak, je to krok k tomu, aby se Váš syn mohl učit se svým osobnostním nastavením zacházet dříve, než ho začne příliš omezovat.

 

Držím vám oběma palce a v případě jakýchkoliv dalších dotazů se neváhejte znovu ozvat.

 

Doplňující odpověď: Pokud by to pro Vás bylo zajímavé, probrala jsem v týmu pár tipů na několik knižních titulů, ve kterých jsou témata, které se synem řešíte, inspirativně zpracovaná. Knihy obsahují jak konkrétní tipy a doporučení, tak praktická cvičení. Třeba Vás nebo syna některá osloví:

Být perfektní nemusí být perfektní (Sharon Martin, nakladatelství Portál)
Důmyslné umění jak mít všechno u pr**le (Mark Manson)
Hlava, největší (ne)přítel člověka (Ivan Černohorský)

S přáním mnoha sil,
Petra Dolečková, SPONDEA, z.ú.

 

Dotaz administrovala: Bc. Radoslava Kačenková