Ahoj,potřebovala bych poradit v jedné věci,už nevím,jak z toho ven...Několik let trpím silnou sociální fobií-tj.silná nervozita prakt.celodenně,třes rukou,červenání,strach z kontaktů s cizími lidmi,neschopn.dívat se normálně do očí,svírání žaludku..Nedokážu sama vyjít z bytu,normálně třeba vyvenčit psa,dojet si sama do zaměstnání,na úřady,k doktorovi,na nákup apod..Mám velké problémy v osobní komunikaci..
Chtěla bych pracovat,ale problém je,že pro mě nikde zřejmě žádné zaměstnání není.Chtěla bych normální zaměstnání,jsem schopná pracovat,ale potřebuju místo tzv.na míru,s ohledem na na moji fobii,ale at se snažím sebevíc,taková práce zřejmě neexistuje.Chodím už delší dobu i do jednoho pracov.poradenského centra,ale zatím to prakt.k ničemu nevede..Nevím,kam mám jít,na koho/jakou organizaci se mám obrátit..zatím mám spíš pocit,že tzv.odborně způsobilí lidé,u kterých se to snažím řešit,vůbec netuší,co po nich vlastně chci a potřebuju.Na internetu jsem prohledala už stovky stránek,pročetla tisíce článků a začínám mít poslední dobou pocit,že by bylo možná lepší,postavit se čelem ke zdi a nechat se zastřelit.Mám ,,jen" sociální fobii(každému,kdo si o tom něco přečte nebo s tím má zkušenost,bude jasné,o čem mluvím),snažím se alespon v rámci možností žít normálním životem,ale zatím to vypadá spíš tak,že normální zaměstnávání pro osoby s duševním onemocněním prostě neexistuje a když,tak se většinou setkávám před.se schizofrenií,příp.s prací s takovým platem,že bych za to zaplatila tak max.chleba se solí a vodu z vodovodu...Nevím,co s tím,žijeme s přítelem ve společné domácnosti,snažíme se to společně nějak zvládat,ale často je docela problém s tím,že přítel musí prakt.všechny náklady za nás za oba táhnout sám.Bohužel,málokdo si uvědomuje,že ač osoba s duševní poruchou,také já musím z něčeho žít,platit nájem,platit pojištění,doktora,stravu,abych neumřela hlady,hygienu,apod... Nic není zadarmo,navíc tahle mizerná situace stojí spoustu nervů a problémů jak mě,tak partnera a hlavně náš vztah...Nechci se od přítele nechat živit,ani se zavřít někam do díry a tiše skončit se životem,ale nějak mi docházejí síly..Dlouhou dobu jsem se snažila najít si vhodný místo sama,ale vždycky to po nějaké době dopadlo stejne(problémy v komunikaci,problémy s fyz.příznaky SF,nakonec vyhazov,nebo vlastní odchod,protože větší kolektiv prostě nezvládám,přítel mě pokaž.musí vozit tam i zpátky)...Co s tím mám dělat?Už si nevím rady,prosím o každou radu,tip,nápad i osobní zkušenost.Díky!
|
