Vítejte v diskusní části webu! Tento prostor je určen pro sdílení Vašich názorů, postojů a zkušeností s dalšími klienty našich služeb a není zpravidla zodpovídán našimi specialisty. Proto, hledáte-li na našem webu odbornou pomoc, zadejte dotaz.
Předpokládáme, že naši diskutující chtějí svými příspěvky něco získat či naopak předat tak, aby také ostatní měli z jejich zkušeností užitek. Příspěvky vulgární, urážlivé, či jakkoli odporující platným normám ČR budou proto smazány, stejně jako příspěvky neodpovídající zvolenému tématu.
Příspěvky vztahující se k oznamovací povinnosti budou poskytnuty příslušným institucím.
Našli jste příspěvek, který sem nepatří? Napište na office@internetporadna.cz.
Matka je proti mne
mám 17 a potrebujem vedieť,či je toto normálne...
| 11. 01. 2009 23:40: Hrozen () |
|
Milá Evellynne, myslím že jsem čtla Tvůj dotaz a vyjádření někoho z odborníků. Musím souhlasit s uvedeným. Jsem už o něco starší ale Tvá mamka to určitě přehání. Chce to s ní začít vyjednávat a zkusit se situaci změnit. Není možný, aby Tě tak kontrolovala. V mým případě mi máma sama navrhla v šestnácti, abych začala s antikoncepcí. Ještě předtím, než jsem vůbec něco s mým novým klukem měla! Bylo to ponižující, ale nakonec jí to dodalo jistotu a snížilo obavy. To by možná, v Tvém případě až třeba za pár týdnů, mohlo taky pomoct. Ale pozor na to aby si nemyslela, že s ním chceš hned pohlavně žít... Držím Tí palečky, abys to nějak zvládla s mamčou vyjednat a aby Ti víc věřila. Pisni mi sem, jak si Ti to daří. Díky H. |
| 08. 01. 2009 10:18: Evellynne (evellynne@centrum.sk) |
| Mám 17. Nepijem,nefajčím,nedrogujem,v škole som priemer. Je pravda že som strašne lenivá,nič sa mi nechce robiť,ale každý je nejaký. Nie som extrémne drzá,len utiahnutá do seba,sarkastická,skeptická a možno i arogantná,ale mám na to vysvetlenie. Až doteraz som nikam von nechodila,nanajvýš sem-tam. Až kým ma nestretlo šťastie a našla som si priateľa. Má 21. Je milý,povahovo rovnaký ako ja,rozumieme si. Ale mojej matke vadí,že chodím von. Nič zlé nerobím,dievčatá v mojom veku su sebecké,niektoré už dávno nie sú pannami. Ale ja nie som taká. Tak nechápem jej problém. Skrátka: najradšej by bola,keby som sedela doma na zadku. Priateľa vidím asi dvakrat za týžden,čo je málo,kedze sa ľúbime. Vždy sa jej musím pýtať,či môžem ísť von,hoc len s kamoškou do obchodu,či len tu,na skok. A vždy popichne,že:"Zase?!" Snívalo sa jej,že ma môj priateľ znásilnil,ved to bol len sen.Ale nie,ona to berie ako varovanie. Zakázala mi chodiť do jeho obchodu(pracuje v obchode,a tam po škole som ho zvykla navštíviť,no už nemôžem) a teraz som chcela ísť do dediny,kde býva,majú totiž skúšku s kapelou. A vtedy sa ma matka spytala či som normálna že tam chcem ísť,že či mi tak treba chlapa. Robí zo mňa prostoduchú štetku. A mna to zranuje. Celá rodina drží s ňou. Ja som ta zlá,drzá,lenivá,hnusná. Nedá sa s nou v pokoji rozprávať,lebo akonáhle spomeniem slovo von,či svojho priateľa,vybuchne. Trápi ma,že ma môj priateľ nechá,ved toto nemá zmysel. Skoro vôbec sa nevidíme. Nemám vlastný život a ubíja ma to. I teraz,mala som byť s ním,no namiesto toho tu sedím a... Neviem čo robiť..nemá to riešenie...mám žiť ako otrok? Len preto že sa ona bojí? Preto že ona v mladosti nikam nechodila? Kamošky na mna pozeraju,ako na šialenú,ked nemozem niekam ist,alebo ked poviem,ze mama nedovolila. Ako som písala,ubíja ma to,a neviem čo dalej... |
Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .