SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
E-LINKA DŮVĚRY
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři

Odpovědi poradce Burdová Bártková Markéta, Mgr.

Psychologické poradenství : ostatní : vztah babička-vnučka; vztah rodiče-dcera;
25.07.2020 07:27 - zobrazit dotaz
Dobrý den, mám problém,který mě velmi trápí. Vnučka - jedináček 7 let mi od útlého věku dává přednost před celým světem, už jako miminko se uklidnila, když jsem ji držela v náručí já,mé dceři i zeťovi je líto,že doma,v restauraci,v kině, ... si sedá vedle mě,na spol. dovolené chce spát se mnou,od mala např.při strachu,pádu z průlezky,nemoci,a podobných příhodách místo toho aby volala své rodiče,volá babičko! Mladí na mě žárlí, mi je to nepříjemné,zkoušela jsem omezit s ní styky, domluvu...nepomáhá nic a dcera se tím velice trápí, co udělala špatně. Děti při strachu, nepohodě - vždy volají mámu proč má vnučka volá mě? Opravdu se s tím trápím, dcery je mi líto a nevím, jak situaci řešit. Okolí se nad tím pozastavuje, jako by má dcera byla špatná matka. Ještě podotknu,vnučka mi denně telefonuje a to i ve dny, které se vidíme. Když byla menší nechtěla doma jíst a rodiče vydírala, že jíst bude pouze u babičky.Její chování je nepřirozené, jak z toho ven? Ke svým rodičům se nechová moc pěkně, používá i neslušné výrazy. Pokud ji já něco nedovolím, nebo ji nevyhovím, tituluje mě sprostými výrazy, později se omluví a dále chce být jen se mnou. Rodiče se ji věnují, starají se o ni dobře. Jen jsou z celé situace nešťastní.
Dobrý den Marie,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na nás obracíte.
Píšete o své 7leté vnučce, kdy Vás a Vaši dceru (i zetě) trápí její preference Vás coby babičky, a ne svých rodičů. Zdá se, že již od narození si vnučka vybrala právě Vás za osobu, u které se cítí nejbezpečněji.
Někdy to tak je, že si vnoučata vyberou své prarodiče a mají s nimi bližší a důvěrnější kontakt než s kýmkoliv jiným, cítí se s nimi báječně, čerpají z tohoto vztahu spoustu lásky a do života jim to dle mého názoru nijak neublíží, spíše naopak. Je pro dítě velmi důležité mít takovýto vztah s osobou, která pro něj znamená oporu, bezpečí, pevný a stabilní bod v životě, na který se může spolehnout.... Pro zdravý duševní vývoj dítěte je to vlastně v pořádku, bude z tohoto vztahu pravděpodobně čerpat celý život.
Nejistotu však vnímám v dospělých, kteří jsou tímto zaskočeni a mohou se snažit vztah v „dobré víře“ přerušovat, jelikož je spíše obvyklé, že „více mají být milováni rodiče“. Není však v předchozí větě jakýsi rozpor? Můžeme někomu nařídit, koho má milovat více? Vnučka jistě své rodiče miluje, s babičkou je to však výlučný vztah, pro ni jinak důležitý a snažila bych se jej zachovat jak jen to půjde. S láskou bych jí poskytovala to nejlepší ze sebe, co potřebuje ona pro sebe. Někdy (mnohdy) nás děti učí a ví lépe než my dospělí, co je v životě potřeba, a kolikrát nám to docela zamotá hlavu. Ale to nevadí. Nechme to na sebe působit a ideální řešení se bez většího snažení dostaví samo. Dříve nebo později se dozvíte, co to pro Vás i její rodiče mělo přinést. Od rodičů čerpá a přijímá zase jiné potřeby, a dohromady to tvoří ideální stav.
Ještě mě napadá, že pokud byste se chtěla tímto tématem probrat podrobněji třeba i v literatuře, zkuste si vyhledat knihy od Berta Hellingera, který se věnuje rodinným konstelacím a toto téma tam jistě najdete.
Paní Marie, pokud by Vás skutečnost, že Vás vnučka možná miluje více než své rodiče, i nadále trápila a znejisťovala, můžete vyhledat osobní kontakt s psychologem či psychoterapeutem na webových stránkách, který Vám může pomoci situaci snadněji přijmout a věnovat se Vám delší čas. Přeci jen možnosti internetové poradny jsou v tomto omezené. Totéž platí pro Vaši dceru nebo zetě.
Přeji Vám, paní Marie, abyste Vy i Vaše děti, nesli tuto zkušenost s lehkostí a důvěrou v život sám, a aby se Vám dařilo tak, jak si přejete.
S pozdravem Markéta Burdová Bártková
Psychologické poradenství : ostatní : rodinné vztahy; partnerské vztahy; obava o dítě;
18.07.2020 10:01 - zobrazit dotaz
Dobrý den. Mám velký problém. Dcera v 16 letech chodila s jedním mladíkem. Byl chorobně žárlivý a měl pouze základní vzdělání, což mě také vadilo. Po roce a půl se rozešli. Následovaly výhružné esemesky. Po 2 měsících vše k mé spokojenosti ustalo. Letos se opět sešli, dceři je dnes 20 let a uvěřila, že se změnil, že už nežárlí a chce mu dát ještě šanci. Jsem z toho zničená a nevím, jak jí vysvětlit, že to není chlap pro život. Prosím poraďte.
Dobrý den Vladimíro,
děkuji za důvěru, se kterou se na nás obracíte.
Píšete o své obavě o dceru. Před 3-4 lety chodila s mladíkem, který příliš neodpovídal Vašim představám ideálního partnera pro Vaše dítě, byl žárlivý, měl jen základní vzdělání, po ukončení vztahu dceři vyhrožoval.... Letos se opět setkali a dcera zatím věří, že se změnil a pokud mu dá novou šanci, bude vše v pořádku.
Chápu Vaše obavy, přeci jen máte minimálně o 20 let zkušeností více než dcera. Tyto zkušenosti však dcera potřebuje teprve nabýt a bohužel těžko jí může někdo přemlouvat či „dobře radit“. I pokud by na „dobře míněné rady“ přistoupila, obávám se, že se jí v životě stejně objeví podobná situace, kterou bude muset projít, dokud sama nezjistí, co se z ní měla naučit. Přeci jen je ve věku již rané dospělosti, kdy si život bude chtít zkoušet aranžovat více a více sama. Říkám si, že každé nové období věku dítěte je pro rodiče novou výzvou, kdy se zas a znova musí vyrovnat s novými a opět překvapujícími nároky dítěte. A tady to asi nebude jiné. Přeji Vám hodně síly a pochopení při „vylétávání dcery z hnizda“. Dceři vždy můžete vyjádřit své pocity, emoce, obavy, názory, a na ní bude, jak s tím naloží a jak se rozhodne. Bude pro ni fajn, když bude vědět, že má ve Vás podporu, dveře i srdce otevřené. Pro Vás toto může být nová etapa života, kdy se můžete začít věnovat činnostem či zájmům, na které jste třeba neměla doposud čas nebo na které jste zapomněla, a které by Vám činily radost a naplnění. Buďte na sebe laskavá a dopřejte si péče, kterou byste si přála, ať už se bude jednat o masáž, popovídání s kamarádkou, návětěvy přírody, sport, kreativní činnosti atd.
Pokud byste i nadále cítila potřebu podpory odborníka, a to třeba i osobně, můžete vyhledat psychologa či psychoterapeuta na internetu. Někteří pracují přes pojišťovnu, jiní na přímou platbu.
Přeji Vám, Vladimíro, aby se život Váš i Vaší dcery ubíral co nejšťastnějším směrem, i když už půjdete každá čím dál více vlastní cestou, a aby ta cesta byla plná pochopení, lásky a důvěry v život sám.
S pozdravem Markéta Burdová Bártková
Psychologické poradenství : tíživá životní situace : nevěra; rozchod
24.07.2018 07:54 - zobrazit dotaz
Dobrý den, stojím v težké situaci rozešli jsme se s přítelkyní. Udělal jsem chybu kdy jsem jí jednou jedinkrát podvedl. Bylo to v afektu z toho že jsem si přečetl bohužel jednu zprávu kterou psala své kamarádce a já neusnesl situaci a přestal přemýšlet a udělal jsem co jsem udělal. Já své chyby lituji a chtěl bych jí ukázat že jsem někdo jiný né žádný nevěrník a chtěl bych jí získat zpět.Jsme v kontaktu ale jen po sms. Můj dotaz zní chtěl bych ji ukázat že jsem někdo jiný ale bohužel mě v součastnou chvíli nechce vidět. Prý se jí hnusím. Jak mám udělat to aby tento problém skončil a já měl tu možnost dokázat že jsem člověk kterému se dá důvěřovat a dokázal ji že je pro mě jediná. Díky
Dobrý den Dehu,
děkuji za Váš dotaz a důvěru.
Píšete, že jste se rozešli s přítelkyní v návaznosti na to, že jste jí byl nevěrný s jinou ženou. Což se stalo impulsivně jako reakce na to, že jste se na přítelkyni naštval kvůli sms, která patřila její kamarádce. V tom, co byste nyní chtěl, máte dle mého pocitu jasno. Chtěl byste s ní být, mít ji jako partnerku. V jakémsi částečném kontaktu jste.
V podobné situaci určitě nejste sám, toto se stává spoustě mladých lidí. Důležité je, že víte, co nyní chcete a uvažujete o tom s rozvahou. Stejně tak si můžete představovat možnosti, jak se s přítelkyní zkontaktovat, jakou formou. Můžete uvažovat nad tím, co by jí pomohlo, jak se možná cítí a co vy s tím, jak k ní přistoupíte? Jak jí můžete pomoci? Můžete se jí zeptat, jak jí pomoci, abyste situaci společně zvládli? Chce s Vámi ještě další kontakt mít? Je nějaká šance, že se k sobě vrátíte? Jedna stránka věci je, jak to má ona, jak se má, jak se cítí, co by dál ve svém životě chtěla za partnera, co pro ni ta situace, která se odehrála, znamená atd.
A jak to máte Vy? Jaký je Váš postoj k situaci? Jak se cítíte? Co byste potřeboval? Je někdo, kdo by Vám mohl v této situaci pomoci? Svěřil jste se s tím nějakému blízkému člověku? Jak by měl vypadat Váš vztah se ženou? Otázek se nabízí spousta, jen vybrat ty správné. Položte si je a odpověď jistě získáte, ať už od sebe nebo od ní. Vy sám nejlépe víte, co potřebujete a jak byste to chtěl. Někdy stačí se zastavit, třeba na 30 sekund 5x denně, nic nedělat a jen vnímat, jak se naše tělo cítí, co potřebuje a co by chtělo udělat.
Takové situace většinou potřebují čas. Věřím, že pokud se to neopakuje již poněkolikáté, tak šance na získání důvěry je. A také věřím, že dostatek času Vám pomůže v tom, promyslet si, jak postupovat nejlépe dál. Třeba Vám v tom přítelkyně „pomůže“, pokud spolu máte být . Také Vám to může pomoci ve zlepšení vztahu, pokud v něm budete pokračovat.
Milý Dehu, přeji Vám, abyste situaci zvládnul podle Vašich nejlepších představ a přání. Pokud by se Vám nedařilo a situace by byla pro Vás těžko únosná, zkuste vyhledat osobně odborníka – psychologa nebo psychoterapeuta ve Vašem okolí, který by Vám intenzivněji pomohl situaci nést a rozplést.
Držím Vám pěsti a ať se Vám daří
Markéta Burdová Bártková
Psychologické poradenství : partnerské problémy : zatajování problémů partnerem
22.12.2017 10:01 - zobrazit dotaz
Dobry den.Chtela bych poradit.S partnerem jsme spolu 6 let.Za 6 let nebyl schopny se mi priznat k jakymukoli problemu..na vse jsem prisla sama.Kdyz jsem citila ze je problem,tak mi s chladnym hlasem rikal dokola,ze se nic nestalo,necha me vydeptat a az potom mi rekne pravdu.Az potom,co do nej hucim.A vubec mu nevadi,ze jsem vydeptana.
Pry ma strach mi rict pravdu kvuli byvale..ja uz nevim,co delat.
Dekuju predem za odpoved
Dobrý den Mili,
děkuji Vám za důvěru a za odvahu svěřit se s Vaším prožíváním.
Píšete, že byste chtěla poradit, jak komunikovat s partnerem. Pokud tomu dobře rozumím, zatím se Vám (jemu) nedaří v 6 letém vztahu otevřeně komunikovat o svých problémech. Dochází to většinou do stadia, kdy vy se angažujete, pátráte, ptáte se, a partner odpovídá, že se nic nestalo. Až jste vydeptaná, vyčerpaná, tak se k něčemu přizná, svěří se.
Pro Vás je to zřejmě vysilující, on má na druhou stranu strach, proto nic neříká. Obojí je pochopitelné. Řekla bych, že něco podobného se děje ve vztazích docela často.
Všichni si neseme ze své historie, ať už z dětství nebo z předchozích partnerských vztahů, menší či větší bolesti, které, pokud nejsou dotaženy do léčivého konce, zasahují do našich životů dál a dál. A zejména se nejraději promítají v partnerském vztahu, který rády narušují.
Na prvním místě bych Vám doporučila párovou terapii v rámci některé poradny pro rodinu ve Vašem okolí (např. v Ústí nad Labem nebo v kterémkoliv jiném okresním městě), kde by se Vám věnoval terapeut z oblasti komunikace v partnerském vztahu. Byl by Vám oběma oporou a průvodcem v tom, co potřebujete.
Pokud by partner nechtěl, můžete docházet k psychologovi nebo psychoterapeutovi sama. Ovšem v tomto případě by bylo zřejmě efektivnější, kdybyste docházeli oba.
Existuje také spousta knih o komunikaci v partnerství – např. Manželská a párová terapie – Kratochvíl, Jak řešit konflikty a problémy v partnerských vztazích – Matějková, Jak si lidé hrají – Berne……
Nebo můžete nejprve zkusit partnerovi sdělit své pocity, které cítíte vůči Vašem vztahu. Dejte si dostatek času, klidně si rozhovor i předem dohodněte, kdy a kde proběhne, abyste se mohli oba nepřerušovaně vyjádřit. Připravte partnera na to, že byste chtěla o Vašem vztahu např. dnes večer nebo kdykoliv dle Vaší volby, mluvit. Prociťte poté, co v sobě nesete za pocity, jak se máte ve vztahu s ním a sdělte mu vše, co máte na srdci. Rozhovor nemusí nést žádné znaky výčitek nebo starých věcí, jde o vyjádření aktuálních pocitů, které právě teď prožíváte, a Vás trápí.
Milá Mili, přeji Vám ve vztahu s partnerem co nejvíce otevřenosti, odvahy, čisté lásky a spokojenosti.
Mgr. Markéta Burdová Bártková



Psychologické poradenství : duševní problémy : vztahy v rodině; výhrůžky
21.07.2017 11:34 - zobrazit dotaz
Dobry den.Píšu ohledně maminky.Již nekolikrat se stalo že mi vyhrozuje tim že se domu nevrati.ze si neco udela a to už i dokonce vyhrozuje před svou 7 letou vnuckou.A duvod je ten ze se citi nestastna,že ji vsichni ublizuji a sve vlastni dceři nepreje hezky zivot a hodneho partnera protoze ona sama je utlacovana,bez vlastniho nazoru v manzelstvi.myslite že potřebuje pomoc odbornou?Někdy mam opravdu strach ze se neco udělá.
Dobrý den Marcelo,
děkuji Vám za sdílení a odvahu se s tímto tématem na nás obrátit.
Píšete, že Vás trápí postoje a komunikace Vaší maminky, která Vám (někdy i před Vaší dcerou) vyhrožuje, že si něco udělá, anebo že se nevrátí domů, jelikož je ve svém životě a partnerství nešťastná. Ptáte se, jestli potřebuje odbornou pomoc.
Představuji si, že bych ji dovedla pochopit. Opravdu to může být pro ni těžké a třeba opravdu neví, co má dělat a jak dál žít. A zde se nám naskýtá odpověď, že by bylo opravdu fajn, kdyby odborníka – psychologa či psychoterapeuta vyhledala. Ten by jí věnoval času, kolik by potřebovala, a společně by mohli nalézat odpovědi na její otázky, možnosti řešení, možnosti komunikace, zkrátka byl by jí oporou v tom, v čem by potřebovala.
A stejně tak si představuji, jaké to vše je asi pro Vás? Někdy je docela těžké vysvětlit či přemluvit někoho druhého, aby navštívil odbornou pomoc, zejména v oblasti psychologické. Můžete to mamince navrhnout, ale jak zareaguje či jestli pomoc přijme a vyhledá, to už je na ní. Někdy je jednodušší zajít k odborníkovi sám. Také si můžete sama nebo s odborníkem probrat, jak v těchto situacích reagovat, jak s maminkou komunikovat, co příště udělat atd. Je náročné, i když v některých situacích samozřejmě přirozené, své blízké psychicky podporovat. Někdy to už však může přesahovat naše hranice a může to být pro Vás značně vysilující, matoucí, bezmocné....
Na internetu najdete spoustu odkazů např. na Poradny pro rodinu, které jsou ve všech větších městech nebo na soukromé psychology či psychoterapeuty. Poradny jsou zdarma, někteří psychologové také, někteří inkasují hotově. To už je na Vás, koho si vyberete, jaké máte preference (muž/žena, věk terapeuta), finanční možnosti, časové možnosti, dostupnost dopravní atd. Nevím přesně, odkud jste, tak zkuste hledat ve Vašem nejbližším městě a určitě poradnu či psychologa najdete.
Zde přikládám jeden z odkazů:
https://najisto.centrum.cz/zdravi/poradny-a-krizova-centra/manzelske-poradny/region/moravskoslezsky/
Držím Vám pěsti, Marcelo, ať vše Vy i Vaše maminka dobře zvládnete a naleznete každá svoje štěstí.
Mgr. Markéta Burdová Bártková
Psychologické poradenství : partnerské problémy : rozvod, strach z reakce manžela
04.02.2017 15:42 - zobrazit dotaz
Dobry den. Mam dotaz ohledne rozvodu. Nasla jsem hodneho muze. Nemuzu zit s manzelem. Ale mam strach kdyz mu to reknu o rozvodu. Jak bude reagovat. Mohla bych zazadat o rozvod kdyz s tim nebude souhlasit a bude mi delat problemy? Vzali jsme se pred necelima 2 lety a nefunguje to. Dekuji za odpoved. Hezky den preji
Dobrý den Mařenko,
děkuji Vám za dotaz a za odvahu napsat nám do poradny.
Píšete, že jste dva roky vdaná s manželem a vztah se Vám zdá nefunkční. Našla jste si hodného muže a chtěla byste se s manželem rozvést. Obáváte se však jeho reakce a ptáte se, jestli můžete zažádat o rozvod, i když nebude souhlasit.
Odpověď zní ano, o rozvod zažádat můžete. Proto vlastně existují soudy, jelikož většinou jedna ze stran nehodlá přistoupit na podmínky strany druhé, a proto o řešení rozhodne soud.
Tudíž vy můžete podat na soud návrh na rozvod manželství. První se řeší péče o děti, pokud jsou ze vztahu, poté se manželství může rozvést, a následuje řešení případného majetkového vyrovnání, pokud o to má minimálně jeden z manželů zájem. Pokud nemáte společné děti a společný majetek, o který byste se chtěli soudit, tak může rozvod proběhnout de facto velmi hladce (což teď nevíme, jestli bude Váš případ). Zejména, pokud byste se na rozvodu oba dohodli, tak může proběhnout dokonce i bez Vaší společné účasti.
Doporučuji Vám tuto situaci konzultovat s vhodným právníkem, který Vám přesněji objasní, jak tyto postupy fungují, co je potřeba zvážit a jaké kroky podniknout.
Také bych Vám však doporučila konzultaci(e) např. v Poradně pro rodinu či u jakéhokoliv jiného psychologa nebo psychoterapeuta, který Vám může být průvodcem (nebo poradcem - záleží, co potřebujete) ve Vaší situaci a může Vám pomoci s odpověďmi na otázky, které řešíte sama v sobě, jako např. strach z reakce manžela, emoce a pocity v průběhu rozvodu, nastalé situace apod. U psychologa můžete otevřeně a podrobně probrat celou svou situaci, podívat se na dotazy, které Vás napadají či Vás napadnou, může Vám být podporou v nelehké životní situaci, vyslechne Vás, napomůže Vám udělat si jasno v některých postojích, činech atd. Poradna pro rodinu se nachází téměř v každém okresním městě a své služby poskytuje zdarma. Někteří kliničtí psychologové také a psychoterapeuti většinou poskytují své služby za úplatu. Samozřejmě veškeré rozhodnutí je na Vás.
Milá Mařenko, přeji Vám dostatek sil a podpory na Vaší cestě, a ať se Vám život ubírá správným směrem.
S pozdravem
Mgr. Markéta Burdová Bártková


Psychologické poradenství : partnerské problémy : partnerské vztahy; žárlivost; potřeba změny chování
17.01.2017 19:49 - zobrazit dotaz
Nedokážu se zbavit žárlivosti, neustálé hádky s přítelem. Snažila jsem se toho zbavit, ale nejde to.
Dobrý den Dee,
děkuji Vám za odvahu napsat nám do poradny svůj dotaz, který v poslední době řešíte.
Byť je kratičký, tak velmi výstižný.
Píšete, že se nedokážete zbavit své žárlivosti, a s přítelem se kvůli tomu často hádáte.
Pokud to tedy dobře chápu, Váš partner Vám dává podněty pro to, abyste žárlila? Baví se s cizími slečnami? Nebo se s nimi schází? Co Vám na tom vadí? Co to ve Vás vyvolává? Bojíte se něčeho? To nevím, mohu se jen domnívat, co se přesně děje.
Co se děje ve Vašem vztahu a následně ve Vás? Co cítíte a prožíváte, když Váš partner komunikuje s jinou ženou? Ptala jste se jej na to, proč to dělá, nebo jestli si to uvědomuje, že Vás to zraňuje? Komunikovali jste o tom spolu? To jsou otázky a mnohé další, které si kladu, a na které si buď můžete odpovědět sama, nebo s psychologem např. v Poradně pro rodinu ve Vašem městě či kraji (seznam naleznete na našich stránkách či na internetu), nebo u psychologa či psychoterapeuta, kterého také můžete vyhledat na webu.
Psycholog Vám může pomoci zorientovat se ve svých citech, v tom, co prožíváte, může Vás podpořit, vyslechnout, poradit, zkrátka může být Vaším průvodcem na cestě, po které právě jdete, abyste na to nebyla sama.
Nebo se můžete svěřit či poradit s někým dospělým, komu věříte. Komunikovala jste o tom s někým takovým o tom, co Vás trápí?
Milá Dee, přeju Vám, abyste našla odpovědi na své otázky, které je potřeba si správně položit. Poté už většinou odpověď přijde sama a přirozeně. A také Vám přeju, abyste našla osobu, která Vám bude podporou ve Vaší situaci.
Mgr. Markéta Burdová Bártková
Psychologické poradenství : ostatní : setkávání s přítelem; nesouhlas tety
26.07.2016 12:30 - zobrazit dotaz
Dobry den je mi osmnact ziju s tetou mam pritele teta me bez jejiho souhlasu nikam nepusti nemuzu nic a pritel chce abch za nim neldy treba vecer prijela ale tete se to nelibi kdyz je mi 18 nemela by byt ma vec v kolik odchazim atd chapu ze se musim ohlasovat ale jinak muzu sama chodit kam chci a v kolil chci nebo snad ne ? Dekuji za odpoved strasne me trapi a stresuje ze skorem nic nemuzu :(
Dobrý den Anito,
chválím Vás za odhodlání napsat dotaz do internetové poradny, a zároveň za snahu řešit svou situaci.
Píšete, že je Vám 18 let, žijete se svou tetou, a ta Vás moc nechce pouštět ven bez jejího souhlasu, zejména navečer.
Rozumím Vaší situaci, která není pro dospívající slečnu zrovna příjemná, pokud Vám není plně schvalováno, abyste po svém trávila svůj volný čas s člověkem, kterého máte ráda.
Po přečtení Vaší zprávy mi vyvstávají na mysli některé otázky, jako např. když se tety zeptáte, jestli můžete jít ven, tak Vás pustí? (Nebo se jí nelíbí jen to, když jí o odchodu neřeknete a odejdete?) Když ví, kam jdete, tak Vás pustí? Nebo Vás nepouští vůbec nikam? Může přijet přítel za Vámi? Dovolila by Vám to teta? Zná Vašeho přítele? (Možná by byla klidnější, kdyby jej znala – to nevím, jestli jej zná.)
Potom je tady ještě dvojí rovina, nad kterou přemýšlím, a to je rovina právní a psychologická (Vaše psychická, emoční stránka).
Konzultovala jsem Váš dotaz s právníkem a věc se má tak, že pokud by byla teta Váš opatrovník a Vy byste byla nějakým způsobem zbavena svéprávnosti, tak má právo rozhodovat o Vašich záležitostech, tudíž třeba i o tom, jestli Vás pustí za přítelem nebo ne (navíc pokud by věděla, že přítel vede nezřízený, neslušný život či něco podobného). Pokud Váš přítel žije slušný život, a teta není Váš opatrovník, tak nemá právo zasahovat do trávení Vašeho volného času a ostatních věcí. Navíc jste plnoletá.
Otázkou pro mě zůstává, z jakého důvodu žijete u tety a v jakém jste k sobě vztahu. Ze slušnosti by člověk měl respektovat a ctít její pravidla domácnosti, ale nemůže Vás, pokud jste plnoletá a svéprávná, omezovat v životních rozhodnutích a v tom, jak budete trávit svůj čas.
Pokud byste potřebovala Vaši záležitost probrat více podrobně, neváhejte se obrátit na některého z psychologů ve Vašem okolí, např. z Poradny pro rodinu či z jiných psychologických poradenských nebo terapeutických center v Praze či okolí. Na internetu najdete spoustu kontaktů. Psycholog při osobním setkání by Vám věnoval dostatek času, třeba i opakovaně. Přeci jen internetové poradenství má svá omezení a já neznám spoustu okolností, které bych potřebovala znát, abych Vám mohla poradit ještě lépe, a pomohla Vám Vaši situaci posunout k Vaší spokojenosti.
Milá Anito, přeji Vám, abyste našla ten správný způsob, jak být ve Vaší situaci šťastná.
Mgr. Markéta Burdová Bártková

Psychologické poradenství : duševní problémy : partnerské vztahy; nejistota; úzkostné stavy
10.06.2016 14:36 - zobrazit dotaz
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, mám takový problém. Myslím si že trpím těžkou depresi, chodím s přítelem 2 roky, zhruba 3 měsíce spolu bydlím,e jsme skoro pořád spolu. On chodí hlídat na diskotéky víkendy, já mám jeden víkend volný a druhý pracuji, tem volný chodím s ním. Ale jak jsem v práci tak mě tak užírá úzkost a nervuji se ani nevím proč. Né že by mě tam podváděl ale prostě mám zvláštní pocit který ani mít nemusím a nejde to zastavit. Teď odjel pryč na víkend hlídat a já jdu do práce ale jsem z toho ůplně na dně , brečela jsem mu že mi bude smutno, že nevím co semnou je a samota mě tu doma užírá, přitom bych měla být ráda že si tu můžu odpočinout. Hrozně mě to v těle dusí a už opravdu nevím co s tím. Děkuji za radu
Dobrý den Mišule,
děkuji Vám za dotaz, za odvahu, kterou jste projevila jeho napsáním.
Píšete o svém vztahu s přítelem a o tom, co ve vztahu prožíváte. Jste spolu 2 roky, 3 měsíce společně bydlíte. Prožíváte úzkost a nervujete se, když jde o víkendu pracovat na diskotéku. Vy zůstáváte doma sama a potom jdete do práce, tehdy to špatně snášíte. Těžko je vám o samotě, dusí Vás to v těle. Také se domníváte, že trpíte depresí.
Je výborné, že pocity v těle vnímáte, krásně je popisujete, to je základ pro úspěšnou práci na sobě.
Pátrala bych po tom, nejlépe v terapii s pomocí terapeuta, průvodce, CO nebo KDO ve Vás způsobuje pocity úzkosti, smutku, nervozitu, když zůstáváte bez přítele.
Velmi pěkně s těmito symptomy pracuje psychoterapie zaměřená na tělo, v Hradci Králové Mgr. Ivana Krahulcová (www.cestaktelu.cz) nebo jakýkoliv jiný terapeut s tímto zaměřením (většina jich je v Praze). Případně i gestalt psychoterapie či jiné psychoterapeutické směry by Vám jistě pomohly, jejichž zástupce najdete na internetu v oblasti psychologických center, poraden, psychoterapie atd. Někteří jsou financování zdravotní pojišťovnou, tudíž byste měla službu zdarma, jiní nejsou. Záleží na Vás, jak by Vám daný terapeut vyhovoval a jakou byste zvolila variantu.
Velmi Vám přeji milá Mišule, abyste našla spřízněnou duši, která by Vám s těmito prožitky pomohla, Vy byste jim mohla porozumět a žila byste vnitřně svobodněji.
Hezké dny, Markéta Burdová Bártková
Psychologické poradenství : ostatní : rodinné vztahy; vztahy s matkou; dospělé děti; osamostatnění
20.12.2015 16:54 - zobrazit dotaz
Dobrý den,
můj problém je moje maminka, je mi 21 let a mamka je na mě neskutečně závislá. Neustále se mnou zachází jako s dítětem které nemá rozum. Pořád mě hlídá úplně ve všem co dělám a rozhoduje co mám a nemám dělat. Když přespávám u přítele tak celou noc nespí a několikrát mi i v noci volala aby se ujistila že jsem v pořádku. Když občas jdu večer posedět s kamarády tak mi celou noc volá a vyhlíží mě z okna se slzami v očích... Ona je šťastná když jsem doma, já jsem ale nešťastná protože už chci žít jako každý mladý člověk a užívat si. Už jsem se to snažila několikrát zmínit že mi to vadí abych se v 21 letech musela s mamkou mazlit a vůbec udržovat s ní takový bližší kontakt, celý život mi říká co musím a co nemůžu a nekončí to. Naznačila jsem doma že se mi nelíbí takový přístup, že chci víc volnosti a důvěry, aby mi pořád nevolala když se jí pravidelně ohlašuji sms zprávou... Hned jsem dostala seřváno že jsem nevděčnej sráč, že si nevážím ničeho.. Už vážně nevím jak dál žít tak, aby měla mamka klid v duši. Prosím o radu.
Moc děkuji
Dobrý den Amy,
děkuji za Váš dotaz. Několikrát jsem si jej přečetla a vnímala jsem, co se mnou Vaše slova dělají, jaké ve mne vyvolávají pocity, a co by se s Vaší situací dalo dělat.
Píšete, že vaším hlavním problémem je maminka, která je na Vás dost závislá, což působí nepříjemné a omezující situace pro Váš život. Snažíte se jí různými způsoby vyhovět, aby neměla tolik strachu, hlásíte se jí smskami, ale přesto jí to nestačí a přála by si, abyste byla co nejvíce s ní, tehdy je šťastná.
Věřím, že je to pro Vás docela svazující, a možná Vám tento vztah ani v tomto období nepůsobí mnoho radosti.
Vnímám ve Vaší situaci potřebu rozvolnění vztahu s maminkou, aby vazba nebyla tolik úzká a „abyste mohla volně dýchat“. Jak to ovšem udělat, abyste byly spokojeny obě? To je popravdě těžká otázka a není zřejmě ani v našich silách ji zde vyřešit v rámci jednoho dotazu v internetporadně. Mohu Vám poradit návštěvu psychoterapeuta, který by Vás provedl několika osobními sezeními, podpořil Vás ve Vašem procesu osamostatňování se, byl by Vám oporou.
Co můžete pro sebe v nejbližší době udělat, je vnímat, jak se v daných situacích cítíte – ať už se jedná o situaci, kdy jste u mámy, nebo jste někde se svým přítelem, nebo jste na noc pryč atd. Co prožíváte, jaké máte pocity, když spolu jakkoliv komunikujete nebo nekomunikujete? Naslouchejte si a podle pocitů, které se objeví, se poté můžete zachovat tak, jak Vám to bude nejvíce příjemné. Př. pokud v dané situaci nebudete chtít déle setrvat, setrváte v ní? Ano nebo ne? Co Vám brání z ní odejít? Co nebo kdo Vás podporuje v daných situacích? Kdo nebo co Vám naopak bere sílu? Je dobré se naučit poslouchat svoje vnitřní pocity a podle nich si život zařizovat. Není jednoduché se to naučit a nemusí to jít hned, ale to je nyní to, co Vám mohu alespoň v tuto chvíli navrhnout. Je dobré, abyste měla představu, jak by Váš vztah s maminkou měl nadále vypadat a podle toho naplňovat jednotlivé kroky.
V případě, že budete ve Vaší situaci zvažovat podporu terapeuta či psychologa, zkuste si vyhledat některého z nich na internetu.
Milá Amy, držím Vám pěsti, ať to s maminkou zvládnete láskyplně, a zároveň tak, aby to bylo podle Vašich představ. Hodně síly.
Markéta Bártková

Jdi na stranu << předchozí     následující >>

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .