SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři

Vítejte v diskusní části webu! Tento prostor je určen pro sdílení Vašich názorů, postojů a zkušeností s dalšími klienty našich služeb a není zpravidla zodpovídán našimi specialisty. Proto, hledáte-li na našem webu odbornou pomoc, zadejte dotaz.

Předpokládáme, že naši diskutující chtějí svými příspěvky něco získat či naopak předat tak, aby také ostatní měli z jejich zkušeností užitek. Příspěvky vulgární, urážlivé, či jakkoli odporující platným normám ČR budou proto smazány, stejně jako příspěvky neodpovídající zvolenému tématu.

Příspěvky vztahující se k oznamovací povinnosti budou poskytnuty příslušným institucím.

Našli jste příspěvek, který sem nepatří? Napište na office@internetporadna.cz.

Vzájemné zkušenosti

při péči o osobu blízkou

přezdívka:
e-mail:
Pro ověření prosím vepište do políčka následující číslo číslicemi.
Příklad: stojedenáct = 111.
slovy: třista sedmdesát dvě
číslicemi:
 


08. 01. 2019 10:10: hýtaabatul (stroc.fr@seznam.cz)
Dobrý den. chci požádat o příspěvek na péči4. stupeň. je možné, že mi vemou 3.STUPEŇ?
25. 09. 2008 18:44: jozef ()
Zdravím, našel jsem tady zajímavou hru, tak mě napadlo že by někoho z vás mohla inspirovat. Jmenuje se Power of Will, tedy síla vůle. Je ke stažení tady, zadarmo.

http://powerofwill.cz/
18. 05. 2006 08:46: Andrýsek (Andy.Mrnousek@seznam.cz)
Krásný den všem.Také patřím k maminkám co se starají o své tělesně a mentálně postižené dítka či jiné blízké osoby.Mám dcerku 5 let a po tak dlouhé době se mi podařilo konečně získat kočárek do ted jsem meměla jinou možnost vzít dcerku ven než jí nosit na rukou a pokud budu muset na každou pomoc od státu čekat měsíce nebo roky,tak se obávám se obávám že budu muset prodat vše co mám jen abych nemusela svou dcerku umístit do ustavu.Jsou to problémy nás všech ale to lidé které se do této situace nedostanou nemohou nikdy pochopit.Všem vám přeji pevné nervy a hodně síly kterou budeme potřebovat.Andrea
11. 05. 2006 11:15: Ajka (ajuska.m@centrum.cz)
Hezký den všem,taky patřím mezi maminky pečující o své postižené dítko-syno Robinovi je 15 a má těžké tělesné a mentální postižení,tzv.syndrom kočičího křiku,a k tomu mám ještě dvě zdravé dcery.Chci Vám všem tady napsat jen jedno,pojďte na stránky ministra Škromacha http://zdenek-skromach.cz/index.php ,přihlaste se tam a napište to tam všechno!!!!!!!!!!!Je nás tam několik mamin,co do něj bušíme a kujeme různé pikle,abychom si a našim dětem,blízkým pomohly,tak nás pojďte podpořit,a když nám bude v našich problémech víc,bude se nám za nás všechny lépe bojovat.S pozdravem Andrea.
11. 04. 2006 09:25: latrappistine (latrappistine@seznam.cz)
Já,všechny moc zdravím a jsem ráda že jsem na tyto stránky narazila.Už 12 let pečuji o postiženou dceru,má několik forem DMO nicméně je chodící i když špatně.Souhlasím se vším co jsem si na těchto stránká přečetla.Jestli je tu někdo kdo měl možnost se blíže seznámit se zákonem který má začít platit od1.1.2007,jistě mi dá za pravdu že co se týče nás rodičů pečujících o postižené děti je to pořádná smyčka nám hozená kolem krku.Opět nás to nepřímo tlačí ktomu abychom nedobrovolně plnili ústavy soc.péče,a nebo ještě více žili pod úrovní bídy.Když pominu diskriminaci které se nám dostává od státu při každé návštěvě úřadu,tak z tohoto zákonu mám opravdu strach.Až začne platit tak prodám všechno co mám a balím kufry a mizím z důvodu diskriminace,tak jako naši minoritní spoluobčané,do anglie nebo kamkoliv jinam.Moc by mě zajímal Váš mázor na tento zákon..
28. 02. 2006 18:55: tpánka (tpanka@seznam.cz)
ahojky zdravím vás všechny vespolek..já jsem jedna z těch tvy. hendikepovaných...ještě jsem na tom ale dobře zatím. Od nikaŤ sem nespadla neskočila o pod. prostě nemoc v 18 sem se vdala a v 23 spadl a při pletí do jahod a nechodila pak se to zlepšilo..ale v současnosti jsem na vozíku zavřená doma ..čekám na plošinky strašně se těším ven..na procházku né jen k lékaři a aby mě manžel tahal nechci má se mnou trápení dost ..no a ke všemu sme si před 7 lety kdy to ještě ťapalo pořídily přes nedoporučení lékařu dítě je to naše sluníčko. Obdivuju svého muže bojuje jen někdy bych chtěla aby měl možnost třeba odjet k moři spolu s malou aby si odpočal vypnul.Nechce beze mne. Minulý rok sem zažádala o ZTP/P nedali přesto že se pohybuji na vozíku nemám sílu válšit ..ale došlo na ně na podzim jim přišla kontrola z ministerstva a vrátily jim to prý pro nesrovnatelnost tak mi to teď přiznali . Přeji vám všem ať máte pochopení a silnou vuli bez toho se nedá žít .
02. 01. 2006 13:07: pavel (panet@seznam.cz)
Honzo, moji rodice pecuji o meho dedu. Oni maji 69 a 65 let a deda 95. Je to maso, kdo to nezil, nepochopi a to ja "jenom bydlim ve stejnem dome" - primou starost o dedu nemam - to rodice.
Tolik vyrizovani a papirovani a dokazovani, ze clovek v tomto veku se o sebe stara opravdu spatne a ze to nejde a ze po operaci (zlomeny krcek) mu to moc nechodi - lekar ani nepredpokladal, ze jeste bude chodit.
Ted jsem psal dotaz do poradny ohledne ZTP, tak to nebudu psat znova, jen ve zkratce, aby ho dostal musi si pro nej na urad dojit a tim dokazat, ze muze cestovat :-)
Je k po...ni ty nase zakony a urady.
04. 12. 2005 21:16: santa (jirotova.lucie@seznam.cz)
Ahojky všem,
je to 5 let co si můj manžel skočil do bazénu šipku /jeho vina/ a skončil na vozíku-od pasu ochrnut a horní končetiny ovládá do předloktí,ale díky Kladrubům se naučil i používat prsty,takže nyní je schopen se sám napít,najíst a používat počítač.Ale pořád mu to někdo musí připravit/potravu/,pomoct z postele a do postele,do vany atd...Je to vlastně velké mimino!!!!Ale i přesto jsem s ním zůstala,máme spolu nyní už 11 letého syna,který je velmi fixován na oba.Než se mu to stalo,tak jsme se měli velice dobře.Manžel podnikal a o peníze nebyla nouze,žili jsme si nad poměry.Ale když se mu to stalo /vlastní vinou/ tak se opravdu o mě STÁT postaral!!!!Dal nám sociální dávky pro mě a kluka 3800kč a největší vrchol byl,že mě úřednice na soc. úřadě upozornˇovala,že nemám zaplacený nájem za 6 měsíců.Bohužel i primitovi dojde,že když berete od nich /sociálky/ 3800kč a nájem+inkaso činilo 5800kč,že nelze zaplatit.Odválala jsem se jak mohla,ale bylo to zbytečné-díky našim zákonům.Nebotˇ manžel podnikal...Ale,že byl 3měsíce v ko´matu nikoho nezajímalo a měl pod sebou 17 zaměstnanců,kteří čekali na mzdu,výpovědˇ.Dopadlo to tak,že do dneška splácíme odvody atd....Jediné co mě mrzí,že nemůžeme jet na dovču,nebotˇ všechny cestovky neuznávají last minute pro invalidy.Několikrát jsme čekali až týden před dovčou,kdy byl zájezd pro zdravé lidi /3-členná rodina/ za 16000 na 14 dnu,ale pro rodinu s invalidou byl za POUHÝCH 33 000KČ.Normálně v tomto státě je to na zvracení!!!!!!!!!!!!
A nyní když je ta novelizace PPOB od r.2007 tak by mě zajímalo co se tím vyřeší.Jak si mentálně postižení,80-letí obstarají služby atd.....A co se týče dětí,budou chodit kontroly....v ústavě taky je kotrolujou??????
17. 11. 2005 00:08: natka (natasa.oulikova@seznam.cz)
Mám osmiletého syna - DMO + Duchenova svalová dystrofie. Tatínek práskl do bot, moje rodiče - matka chronický únavový syndrom, otec - plně invalidní, po třech infarktech... Co dodat. Dokonce jsem před šesti lety uvažovala o sebevraždě - ne z nějakého náhlého impulzu, ale zcela plánovitě, prostě jsem už nemohla a nedokázala jsem si představit jak to půjde dál, myslela jsem si, že tohle nikdy nemůžu zvládnout... Alespoň maličká pomoc mi přišla v podobě Borůvky v Borovanech u Českých Budějovic - přijatelná cena a hlavně pochopení, že si potřebuju odpočinout - do té doby zcela neznámá věc. Jak funguje stát víme všichni. Pracovala jsem po nocích, abych si trochu přivydělala (musím živit ještě dceru), spala jsem 3-4h denně a úplně se oddělala. Vloni jsem zdědila nějaké peníze, a tak se dávám dohromady. Štěstí v neštěstí? To už by musel být člověk hodně otrlý, radovat se z něčí smrti. Tím spíš, že ten někdo zemžel v plném zdraví v necelých 40ti letech při autonehodě. Byl to můj manžel - brali jsme se 26 dní před touto nehodou... A tak mi zbývá než čerpat sílu z lásky, kterou mi syn dává. Říká mi několikrát za den "maminko, mám tě moc rád", a to je k nezaplacení. Dodává mi to obrovskou sílu a štěstí. A tak vám všem přeju, ať vám vaše láska vydrží - je to to nejdůležitější, co nám život může nabídnout...
10. 08. 2005 08:43: Honza (kryska@chello.cz)
Péčí o osobu blízkou bývá nejčastěji myšleno jako vztah rodičů a postižených dětí. Neméně problematická je oblast opačná kdy se "děti" starají o rodiče. Je mi 51 let a jako její jediný syn se starám o svoji 77 letou matku převážně bezmocnou. Protože si nemohu dovolit na 8 - 10 hodin denně pracovat mimo domov uvažuji o příspěvku na "péči". 3700 Kč na měsíc? Otázka zní. Kolik stojí stát jedna osoba v LDN měsíčně? Kdybych dostal polovinu byl by můj velký problém vyřešen a státu by ubyla starost. Ještě k tomu jsem registrován na pracovním úřadě a stát mi platí podporu, sociální a zdravotní zabezpečení. I člověk se základním vzdělání si dovede spočítat kde ušetří.

Jdi na stranu << předchozí     následující >>

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .