SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
E-LINKA DŮVĚRY
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři
08. 02. 2018 21:44 - Nad
duševní problémy: strach; stres; třes; zvýšená citlivost; úzkostné stavy
Dobrý den,
Můj problém trvá už asi 3 roky, ale až v posledním roce se stupňuje.
Ve vypjatých situacích, začnu mít třes. Poprvé se mi to stalo na pohřbu švagra, na smuteční hostině, když jsem měla jíst. Smutek, stres a nervozita ze situace a též uprene pohledy proti sedících hostů způsobilo, že když jsem chtěla začít jíst, třásla se mi hlava. Dost mě to vyděsilo, cítila jsem se trapně. Po pár pokusech najíst se normálně se to zklidnilo. Ovšem provází mě to dodnes, jakmile na mě někdo kouká, když třeba jim začne se mi hlava třást, tím se spustí samozřejmě obavy že to někdo vidí, začne mi budit strašně srdce jako by mi šlo o život. Nemám to vždycky, v rodinném kruhu se mi to nestává, spíše mezi cizími lidmi. Nemohu se např. V bance ani podepsat, už tím že na to myslím že se mi hlava bude třást se spustí lavina stresu a hned je mi zle, busi mi srdce a při nějakém cíleném pohybu, konkrétně podpis se mi hlava třese. Tresou se mi i ruce a mám pocit celkově ztuhlosti. Jinak se mi to neděje, je to spuštěné vyloženě situaci stresovou, nebo si to pak privolam že mám Strach že se to zase stane. Vůbec nechápu proč se to děje a hodně mě to v životě omezuje a stresuje. Mám strach že se toho nikdy nezbavim. Nevím proč mam najednou takový nával adrenalinu a strachu když se mám veřejné podepsat a někdo se na mě dívá, nebo když se mám třeba ve společnosti kolegů napít kávy. Ten třes hlavy není asi nijak velký ale je znatelný a mě v těchto situacích kdy nastane celkové není vůbec dobře. Začnu se potit, buší mi srdce.. mám myasthenii gravis a bojím se další nemoci.. neberu již žádné léky.
Děkuji za přečtení a případnou odpověď.

Psychologické poradenství 19.02.2018 09:14: Páral Marek, Mgr.
  Dobrý den, Nad, děkuji za Vaši důvěru, se kterou se na Iporadnu obracíte.

První věc, kterou jasně popisujete je, že se svými symptomy - třesem hlavy a rukou, bušením srdce bojujete, snažíte se je potlačit, skrýt, vnímáte je jako trapné, zaměřujete se na možné reakce okolí. To je spolehlivá cesta, jak zabránit sebeúzdravným mechanismům těla i duše, aby Vám pomohly.

Zvlášť v situaci setkání se smrtí, zármutkem jsou tělesné reakce pochopitelné. Může jít o reaktivaci našich vlastních traumat- nějaké naší ztráty, šoku, smutku, bolesti, strachu ze smrti, které ale nechtějí být potlačovány, ale naopak prožity (tentokrát v bezpečném kontextu, vědomě, laskavě) - a tím dokončeny. Jsou to jako nedokončené příběhy, příběhy, kterým chybí šťastné shledání na konci - a uznání - ano, bylo to těžké.

První krok je podívat se na svoje symptomy jako ukazatele, průvodce, pomocníky (např.: kniha http://poradna-rodina.org/kniha-symptom-ve-sluzbe/ a mnoho jiných o psychosomatice), kteří to s Vámi myslí dobře. Uznávám, že to není snadné, je dobré mít přitom nějakou oporu, nějakého průvodce. Osobně mám například výbornou zkušenost s imaginací, metodou osobního totemu (https://www.kosmas.cz/knihy/176562/osobni-totem/) nebo (https://neoluxor.cz/beletrie/pecuj-o-sve-demony-starobyla-moudrost--186944/).

Pokud zmiňujete svoji nemoc, pak jako ten, kdo zde na internetporadně vystupuje za systemické konstelace, bych se ptal nejen po tom, co těžkého jste zažila vy sama, ale dost možná, co těžkého potkalo Vaše rodiče i prarodiče. Neboť dnes již existují seriózní studie, které popisují přenos traumatu (válka, vězení, potrat, nemoc), přes generace. Takže pak i člověk, který sám nezažil žádné výrazné trauma, může nést zátěž předchozích generací.

Pokud jde o trauma generační, pomůže ponořit se do rodinné historie, objevit příběhy předků, zapomenuté nebo dokonce tabu, pomáhají rituály, oltář předků (mívaly ho všechny kultury, kromě té naší) ap.

Metoda, která dokáže s transgeneračními tématy pracovat jsou práve systemické (rodinné) konstelace. Existuje i směr, který se zaměřuje přímo na práci s traumatem, ale tam upozorňuji na maximální důležitost bezpečného prostředí a opravdu zkušeného terapeuta.

Systemické konstelace ukazují, že často neseme těžké osudy svých rodičů, pra i prapra rodičů na svých bedrech. Děláme to z lásky z (dětské) touhy jim pomoct a jsme tak s nimi spojení. Ale není to dobře - snažit se nést něčí osud, znamená nevážit si ho, říkat mu: ty to nezvládneš, udělám to za tebe. A výsledkem bývá, že váhu dvojího osudu neuneseme. Proto vhodným rituálem je láskyplné navrácení toho těžkého tomu, komu to patří (proto je dobré znát historii své rodiny) a prosba o požehnání (zapomenuté umění, které jsem ještě zažil na moravských svatbách).

Při traumatu dochází k tzv. disociaci, kdy je člověk pro přílišným stresem těžké situace vnitřně rozdělen a bolest se zapouzdří a skryje mimo dosah vědomí. Znovu se zcelit potom znamená dostat se znovu do kontaktu s touto odsunutou, zapomenutou bolestí - proto je k tomu důležitý čas a bezpečné prostředí.

Informaci o své nemoci sdělujete zcela na závěr. Nejsem odborník na myasthenii gravis, jen jsem se ujistil, že lege artis postup obsahuje také (přinejmenším doporučenou) psychoterapii a rozhodně to, co Vám píšu v jednom krátkém mailu, nemusí být jediná či správná cesta pro vás, neváhejte se obrátit na někoho osobně. Přitom zároveň existuje již mnoho těchto profesionálů, kteří se k systemickému přístupu otevřeně hlásí např. zde: http://www.cask.cz/seznam-clenu2/ (ne všichni jsou profesionální psychoterapeuti, hledejte více v jednotlivých profilech)

Držím palce, Nad, omlouvám se za prodlení s odpovědí, dlouho jsem ji nosil v hlavě a stejně mám pocit, že jsem Vám jen odcitoval pár pouček, zatímco Vás skutečný příběh čeká stále na hluboce prožité převyprávění

Marek Páral

PS: k tomu vyprávění mě dodatečně napadá - píšete?



Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .