Nerespektování názoru partnera

Petr

Vážená poradno,

Jsem již 2 roky ženatý. Jsem poměrně spokojený jen jedna věc mě na mé ženě trápí. Je hrozně ješitná nebo jak bych to nazval. Pokud jí cokoli jakoukoli maličkost vytknu nebo jí poradím že by něco mohla udělat lépe tak se hned naštve a urazí.

Už nevím co mám dělat. Já sosobně si myslím že je lepší vše říci na rovinu a logicky si promluvit. Pokud někomu na mě něco vadí tak bych to chtěl vědět abych se tomu mohl prizpůsobit.

Ale já už se své ženě bojím cokoli říct aby se hned nenaštvala. Zapomene třeba zhasnout v předsíni tak tam radši dojdu a zhasnu sám protože kdybych jí to řekl hned je oheň na střeše. Pokud víte jak se k takovému člověku mám chovat rád si vaši radu přečtu. Mám svou ženu rád a nechci se s ní pořád hádat.

Děkuji Petr

Dedeciová Iva, PhDr.

Dobrý den,

píšete o svém vztahu s manželkou a o těžkostech, které máte, když jí potřebujete sdělit drobnou výtku.

Když partneři reaguje citlivě na sdělování kritiky lze nejprve přemýšlet o způsobu, jak takovou věc sdělovat. Mnohem lépe přijímají druzí lidé kritiku, pokud je v „já formě“ a pokud spíše navrhuje pro nás přijatelné řešení – např. Nikoli: „Ty si zase nezhasnula v předsíni.“ Ale: „Prosím zhasínej v předsíni, je to pro mě důležité“.

Dále lze zvážit, co se za citlivou reakcí skrývá za emoce. Často to můžou být pocity nižší sebehodnoty a potřeba být partnerem pozitivně vnímán, někdy jde ale o reakci z únavy – typu „to nevidí, co mám jiných starostí a povinností a musí mi připomínat takovou drobnost?“.

Pak se nabízí třetí oblast úvah – zvážit, které z partnerových nedostatků mohu tolerovat – ty pak řešit s partnerem nebudu. To jsou obvykle opakující se chování partnera, které subjektivně nevnímáme jako zásadní a je pro nás představitelné, že je nebudeme řešit.

V každém případě se vyplatí o tom s partnerem mluvit, a to ve chvíli kdy už emoce ze vzniklé situace opadnou. Pak se zaměři na dohodu, jak takové problematické situace řešit – co kdo potřebuje k tomu, aby se situace pro oba uspokojivě vyřešila. Inspiraci lze hledat v knihách zaměřených na partnerství, případně se lze poradit s psychologem zaměřeným na partnerské vztahy.

Držím Vám palce

Iva Dedeciová

Petr

Vážená poradno,

Jsem již 2 roky ženatý. Jsem poměrně spokojený jen jedna věc mě na mé ženě trápí. Je hrozně ješitná nebo jak bych to nazval. Pokud jí cokoli jakoukoli maličkost vytknu nebo jí poradím že by něco mohla udělat lépe tak se hned naštve a urazí.

Už nevím co mám dělat. Já sosobně si myslím že je lepší vše říci na rovinu a logicky si promluvit. Pokud někomu na mě něco vadí tak bych to chtěl vědět abych se tomu mohl prizpůsobit.

Ale já už se své ženě bojím cokoli říct aby se hned nenaštvala. Zapomene třeba zhasnout v předsíni tak tam radši dojdu a zhasnu sám protože kdybych jí to řekl hned je oheň na střeše. Pokud víte jak se k takovému člověku mám chovat rád si vaši radu přečtu. Mám svou ženu rád a nechci se s ní pořád hádat.

Děkuji Petr

Dedeciová Iva, PhDr.

Dobrý den,

píšete o svém vztahu s manželkou a o těžkostech, které máte, když jí potřebujete sdělit drobnou výtku.

Když partneři reaguje citlivě na sdělování kritiky lze nejprve přemýšlet o způsobu, jak takovou věc sdělovat. Mnohem lépe přijímají druzí lidé kritiku, pokud je v „já formě“ a pokud spíše navrhuje pro nás přijatelné řešení – např. Nikoli: „Ty si zase nezhasnula v předsíni.“ Ale: „Prosím zhasínej v předsíni, je to pro mě důležité“.

Dále lze zvážit, co se za citlivou reakcí skrývá za emoce. Často to můžou být pocity nižší sebehodnoty a potřeba být partnerem pozitivně vnímán, někdy jde ale o reakci z únavy – typu „to nevidí, co mám jiných starostí a povinností a musí mi připomínat takovou drobnost?“.

Pak se nabízí třetí oblast úvah – zvážit, které z partnerových nedostatků mohu tolerovat – ty pak řešit s partnerem nebudu. To jsou obvykle opakující se chování partnera, které subjektivně nevnímáme jako zásadní a je pro nás představitelné, že je nebudeme řešit.

V každém případě se vyplatí o tom s partnerem mluvit, a to ve chvíli kdy už emoce ze vzniklé situace opadnou. Pak se zaměři na dohodu, jak takové problematické situace řešit – co kdo potřebuje k tomu, aby se situace pro oba uspokojivě vyřešila. Inspiraci lze hledat v knihách zaměřených na partnerství, případně se lze poradit s psychologem zaměřeným na partnerské vztahy.

Držím Vám palce

Iva Dedeciová