SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
E-LINKA DŮVĚRY
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři
28. 11. 2020 21:41 - Iveta
tíživá životní situace: vztahy v rodině; vztahy s manželem;
Dobrý večer,už nevím kudy kam a proto píšu.Jako malá jsem neměla krásné dětství.Často jsem byla po nemocnicích z důvodu koutkoveho roštěpu,různým malformacim,ledvinam.Mama mi dávala za vinu,že se mnou zůstala sama ikdyž věděla,že si začala s ženatým a on rodinu samozřejmě neopustil kuli nám.Našla si poté může který byl alkoholik a bil ji.Spali jsme v lese když byla těhotná a pamatuji si že nějaký lidi nám nosili jídlo to byl rok 1982 byli mi 4roky pak se narodili 2 sestry a oni se rozvedli.Pak jsme bydleli u babičky asi 2 roky a našla si nového muže.Ten se zdál být v pohodě až do mé puberty.Mama dostala nějakou nemoc od kočky a musela do nemocnice ve které byla skoro rok oslepla na jedno oko.A oni chtěli zabránit tomu aby se jí to dostalo do druhého oka.A v té době mně otočím začal osahavat atd.Nikdy jsem o tom mámě neřekla,stejně by nevěřila.Oak jsem šla na soukromou střední při které mi pořád vyčítal že mi ji musí platit tak jsem školy ve 2 ročníku nechala. A odstěhovala se k babičce,začala jsem pracovat za barem na diskotéce našla si přítele a otěhotněla.Bylo mi 16let v 17 jsem porodila syna o kterého jsem se starala ale tenkrát mi nebylo 18 a socialka chtěla někoho kdo se za mně zaručí a máma to neudělala tak to udělal on.A nejdřív to bylo že ho dáme jeho rodičům na víkend a pak že si najdu práci tak tam bude i delší dobu a já jsem si nakonec našla jiného přítele.Jelikoz vztah nefungoval a pak začali soudy které dopadly v můj neprospěch protože syn měl u prarodiču zázemí měli domek atd a navíc moje máma na mně posílala socialku že se nestarám atd a přitom ta žádné pochybení nenašla. Vdala jsem se a narodila se mi dcera ale jelikož jsem brala hormony abych mohla otěhotnět nešlo to víc jak rok tak si můj manžel našel milenku.Ta taky otěhotněla a máme děti 3tydny od sebe a od té doby se to nějak pokazilo já už mu nedokázala věřit.Po 3letech od narození dcery jsme se rozvedli.Mama nás doma nechtěla a tehdy mně zachránila sestra která nás nechala u nich bydlet.Jenze máma taky začala holdovat alkoholu a ikdyz mi hlídala dceru když jsem byla v práci.Pomahala jsem ji platit její půjčky atd pak když ji hrozila exekuce kuli zdravotnímu pojištění vzala jsem si půjčku když přišlo sociální pojištění taktéž. Pořád ji člověk musel vodit za ruku na pracak jinak by tam nešla a takle ji narostly dluhy. A já si pujcovala potom abych ji mohla pomoc splatit.Po 4 letech bydlení u mámy a sestry jsem si našla nového přítele to mi bylo 30 a jemu 34 jenže neměl žádné děti a tak přišel s tím že by chtěl dítě.Ja jsem mu řekla že mám dluhy a že musím platit atd a on že mi s tím pomůže ať se nebojím.Jenze zase přišli na řadu hormony a po 2 letech jsem otěhotněla mateřskou jsem měla na 2 roky.A na splácení jsme neměli, nebo možná měli ale on na svůj slib zapomněl a začali k nám chodit exekutoři atd a on je hodně majetnicky a vadilo mu ze chodí po jeho bytě atd což chápu ale v tu dobu mně poprvé dal facku. Pak mně zmlatil že jsem měla po těle černé modřiny a pak když to viděl tak chtěl abych chodila doma oblikana aby na to nemusel koukat nesměla jsem 14 dní ven než to zmizelo. Teď jsme už rozvedení ale pořád spolu bydlíme máme 9 letou dceru a nemáme kam jít.On žádné chyby nedělá vše jen my, já bych se měla nad sebou zamyslet,já už k němu nic necítím nemůžu s ním spát,pořád na nás jen řve a nadává nám do bůhví čeho.Mala s ním nechce zůstávat, on se jí vůbec nevěnuje.Rika že mu bereme soukromí a já už nevím kudy kam vždy když někde něco bouchne tak se leknu co se zase bude dít. Kolikrát mám chuť mu nechat malou a odejít pryč a už se nikdy nevrátit prostě odejít z tohohle života. Chci mi už jen klid ale malou s takovým tyranem nemůžu nechat. Omlouvám se 6a takový román ale potřebuji slyšet asi že nejsem tak marná nebo já nevím. Děkuji moc za odpověď může být veřejná, ale radši bych na email. Děkuji moc Iveta

