paní L.
Prosím o pomoc, jak dál… Manžel mi byl po pár letech vztahu, kdy už jsme měli dvě děti, nevěrný. Zamiloval se, vše mi řekl a dohodli jsme se, že zůstane s námi. Teda spíš mi dal možnost rozhodnout za něj. Trochu jsem s dívčinou zametla, pravda. Po víc než 20 letech jsem zjistila, že s ní poslední tři roky udržuje znovu vztah a že na ni vlastně celé ty roky nepřestal myslet. Se mnou od té doby nemá sex. Stará se o rodinu, ale o ni se stará taky. Vím, že má velké morální zábrany opustit nás, ale jsem si jistá, že mě nemiluje od chvíle před těmi roky, co ji poznal, a že ji milovat nikdy nepřestal. Je to vzdělaný a chytrý muž s velmi vysokými morálními zásadami. Když na něj uhodím, zapírá, maže si sms, emaily, za ní platí jen v hotovosti, potom, co jsem přišla na jeden luxusní nákup, co nebyl pro mě. Měli jsme spolu komplikovaný život vlivem několika tragických rodinných událostí, vše jsme překonali, ale já teď nevím, jak dál. Vím, že se zdráhá opustit nás poté, co vše jsme spolu prožili. Jenže teď už zvažuji, zda ho nepožádat o rozvod, protože situace za ty tři roky se nemění. Je nám málo přes 50, ona je asi o 5 let mladší než muž, jsme bohatí a zajištění, takže o materiální budoucnost strach nemám. Jen prostě nevím, jak dál. Vím jistě, že miluje naše děti a ji a že mě jen vedle sebe trpí, protože neumí udělat rázný konec. A vím, že tentokrát ji už neopustí. Poraďte, prosím!
Bc. Lukáš Motloch, student psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
Zdravím ,
děkuji, že jste se rozhodla obrátit na naši poradnu. Moc si vážím vaší důvěry, kterou jste do nás vložila. Z vaší zprávy cítím, že aktuálně prožíváte složité dilema. Rozhodujete se, zda zůstat v manželství, či zda požádat o rozvod. Chápu, že je to pro vás nelehké rozhodování. Píšete, že jste s manželem už dlouhá léta; společně jste v životě zažili mnoho výzev, které se vám podařilo úspěšně překonat. Máte společnou rodinu a chápu to tak, že vám oběma na ni doteď záleží – je to něco, co vás dodnes spojuje. V posledních letech ale cítíte určitou změnu ve vašem vztahu a nedávno jste zjistila, že váš muž udržuje vztah s jinou ženou. Fuu, dovedu si jen stěží představit, jak náročné je něco takového zjistit po 20 letech manželství… Vidím ve vás frustraci z toho, jak to po ty roky všemožně zapíral, že se to nikam neposouvá a cítím z vaší zprávy také lítost a zlost, že toto vůbec musíte řešit. Toto vše je ve vaší situaci úplně pochopitelné a já se nedivím, že je pro vás tato situace náročná. Je také úplně v pořádku, že teď nevíte „jak dál“. Proto jste nejspíš přišla sem a já se s vámi moc rád zamyslím nad několika otázkami, které by mohly být užitečné při tomto rozhodování. Řešíte tedy, zda zůstat v tomto vztahu, či požádat o rozvod. Pochopil jsem, že jste se s manželem již o jeho nevěře bavili, z čehož vyplynula forma dohody, že v manželství budete pokračovat. Říkám si, že teď je vám toto pokračování z mnoha důvodů spíše nepříjemné: cítím z vás potřebu, aby manžel ukončil milenecký poměr a dával vám to, co si zasloužíte, tj. lásku, intimní život, společný čas… něco, co ve vašem manželství zřejmě dříve bylo a nyní vám to chybí. Je tedy otázka, do jaké míry je pro vás přijatelné pokračovat v manželství v této podobě? Pokud to pro vás přijatelné není, tak nastává otázka: Jak by to mělo vypadat tak, abyste v manželství byla spokojena? Psal jsem tu už o potřebách lásky, intimity, ale věřím, že nejlépe si na tuto otázku dokážete odpovědět sama, protože vaše manželství znáte lépe než já. Poslední otázka se týká toho, jestli je možné zrealizovat tu podobu manželství, kterou si vy přejete. Tady vám může být určitě užitečný společný, otevřený rozhovor, ve kterém manželovi jasně sdělíte, jaké konkrétní chování manžela vám vadí a co s vámi ve vztahu dělá. Můžete si říct vzájemně, co jeden od druhého potřebujete a co od manželství ještě očekáváte. Můžete si říct jasné hranice, přes které nebudete moct pokračovat v manželství. Určitě bych se v této oblasti nebál požádat o pomoct psychologa (rodinného a partnerského poradce), který by vám v této společné diskusi mohl být velmi užitečný. Otevřené také zmiňujete možnost rozvodu. Zvažujete tuto možnost možná už delší dobu a píšete, že manželovy hodnoty mu brání v tom, aby o ten rozvod požádal on. Toto rozhodnutí je samozřejmě plně na vás a je to úplně legitimní cesta, jak se dostat ze situace, která je pro vás dlouhodobě nepříjemná. Říkám si, že pokud by se nějaká další práce na vašem společném vztahu ukázala jako nikam nevedoucí, nebo kdyby se vám už prostě nechtělo za ten vztah dál bojovat, je fakt úplně pochopitelné, že nebudete chtít pokračovat v tomto vztahu. Tomuto rozhodnutí můžou předcházet odpovědi na otázky, které jsme si položili viz výše. Poslední věc, která mě k tomuto napadá je, že ať už to dopadne jakkoliv a ať už zvolíte nebo nezvolíte možnost rozvodu, vždy tu zůstane něco, co vám nikdo nevezme – společná rodina, na které vám oběma záleží. Víte jistě, že manžel miluje vaše děti a jsem si jist, že to máte podobně. Vy i manžel tu vždy budete moct být pro ně, mít s nimi pěkné vztahy a předávat jim zkušenosti, vzpomínky, zážitky… doufám, že pro vás tato zpráva byla užitečná a že vám třeba jen trochu pomohla ve vašem nelehkém rozhodování. Máte moji plnou podporu v tom, co zažíváte a obdiv, že jste se dokázala s tímto svěřit nám na iPoradně. Přeju vám mnoho sil a aby to všechno dopadlo tak, abyste v tom mohla být spokojená.
Bc. Lukáš Motloch, student psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách
paní L.
Prosím o pomoc, jak dál… Manžel mi byl po pár letech vztahu, kdy už jsme měli dvě děti, nevěrný. Zamiloval se, vše mi řekl a dohodli jsme se, že zůstane s námi. Teda spíš mi dal možnost rozhodnout za něj. Trochu jsem s dívčinou zametla, pravda. Po víc než 20 letech jsem zjistila, že s ní poslední tři roky udržuje znovu vztah a že na ni vlastně celé ty roky nepřestal myslet. Se mnou od té doby nemá sex. Stará se o rodinu, ale o ni se stará taky. Vím, že má velké morální zábrany opustit nás, ale jsem si jistá, že mě nemiluje od chvíle před těmi roky, co ji poznal, a že ji milovat nikdy nepřestal. Je to vzdělaný a chytrý muž s velmi vysokými morálními zásadami. Když na něj uhodím, zapírá, maže si sms, emaily, za ní platí jen v hotovosti, potom, co jsem přišla na jeden luxusní nákup, co nebyl pro mě. Měli jsme spolu komplikovaný život vlivem několika tragických rodinných událostí, vše jsme překonali, ale já teď nevím, jak dál. Vím, že se zdráhá opustit nás poté, co vše jsme spolu prožili. Jenže teď už zvažuji, zda ho nepožádat o rozvod, protože situace za ty tři roky se nemění. Je nám málo přes 50, ona je asi o 5 let mladší než muž, jsme bohatí a zajištění, takže o materiální budoucnost strach nemám. Jen prostě nevím, jak dál. Vím jistě, že miluje naše děti a ji a že mě jen vedle sebe trpí, protože neumí udělat rázný konec. A vím, že tentokrát ji už neopustí. Poraďte, prosím!
Bc. Lukáš Motloch, student psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
Zdravím ,
děkuji, že jste se rozhodla obrátit na naši poradnu. Moc si vážím vaší důvěry, kterou jste do nás vložila. Z vaší zprávy cítím, že aktuálně prožíváte složité dilema. Rozhodujete se, zda zůstat v manželství, či zda požádat o rozvod. Chápu, že je to pro vás nelehké rozhodování. Píšete, že jste s manželem už dlouhá léta; společně jste v životě zažili mnoho výzev, které se vám podařilo úspěšně překonat. Máte společnou rodinu a chápu to tak, že vám oběma na ni doteď záleží – je to něco, co vás dodnes spojuje. V posledních letech ale cítíte určitou změnu ve vašem vztahu a nedávno jste zjistila, že váš muž udržuje vztah s jinou ženou. Fuu, dovedu si jen stěží představit, jak náročné je něco takového zjistit po 20 letech manželství… Vidím ve vás frustraci z toho, jak to po ty roky všemožně zapíral, že se to nikam neposouvá a cítím z vaší zprávy také lítost a zlost, že toto vůbec musíte řešit. Toto vše je ve vaší situaci úplně pochopitelné a já se nedivím, že je pro vás tato situace náročná. Je také úplně v pořádku, že teď nevíte „jak dál“. Proto jste nejspíš přišla sem a já se s vámi moc rád zamyslím nad několika otázkami, které by mohly být užitečné při tomto rozhodování. Řešíte tedy, zda zůstat v tomto vztahu, či požádat o rozvod. Pochopil jsem, že jste se s manželem již o jeho nevěře bavili, z čehož vyplynula forma dohody, že v manželství budete pokračovat. Říkám si, že teď je vám toto pokračování z mnoha důvodů spíše nepříjemné: cítím z vás potřebu, aby manžel ukončil milenecký poměr a dával vám to, co si zasloužíte, tj. lásku, intimní život, společný čas… něco, co ve vašem manželství zřejmě dříve bylo a nyní vám to chybí. Je tedy otázka, do jaké míry je pro vás přijatelné pokračovat v manželství v této podobě? Pokud to pro vás přijatelné není, tak nastává otázka: Jak by to mělo vypadat tak, abyste v manželství byla spokojena? Psal jsem tu už o potřebách lásky, intimity, ale věřím, že nejlépe si na tuto otázku dokážete odpovědět sama, protože vaše manželství znáte lépe než já. Poslední otázka se týká toho, jestli je možné zrealizovat tu podobu manželství, kterou si vy přejete. Tady vám může být určitě užitečný společný, otevřený rozhovor, ve kterém manželovi jasně sdělíte, jaké konkrétní chování manžela vám vadí a co s vámi ve vztahu dělá. Můžete si říct vzájemně, co jeden od druhého potřebujete a co od manželství ještě očekáváte. Můžete si říct jasné hranice, přes které nebudete moct pokračovat v manželství. Určitě bych se v této oblasti nebál požádat o pomoct psychologa (rodinného a partnerského poradce), který by vám v této společné diskusi mohl být velmi užitečný. Otevřené také zmiňujete možnost rozvodu. Zvažujete tuto možnost možná už delší dobu a píšete, že manželovy hodnoty mu brání v tom, aby o ten rozvod požádal on. Toto rozhodnutí je samozřejmě plně na vás a je to úplně legitimní cesta, jak se dostat ze situace, která je pro vás dlouhodobě nepříjemná. Říkám si, že pokud by se nějaká další práce na vašem společném vztahu ukázala jako nikam nevedoucí, nebo kdyby se vám už prostě nechtělo za ten vztah dál bojovat, je fakt úplně pochopitelné, že nebudete chtít pokračovat v tomto vztahu. Tomuto rozhodnutí můžou předcházet odpovědi na otázky, které jsme si položili viz výše. Poslední věc, která mě k tomuto napadá je, že ať už to dopadne jakkoliv a ať už zvolíte nebo nezvolíte možnost rozvodu, vždy tu zůstane něco, co vám nikdo nevezme – společná rodina, na které vám oběma záleží. Víte jistě, že manžel miluje vaše děti a jsem si jist, že to máte podobně. Vy i manžel tu vždy budete moct být pro ně, mít s nimi pěkné vztahy a předávat jim zkušenosti, vzpomínky, zážitky… doufám, že pro vás tato zpráva byla užitečná a že vám třeba jen trochu pomohla ve vašem nelehkém rozhodování. Máte moji plnou podporu v tom, co zažíváte a obdiv, že jste se dokázala s tímto svěřit nám na iPoradně. Přeju vám mnoho sil a aby to všechno dopadlo tak, abyste v tom mohla být spokojená.
Bc. Lukáš Motloch, student psychologie
Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství
Dotaz administrovala: Jitka Fialová, pracovnice v sociálních službách
