Partnerské soužití; děti

Helga

Dobrý den, 

mám následující dotaz. S přítelem máme dítě ( 2 roky), ale procházíme obrovskou krizí,. Když spolu mluvíme, tak se víceméně jen hádáme, komunikace mezi námi vázne, názory jak na výchovu, tak na ostatní věci máme rozdílné. Já jsem otevřená diskuzi, ale přítel nikoliv. Vlastně už mě několik měsíců téměř neposlouchá a neakceptuje mé názory. Těhotenství nebylo jednoduché, už tenkrát bylo hodně stresu. Navíc v přítelově rodině, jeho sourozenec má schizofrenii.
Má otázka zní, co v takovou situaci dělat? Nebýt našeho potomka, určitě už spolu nejsme. Snažím se najít nejlepší řešení pro dítě. Jsem si jistá, že případné tahanice o dítě nebudou jednoduché. Přítel zrovna moc času dítěti nevěnuje, ale určitě bude usilovat o svěření do péče, aby byl pro veřejnost „dobrým otcem“. Nechci svého drobečka, který už to doteď neměl příliš jednoduché, zatížit dalším stresem, Chci eliminovat riziko, že by se mohla schizofrenie rozvinout i u něj. Nicméně šance na harmonickou rodinu se rovnají téměř nule. Co je pro takto malé dítě lepší? Žít v úplné, ale nefunkční rodině, nebo je pro něj lepší, aby se jeho rodiče rozešli? Děkuji moc za radu.

 

Bc. Julie Hřebenová, studentka psychologie

Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství

Dobrý den,

 

nejdříve bych Vám chtěla poděkovat za Váš dotaz. Ceníme si důvěry, se kterou se na naši iPoradnu obracíte.

 

Píšete, že komunikace s Vaším přítelem je náročná. Nevíte, jak postupovat dál, aby tato situace, co nejméně ovlivnila Vaše dítě. Věřím, že Vás tyto hádky musí velmi vyčerpávat. Zmiňujete, že i těhotenství bylo stresujícím obdobím. Vnímám, že jste teď hodně zmatená a leží na Vás velká tíha a zodpovědnost za Vaše dítě.

 

Velmi Vás oceňuji za to, že se snažíte najít nejlepší způsoby pro výchovu Vašeho dítěte v harmonickém prostředí. Je vidět, že Vám na něm opravdu záleží a nechcete, aby mu současná situace ublížila a vystavovala ho zvýšenému riziku, které by mohlo mít vliv na jeho psychické zdraví.

 

Z Vašeho dotazu vnímám, že máte obavy ohledně schizofrenie, která by se mohla projevit u Vašeho dítěte. Faktorů, které k tomuto onemocnění přispívají, je více a je pravda, že dědičnost zde hraje roli. To ale nemusí znamenat, že se toto onemocnění projeví u Vašeho dítěte i když bude pod určitým stresem. Stále je zde větší pravděpodobnost, že se onemocnění nemusí vůbec projevit. Pokud byste byla klidnější můžete v této záležitosti navštívit psychologa.

 

Napadá mě, že byste si o Vaší situaci mohla zkusit promluvit s někým ze svých blízkých. Někdy člověku uleví už jen to, že ho někdo vyslechne a poskytne mu jiný úhel pohledu.

Je důležité, abyste také myslela sama na sebe a na svou psychickou pohodu. Takhle malé dítě vycítí, jestli je jeho maminka spokojená anebo ve stresu. A i to na ně má vliv. Ať už se rozhodnete jakkoliv, spokojenost matky má vždy pozitivní vliv na dítě. Buďte proto na sebe hodná v tomto těžkém období.

 

Chtěla bych Vás podpořit, abyste na toto velké rozhodnutí nebyla sama. Existují partnerské poradny, kam můžete dojít společně s přítelem a situaci probrat přímo s psychologem více dopodrobna. Popřípadě můžete poradnu navštívit sama. Zde se můžete pobavit o konkrétních záležitostech a probrat nejvhodnější postupy řešení Vaší situace.

Jsou i různé chatové a telefonické krizové poradny, kam se můžete v případě potřeby obrátit a probrat svou situaci více do hloubky. Přikládám odkazy:

https://nepanikar.eu/

elinka.iporadna.cz

https://psychoportal.cz/linky-duvery/ 

 

Vážím si Vaší důvěry, že jste nás kontaktovala. Věřím, že se Vám podaří najít to nejlepší řešení jak pro Vás, tak pro Vaše dítě. Přeji hodně sil a pevné zdraví. 

S pozdravem, 

Bc. Julie Hřebenová, studentka psychologie

Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství

Helga

Dobrý den, 

mám následující dotaz. S přítelem máme dítě ( 2 roky), ale procházíme obrovskou krizí,. Když spolu mluvíme, tak se víceméně jen hádáme, komunikace mezi námi vázne, názory jak na výchovu, tak na ostatní věci máme rozdílné. Já jsem otevřená diskuzi, ale přítel nikoliv. Vlastně už mě několik měsíců téměř neposlouchá a neakceptuje mé názory. Těhotenství nebylo jednoduché, už tenkrát bylo hodně stresu. Navíc v přítelově rodině, jeho sourozenec má schizofrenii.
Má otázka zní, co v takovou situaci dělat? Nebýt našeho potomka, určitě už spolu nejsme. Snažím se najít nejlepší řešení pro dítě. Jsem si jistá, že případné tahanice o dítě nebudou jednoduché. Přítel zrovna moc času dítěti nevěnuje, ale určitě bude usilovat o svěření do péče, aby byl pro veřejnost „dobrým otcem“. Nechci svého drobečka, který už to doteď neměl příliš jednoduché, zatížit dalším stresem, Chci eliminovat riziko, že by se mohla schizofrenie rozvinout i u něj. Nicméně šance na harmonickou rodinu se rovnají téměř nule. Co je pro takto malé dítě lepší? Žít v úplné, ale nefunkční rodině, nebo je pro něj lepší, aby se jeho rodiče rozešli? Děkuji moc za radu.

 

Bc. Julie Hřebenová, studentka psychologie

Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství

Dobrý den,

 

nejdříve bych Vám chtěla poděkovat za Váš dotaz. Ceníme si důvěry, se kterou se na naši iPoradnu obracíte.

 

Píšete, že komunikace s Vaším přítelem je náročná. Nevíte, jak postupovat dál, aby tato situace, co nejméně ovlivnila Vaše dítě. Věřím, že Vás tyto hádky musí velmi vyčerpávat. Zmiňujete, že i těhotenství bylo stresujícím obdobím. Vnímám, že jste teď hodně zmatená a leží na Vás velká tíha a zodpovědnost za Vaše dítě.

 

Velmi Vás oceňuji za to, že se snažíte najít nejlepší způsoby pro výchovu Vašeho dítěte v harmonickém prostředí. Je vidět, že Vám na něm opravdu záleží a nechcete, aby mu současná situace ublížila a vystavovala ho zvýšenému riziku, které by mohlo mít vliv na jeho psychické zdraví.

 

Z Vašeho dotazu vnímám, že máte obavy ohledně schizofrenie, která by se mohla projevit u Vašeho dítěte. Faktorů, které k tomuto onemocnění přispívají, je více a je pravda, že dědičnost zde hraje roli. To ale nemusí znamenat, že se toto onemocnění projeví u Vašeho dítěte i když bude pod určitým stresem. Stále je zde větší pravděpodobnost, že se onemocnění nemusí vůbec projevit. Pokud byste byla klidnější můžete v této záležitosti navštívit psychologa.

 

Napadá mě, že byste si o Vaší situaci mohla zkusit promluvit s někým ze svých blízkých. Někdy člověku uleví už jen to, že ho někdo vyslechne a poskytne mu jiný úhel pohledu.

Je důležité, abyste také myslela sama na sebe a na svou psychickou pohodu. Takhle malé dítě vycítí, jestli je jeho maminka spokojená anebo ve stresu. A i to na ně má vliv. Ať už se rozhodnete jakkoliv, spokojenost matky má vždy pozitivní vliv na dítě. Buďte proto na sebe hodná v tomto těžkém období.

 

Chtěla bych Vás podpořit, abyste na toto velké rozhodnutí nebyla sama. Existují partnerské poradny, kam můžete dojít společně s přítelem a situaci probrat přímo s psychologem více dopodrobna. Popřípadě můžete poradnu navštívit sama. Zde se můžete pobavit o konkrétních záležitostech a probrat nejvhodnější postupy řešení Vaší situace.

Jsou i různé chatové a telefonické krizové poradny, kam se můžete v případě potřeby obrátit a probrat svou situaci více do hloubky. Přikládám odkazy:

https://nepanikar.eu/

elinka.iporadna.cz

https://psychoportal.cz/linky-duvery/ 

 

Vážím si Vaší důvěry, že jste nás kontaktovala. Věřím, že se Vám podaří najít to nejlepší řešení jak pro Vás, tak pro Vaše dítě. Přeji hodně sil a pevné zdraví. 

S pozdravem, 

Bc. Julie Hřebenová, studentka psychologie

Mgr. Markéta Doleželová, garant psychologického poradenství