08.12.2020 09:11: Doleželová Markéta, Mgr.
Dobrý den,
ještě doplním kontakt na Bílý kruh bezpečí – věnují se situacím, které popisujete, zároveň poskytují i právní poradenství. Bylo by dobré, abyste se na ně obrátila, pomůžou vám s nalezením vhodného postupu, aby vám bylo lépe.

Bílý kruh bezpečí – celostátní linka: 116 006
https://www.bkb.cz/
Přeji vám hodně sil,
Mgr. Markéta Doleželová
psycholog
z.s. InternetPoradna.cz

08.12.2020 09:09: Eva Janštová, Mgr. et Bc.
Dobrý den, Iveto,
děkuji za důvěru, se které se na nás obracíte.

Děkuji za sdílení Vašeho příběhu. Zažila jste mnoho ztrát, opuštění, bolesti, nespravedlnosti a strachu. Nebylo to vždy jednoduché. Při pročítání Vašeho mailu mi běží hlavou, kolik síly musíte v sobě mít. Už v dětství, kdy jste prožila dost času v nemocnicích, jste se jako děvčátko dokázala přizpůsobit takovému prostředí. S maminkou jste našly bezpečí v lese, kde jste zažila dobrotu lidí, kteří vám posílali jídlo. Již v 16ti letech jste si dokázala vydělávat a následně se starat o narozeného syna. Užívala jste hormony, abyste mohla mít další dítě, dceru, kterou máte velmi ráda a chcete jí tady zůstat na blízku. Velký skutek laskavosti vnímám v tom, že jste své matce pomáhala docházet na pracák, půjčovala jste si peníze, abyste jí pomohla splácet dluhy.

Vidím, že v sobě máte hodně dobrého, mnohé je však schované pod vlivem okolností. Musí být náročné žít v domácnosti, kde nevíte, co se bude dít, kde je vám nadáváno apod.

Přemýšlím, co pro Vás představuje ten klid, který potřebujete. Jak vypadá? V jakých chvílích či chviličkách ho zažíváte? Přemýšlím, jestli ho dokážete zažívat o samotě nebo se vám ho daří přivolat, i když jste obklopena jinými lidmi. Co v té chvíli klidu prožíváte na těle? Na co díky němu myslíte?

Přemýšlím, jak vás asi může vnímat vaše dcera. Jste pro ni jediná matka a vždy budete. Může vidět, že život není vždy jednoduchý, že nás vztahy mohou zklamat. Zároveň může vidět ženu, která má sílu jít každý den dál, vstát z postele, postarat se o to, co je potřeba. Může vidět ženu, která má touhu, aby se věci zlepšily, která to takto nechce nechat a touží po klidu a uznání. Můžete být pro svou dceru vzorem i v tom, že je někdy potřeba počkat, než se podaří život nasměrovat žádoucím směrem, není vůbec špatné říct si o pomoc a zkoušet věci nové. Možná může vidět, že udělat ten první krok, je kolikrát ten nejtěžší čin. I když nemusí být hned jasné, kam máte namířeno, máte jasno v tom, odkud chcete odejít. Svýma devítiletýma očima pozoruje mámu, která ji má ráda a která s ní chce jít životem dál, být ji na blízku. Je krásné, že se máte.

Ráda bych, abyste měla na mysli, že váš život má tu největší hodnotu a stojí za to situaci měnit, pokud vám není v té současné dobře. Můžete se obrátit na konkrétní instituce, které vám mohou pomoci s novým začátkem. Přemýšlím, jak ten první krok bude vypadat… Ale to už nechám na Vás.

Opatrujte se a držím palce.
Eva Janštová




tisková verze dotazu

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .