SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
E-LINKA DŮVĚRY
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři

Poradna: Co dělat s neustále plačící dcerou

Novinky.cz, 20. 06. 2019 11:40

Pláč může být velmi silný komunikační prostředek, ale i způsob manipulace s rodiči k získání toho, po čem toužíme. Zároveň ale může být pláč signálem nedostatku uznání a zájmu. Orientovat se v tom může být pro rodiče mnohdy velmi složité.
Dobrý den, máme dvě dcery, 7 let a 3 roky. Ta starší již od malička plakala i při sebemenší drobnosti a s věkem mám pocit, že se to stupňuje. Už i děti ve škole se jí smějí, že pořád brečí kvůli všemu. Nevíme si rady.

Máme doma jasně nastavený řád. Přijde ze školy, děláme úkoly. Pak jsou buď kroužky, nebo jdeme ven. Nejpozději v půl šesté jsme doma. V šest večeříme a než začne večerníček (v 18:45), musí být obě umyté a v pyžamu. Po pohádkách v 19:30 se jde do postele a čteme pohádky (s manželem se střídáme). O víkendu mají větší volnost, jezdíme po výletech, večer mohou jít spát později. S jejím pláčem se potýkáme několikrát denně.

„Už musíme jít domů,“ pláč. „Jdi se umýt, ať stihneš večerníček,“ pláč. „Omlouvám se, ale dnes nestihneme to, co jsem slíbila, protože... (něco). Necháme to na zítra,“ pláč. „Další bonbóny už ti nedám. Zase zítra,“ pláč.

To samé je, i když něco dělá a nejde jí to. Snažíme se jí vysvětlit, proč jí to nejde a vysvětlujeme, že je to normální. Že když to bude zkoušet pořád dokola, výsledky se dostaví. Vše marné. Už někdy ztrácíme nervy.

Ani ne tak u toho, když něco dělá a nejde jí to, to si myslím, že je normální reakce. Ale ve většině případů je to zbytečné a my nedokážeme přijít na to, proč to dělá. Mluvíme o tom spolu, ale ona ještě nedokáže popsat, co u toho cítí a proč to dělá. Vždy nám jen odpoví, že je jí to líto natolik, že začne plakat. Se svou sestrou má krásný vztah, nedají na sebe dopustit a jedna druhou brání. My se i snažíme přistupovat k oběma stejně, aby ani jedna neměla pocit, že se více věnujeme té druhé. Střídáme se s manželem a jednou za čas trávíme s jednou z nich celý den sami.

Milá paní, velmi oceňuji vaši snahu najít v poradně inspiraci, jak jinak přistupovat k dceři, abyste jí pomohla zvládat její emoce, které vyjadřuje pláčem.

Pláč je velmi silný komunikační prostředek, který dětem obvykle výborně funguje. Pro rodiče je velmi těžké, jak reagovat a pláč dítěte vyhodnocovat. Má silný společenský kontext.

Nejčastěji, pokud někdo pláče, tak ho vnímáme jako někoho, komu je ubližováno, jako někoho, kdo je nešťastný, trápí se, něco ho bolí apod. Současně ale může být manipulativním prostředkem, jak si získat pozornost, jak dostat něco, co moc chce.

Pláč může být velmi uvolňujícím prostředkem pro dítě, které je v napětí. Současně může být pláč signálem, že není naplněna jeho potřeba bezpečí, uznání, zájmu, sebedůvěry.

Je fajn si klást otázky
Co pláč dceři zařídí (např. ústupek, pomazlení, zájem, oddálení aktivity apod.)?
O co si říká (např. pozornost, bezpečí, pomoc rodiče, projevit žárlivost)?
Jak jinak než pláčem může vyjadřovat emoce (např. může vzdorovat, vztekat se, zuřit, odmlouvat)?
Je skvělé, jak máte nastavený přesný režim po příchodu domů. Zároveň i to může být tlak na dceru. Má možnost si někdy vybrat, jestli si bude nejprve hrát, a teprve potom dělat úkoly do školy?

Zeptejte se jí, kdyby mohla sama rozhodnout o tom, jak by si uspořádala odpoledne, jak by vypadalo a třeba 1–2x v týdnu jí dejte možnost, ať dělá aktivity podle svého pořadí. Jednou v týdnu si mohou vymyslet odpolední program se sestrou dohromady.

Smyslem je vyzkoušet něco jinak a dát možnost dceři mít prostor pro zodpovědnost. Současně nastavte jasnou hranici, že příprava do školy bude hotová před večeří. Je krásné, že udržujete rituál čtení před spaním, to holčičkám naplňuje potřebu bezpečí a jistoty v rodiče.

Moc mě potěšilo, když jste popsala konkrétní situace, mohu tak nabídnout konkrétní inspiraci, jak ještě jinak můžete reagovat.

„Už musíme jít domů,“ pláč.

Říkejte plán, co budete dělat, dopředu. „Dášenko, teď jdeme na hřiště, budeme tam dělat…, zůstaneme asi hodinu a pak ti zavčas řeknu, kdy půjdeme domů. Můžeme se takto domluvit?“

„Jdi se umýt, ať stihneš večerníček,“ pláč.

Na instrukci některé děti reagují vzdorem, nebo neslyší či jinak „zlobí“ a Dášenka si vybrala pláč, který jí funguje. Zkuste více otevřenou komunikaci. „Dášenko, chceš se dívat na večerníček?“ Pokud řekne, že ano, tak popíšete situaci.

„Večerníček začíná za 20 min. Potřebuji, aby u něj seděla už v pyžamu. Jak to uděláš, abys to stihla? Mám jít s tebou a pomoct ti, abys to příště zvládla sama?“

Nastavte budík nebo přesýpací hodiny, pokud hodiny pozná, tím lépe. Ať si sama řídí čas, aby stihla večerníček. Smyslem je, aby to co nejdříve zvládla sama a bez instrukce. Vznikne z toho například jen upozornění pyžamo-zuby-večerníček – to je náš poroučníček. Nebo říkanka, kterou s dcerami vymyslíte.

„Omlouvám se, ale dnes nestihneme to, co jsem slíbila, protože...(něco). Necháme to na zítra,“ pláč.

Pro děti je vždy těžké, když rodič něco slíbí a nedokáže to splnit. Přimlouvám se za to, aby to bylo výjimečně nebo dopředu říct, že tato situace může nastat. Pokud takovou situaci zažívají děti každý den, jsou zmatené, protože rodiči bezmezně věří, a jsou zklamané.

Občas je to dobré pro zkušenost, že ne vždy všechno vyjde, tak jak chceme, ale ne často. Moje doporučení je, co nejvíce se snažit dávat dětem závazky takové, jaké můžeme splnit. Jsme pro dítě modelem a ono se tím učí – když něco slíbíme, tak to splníme. Je to velmi funkční princip pro fungování ve vztahu, který se od vás učí.

„Další bonbóny už ti nedám. Zase zítra,“ pláč.

Opět nabídnu malinko pozměněnou komunikaci. Buď nastavím s dítětem dopředu pravidlo 5 sladkostí za den (kolik vy zvládnete) a Dášenka si to bude hlídat. Vendulka se může přidat. Její denní dávka nepřesáhne 5 sladkostí a bude to její zodpovědnost. Zvýší se její důležitost.

Další možnost je, že řeknete: „Ano, asi máš ještě chuť na bonbon, dostaneš další hned zítra. Pohlídej si to. Jaký si dáš jako první? Který ti chutná nejvíce?“ Smyslem je, že nevydáte instrukci zákazu, ale povídáte si a vyjádříte zájem.

Když něco dělá a nejde jí to – pláč.

Vyzkoušejte jinak, když něco Dášence nejde, ne vždy to má smysl dělat pořád dokola. Pomozte ji tím, že se k ní připojíte.

„Dášenko, ty musíš být ale pořádně nazlobená, když ti to nejde. Můžu ti nějak pomoct? Dášenko, vidím, že se urputně snažíš, to oceňuji. Když ti to nejde takto, co kdybys to zkusila jinak?... Chceš poradit?“

Očima sedmiletého dítěte
Chápu, když píšete, že někdy ztrácíte nervy, že je její reakce zbytečná a nerozumíte, proč to dělá. Zkuste se na situace podívat očima 7letého dítěte. V některých situacích to může být náročné vyřešit. Proto ty emoce. Popište, co vidíte: „Vidím, že jsi smutná. Jak ti můžu pomoct? Co ode mě potřebuješ?”

Je skvělé, že vnímáte vztah holčiček tak hezky. Zároveň vám chci nabídnout, ať nepřistupujete k oběma stejně, ke každé naopak zvlášť. Každá má jiné potřeby. I to může vytvářet u té starší napětí. Ona není ta mladší. Může si dovolit na sestru žárlit? Jak by se to projevovalo? Máte dvě krásné holčičky. S každou zvlášť si vytváříte jedinečný vztah. Každá má jiné potřeby. Rozdíl 4 let v tomto věku je poměrně velký.

Starší je prvorozená, tudíž i k tomu je důležité přihlížet. Je proto moc fajn, že jí umožníte trávit čas jen s jedním z vás rodičů. Myslím si, že Vendulka to nebude vyhledávat. Ta už se narodila do tříčlenné rodiny a bude chtít nejspíš trávit čas hodně společně, ale může to být i jinak.

Přeji vám radostné dny se svými dcerkami a na závěr nabízím to, z čeho své holčičky nerozmazlíte. Oceňujte obě dcery a každou za něco jiného, klidně desetkrát denně. Kdybyste chtěla více informací, budu ráda, když se na Akademii rodičovství obrátíte.


tisková verze článku


Přidejte komentář:

přezdívka:
e-mail:
Pro ověření prosím vepište do políčka následující číslo číslicemi.
Příklad: stojedenáct = 111.
slovy: osmset dvacet osm
číslicemi:
 


Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .