Příběh československé psychologie II.

Druhý svazek knihy Příběh československé psychologie mapuje novodobou historii československé psychologie prostřednictvím vyprávění jejích žijících spolutvůrců. Rozhovory do prostředního svazku třídílného projektu poskytli čeští doyeni oboru narození v letech 1939 až 1948: Karel Balcar, Petr Kulišťák, Jiří Mareš, Jiří Růžička, Vladimír Řehan, Iva Šolcová, Jaroslav Šturma, Marie Vágnerová a Zdeněk Vtípil. Poutavá vyprávění odhalují jak jedinečnost osobností, tak sdílené problémy zapříčiněné zejména politickými událostmi v roce 1968 a později v období tzv. normalizace, jež zasáhly nejen do života nestorů československé psychologie, ale i do realizace jejich odborných zájmů a ambicí. Rozhovory s osobnostmi jsou doplněny životopisnými medailony a duchovními portréty, mikroportréty referenčních osobností, dobovými dokumenty a fotografiemi. Výpovědi doyenů jsou vsazeny do generačního, oborového a dobového rámce.

Vývoj osobnosti

Domněnku, že se Jung jako vědec věnoval pouze druhé polovině lidského života, vyvrací soubor jeho prací na téma osobnostního vývoje. Zde se autor zabývá dětskou psychologií, výchovou a individuací. Jako podstatnou pro proces dětského zrání vnímá psychologii rodičů a vychovatelů. Neuspokojivý vztah rodičů proto může u dítěte zapříčinit psychickou poruchu. Schopnost dospělého stát se sebou samým je jakousi obdobou dozrávání dítěte a jedno na druhé intenzivně působí – proto je třeba, aby rodiče i učitelé rozvíjeli vlastní osobnost. Jak Jung trefně podotýká: „Nic nemá na děti silnější psychický vliv než nežitý život rodičů.“

Láskyplná setkávání

Je v 21. století ještě vůbec možné vybudovat a uchovat základy pevného a trvalého vztahu, v prostředí plném povrchní, roztříštěné komunikace, strachu, že o něco přijdeme, neschopnosti odkládat uspokojení či „sešívaných“ rodin, když navíc stále narůstá počet lidí žijících o samotě? I v této situaci toužíme po vzájemnosti a láskyplné sounáležitosti.
Kniha pojednává o situacích, které ohrožují harmonický vztah (přehnaná závislost jednoho partnera, nezralost), o úskalích řešitelných v párové terapii (triangulace, přerámování, neutrální postoj terapeuta), o důležitosti prvního setkání, o nedostatečnosti jazykových prostředků a důležitosti odpuštění, smíření a omluvy, o kreativních vztahových řešeních, o terapeutických výzvách při řešení nevěry, o používání metafor a o rozhodování, zda má smysl ve vztahu setrvávat.

Je to manipulace?

Abychom se vyhnuli manipulaci ze strany druhých, musíme poznat, co si ten druhý skutečně myslí, co zamýšlí a co ho motivuje. Tuto analýzu druhého provádíme s využitím své emoční inteligence, díky znalosti přesvědčovacích technik a typických profilů manipulátorů, dešifrováním řeči těla. Musíme se ale také naučit říkat „ne“, ovládat slova, vyvarovat se citové závislosti a chránit svou identitu. Na příkladech různých situací, ať už je to okouzlení druhým člověkem v milostném vztahu, v přátelství, během obchodní transakce, nebo v konfliktu kolem dětí, nám autorka poskytuje nezbytné nástroje k tomu, jak analyzovat druhé a vyhnout se manipulaci z jejich strany.