SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
E-LINKA DŮVĚRY
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři
25. 02. 2020 11:39 - Eliš
tíživá životní situace: manželské neshody; hádky; hněv; strach; pláč
Dobrý den, jsme s manželem asi 5 let, manžel je v jádru hodný, pracovitý a ochranitelský. Ale Někdy se chová jak hulvát. Když se mu něco nelíbí, je schopný používat hrubá slova, ok, každý jsme nějaký, snažím se zachovat klid, vysvětlit svoji verzi, krotím ho, s tím, že se vše dá vyřešit v klidu a ne v řevu aže (např) stromky mohou být takhle daleko od sebe, tato ulice je průjezdná a já s ní mohu jet,atd) Někdy je náladový, to se také dá, někdy se do mě strefuje - třeba že dělám mazanice(jsem výtvarník ilustrátor)neumím vařit, připálím i vodu (vařím obstojně, celý život a rychle) snažím se vysvětlit, že i pámbů někdy spálí cibuli, že je to jen surovina, udělá se znovu a na tom svět nepadá...Že chodím jak z minulého století a že jsem JÁJA, když se chci líbit sama sobě a ne jemu (po vysvětlování, že si mě takovou vzal, ať je rád, že se budu oblíkat, stříhat atd jak chci a když se mu to nelíbí, že má plné právo si najít někoho jiného.To ženejsem štíhlá a že mám zadek jsem již odbourala, to, že nejsem žádná krasavice taky.. Když se mě dotkne moc,přestanu, mlčet nebo vysvětlovat, ale říkat, že to není legrace, že se mě to dotýká a ubližuje mi a že mě to bolí. Na to mi řekne, že to čekal, že jsem hysterka, zase dělám scénu avětšinou si jde lehnout. To už se to ve mě vaří a vychrlím všechno co mi vadí a jak by mu bylo, kdybych řekla že je -takovej a makovej (jsem pak slizká, hnusná, zlá) to už brečím a řeknu mu, že se chová jako debil a proč nemůžeme mít spokojený život a on do mě musí ustavičně rýt. Někdy jdu spát do jiného pokoje. Druhý den je vyčasíno, ve mě je pachut. Když ječím hodně, tak i manžel je druhý den sdrženlivější. Chtěla bych vědět, jak s tím nakládat, jak se naučit s tím žít. Ne, aby mi to nevadilo - protože když dělám mrtvého brouka, jeho chování se stupněje, jak to zastavit. Jsem štíhlá, myslím dobře vypadající ženská,usměvavá, energická, jsem se sebou spokojená, i když pochybující. Mám se ráda, hodně čtu, přemýšlím, mám ráda svůj život. Mám ráda i svého muže, je milionový, než dostane svou náladu a strefuje se do mě. Už jsem i zkoušela něco se v práci stalo (někdy zabere, jindy na mě začne řvát)někdy si uvědomí, že vydělávám víc než on, a to ho trochu rozhodí, Někdy, že nenavštívil svoje vnoučata, tak ho tam posílám, ať se potěší, Někdy to ale přijde z čistého nebe, a já nemám pocit opory, emočně se cítím vyprahlá a nemohu dokola otravovat svoje kamarádky, Prostě bych ho bacila pavlačí. Nepomáhá bouchnot dveřmi, odjet, zařvat, strčit si vosk do uší. Prostě (asi??) chce vyvolat hádku, vygraduje jí a když se chytím je spokojený- ale!! hodí zodpovědnost na mě- já jsem zlá, hysterka, atd atd, dovede být i sprostý. Buší mi z toho srdce, mám někdy arytmie,nepodaří se mi to pokaždé zvládnout na 1. V minulosti jsem brala i Antidepresiva,ale proč si kvůli jednomu holomkovi :-) ničit zdraví, že? Mám nastudováno říci ne, já totak nechci, také mám právo na život, svobodný názor,ted řídím já, nemluv mi do řízení, do vaření, do výchovy...mám načteno kontramanipulaci, dělám to. On mě stejně na něčem chctím, už jsem mu i říkala, že s mím v tuto chvíli nejsem štastná a že se můžeme rozejít , tak to souhlasí, kdy by s takovou hroznou ženskou byl. Neomluví se, spokojený usne a já brečím do peřin.Když to říkám mimo v klidu- tak mě ujištuje, že mě má rád, že má jen takový humor a že si toho nemám všímat, jenže když na vás řve 110kg chlap, moc legraci z toho nemáte. Nebojím se ho,nemyslím si, že mám mindrák, jo to mi dokáže i říct, že jsem divná, že se se mnou nikdo nebaví atd. No- přátelé si hledám sama, jsem spokojená s počtem přátel,kde žiji,jak žiji,jak vypadám,jistě mám i své nedostatky, tak kdo je bez chyby. za každou cenu se na vesnickou zabíjačku jít bavit nemusím,co si o mě lidé říkají je mi srdečně jedno (mám strach,že může přijít doba, kdy mi jeho řeči vadit přestanou- ale ne proto, že se polepší, ne proto, že třeba dospěji, ale že ho prostě přestanu mít rada.A pak nebude důvod být spolu) Je cesta? poradte prosím! moc děkuji.

18.03.2020 09:21: Dočekalová Markéta, Mgr.
Vážená Eliš, z toho, jak jste celou situaci pečlivě popsala, to na mě působí, že nad tím hodně přemýšlíte ze všech stran a aktivně se snažíte najít řešení. Také jsem pochopila, že podle Vás vztah s manželem má i dobré stránky, manžel je, než se rozčílí nebo má špatnou náladu, „milionový“, ujišťuje Vás, že Vás má rád a Vy máte ráda jeho, tudíž chcete některé věci ve Vašem vztahu změnit, zlepšit, protože je za co bojovat.
Tady je pár věcí, které mě k tomu napadaly. Protože se potkáváme takhle v online prostředí a já se Vás nemůžu na další věci doptat, ujasnit si je, budou to spíše nápady z toho mála, co jsem se dozvěděla. Na Vás pak bude o těch námětech přemýšlet, zkusit je realizovat nebo si na otázky odpovědět (můžete si to klidně i sepsat). Je možné, že některé mnou navržené věci jste už třeba zkoušela, pokuste se je přesto nezavrhovat a vyzkoušet je třeba znova a jinak.
První věc, která mě napadá, je, jestli se takto manžel choval vždy? A pokud vždy, kdy Vám to začalo vadit? Dělá to i na veřejnosti, nebo jen v soukromí a jen Vám nebo i někomu jinému? Jak často se tyto poznámky a ostatní dějí? Co byla poslední kapka, že se obracíte na naši Poradnu? Zkuste si všímat situací, které těm poznámkám a křiku předcházejí, Vašich reakcí, okolností…Každý máme nějakou povahu, někteří lidé jsou třeba cholerici a snadno se rozčílí, někteří lidé mohou také takhle reagovat třeba na zátěž – což nic to nemění na tom, že Vás tohle chování zraňuje. Vidím velký rozdíl v tom, když to někdo dělá neustále, nebo když mu v hádce něco ujede, rozčílí se… stejně tak je rozdíl, jestli Vám to říká, když je v klidu, z ničeho nic, s cílem Vás pouze zlomyslně ranit a ponížit,, vyvolat reakci, nebo právě v hádce, rozčilení, reakci na něco či jako kritiku… Z Vašeho dotazu jsem pochopila, že se jedná spíše o druhý případ, proto směřuji tam. Jen ještě na okraj, zmiňujete antidepresiva, nevím podrobnosti, ale pokud máte nějaké psychické problémy, antidepresiva Vám mohou pomoci být více v pohodě a tím nepřímo ovlivňovat i Váš vztah. Antidepresiva bohužel vztahové problémy neřeší, ale jsou sebepéčí pro Vás.
Jsou i hezké momenty, dobré věci ve Vašem manželství? Podle toho, co píšete, se zdá, že ano. Jaké a kdy? Máte vypozorováno, co to ovlivňuje, co převažuje? Píšete, že hledáte zdroje manželova chování i mimo Vás a Váš vztah – zkoušíte mapovat okolnosti, jestli třeba bylo něco v práci a podobně, je důležité, že si uvědomujete i vliv těchto dalších okolností na Vás oba a Vaši duševní pohodu, což se pak může odrazit ve vztahu.
Když to shrnu, zkoušela jste zatím manžela ignorovat, pátrat po příčině jeho nálady, vysvětlovat, číst si literaturu… Pochopila jsem ale, že když s manželem o věci hovoříte, často je to v rozrušení, kdy oba můžete říct (a řeknete) něco, co je vám pak líto, reagujete emocionálně anebo že manžel Vaše pocity v tu chvíli bagatelizuje a odejde. Napadá mě, že by bylo fajn sednout si spolu, když nejste po hádce, ale kdy jste oba v klidu a dobré náladě, naladěni si povídat, a zkusit si domluvit nějaká pravidla komunikace, která jsou únosná pro oba – je dobré třeba zkusit dohodnout pravidla konstruktivní hádky – tzn. i v hádce se snažíme neříkat to, co víme, že druhého poníží, zraní, „podpásovky“, netahat do hádky další věci z minulosti, nevydírat, nevyhrožovat, nechat druhého domluvit, nezobecňovat atp. Můžete se zeptat manžela na jeho pocity, jak on vše vnímá a dát mu najevo, že Vám na jeho názorech záleží, ale chtěla byste, aby je komunikoval jinou formou a v klidu a věcně mu sdělit, co to s Vámi dělá, když tak nečiní. Napadá mě, jakou formou a v jaký okamžik mu je sdělujete nyní? Zkuste se domluvit, že se budete snažit říkat kritiku, názor apod. pokud možno nezraňujícím způsobem, který druhého neponíží, podle trochu modifikovaného zlatého pravidla, „co bych nechtěl slyšet na svou adresu já, nebudu říkat druhému“. Je tedy rozdíl v obsahu i ve formě – říct „tohle tričko se mi nelíbí“ anebo „oblíkáš se jako z minulého století“. Určitě je těžké se nenechat vyprovokovat k emocionální reakci, kdy manželovi také něco vyčtete atp., ale zkuste to.
Pokud si manžel takto vybíjí svou emocionální nepohodu, bylo by dobré, aby se naučil ji zvládat jinak – k tomu může využít třeba psychoterapie nebo se o to snažit i svépomocí – někomu pomáhá jít si zaběhat, někomu si pustit hudbu nebo se vypovídat. Můžete mu to zkusit citlivě navrhnout, s tím, že pozorujete, že se necítí být v pohodě a reaguje tak a tak… Pokud jsou za jeho chováním další problémy (tíživé situace, psychické problémy a nepohoda), které řeší, bylo by dobré řešit i toto, protože ho to samozřejmě ovlivňuje.
Můžete si spolu také pohovořit, co je na vašem vztahu dobré, co vás oba v něm drží, jak ho budete budovat (třeba trávením aktivního společného času, že se cíleně budete snažit jeden druhého chválit a oceňovat a všímat si toho, že to druhý udělal, že si sepíšete, co máte na druhém rádi..), sdílet spolu, co se děje a jak se druhý cítí – psala jste, že „někdy zabere“, když se zeptáte, co bylo v práci…. Dále můžete i si třeba zkusit rozdělit kompetence a dohodnout se „ tohle je moje, do tohoto mi nemluv, já ti nemluvím zas do toho“, tedy například když řídíte Vy, manžel se to bude snažit nekomentovat a naopak. Zkuste si spolu sednout, klidně si to i sepsat, dát si jasná pravidla, která oba můžete akceptovat, sdělit si, jak se cítíte a co chcete, bez vinění toho druhého ( tedy neříkat „kvůli tobě jsem smutný/smutná“ , ale „jsem smutný/smutná, když..“), každý převzít zodpovědnost za své pocity a chování. Chce to vše čas a energii, tak to, pokud se třeba nebude hned dařit, nevzdávejte.
Mohu Vám také vřele doporučit možnost párové terapie, nebo manželské poradny (kontakty viz níže), kde by Vám (nejen) s tímto vším mohli pomoci, abyste na to nezůstávali sami a zvládli to s asistencí zkušeného a nestranného odborníka.
Přeji hodně úspěchu a držím palce!

http://www.amrp.cz/kde-najiacutet-poradce.html


tisková verze dotazu

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .