Lenka
Dobrý den,
náš patnáctiměsíční syn začal asi před dvěma měsíci plácat všechny kolem sebe po obličeji – hlavně mě a stejně staré děti. Nějakou dobu to trvalo, ale teď už s tím přestal a naučil se dělat malá, z toho jsme měli velkou radost.
Dnes na cvičení ale objal jednu holčičku a kousl ji do tváře. Z ničeho nic. Hrozně mě mrzí, že jsem nestihla včas zareagovat a zabránit tomu. Hned jsem mu samozřejmě jasně řekla, že se to nedělá a že to bolí a šli jsme se omluvit holčičce.
Vůbec nevím, jak to řešit, aby se to už neopakovalo anebo nestupňovalo v něco jiného. Jinak mi nepřipadalo že byl naštvaný a doufám, že to neudělal ze vzteku. Normálně takhle vždy jde někoho obejmout bez kousnutí, tohle bylo poprvé. Tak mě to právě zaskočilo. Jinak mě začal kousat asi týden zpátky, bez obejmutí, prostě z ničeho nic mě kousne třeba do ruky. Ale jen mě, nikoho jiného.
Mám hledat pro jistotu psychologa, aby se to třeba časem nestupňovalo v něco jiného? Je možné, že to souvisí s růstem zoubků? Teď mu roste jeden za druhým. Na netu jsem se dočetla, že je to přirozené, ale když já bych nerada, aby ubližoval druhým.😔
Dobrý den,
čtu, že už jste velké množství dobré práce odvedla – prozkoumala jste podmínky a pocity syna, hlídáte situaci, není Vám to jedno. Budu upřímná – myslím si, že nelze předejít tomu, aby ještě někdy syn něco takového neudělal. V tomhle věku je běžné, že „přestřelí“ a občas udělá něco, co bolí.
Je to malý zvídavý klučina, který se učí zacházet se svým tělem, objevuje ho, uvědomuje si nové fyzické vjemy. Zoubky v tom mohou také rozhodně hrát roli. A možná, že holčička pěkně voněla, po nějaké svačince (což samozřejmě není omluva, ale můžeme pro to mít určité pochopení J). Také se učí novým sociálním dovednostem.
Nejlepší je to, co děláte – přiměřeně věku vyvodit důsledky a jednat – jdeme se omluvit, vysvětlíme si, že takhle ne, pofoukáme, pohladíme. A pak ještě jedno pravidlo – co můžu udělat místo toho. Když nemůžu kousat maminku, můžu kousnout do jablíčka anebo do kousátka. Když nemůžu plácat po hlavě, můžu se naučit plácnout si s druhými – nejprve s dospělými a pak si to ukázat s dětmi. Anebo plácat do bubínku. A když chci za dětmi, můžu jim podat hračku, balónek…
Na zoubky a senzorické potřeby zkuste pořídit nějaké vjemové stimulační hračky – ježkové masážní míčky, kousací pomůcky – něco dotekově výraznějšího (je to kluk, potřebuje trochu cítit sílu a svoji sílu tam uplatnit).
Pokud byste měli pocit, že se neučí novým způsobům, jak situace řešit anebo by se bolestivé fyzické jednání zvyšovalo, je poradenská pomoc psychologa vhodná. Já ale prozatím čtu o pokroku a vývoji.
Držím Vám palce!
S pozdravem
Barbora Francová
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
Lenka
Dobrý den,
náš patnáctiměsíční syn začal asi před dvěma měsíci plácat všechny kolem sebe po obličeji – hlavně mě a stejně staré děti. Nějakou dobu to trvalo, ale teď už s tím přestal a naučil se dělat malá, z toho jsme měli velkou radost.
Dnes na cvičení ale objal jednu holčičku a kousl ji do tváře. Z ničeho nic. Hrozně mě mrzí, že jsem nestihla včas zareagovat a zabránit tomu. Hned jsem mu samozřejmě jasně řekla, že se to nedělá a že to bolí a šli jsme se omluvit holčičce.
Vůbec nevím, jak to řešit, aby se to už neopakovalo anebo nestupňovalo v něco jiného. Jinak mi nepřipadalo že byl naštvaný a doufám, že to neudělal ze vzteku. Normálně takhle vždy jde někoho obejmout bez kousnutí, tohle bylo poprvé. Tak mě to právě zaskočilo. Jinak mě začal kousat asi týden zpátky, bez obejmutí, prostě z ničeho nic mě kousne třeba do ruky. Ale jen mě, nikoho jiného.
Mám hledat pro jistotu psychologa, aby se to třeba časem nestupňovalo v něco jiného? Je možné, že to souvisí s růstem zoubků? Teď mu roste jeden za druhým. Na netu jsem se dočetla, že je to přirozené, ale když já bych nerada, aby ubližoval druhým.😔
Dobrý den,
čtu, že už jste velké množství dobré práce odvedla – prozkoumala jste podmínky a pocity syna, hlídáte situaci, není Vám to jedno. Budu upřímná – myslím si, že nelze předejít tomu, aby ještě někdy syn něco takového neudělal. V tomhle věku je běžné, že „přestřelí“ a občas udělá něco, co bolí.
Je to malý zvídavý klučina, který se učí zacházet se svým tělem, objevuje ho, uvědomuje si nové fyzické vjemy. Zoubky v tom mohou také rozhodně hrát roli. A možná, že holčička pěkně voněla, po nějaké svačince (což samozřejmě není omluva, ale můžeme pro to mít určité pochopení J). Také se učí novým sociálním dovednostem.
Nejlepší je to, co děláte – přiměřeně věku vyvodit důsledky a jednat – jdeme se omluvit, vysvětlíme si, že takhle ne, pofoukáme, pohladíme. A pak ještě jedno pravidlo – co můžu udělat místo toho. Když nemůžu kousat maminku, můžu kousnout do jablíčka anebo do kousátka. Když nemůžu plácat po hlavě, můžu se naučit plácnout si s druhými – nejprve s dospělými a pak si to ukázat s dětmi. Anebo plácat do bubínku. A když chci za dětmi, můžu jim podat hračku, balónek…
Na zoubky a senzorické potřeby zkuste pořídit nějaké vjemové stimulační hračky – ježkové masážní míčky, kousací pomůcky – něco dotekově výraznějšího (je to kluk, potřebuje trochu cítit sílu a svoji sílu tam uplatnit).
Pokud byste měli pocit, že se neučí novým způsobům, jak situace řešit anebo by se bolestivé fyzické jednání zvyšovalo, je poradenská pomoc psychologa vhodná. Já ale prozatím čtu o pokroku a vývoji.
Držím Vám palce!
S pozdravem
Barbora Francová
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová