Marie
Dobrý den,
vím, že do této situace se za život dostane téměř každý člověk, (obvykle i opakovaně). Pro mě je ale neřešitelná, protože jsem se narodila s poruchou autistického spektra. Opravdu nevím, jak dál. Jedná se o to, že jsem v životě, (víc než 27 ), neměla zaplombovaný jediný zub, ani mléčný, žádný. Dnes mi zubařka zaplombovala obě dolní šestky a já s tím nedokážu žít. Žádné jídlo si pořádně nevychutnám, protože se pořád bojím, aby ty plomby neodpadly, bojím se kousat, dá se říct, že celkově bojím jíst, (ale samozřejmě jím, jen si jídlo nevychutnám. Největší strach mám z toho, že si nikdy nezvyknu, budu mít o zuby pořád strach a celý můj život se už „bude točit jen kolem mých stoliček. Prosím Vás, poraďte mi, co mám dělat, budu opravdu moc vděčná. K psychiatrovi teď jet nemůžu. Mockrát Vám předem děkuji a přeji hezký den.
Hezký den,
rozumím, že je to velmi specifická a pro Vás zcela nová zkušenost. Věřím ale, že ne snad úplně neřešitelná. Nevím samozřejmě, jak obtížně a jak rychle se Vám daří vyrovnávat se takovýmito změnami – předpokládal bych, že jídlo je docela častá a pravidelná aktivita a že se tedy ta obava bude snad postupně alespoň částečně zmírňovat (že se tedy vytvoří alespoň přiměřený zvyk a jídlo si více vychutnáte…). Jestliže jsou plomby kvalitně udělané, je opravdu velmi malá pravděpodobnost, že by mohly v dohledné době vypadnout. Pokud by náhodou šlo o to (což ale neuvádíte), že byste ty výplně v zubech fyzicky vnímala při skusu (měla byste pocit, že nemůžete úplně „“dokousnout““ a překážely by Vám), pak je dobré se určitě obrátit znovu na zubního lékaře a požádat ho o zabroušení (zaleštění) výplní. Pokud by jinak ta obava přesto přetrvávala dlouhodobě, pak by asi bylo opravdu nejlepší řešit to s pomocí psychologa (nebo psychiatra či psychoterapeuta…), protože na to žádná jednoduchá a jednorázová anonymní rada na dálku zkrátka neexistuje.
Co by Vám ale určitě mohlo ještě pomoci v této oblasti i do budoucna: s ohledem na Váš věk máte patrně velmi malou kazivost zubů a pokud budete pravidelně chodit na zubní prevence (2x za rok) a třeba v mezičasech ještě 2x za rok na dentální hygienu, s velmi vysokou pravděpodobností se asi dalším výplním dokážete dlouhodobě vyhnout, protože při takto silné prevenci se i začínající zubní kaz dá v počátečním stádiu nejenom rozpoznat a zachytit, ale správnou technikou dočišťování lze obvykle postup kazu dokonce zastavit a není pak třeba výplň ani použít .
Přeji Vám tedy úspěšné zvládnutí této situace – může to být nakonec pro Vás určitě i dal,ší cenný krok ve Vašem osobnostním rozvoji.
Srdečně zdraví
Josef Slowík
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
Marie
Dobrý den,
vím, že do této situace se za život dostane téměř každý člověk, (obvykle i opakovaně). Pro mě je ale neřešitelná, protože jsem se narodila s poruchou autistického spektra. Opravdu nevím, jak dál. Jedná se o to, že jsem v životě, (víc než 27 ), neměla zaplombovaný jediný zub, ani mléčný, žádný. Dnes mi zubařka zaplombovala obě dolní šestky a já s tím nedokážu žít. Žádné jídlo si pořádně nevychutnám, protože se pořád bojím, aby ty plomby neodpadly, bojím se kousat, dá se říct, že celkově bojím jíst, (ale samozřejmě jím, jen si jídlo nevychutnám. Největší strach mám z toho, že si nikdy nezvyknu, budu mít o zuby pořád strach a celý můj život se už „bude točit jen kolem mých stoliček. Prosím Vás, poraďte mi, co mám dělat, budu opravdu moc vděčná. K psychiatrovi teď jet nemůžu. Mockrát Vám předem děkuji a přeji hezký den.
Hezký den,
rozumím, že je to velmi specifická a pro Vás zcela nová zkušenost. Věřím ale, že ne snad úplně neřešitelná. Nevím samozřejmě, jak obtížně a jak rychle se Vám daří vyrovnávat se takovýmito změnami – předpokládal bych, že jídlo je docela častá a pravidelná aktivita a že se tedy ta obava bude snad postupně alespoň částečně zmírňovat (že se tedy vytvoří alespoň přiměřený zvyk a jídlo si více vychutnáte…). Jestliže jsou plomby kvalitně udělané, je opravdu velmi malá pravděpodobnost, že by mohly v dohledné době vypadnout. Pokud by náhodou šlo o to (což ale neuvádíte), že byste ty výplně v zubech fyzicky vnímala při skusu (měla byste pocit, že nemůžete úplně „“dokousnout““ a překážely by Vám), pak je dobré se určitě obrátit znovu na zubního lékaře a požádat ho o zabroušení (zaleštění) výplní. Pokud by jinak ta obava přesto přetrvávala dlouhodobě, pak by asi bylo opravdu nejlepší řešit to s pomocí psychologa (nebo psychiatra či psychoterapeuta…), protože na to žádná jednoduchá a jednorázová anonymní rada na dálku zkrátka neexistuje.
Co by Vám ale určitě mohlo ještě pomoci v této oblasti i do budoucna: s ohledem na Váš věk máte patrně velmi malou kazivost zubů a pokud budete pravidelně chodit na zubní prevence (2x za rok) a třeba v mezičasech ještě 2x za rok na dentální hygienu, s velmi vysokou pravděpodobností se asi dalším výplním dokážete dlouhodobě vyhnout, protože při takto silné prevenci se i začínající zubní kaz dá v počátečním stádiu nejenom rozpoznat a zachytit, ale správnou technikou dočišťování lze obvykle postup kazu dokonce zastavit a není pak třeba výplň ani použít .
Přeji Vám tedy úspěšné zvládnutí této situace – může to být nakonec pro Vás určitě i dal,ší cenný krok ve Vašem osobnostním rozvoji.
Srdečně zdraví
Josef Slowík
Dotaz administrovala: Bc. Andrea Rakušanová
