Milá Ado,
mrzí mě, že se s mámou hádáte a že Tě/vás to, trápí a ubližujete si řezáním. Nevím Váš věk a ani to, jestli byste radši byla za tykání nebo vykání, tak budu vykat, abych tu pořád nepsala obojí. Předpokládám, že ještě nejste dospělá, tak budu informace směřovat na to. Ale vlastně se dají použít, i kdybyste dospělá už byla.
Hlavně chci říct – jsem ráda, že s tím, že se hádáte s mámou, nezůstáváte sama. Myslím, že to je důležitá věc, která hodně pomáhá, někomu se svěřit, což děláte i teď, když píšete sem 🙂
Nevím, čeho se hádky týkají, jak probíhají a tak, ale co vím, je, že vztahy s rodiči někdy můžou být hodně těžké 🙁 ale dá se v tom něco dělat – třeba i to, že se člověk postará sám o sebe (vybije si vztek, někomu se svěří, něčím si zlepší náladu, třeba oblíbenou činností).
Chápu správně, že mámina reakce, když si všimla řezání, se vám nelíbila? Mrzí mě, že to takhle proběhlo… nevím, proč tak reagovala, neznám ji, ale někdy se rodiče bojí, jsou naštvaní, nebo tomu nerozumí a pak nereagují úplně tak, jak by si člověk přál.

A teď podrobněji k té otázce, co pomůže? Nevím skoro nic o tom, jak to s mámou máte, proto to napíšu obecně. Dost pomůže si s někým o hádkách s mámou popovídat a říct mu, že je to pro mě třeba těžké, nevím, co mám dělat, štve mě to a tak. Co třeba kamarádi, další lidé v rodině? Dobrý nápad je taky zkusit se obrátit (až bude školní rok) třeba na školního psychologa, který na hodně školách už je (a je možnost se za ním zastavit a promluvit si s ním, nejdřív v krizi to může být i bez souhlasu a vědomí rodičů). Školní psycholog, pokud ho máte, už by ve škole mohl být koncem srpna (přípravný týden), ale hodně záleží, každopádně se mu dá napsat a zjistit to, až tam bude, určitě odpoví.
Další možnost je také Linka bezpečí (nikdo se tam nebude ptát na jméno, jsou tam pořád a pracují tam lidé, kteří mají zkušenosti s takovými věcmi, jako hádky s rodiči a umí to s člověkem dobře probrat a pomoct mu). Ve chvílích, kdy máte nutkání si ublížit (pořezat se) je dobrá také aplikace Nepanikař, která se dá zdarma stáhnout a jsou tam různé věci, které můžou pomoct odvést pozornost a pomoci uklidnit se. Jsou tam i nějaké kontakty na pomoc, deníček a tak. Někdy je dobré vyzkoušet i třeba to, že když mám chuť se říznout, místo toto se cvrnknu gumičkou o zápěstí, dám si studenou sprchu…
Napad mě, že časem by asi také bylo dobré řešit nějaké věci s mámou, příčinu těch hádek, nastavit si třeba nějaká pravidla, říct, si, jak se obě cítíte a tak. Může pomoci, ale také to může být hodně těžké a můžete u toho zažívat dost emocí, možná s tím s mámou budete i potřebovat pomoct od někoho dalšího. Nemusí to prostě být příjemné, lehké a proběhnout podle vašich představ… proto bych doporučovala nejdřív si najít pomoc pro sebe (linka bezpečí, školní psycholog, krizové centrum, terapeut) a potom se případně pustit do většího řešení problémů s mámou, mít někoho, kdo vás v tom podpoří, mít plán, co udělám po hovoru s mámou, když bych se třeba necítila dobře (zavolám kamarádce, na Linku…). Možná je také v rodině někdo další, kdo by mohl mezi vámi s mámou dělat prostředníka, nebo by pomohl sehnat pomoc, případně přesvědčit mámu, kdyby bylo třeba?
To, abyste se cítila lépe, nebo pro sebe našla dobrou pomoc, může trvat, určitě vytrvejte 🙂

Takže shrnutí:
• řekněte si o pomoc (lidé v okolí, školní psycholog, linka důvěry)
• stáhněte Nepanikař
• když máte chuť se pořezat, zkuste odvést pozornost, dostat emoce ven jiným způsobem (brečet, bouchat od polštáře, zavolat kamarádce, pustit si nahlas písničku..)

Ado, ke konci přidávám kontakty na to, co jsem psala. Držím palce 🙂

Kontakty a odkazy:
Linka bezpečí – 116 111
článek o sebepoškozování a pomoci https://www.linkabezpeci.cz/poradna/sebeposkozovani
Aplikace Nepanikař https://nepanikar.eu/aplikace-nepanikar/
Mapa pomoci https://nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc/

Přeji hodně sil k vyřešení Vaší situace.
Dočekalová Markéta, Mgr.

Dotaz administrovala: Jitka Fialová pracovnice v sociálních službách